Česká ekonomika zpomaluje. Klesla i německá ekonomika.

Čtěte více

• Česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o 1,0 procenta
  „Díky velmi nízké nezaměstnanosti rostou reálné mzdy, což navyšuje spotřebu domácností. Ta se stává hlavním motorem růstu naší ekonomiky. To přetrvá i v roce 2025, ve kterém by se navíc měly zvýšit investice díky snížení úrokových sazeb v loňském roce. Rizika však přichází ze zahraničí. Srazit nás mohou celní války i špatná situace Německa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika v roce 2026: optimistické vyhlídky
  Po několikaletém přešlapování na místě čekají v roce 2026 českou ekonomiku dobré časy. Podobně jako v minulém roce očekáváme příhodné makroekonomické podmínky – svižný růst HDP poblíž potenciálu, inflaci na cíli centrální banky, stabilní úrokové sazby a dále posilující kurz koruny.
• Česká ekonomika vykázala známky zpomalení
  Koruna prožila poměrně klidný týden. Její kurz se držel v rozmezí sedmi haléřů bez výraznějšího trendu. Koruna tak týden zakončila na úrovni 27,51 CZK/EUR, o tři haléře nad hodnotou, na které zahajovala. O něco více se dařil...
• Česká ekonomika vykazuje odolnost navzdory válkám. Přesto je její výkon ve druhém letošním čtvrtletí mírným zklamáním
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí pokračovala v poměrně solidním růstu, její předběžný výsledek však představuje mírné zklamání. Hrubý domácí produkt se proti prvnímu čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta.
• Česká ekonomika v závěru roku solidně rostla navzdory vysokým úsporám domácností
  Konečný odhad tuzemského HDP za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 % na 0,4 %. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 %, zatímco podle předchozího odhadu ČSÚ ze začátku března ve stejném rozsahu poklesla. Na výdajové straně zaznamenal nejvyšší příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu čistý vývoz, což pravděpodobně z velké části souviselo s vývozem dříve rozpracované produkce, především pak v případě automobilového průmyslu.
• Česká ekonomika v 1. čtvrtletí zpomalila
  Ekonomika v 1. čtvrtletí 2026 podle prvního odhadu vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %, což představuje zpomalení oproti tržnímu očekávání ve výši 0,5 % mezikvartálně.
• Česká ekonomika zapomíná, co je to růst
  Dnes zveřejnil Český statistický úřad úvodní odhad HDP za třetí čtvrtletí tohoto roku. Výsledek je výrazně horší, než očekávala naše i tržní prognóza. Mezičtvrtletně česká ekonomika poklesla o 0,3 % a v meziročním vyjádření o 0,6 %.
• Česká ekonomika zaskočila experty svým růstem, nikdo z nich jej tak silný nečekal. Hospodářství roste nejvíce za skoro šest let, když pomineme pandemickou etapu, daří se především stavebnictví
  Tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí vzrostlo meziročně o 2,7 procenta, mezičtvrtletně pak o 0,7 procenta. Vyplývá to z dnešního předběžného odhadu ČSÚ. Nikdo z expertů takto silný růst české ekonomiky v souhrnu nečekal. Například expertní odhady mezičtvrtletního růstu se před dnešním zveřejněním pohybovaly v pásmu od 0,0 do 0,6 procenta, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
• Česká ekonomika zatím jede na domácích útratách, co nálada v exportním průmyslu?
  Nálada v evropském průmyslu je pod bodem mrazu - index nákupních manažerů v průmyslu je pod klíčovou hladinou 50 bodů a ukazuje na pokles od poloviny roku 2022. A tomu odpovídá i slabý výrobní výkon - produkce v evropském průmyslu je zhruba 3 procenta pod úrovní roku 2019 a v Německu dokonce více než 12 %. Slabý výkon průmyslu navíc podle posledních výsledků podnikatelských nálad nakazil segment služeb a odvětví, jako je logistika nebo podnikové služby, které táhnou náladu dolů.
• Česká ekonomika zpomaluje
  Po mezikvártálním růstu o 0,4 % ve třetím čtvrtletí česká ekonomika zvolnila na 0,2 %. V meziročním srovnání to znamenalo zpomalení na 1,7 % z předchozích 2,5 %. Podle zprávy statistického úřadu se dařilo odvětví služeb a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl ale k růstu přidané hodnoty již nepřispíval, což vzhledem k datům přicházejícím z této oblasti není překvapivé. Zpomalování ekonomiky naznačuje i vývoj zaměstnanosti, která se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,3 %. Detailní strukturu růstu zatím neznáme. Ta bude zveřejněna až začátkem března. Česká národní banka počítala s růstem HDP o 1,9 %. Dnešní statistika se tak od jejího odhadu zásadně neliší.
• Česká ekonomika zpomaluje svůj růst
  „V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika zrychluje díky silné spotřebě domácností
  Hospodářský růst v České republice v roce 2025 zrychlil, a to především díky rostoucí domácí poptávce. Spotřeba domácností byla hlavním motorem expanze, když Češi začali více utrácet díky růstům reálných mezd a klesající inflaci, která se vrátila blízko inflačnímu cíli České národní banky.
• Česká ekonomika ztrácí důvěru, sentiment v průmyslu je nejníže za půldruhého roku. Dramatické zdražování plynu v EU – na takřka 100 eur za megawatthodinu, tedy na bezmála 13násobek jeho cen v USA – hrozí zasadit tuzemskému průmyslu další ránu
  Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu dále zhoršila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu klesl meziměsíčně o 1,6 bodu na 97,9 bodu. Jde přitom již o třetí pokles v řadě. Zvláště znepokojivý je propad důvěry v průmyslu, a to o výrazných 5,6 bodu. V říjnu byl sentiment průmyslníků na nejhorší úrovni od dubna 2025, kdy se do jejich oslabující důvěry promítla tehdy nově zavedená takzvaná reciproční cla amerického prezidenta Donalda Trumpa. V současnosti českou ekonomiku stále silněji svírá kombinace nedostatečné poptávky a rostoucích nákladů, především těch energetických. A situace se může ještě podstatně zhoršit.
• Česká ekonomika ztrácí na pomalé digitalizaci a byrokracii u malých firem: v roce 2026 přijde téměř o 90 mld. Kč
  Živnostníci a malé firmy přicházejí v Česku kvůli pomalé digitalizaci a nadměrné byrokracii o desítky miliard korun ročně. Samotné snížení administrativní zátěže by mohlo českému HDP přinést 44 miliard korun (v roce 2025 to bylo 41 mld.) a podnikatelům stovky hodin ročně navíc. Digitalizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila české HDP o dalších 44,5 miliardy (v roce 2025 šlo o 42 mld. korun). Pokud by se digitalizoval celý segment tak dokonce 178 mld. korun. Právě na praktickou pomoc s digitalizací, včetně implementace AI, která může částečně vyřešit i administrativní zátěž, nyní cílí nová iniciativa platformy Pro podnikavé, která podnikatelům nabídne 10 000 hodin expertní technologické pomoci zdarma.
• Česká ekonomika zůstává odolná vůči německému a čínskému zpomalení, přesto však svým růstem nadále zaostává za Maďarskem a Polskem
  Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,5 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání s druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí, do níž však nakonec podle předběžného odhadu těsně nezabředla.
• Česká ekonomika zvládla závěr roku překvapivě dobře
  Podle rychlého odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku mezikvartální růst o 0,3 %. V meziročním srovnání HDP pokleslo o 5,0 %, tedy stejně jako ve třetím čtvrtletí 2020. Za celý minulý rok pak česká ekonomika poklesla „jen“ o 5,6 %, přičemž odhady z poloviny roku počítaly s propadem přesahujícím 7 %. Nicméně vzhledem k nejistotám sběru dat během ekonomických uzavírek nelze vyloučit, že zpřesněný odhad přinese revize. Vývoj české ekonomiky v závěru minulého roku se tak připisuje na seznam překvapivě dobrých výsledků, které jsme již pozorovali napříč Evropou minulý týden.
• Česká exportní banka a pojišťovna EGAP bude spadat jen pod ministerstvo financí
  Tak rozhodla vláda a změnu posoudí ČNB. Jde o schválení převodu podílů ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí v České exportní bance a pojišťovně EGAP.
• Česká firma je druhým největším výrobcem bankomatů na kryptoměny
  Česká společnost General Bytes je druhým největším výrobcem kryptoměnových bankomatů na světě s podílem na trhu 30,6 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil server coinfox.info s odvoláním na údaje od Coin ATM Radar. Podle zprávy je nyní na světě více než 4100 bankomatů poskytujících služby pro nákup a prodej bitcoinů a dalších kryptoměn.
• Česká inflace dál zrychlí nad 18 %
  Česká inflace v červenci pravděpodobně dál zrychlí a posune se nad 18 %, a to v důsledku vyšších cen energií a dražších potravin. Energetické společnosti pravděpodobně dál v průběhu léta mění ceníky kvůli přetrvávajícím vysokým (termínovým) cenám plynu i elektřiny. A možná bude zdražování pokračovat i nad rámec dosud ohlášených změn ceníků - ceny elektřiny na (pro nás) relevantních burzách v průběhu posledního měsíce dál vzrostly a pohybují se okolo desetinásobků dlouhodobých průměrů.
• Česká inflace je nízká kvůli energiím a potravinám, ale íránský konflikt situaci může změnit
  Česká inflace poklesla i ve zpřesněném odhadu v únoru podle našich předpokladů z 1,6 % na 1,4 % a překvapila ČNB, která předpokládala v únoru stabilní inflaci. Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,5 % a meziroční potravinová inflace zpomalila pod 2 %. Dynamika inflace služeb sice zůstává zvýšená, ale zejména kvůli službám spojeným s bydlením (nájemné, imputované nájemné).