Dočasné zrušení daně

22.06.2022 1) Ceny ropy se dnes výrazně snižují, cena severomořské ropy Brent krátce před 13:00 SELČ vykazovala pokles téměř o čtyři procenta zhruba na 110,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) pak ve stejnou dobu ztrácela zhruba 4,4 procenta a podávala se asi za 104,70 dolaru za barel. Americký prezident Joe Biden se podle médií chystá požádat Kongres, aby kvůli vysokým cenám u čerpacích stanic schválil dočasné zrušení federální daně z pohonných hmot na nulu.

18.05.2022 Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):

11.04.2023 Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

27.07.2020 V minulých týdnech jsme byli svědky opětovného zhoršení vztahů mezi USA a Čínou – zavírání konzulátů. Zatímco obě strany prozatím plní dohodu fáze 1, aktuální geopolitická roztržka může zbrzdit cestu k finální obchodní dohodě. Navíc s blížící se prezidentskou volbou v USA lze očekávat tvrdší postoj obou kandidátů vůči Číně. Obchodní války se tak pro následující týdny a měsíce stanou vedle koronaviru jedním z hlavních témat.

01.06.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního května hospodařil s deficitem ve výši 189,3 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 65,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 mld. Kč, oproti schváleným 280 mld. Kč.

25.01.2021 Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

28.03.2023 Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

07.09.2023 Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ opakujeme doporučení Koupit s novou cílovou cenu 1 034 CZK (předchozí doporučení i cílová cena byly Koupit a 1 393 CZK).

13.10.2021 Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to dnes Evropská komise (EK), a to v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií. Komise zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Další zásadní požadavky států, jako je reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, však unijní exekutiva nevyslyšela.