První rok Trumpovy ekonomiky byl ve znamení cel i nátlaku na Fed

První rok druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa byl v ekonomické a obchodní oblasti ve znamení zavádění rozsáhlých cel, tlaku na mezinárodní obchodní partnery i na americkou centrální banku (Fed). Američané zůstávají negativně naladěni vůči prezidentově hospodářské politice, 61 procent z nich podle prosincového průzkumu agentury Navigator Research nesouhlasí s jeho přístupem k inflaci a rostoucím životním nákladům. Boj proti vysokým životním nákladům přitom patřil k Trumpovým klíčovým volebním tématům.

Před volbami průzkumy ukazovaly, že Trumpovi v ekonomice voliči důvěřovali více než jeho protikandidátce. Podle průzkumů však o tuto důvěru přišel už tři měsíce po inauguraci. Ve zmíněném prosincovém průzkumu pak 14 procent Trumpových voličů z roku 2024 uvedlo, že svého hlasu litují právě kvůli jeho počínání v ekonomice.

"Zklamalo mě, jak se vypořádal s ekonomickými problémy, zejména s inflací a zdravotnictvím, což se přímo dotklo mé rodiny," cituje agentura jednoho z oslovených voličů. Průzkum také ukázal na propast mezi prioritami voličů a současné administrativy. Zatímco 57 procent Američanů považuje za nejdůležitější téma inflaci a životní náklady, 69 procent z nich má za to, že se vláda soustředí hlavně na migrační politiku.

V prosincovém průzkumu agentury Gallup označilo 35 procent respondentů ekonomické otázky za nejdůležitější problém, s nímž se jejich země potýká. Ještě v říjnu to bylo 24 procent. Obecné zmínky ekonomiky vzrostly na 17 procent z deseti procent na podzim, zatímco zmínky o inflaci jako hlavním problému se zvýšily na 11 procent ze šesti procent v září.

Míra inflace ve Spojených státech v prosinci činila 2,7 procenta. Meziměsíčně se ceny v prosinci zvýšily o 0,3 procenta. Ceny potravin meziročně stouply o 3,1 procenta. Ještě výraznější byl nárůst cen plynu, které se zvýšily o 10,8 procenta, a elektřiny, která zdražila o 6,7 procenta. Vláda nicméně stále připomíná, že se snižují ceny pohonných hmot.

Podle průzkumu pro Fox News vysoké ceny a inflace znepokojují 90 procent oslovených, 61 procent dokonce extrémně. Podle tohoto průzkumu také 72 procent Američanů nepovažuje ekonomickou situaci v zemi za dobrou. Pokud jde o osobní finanční situaci, 44 procent respondentů má pocit, že se zhoršuje, podle 45 procent zůstává stejná a 11 procent vnímá, že se jejich situace zlepšuje.

Dlouho nebylo jasné, jak vážně Trump myslí své sliby zavést vysoká cla na dovoz z většiny zemí světa. Nakonec 2. dubna oznámil plošná desetiprocentní cla a nad to ještě často výrazně vyšší cla na jednotlivé partnery, která nazval recipročními. O tomto dni hovořil jako o dni osvobození.

Podle ekonomů z Yaleovy univerzity po započtení všech aktuálně platných opatření průměrná celní sazba na dovoz do USA pro spotřebitele činí 16,8 procenta, nejvíce od roku 1935. I po přesunu spotřeby bude průměrná sazba činit 14,4 procenta. Zároveň podle těchto výpočtů cla v současné podobě sníží roční růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států o 0,5 procentního bodu za rok 2025 a o 0,4 procentního bodu za rok 2026.

Ještě v dubnu ale ekonomové hovořili o průměrné sazbě 28 procent, nejvyšší od roku 1901, a negativním vlivu na loňský růst HDP v rozsahu 1,1 procentního bodu. Část dovozních přirážek Trump totiž později zrušil či snížil, mimo jiné po sérii dohod, například s EU, Spojeným královstvím, Japonskem, Jižní Koreou či Vietnamem.

Na dovoz z EU prezident oznámil takzvanou reciproční sazbu 20 procent. Její zavedení pak opakovaně odložil, ale zároveň pohrozil i jejím zvýšením na 50 procent. Po uzavření obchodní dohody nakonec Trump vydal exekutivní příkaz, podle nějž nebudou cla na dovoz z EU překračovat patnáctiprocentní sazbu. To vedlo i ke snížení cla na dovoz aut a jejich dílů z EU na 15 procent od loňského srpna, do té doby platila souhrnná sazba 27,5 procenta.

Výrazně se měnila cla na dovoz z Číny, v jednu chvíli byla úhrnná sazba až 145 procent. Na dovoz zboží z USA do Číny pak platila 125procentní přirážka. Podle analytiků šlo v podstatě o zmrazení oboustranné obchodní výměny. Na podzim se obě strany domluvily na zmírnění obchodního napětí. Na dovoz z Číny tak nyní platí základní desetiprocentní sazba (takzvaná reciproční) a desetiprocentní clo uvalené v reakci na údajné pašování ingrediencí využívaných při výrobě drogy fentanyl.

Odlišně Trump přistupuje k severoamerickým partnerům Kanadě a Mexiku. I v jejich případě se střídají období výrazné eskalace a deeskalace. Zemí, které jsou signatáři dohody o volném obchodu USMCA, se netýká takzvané reciproční clo, a to ani základní sazba deset procent. Na druhé straně čelily tyto země vysokým fentanylovým clům. Později však Washington zavedl výjimky právě na zboží splňující kritéria dohody USMCA, nyní zahrnují 90 procent kanadského a velkou část mexického vývozu do USA.

Od začátku druhého mandátu Trump dlouhodobě kritizuje Fed a jeho šéfa Jeroma Powella kvůli pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb, jak Trump tvrdí. Už v dubnu server CNBC napsal, že Trumpovy útoky na šéfa Fedu a tlak na snižování sazeb vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Powellův mandát v čele instituce sice skončí letos v květnu, ale jeho členství v její Radě guvernérů končí až v roce 2028.

V neděli 11. ledna Powell oznámil, že mu ministerstvo spravedlnosti hrozí trestním stíháním kvůli výdajům kolem 2,5 miliardy dolarů (52 miliard Kč) na rekonstrukci budov Fedu. Částka je výrazně vyšší, než jaká byla před lety schválena. Powell to označil za záminku pro další tlak na centrální banku, aby snížila úrokové sazby. "Jde o to, zda Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo zda bude měnovou politiku určovat politický tlak a zastrašování," řekl. Za Powella se pak postavili vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa.

Americká ekonomika navzdory nejistotě a varováním ekonomů před dopady cel nadále vykazuje růst. Hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil o 4,3 procenta. Růst tak překvapivě zrychlil z 3,8 procenta ve druhém čtvrtletí.

Podle části ekonomů dopady cel vyrovnává současný rozmach investic a výstavby datových center v souvislosti s umělou inteligencí (AI). "Kapitálové výdaje na datová centra, pokročilé čipy a další vybavení pro umělou inteligenci byly hlavním motorem růstu HDP ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2025," uvedl prezident Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii Adam Posen.

"Investice do AI a z nich plynoucí pravděpodobné zvýšení produktivity mohou do značné míry kompenzovat pokles způsobený účinkem cel a deportací, které se projeví v roce 2026," dodal s tím, že ale investiční boom společně s budoucím snižováním úrokových sazeb mohou dál tlačit na inflaci.

Trumpova plošná cla

Trumpova sektorová cla

Zdroj: Reuters, ČTK, Yaleova univerzita, The Budget Lab

Čtěte více

• Průzkum: 57 % Řeků chce dohodu s věřiteli
  Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před...
• První agentura v reakci na volby snížila rating Itálie
  Ratingová agentura DBRS snížila úvěrový rating Itálie na stupeň A (low) z dosavadního stupně A...
• První debata o "rozpočtu eurozóny" ukázala rozdílné pozice zemí
  Budoucí rozpočtový nástroj eurozóny by měl především pomáhat s posilováním odolnosti hospodářství států s eurem a podporovat v nich investice, veřejné i soukromé. Obecně se na tom při své první diskusi o podobě budoucího "rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost" shodli ministři financí zemí eurozóny za účasti kolegů z dalších zemí Evropské unie. Debata ale podle šéfa euroskupiny Maria Centena ukázala, že není jasný vztah mezi nástrojem a budoucím víceletým rozpočtem EU pro roky 2021 až 2027.
• První den čeká summit EU odpoledne brexit a večer Čína
  Pouhých osm dní před původním datem britského odchodu z EU není stále nic jasné a téma brexitu tak bude do značné míry dominovat i dnešnímu prvnímu dni summitu EU v Bruselu. Večer však bude pro premiéry a prezidenty bloku, včetně šéfa české vlády Andreje Babiše, také zajímavý - budou diskutovat o budoucnosti vztahů mezi Evropou a světově stále významnější Čínou.
• První den summitu EU dohodu na krizovém fondu nepřinesl
  Páteční první den jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o fondu obnovy a budoucím sedmiletém rozpočtu společenství skončil bez dohody. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož bude summit pokračovat od dnešních 11:00. Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.
• První den summitu G20 se nesl ve znamení dvoustranných schůzek
  Ve znamení dvoustranných schůzek světových státníků se nesl první den summitu největších ekonomik světa G20, který se koná v japonské Ósace. Americký prezident Donald Trump se dnes se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že budou pokračovat v jednáních o kontrole zbrojení. S šéfem Kremlu se dnes poprvé od aféry kolem otravy někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala v jižní Anglii setkala i britská premiérka Theresa Mayová. Americký prezident pak jednal kromě Putina také s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Při samotné vrcholné schůzce G20 měli státníci na programu jednání o světovém obchodě, změnách klimatu a rovněž o situaci na Blízkém východě.
• První fond v Česku umožňuje investici do kryptoměn
  V Česku vznikl první fond umožňující investici do virtuálních měn, tzv. kryptoměn. Kryptofond založila česká investiční skupina Comfort Finance Group CFG, která zároveň uvedla, že jde o první takový fond ve střední Evropě. Prostřednictvím fondu lze investovat do koše virtuálních měn, jako jsou bitcoin, ethereum a další. Skupina CFG to dnes oznámila na tiskové konferenci.
• První kamenný obchod v Česku přijímá bitcoiny
  Kybernetickou měnu bitcoin přijímá v Česku první kamenný obchod. Je to prodejna pánské luxusní obuvi...
• První náznaky možné korekce eura
  Analýza USD index, spot zlato, USDCHF a EURUSD...
• První pololetí bude důležité pro Řecko i EU
  Letošní první půlrok bude mít rozhodující význam pro Řecko i celou Evropskou unii. V Aténách to dnes...
• První věcí koupenou za bitcoiny byly dvě pizzy za 10.000 BTC
  Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je nejznámější a nejvíce využívaná virtuální internetová měna, tzv. kryptoměna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář nebo skupina vývojářů pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevil v lednu 2009. Jako první použil bitcoin k nákupu americký programátor Laszlo Hanyecz, který si 22. květnu 2010 objednal dvě pizzy a nabídl za ně 10.000 bitcoinů, čímž zahájil novou éru praktického využití bitcoinů.
• První vítězství v Georgii jde za demokraty, mají na dosah i druhé
  Demokratická strana měla dnes na dosah kontrolu nad americkým Senátem poté, co bylo ohlášeno vítězství jejího kandidáta Raphaela Warnocka ve druhém kole voleb ve státě Georgia. Demokraté potřebují k ovládnutí menší z komor Kongresu získat i druhé křeslo, o které se v jihovýchodním státě bojovalo. Podle listu The New York Times (NYT) se jejich uchazeč Jon Ossoff v průběžných výsledcích ujal vedení o několik tisíc hlasů a s největší pravděpodobností do Senátu zamíří také.
• První záchranný plán Kypru zvedl náklady na pomoc
  Rychlý růst nákladů na kyperský záchranný plán ukázal, jak špatný byl přístup k prvnímu balíku pomoci...
• První zelené dluhopisy EU vyvolaly mezi investory rekordní zájem
  První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy Kč), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
• První známky značící únavu trendu na EURUSD
  ,,Tak jsme se konečně dočkali", chtělo by se říci. Po 18 týdnech růstu na páru EURUSD, z toho posledních 7 týdnů bez jakéhokoliv retracementu a po dosažení psychologické mety 1.40 jsme ve čtvrtek byli svědky prvních větších prodejů, pravděpodobně způsobených výběrem zisků . Cena se nejdříve vyšplhala na 4029 a poté velmi rychle spadla o celých 173 bodů níže až na hranici 3856. Bohužel, cena uzavřela na hodnotách, které nám toho o dalším vývoji moc neřeknou.
• Přebírají kontrolu medvědi nad měnovým párem EUR/AUD?
  Měnový pár EUR/AUD se na 15minutovém grafu aktuálně odráží směrem dolů od vyznačené rezistence kolem hladiny 1,6535. Bude tento měnový pár pokračovat v oslabování a dočkáme se otestování úrovně standartního Pivot Pointu S1? Nebo kolem současných úrovní najdou znovu sílu býci a dojde k prolomení rezistence a otestování úrovně R1?
• Přebytek běžného účtu Japonska byl druhý nejvyšší v historii
  Přebytek bilance běžného účtu Japonska v loňském roce činil 20,6 bilionu JPY (4,6 bilionu Kč), což byl nejvyšší údaj od roku 2007 a druhý nejvyšší v historii měření. K vysokému přebytku přispěly masivní příjmy ze zahraničních investic, přebytek zahraničního obchodu podpořený levnou ropou a příliv zahraničních turistů do Japonska. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
• Přebytek běžného účtu Ruska do dubna vystoupil na maximum od roku 1994
  Přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD (2,3 bilionu Kč). To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD. Přispěl k tomu prudký růst cen ropy a zemního plynu a naopak pokles dovozu vlivem sankcí uvalených na Rusko za invazi na Ukrajinu. S odkazem na data ruské centrální banky to dnes uvedla agentura Bloomberg.
• Přebytek běžného účtu Ruska za sedm měsíců stoupl více než trojnásobně
  Přebytek bilance běžného účtu Ruska se za leden až červenec zvýšil více než trojnásobně na 166,6 miliardy USD (čtyři biliony Kč) z 50,2 miliardy USD ve stejném období loni. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnila ruská centrální banka.
• Přebytek běžného účtu Řecka silně roste
  Přebytek bilance běžného účtu Řecka se v červenci dále zvýšil díky růstu příjmů z turistiky, menšímu schodku...