Členové bankovní rady ČNB nepovažují snižování sazeb za ukončený proces

Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) nepovažují proces snižování úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Jednání se uskutečnilo minulý týden, bankovní rada se na něm rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Na stejné úrovni je sazba od počátku února.

Členové bankovní rady Karina Kubelková a Jan Kubíček upozornili na to, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Kubíček tuto neutrální úroveň, kdy měnová politika nebrzdí ani nezrychluje hospodářský růst a zajišťuje stabilní inflaci, vidí v blízkosti 3,5 procenta. Kubíček se proto vyslovil pro pokračování postupu, kdy bude ČNB střídavě snižovat základní úrokovou sazbu a nechávat ji beze změny. S tímto postupem podle něj centrální banka fakticky začala loni v prosinci, kdy si vybrala první přestávku v procesu snižování sazeb.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a člen bankovní rady Jan Procházka nicméně uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Zamrazilová v té souvislosti upozornila na to, že proces dezinflace nepovažuje za zcela dokončený.

Zamrazilová připomněla, že přetrvává zvýšená inflace ve službách a že se obnovil růst cen potravin. Člen bankovní rady Jakub Seidler upozornil na to, že u potravin jsou spotřebitelé citlivější na růst cen, který by tak mohl vést ke ztrátě ukotvení inflačních očekávání. Očekávání vyšší inflace přitom podle ekonomů může vést k vyšším mzdovým požadavkům, které vyvolávají nové inflační tlaky.

Bankovní rada také upozornila na zvýšení proinflačních rizik v zahraničí. Část z nich souvisí s vývojem v Německu, které kvůli chystanému růstu obranných výdajů rozhodlo o uvolnění rozpočtových pravidel, což může vytvářet inflační tlaky. Dalším zdrojem inflace mohou být podle bankovní rady americká cla. Podle Procházky by působila proinflačně v krátkodobém horizontu, zatímco dlouhodobě povedou ke zpomalení hospodářského růstu. Jednání bankovní rady se uskutečnilo ještě před rozhodnutím americké administrativy o uvalení cel, která v případě Evropské unie budou činit 20 procent.

Celkově hodnotila bankovní rada zahraniční situaci jako velmi nepřehlednou. Viceguvernér Jan Frait, stejně jako Seidler, Kubíček a Procházka proto považovali za vhodné vyčkat a rozhodnout se podle aktuálního vývoje.

Zdroj: Reuters, ČTK

Související články

Světové úrokové sazby
Úrokové sazby centrálních bank hrají důležitou roli ve forex tradingu a napovídají o stavu dané ekonomiky. Tyto úrokové sazby světových národních bank pomáhají především fundamentálním obchodníkům v analyzování jednotlivých měnových párů. Změny úrokových sazeb jsou hlavním faktorem, který hýbe měnovými trhy. Jsou důvodem k tomu, aby velcí investoři přesouvali své peníze z jedné země do druhé za účelem vyššího zhodnocení. Zvýšení úrokové sazby zvyšuje atraktivitu dané měny a zájem o ní mezi investory. Snížení sazby naopak.

Čtěte více

• Člen Fedu pochybuje o kvantitativním uvolňování
  Současná uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed) podpořila ceny akcií a pomohla bohatým...
• Člen Fedu: Velká recese nebyla výjimečná
  Poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska...
• Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
  Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová.
• Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
  Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je...
• Členka ECB: Snižování úroků v eurozóně by se mohlo blížit ke konci
  Snižování úrokových sazeb v eurozóně by se mohlo blížit ke konci. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to naznačila členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová. Poukázala na vzestup inflačních rizik a na výrazný pokles nákladů na půjčky.
• Členka Fedu Cooková zažalovala Trumpa, který se ji snaží odvolat
  Členka Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisa Cooková zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa, aby se tak pokusila čelit snaze republikánského prezidenta odvolat ji z funkce. Informují o tom světové tiskové agentury, jež upozorňují, že tak zřejmě začíná bezprecedentní právní bitva, která může výrazně změnit podobu tradiční politické nezávislosti Fedu.
• Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
  Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
• Členka Rady guvernérů Fedu odmítla po Trumpově výzvě rezignovat
  Členka Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisa Cooková nehodlá rezignovat. Její reakci na výzvy prezidenta Donalda Trumpa a šéfa Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) Billa Pulteho citovala agentura Bloomberg. Pulte Cookovou ve středu obvinil z hypotečního podvodu. Trump už dlouhodobě kritizuje Fed a jeho šéfa Jeroma Powella kvůli podle jeho mínění pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb, nyní má podle šéfa FHFA důvod k odvolání Cookové.
• Členka vedení Fedu podá žalobu kvůli jejímu odvolání
  Členka Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisa Cooková napadne u soudu rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o jejím odvolání z funkce. Oznámil to včera podle agentur její právní zástupce Abbe Lowell. Tento krok by mohl být začátkem vleklého právního boje ohledně snahy Bílého domu utvářet měnovou politiku ve Spojených státech, píše agentura Reuters.
• Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
  Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností.
• Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
  Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku...
• Členové Fedu chtějí opatrný tapering
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce...
• Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
  Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb...
• Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout.
• Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
  Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje.
• Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.
• Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv
  Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.
• Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
  Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla...
• Členské země EU se dohodly na obchodních jednáních s USA
  Členské země Evropské unie se předběžně dohodly na zahájení oficiálních obchodních rozhovorů se Spojenými státy s cílem urovnat problémy ve vzájemných obchodních vztazích. Agentuře Reuters to dnes sdělily zdroje z EU.
• Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
  Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let.