Putin navrhl přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi. Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

"Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu," uvedl šéf Kremlu.

Na návrh, který Putin učinil v přibližně dvacetiminutovém projevu dnes krátce po půlnoci, Kyjev bezprostředně nereagoval.

Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.

Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá sankcemi zastrašit.

Putin dnes také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je "odstranit základní příčiny konfliktu" a dosáhnout "dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu", nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.

"Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní," řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.

Putin také uvedl, že ještě dnes bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o zprostředkování rozhovorů, které by podle něj mohly vést k příměří. Jeho poradce Jurij Ušakov podle Reuters dodal, že možná schůzka v Istanbulu by zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.

Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.

Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.

Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.

Návrh na přímá jednání je podle Macrona první krok, ale nestačí

Návrh prezidenta Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.

Macron v sobotu v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzvali Rusko k příměří v bojích na Ukrajině, které by bez předběžných podmínek začalo platit od pondělí 12. května a trvalo by přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.

Putin, na jehož pokyn Rusko před více než třemi lety zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, krátce nato navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května bez předběžných podmínek v tureckém Istanbulu konaly přímé rozhovory Ruska s Ukrajinou. Jejich účelem by mělo být "odstranit základní příčiny konfliktu" a dosáhnout "dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu", nikoliv pouze přerušit boje za účelem opětovného vyzbrojení. Výzvu evropských lídrů k 30dennímu příměří Putin v projevu výslovně nezmínil.

"Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání," řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj "prvním krokem, ale nestačí". Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.

S požadavkem na bezpodmínečné 30denní zastavení bojů přišly jako první Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump si ukončení rusko-ukrajinské války vytkl za svůj prvořadý zahraničněpolitický cíl. Ukrajina na to přistoupila, Moskva si ale kladla podmínky. USA už dříve také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, zanechají snah o zprostředkování míru.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Putin: Chmurné předpovědi se nenaplnily, sankce se obrátily proti Západu
  Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
• Putin chválil výkony ruské ekonomiky za pandemie, apeloval na očkování
  Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 "připravenější na takové šoky" než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom dnes v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci.
• Putin: Inflace v Rusku se stabilizuje, Západ sankcemi uškodil sám sobě
  Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.
• Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekl Zelenskyj
  Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekla dnes hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve Švýcarsku. Západ ukrajinský prezident vyzval k vyšší pomoci Ukrajině a k tomu, aby jí pomohl získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Putin kritizoval vliv ekonomiky USA
  Model mezinárodních hospodářských vztahů je v krizi, problémy jsou vážnější, než se dřív zdálo. Na mezinárodní hospodářské konferenci v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Důvěru ve světovou ekonomiku podle něj ohrožuje stávající model globalizace prosazovaný západními státy, který neodpovídá rychle se měnící hospodářské realitě.
• Putin na fóru v Petrohradu kritizoval USA a EU, hájil svou politiku
  Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.
• Putin nařídil zabavit podíly firem OMV a Wintershall Dea v ruských podnicích
  Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla dnes agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.
• Putin na summitu navrhl vznik obilné burzy
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení, informovala agentura Reuters.
• Putin na summitu zemí BRICS: Rusko chce ukončit válku, kterou rozpoutal Západ
  Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině "rozpoutal Západ a jeho satelitní země", řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Šéf Kremlu, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.
• Putin navrhl prodloužit mandát guvernérky ruské centrální banky
  Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová tuto instituci vedla i v dalším funkčním období. Uvádí se to v dokumentu, který byl zveřejněn na webových stránkách dolní komory ruského parlamentu. Osmapadesátiletá Nabiullinová je v čele centrální banky od června 2013 a nyní se musí zejména vypořádat s dopady, které má na ruské hospodářství invaze na Ukrajinu.
• Putin nečekaně připustil, že sankce by mohly dopadnout na ruskou ekonomiku
  Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že se sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně podepsat na ruské ekonomice, uvedl ruský deník Kommersant. Putin přitom v posledních měsících zdůrazňoval, že se Rusku daří sankcím odolávat, podotkla agentura AFP. Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.
• Putin: Nevylučuji, že za jiné americké administrativy mohl být na Ukrajině mír
  Ruský prezident nevyloučil, že v případě jiné americké administrativy k válce na Ukrajině vůbec nemuselo dojít. Podle agentury Reuters to Vladimir Putin prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu. Pokud jde o kontakty se Spojenými státy, podle Putina prakticky žádné neexistují. "Nebyli jsme to ale my, kdo je odmítl," uvedl ruský prezident.
• Putin podepsal rozpočet, který plánuje rekordní výdaje na obranu
  Ruský prezident Vladmir Putin podepsal státní rozpočet na příští rok. V době, kdy se Moskva snaží vyhrát válku na Ukrajině, počítá s rekordními výdaji na obranu. Vláda na ni v roce 2025 vydá 13,5 bilionu rublů (2,99 bilionu Kč), což je zhruba 32,5 procenta. Letos šlo na obranu 28,3 procenta rozpočtových výdajů. S odkazem na vládní dokument o tom informuje tisková agentura TASS. Členové obou komor ruského parlamentu, Státní dumy a Rady federace, už rozpočtový plán schválili v uplynulých deseti dnech.
• Putin pochválil Trumpa za jeho hospodářskou politiku
  Ruský prezident Vladimir Putin včera pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho hospodářskou politiku, která podporuje růst ekonomiky Spojených států. Informoval o tom server americké televize CNBC.
• Putin: Pokles rublu vůči dolaru není důvodem k panice
  Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.
• Putin: Pro západní firmy, které opustily Rusko, nebude návrat levný
  Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět, nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé. Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.
• Putin prý diskutuje o myšlence navázat rubl na zlato
  Ruský prezident Vladimir Putin diskutuje o myšlence navázat ruský rubl na zlato a další komodity. Uvedl to v pátek Kreml. Podle vlivného představitele ruských bezpečnostních složek by navázání rublu na zlato posílilo suverenitu ruského finančního systému, který se dostal pod tlak v důsledku západních sankcí uvalených na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Putin přijal čínského premiéra, pochvaloval si rozvoj vztahů
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu přijal čínského premiéra Li Čchianga, který předtím v ruské metropoli s předsedou ruské vlády Michailem Mišustinem podepsal plán investiční spolupráce a dalších 16 dokumentů. Putin podle ruských médií ocenil rozvoj vztahů s Čínou. Agentura AP poznamenala, že Moskva se stává čím dám více závislá na politické a ekonomické podpoře Pekingu.
• Putin přivítal Erdogana v Soči, očekává se jednání o obilné dohodě
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes přivítal v luxusním sanatoriu v letovisku Soči tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Očekává se, spolu budou jednat o obnově dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo o situaci na Ukrajině. Tu Rusko před rokem a půl vojensky napadlo.
• Putin: Ruská ekonomika a zaměstnanost se blíží úrovni před pandemií
  Ruská ekonomika a zaměstnanost se blíží úrovni před pandemií covidu-19, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (SPIEF). Za prodej ropy a plynu bude Rusko možná nuceno požadovat euro či národní měny, a ne dolar, který podle Putina Spojené státy používají jako prostředek ekonomické a politické války.