Mozek není stavěný na pravděpodobnost
Během konzultací jsem si často všímal stejného vzorce:
Trader měl dojem, že jeho schopnost „číst trh“ se zlepšuje, protože umí odhadnout další pohyb. Jenže data vždy ukázala něco jiného – trefa v několika posledních případech nebyla dovednost, ale náhoda.
Ve skutečnosti je ale problém hlubší.
Naše mysl vznikala v prostředí, kde byla důležitá rychlá rozhodnutí o přežití – ne práce s procenty. Proto jsme skvělí ve vyprávění příběhů, ale mizerní ve statistice.
Iluze příběhu místo reality čísel
Psycholog Daniel Kahneman popsal fenomén, kdy mozek preferuje koherentní příběh před nepohodlnou nejistotou.
Proto se nám zdá logické, že po růstu musí přijít korekce, nebo že „tohle je přece jasný breakout“.
Statistika přitom říká: většina pohybů je náhodná v rámci volatility. Příběh je jen interpretace, kterou jsme si vytvořili zpětně, aby nám svět dával smysl.
Klasické chyby v odhadu budoucnosti
Z praxe se opakují tyto myšlenkové pasti:
Klam hazardního hráče: „Pět svíček šlo nahoru, teď to už musí spadnout.“ Nemusí.
Iluze recence (nepodloženého předpokladu): Přikládání přehnaného významu posledním výsledkům – pár zisků v řadě vede k falešnému pocitu, že strategie je „nezastavitelná“.
Iluze přehnaného sebevědomí: Přehnaná sebedůvěra po sérii dobrých odhadů – zapomínáme, že i 50% strategie má vítězné série.
Iluzorní korelace: Hledání souvislostí tam, kde nejsou – například že určitý pattern vždy funguje před zasedáním centrální banky.
Když selže i intuice zkušeného
Často slyším: „Po letech už trh cítím.“
Intuice může být cenná – ale jen tehdy, když vychází z rozsáhlých zkušeností a je ověřená daty.
Výzkumy Garyho Kleina ukazují, že odborná intuice funguje pouze v prostředí s opakujícími se vzorci a okamžitou zpětnou vazbou (například u šachistů nebo hasičů).
Finanční trhy však vzorce mění a zpětná vazba bývá zkreslená – proto je intuice často jen pocit, nikoli dovednost.
Jak tedy myslet méně příběhově a víc statisticky?
Pracovat s dostatečným vzorkem: Hodnotit strategii až po desítkách (či nejlépe stovkách) obchodů, ne po pěti.
Vést statistický deník:Nesledovat jen zisk, ale i winrate, RRR, maximum drawdown, ale i své emoce.
Akceptovat pravděpodobnost: Přijmout, že i dobrý setup může skončit ztrátou a neznamená to, že je špatný.
Dávat přednost scénářům před předpovědí: Místo „trh půjde nahoru“ si stanovit podmínky: „Pokud prorazí tuto úroveň a splní X, pak vstoupím.“
Filozofická vsuvka
Trading vnímám jako střet mezi naší touhou po řádu a chaotickou povahou trhů.
Filozof Nassim Taleb v knize Zrádná nahodilost zdůrazňuje, že většina krátkodobých výsledků je dílem náhody, ne schopností.
Schopnost uznat tuto nejistotu a nepřeceňovat vlastní predikce je formou epistemické pokory, což je filozofický postoj, který spočívá ve schopnosti přiznat si vlastní omezené poznání.
A to je v tradingu paradoxně velká výhoda.
Závěr
Naše mysl touží předvídat budoucnost, ale evolučně není uzpůsobená ke statistickému myšlení. Proto snadno sklouzáváme k příběhům a iluzím predikce.
Trader, který dokáže odložit potřebu mít pravdu a přijme hru pravděpodobností, získává nad ostatními výhodu.
Ne proto, že by viděl do budoucnosti – ale protože přestal věřit, že to vůbec jde.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz
