Švédská platební firma Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu

Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií (IPO) chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy Kč) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.

Firmu podporuje investiční skupina Sequoia Capital. Společnost a někteří její investoři plánují nabídnout 34,3 milionu akcií s cenou v rozmezí 35 až 37 USD za kus.

Na trh se postupně vracejí i další společnosti, které své plány vstupu na burzu dříve odložily. Zájem přitáhly například chystané emise americké čistě digitální banky Chime či vydavatele stablecoinu Circle, což signalizuje opatrné oživení aktivity na technologickém trhu.

Klarna upoutala pozornost investorů v době pandemie nemoci covid-19, kdy mezi roky 2020 a 2021 její hodnota vzrostla na více než 45 miliard USD z 5,5 miliardy USD díky třem kolům financování. Generální ředitel Sebastian Siemiatkowski pak v roce 2021 zvažoval i možnost přímého vstupu na burzu, který by firmě umožnil vyhnout se nákladům spojeným s tradiční primární nabídkou. Nakonec však firma tento plán odložila a místo toho získala finanční prostředky v dalším finančním kole přímo od investorů, avšak její hodnota prudce klesla na 6,7 miliardy USD, protože investoři v reakci na prudké zvyšování úrokových sazeb výrazně přehodnotili cenu finančně technologických společností.

Klarna byla založena v roce 2005. Podle svých internetových stránek nabízí různé platební možnosti, jako jsou přímé platby, platby po doručení i splátkové plány. Služby nabízí přibližně 111 milionům aktivních spotřebitelů ve více než 26 zemích a ve spolupráci s více než 790.000 obchodníky. V Česku začala firma působit v roce 2022.

Klarna patří mezi nejvýznamnější hráče v oblasti služeb „kup teď, zaplať později“ (BNPL), které umožňují zákazníkům rozložit platbu za nákup do menších, často bezúročných splátek. Tento segment finančních technologií si v posledních letech rychle získává podíl na trhu na úkor tradičních bank. Podobné modely využívají i další společnosti, které sází na rychlé, flexibilní a čistě digitální služby oblíbené zejména mezi mladšími spotřebiteli. Analytici očekávají, že s pokračující expanzí e-commerce bude růst těchto služeb dále zrychlovat.

Podle odborníků by úspěšný vstup Klarny na burzu mohl signalizovat obnovenou důvěru investorů v rychle rostoucí finančně technologické společnosti, zatímco slabší zájem by naznačil obavy z vysokých ocenění a regulací sektoru. Celý sektor přitom zatím těží z odolné spotřebitelské poptávky a jen omezeně byl zasažen americkými cly. Rizikem však může být vysoká inflace, kde hrozí úvěrové ztráty, a pochybnosti o dlouhodobé ziskovosti modelu založeného na omezeném prověřování bonity klientů.

Klarna v současnosti spolupracuje s globálními značkami, mezi nimiž jsou módní řetězce Zara a H&M, výrobce luxusních kabelek Coach či kosmetický gigant Sephora. Kromě hlavního investora Sequoia Capital patří k významným akcionářům i dánský miliardář Anders Holch Povlsen prostřednictvím své společnosti Heartland A/S, mateřské firmy módních značek Only a Vero Moda.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně klesla
  Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 8,6 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil švédský statistický úřad. Země si však vedla lépe než většina ostatních zemí v Evropě. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 8,2 procenta.
• Švédská ekonomika ve 3Q klesla
  Hrubý domácí produkt Švédska se ve třetím čtvrtletí poprvé po pěti letech snížil, proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Meziročně se pak o 1,6 procenta zvýšil, zaostal ale za očekáváním. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Za hlavní příčinu poklesu úřad uvedl zhoršení spotřebitelských výdajů v souvislosti s realitním trhem a nestabilní světovou ekonomiku.
• Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta
  Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Ukázal to včera rychlý odhad švédského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ale očekává mnohem výraznější propad, protože se plně projeví negativní dopady šíření koronaviru.
• Švédská ekonomika v 1. čtvrtletí navzdory koronaviru vzrostla
  Švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Švédská ekonomika v 1Q rostla pomaleji
  Švédská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně pouze o 0,4 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Na vině jsou přechodné faktory, mimo jiné nižší veřejné výdaje. Plyne to z dnešních údajů švédského statistického úřadu. Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali mezičtvrtletní růst o 0,8 procenta a meziroční o 2,7 procenta. Výhled ale zůstává optimistický.
• Švédská koruna je nejníže od finanční krize
  Kurz švédské měny se propadl nejníže od vypuknutí globální finanční krize. Skandinávská země se nyní připravuje na velmi důležité volby, které by mohly dramaticky změnit politické prostředí, upozornila agentura Bloomberg. Švédská koruna ve středu klesla vůči euru již pátý den za sebou a dostala se až na nejnižší hodnotu za více než devět let. Od počátku letošního roku pak švédská měna vůči euru ztratila už více než osm procent.
• Švédská koruna padá z 9měsíčních maxim
  Švédská koruna klesá vůči euru z 9měsíčních maxim (měnový pár EUR/SEK tak prudce roste) poté, co guvernér švédské centrální banky (Riksbanks) Stefan Ingves uvedl, že představitelé Riksbank jsou připraveni intervenovat na forexovém trhu a zabránit tak dalšímu posílení švédské koruny, pokud to zbrzdí jejich úsilí zvýšit inflaci.
• Švédská koruna první obětí deflace
  Švédská cenová hladina se po třech měsících znovu vrací do záporu a to znamená jediné – deflace se již...
• Švédská LKAB nalezla největší známé ložisko kovů vzácných zemin v Evropě
  Švédská státní těžařská společnost LKAB objevila ložisko kovů vzácných zemin, které je největším známým ložiskem tohoto druhu v Evropě. U města Kiruna na severu země je podle ní více než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin, které se využívají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Švédská ministryně financí navrhuje milionářskou daň
  Vládnoucí švédská sociálnědemokratická strana chce zavést milionářskou daň. Ti nejbohatší by tak více přispívali na podporu systému sociálního zabezpečení. Uvedla to ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská platební společnost Klarna podala žádost o IPO v USA
  Švédská platební skupina Klarna v tichosti předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) dokumenty k primární veřejné nabídce akcií (IPO). Podrobnosti k velikosti nabídky či k jejímu ocenění ale v tiskové zprávě zatím neuvedla. Důvěrné podání dokumentů firmě umožňuje zahájit proces nabídky akcií, aniž by ihned zveřejnila citlivé finanční a obchodní informace.
• Švédská vláda výrazně zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika se z negativních dopadů pandemie covidu-19 zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Švédská vláda proto zlepšila odhad letošního hospodářského růstu na 4,7 procenta z dříve předpokládaných 3,2 procenta. Oznámila to včera švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská vláda zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika v letošním roce podle vlády navzdory třetí vlně koronaviru poroste rychleji, než se předpokládalo. Vláda dnes předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o 3,2 procenta. V předchozí prosincové prognóze přitom letošní růst odhadovala pouze na tři procenta.
• Švédské hospodářství se již podle ekonomů plně zotavilo z dopadů pandemie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Švédska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent. Oznámil to dnes švédský statistický úřad. Podle ekonomů se tak švédské hospodářství plně zotavilo z negativních dopadů koronavirové krize a dostalo se nad úroveň z období před jejím příchodem, napsala agentura Reuters.
• Švédsko dnes zavedlo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes překvapila finanční trhy zavedením záporných úrokových sazeb a ohlášením...
• Švédsko napřesrok plánuje rozsáhlé výdaje na podporu ekonomiky
  Švédská vláda hodlá příští rok vynaložit 105 miliard švédských korun (přes 270 miliard Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19. Rozpočtový plán, který dnes vláda představila, předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Švédska letos klesne o zhruba 4,6 procenta. Hospodářský propad by tak měl být mírnější než v řadě jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.
• Švédsko nepocítí ekonomické výhody volnějšího přístupu k pandemii
  Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel. Podle listu The Financial Times to vyplývá z odhadů Evropské komise i švédské centrální banky. Švédská vláda se dnes také omluvila za selhání při péči o seniory v domovech s pečovatelskou službou, které pandemie v zemi silně zasáhla.
• Švédsko prohloubilo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes snížila úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a rozšířila nákupy státních dluhopisů, s nimiž začala minulý měsíc. Nečekaným krokem Riksbank reagovala na posilování kurzu švédské koruny, které by mohlo zmařit nedávné oživení inflace.
• Švédsko: Řecko odejde z eurozóny během půl roku
  Řecko pravděpodobně odejde z eurozóny a mohlo by tak učinit v příštích šesti měsících.
• Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné úrokové sazby
  Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné negativní sazby. Švédská centrální banka Riksbank dnes oznámila, že zvedá úrokovou sazbu z minus 0,25 procenta na nulu. V záporných hodnotách se sazba soustavně pohybovala od počátku roku 2015. Centrální banka tak chtěla inflaci zvednout ke dvěma procentům.