Zdálo se, že tenhle seriál na pokračování nikdy neskončí. Americký prezident Donald Trump hrozil Evropě cly, Brusel se snažil dohodnout, USA posunuly deadline, následně pohrozily jinými cly a tak nějak pořád dokola. Nakonec se všechno upeklo ve Skotsku, kam Trump spíše než za vyslanci EU možná přijel za golfem.
USA a Evropská unie se dohodly na atributech nové obchodní dohody, kterou se ruší všechny předešlé. Nejsledovanějším číslem byla celní přirážka, kterou obdrží unijní zboží exportované do USA.
Trump v prapočátku celní války hrozil dokonce 50procentním clem, nakonec se provizorně zavedla 10procentní cla. Následně americký prezident mával 30procentním clem, aby mohl zavést „kompromis“ v podobě 15procentních cel. Zkrátka to byla učebnicová psychologická hra. Trump pohrozil nejhorším scénářem, aby se ten druhý nejhorší zdál přijatelný.
Co na tom, že před Trumpovým nástupem bylo na unijní zboží uvalené clo v průměru jen asi 1,2 procenta. Evropa teď musí čelit nové realitě. Dovoz amerického zboží na kontinent bude podle všeho bez postihu.
Vedle univerzálního cla se dotáhly i další parametry dohody. Nové 15procentní clo se bude vztahovat také na evropská auta, čímž zdejší firmy uniknou 25procentní sazbě, kterou Trump uvalil na svět už v dubnu. I tak to bude pro evropské automobilky citelná rána. 50procentní cla na ocel a hliník zůstávají v platnosti.
Brusel se také v rámci dohody zavázal, že utratí řádově stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn, ropu, polovodiče a zbraně. Většina obchodů se má odbavit ještě během Trumpova mandátu.
Evropské trhy na dotáhnutí dohody reagují vcelku pozitivně. Index Eurostoxx 50 přidal v pondělí necelé procento, širší index STOXX 600 reagoval obdobně.
Po vítězném tažení po Evropě teď zřejmě Trump upne svou pozornost na nejsilnější americké obchodní partnery. Hodlá dotáhnout dohodu s Čínou a nastavit nové podmínky s Kanadou a Mexikem. Už teď je zřejmě, že se Trump při rýsování dohod určitě neošidí.
Filip Kalčák