Zdá se, že nekonečný seriál o Trumpových clech se dočkal další řady. Přitom teoreticky mohlo být po všem. Nejvyšší soud USA, který rozhodnutí o legalitě cel podle mnohých až příliš dlouho odkládal, konečně rozhodl, a to v neprospěch Trumpa.
Trump se doposud „řídil“ zákonem Jimmyho Cartera z roku 1977 (IEEPA), který mu podle jeho výkladu umožňuje nařizovat cla v případě národního ohrožení. Jenže soud rozhodl, že tím prezident překročil své pravomoce. Pro svou celní politiku si měl vyžádat posvěcení ze strany Kongresu.
V pátek se proto trhy v Evropě i USA nadechly a zdánlivě bylo hotovo. Jenže Trump už se dopředu nechal slyšet, že proti případnému negativnímu rozhodnutí soudu hodlá bojovat. O víkendu proto prezident oznámil, že zavádí všeobecná globální cla na dovoz do USA ve výši 15 procent.
Tentokrát už Trump nezavádí cla na základě zákona IEEPA, ale na základě obchodního zákona z roku 1974, který podle Bílého domu prezidentovi umožňuje řešit určité zásadní problémy v oblasti mezinárodních plateb prostřednictvím příplatků a dalších zvláštních dovozních omezení.
Tento zákon má Trumpovi umožnit zavádět cla na 150 dní bez podpory Kongresu, v případě prodloužení této lhůty už by souhlas zákonodárců potřeboval. Administrativa však dává najevo, že jde o dočasné řešení, než se podaří najít jiná právní klička.
Trhy proto po pátku znovu znervózněly. V pondělí se ty evropské probudily do červených čísel. Nikdo opět neví, co platí a co ne. Některé státy se v posledních měsících v rámci separátních obchodních jednání dohodly s USA na celní sazbě 10 procent, jenže ta teď bude narážet na nově ohlášené 15procentní tariffy.
Filip Kalčák
