Na Blízkém východě to z obchodního hlediska vždycky bylo hlavně o ropě. Jakákoli šarvátka v regionu proto trh s černým zlatem okamžitě ovlivní. A grafy se hýbou ještě výrazněji, když se do válek na Blízkém východě vloží nejdražší americké bombardéry.
Američané zaútočili na íránské jaderné kapacity a podpořili Izrael v boji s Teheránem. Ropa na takovou událost mohla reagovat jen směrem nahoru. Barel ropy Brent se obchoduje zhruba za 77 dolarů. Na začátku června byla cena na hodnotě 63 dolarů, od začátku měsíce se soustavně zvedá.
Cena ropy přitom v období od začátku dubna do začátku června výrazně klesala a zdálo se, že napětí Blízký východ alespoň v tomto ohledu opouští. Izraelský překvapivý útok na Írán, následná odveta Teheránu a nedávný útok Američanů ale opět uvrhly trhy do chaosu.
Komplexní reakce trhů na víkendovou eskalaci se dostaví až ve chvíli, kdy otevřou americké burzy. Očekává se přešlapování akcií, možná i lehčí pád. Nervózně totiž otevřely i evropské trhy, žádný výprodej ale nenastal.
Stále to bude především ropa, na kterou se bude upínat největší pozornost. Její cena totiž může nadále dramatický růst. Bude záležet především na tom, jak se k současné situaci postaví Írán.
Teherán totiž v reakci na útoky může ochromit obchodní trasy vedoucí přes Hormuzský průliv. Právě tudy před cestou do světa proplouvají tankery ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Iráku nebo Kuvajtu. Pokud by Írán začal obchodní trasu narušovat nebo by dokonce spustil blokádu, cena ropy by zřejmě astronomicky rostla.
Je ale otázkou, zda se k něčemu takovému Írán odhodlá. Jeho křehká ekonomika rovněž závisí i na exportu ropy, kterou posílá do světa také přes Hormuzský průliv. Obchodní komplikace ve 150 kilometrů dlouhé úžině by tak dopadly i na něj. Pravděpodobnější je tak – alespoň prozatím – cesta deeskalace, kdy se cena ropy zase brzy začne ochlazovat.
Filip Kalčák