Česká ekonomika zaskočila experty svým růstem, nikdo z nich jej tak silný nečekal. Hospodářství roste nejvíce za skoro šest let, když pomineme pandemickou etapu, daří se především stavebnictví

Čtěte více

• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 %
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ klesla tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. Ve srovnání s předběžným odhadem z konce dubna jde o totožný výsledek. V meziročním srovnání došlo ke zmírnění hospodářského poklesu z 4,8 % na 2,1 %, primárně však vlivem nízké srovnávací základny loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nad míru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro 2 %.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 %, po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 % a stejný byl i konsensus finančního trhu. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Ta významně ovlivnila také hospodářský vývoj v prvních měsících letošního roku, kdy počet nových případů nákazy a počet pacientů v nemocnicích dosahoval rekordních hodnot. Úroveň protiepidemických opatření tak byla nejvyšší v dosavadním průběhu pandemie. Mezičtvrtletní pokles ekonomické aktivity umocňuje také skutečnost, že ve čtvrtém čtvrtletí, konkrétně před Vánoci, došlo na zhruba tři týdny k významnému rozvolnění restrikcí, když při splnění hygienických podmínek mohly otevřít všechny obchody a také služby. Přes všechny problémy, kterým ekonomika v prvním čtvrtletí čelila lze však říci, že nakonec vykázala relativně dobrý výsledek a nadále tak prokazovala vyšší odolnost, které jsme byli svědky také v průběhu podzimní vlny koronaviru.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vlivem koronaviru výrazně poklesla
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu poklesla ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,6 %, když ještě na konci loňského roku rostla o 0,5 %. V meziročním vyjádření se ekonomická aktivita snížila o 2,2 %, po předchozím nárůstu o 2 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu byla bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který počítal s mezičtvrtletním poklesem HDP o 7,6 %, byly tak skutečné dopady koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažnější. Trh se ve svých odhadech naopak moc nemýlil.
• Česká ekonomika v Q2 14 stagnovala
  Regionální měny s výjimkou koruny zaznamenávaly ve čtvrtek solidní zisky. Důvodem byly především zveřejněné údaje o HDP za Q2 14 ve všech...
• Česká ekonomika v Q3 mezičtvrtletně klesla
  Tuzemský HDP se podle předběžného odhadu ČSÚ ve třetím letošním čtvrtletí snížil mezičtvrtletně o 0,3 %. Meziroční pokles dosáhl 0,6 % a zůstal tak oproti druhému čtvrtletí beze změny. Výsledek za třetí čtvrtletí byl oproti naší prognóze mírně horší, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ve výši 0,1 % a ten meziroční na úrovni -0,5 %. Tržní konsensus pak byl ještě optimističtější, když čekal mezičtvrtletní stagnaci HDP a meziroční pokles o 0,3 %.
• Česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o 1,0 procenta
  „Díky velmi nízké nezaměstnanosti rostou reálné mzdy, což navyšuje spotřebu domácností. Ta se stává hlavním motorem růstu naší ekonomiky. To přetrvá i v roce 2025, ve kterém by se navíc měly zvýšit investice díky snížení úrokových sazeb v loňském roce. Rizika však přichází ze zahraničí. Srazit nás mohou celní války i špatná situace Německa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika v roce 2026: optimistické vyhlídky
  Po několikaletém přešlapování na místě čekají v roce 2026 českou ekonomiku dobré časy. Podobně jako v minulém roce očekáváme příhodné makroekonomické podmínky – svižný růst HDP poblíž potenciálu, inflaci na cíli centrální banky, stabilní úrokové sazby a dále posilující kurz koruny.
• Česká ekonomika vykázala známky zpomalení
  Koruna prožila poměrně klidný týden. Její kurz se držel v rozmezí sedmi haléřů bez výraznějšího trendu. Koruna tak týden zakončila na úrovni 27,51 CZK/EUR, o tři haléře nad hodnotou, na které zahajovala. O něco více se dařil...
• Česká ekonomika v závěru roku solidně rostla navzdory vysokým úsporám domácností
  Konečný odhad tuzemského HDP za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 % na 0,4 %. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 %, zatímco podle předchozího odhadu ČSÚ ze začátku března ve stejném rozsahu poklesla. Na výdajové straně zaznamenal nejvyšší příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu čistý vývoz, což pravděpodobně z velké části souviselo s vývozem dříve rozpracované produkce, především pak v případě automobilového průmyslu.
• Česká ekonomika zapomíná, co je to růst
  Dnes zveřejnil Český statistický úřad úvodní odhad HDP za třetí čtvrtletí tohoto roku. Výsledek je výrazně horší, než očekávala naše i tržní prognóza. Mezičtvrtletně česká ekonomika poklesla o 0,3 % a v meziročním vyjádření o 0,6 %.
• Česká ekonomika zatím jede na domácích útratách, co nálada v exportním průmyslu?
  Nálada v evropském průmyslu je pod bodem mrazu - index nákupních manažerů v průmyslu je pod klíčovou hladinou 50 bodů a ukazuje na pokles od poloviny roku 2022. A tomu odpovídá i slabý výrobní výkon - produkce v evropském průmyslu je zhruba 3 procenta pod úrovní roku 2019 a v Německu dokonce více než 12 %. Slabý výkon průmyslu navíc podle posledních výsledků podnikatelských nálad nakazil segment služeb a odvětví, jako je logistika nebo podnikové služby, které táhnou náladu dolů.
• Česká ekonomika zpomaluje
  Po mezikvártálním růstu o 0,4 % ve třetím čtvrtletí česká ekonomika zvolnila na 0,2 %. V meziročním srovnání to znamenalo zpomalení na 1,7 % z předchozích 2,5 %. Podle zprávy statistického úřadu se dařilo odvětví služeb a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl ale k růstu přidané hodnoty již nepřispíval, což vzhledem k datům přicházejícím z této oblasti není překvapivé. Zpomalování ekonomiky naznačuje i vývoj zaměstnanosti, která se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,3 %. Detailní strukturu růstu zatím neznáme. Ta bude zveřejněna až začátkem března. Česká národní banka počítala s růstem HDP o 1,9 %. Dnešní statistika se tak od jejího odhadu zásadně neliší.
• Česká ekonomika zpomaluje. Klesla i německá ekonomika.
  Česká ekonomika dle ČSÚ ve 3. Q zpomalila meziroční růst na 2,3 %. Hrubý domácí produkt stoupl oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 %.
• Česká ekonomika zpomaluje svůj růst
  „V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika zrychluje díky silné spotřebě domácností
  Hospodářský růst v České republice v roce 2025 zrychlil, a to především díky rostoucí domácí poptávce. Spotřeba domácností byla hlavním motorem expanze, když Češi začali více utrácet díky růstům reálných mezd a klesající inflaci, která se vrátila blízko inflačnímu cíli České národní banky.
• Česká ekonomika ztrácí na pomalé digitalizaci a byrokracii u malých firem: v roce 2026 přijde téměř o 90 mld. Kč
  Živnostníci a malé firmy přicházejí v Česku kvůli pomalé digitalizaci a nadměrné byrokracii o desítky miliard korun ročně. Samotné snížení administrativní zátěže by mohlo českému HDP přinést 44 miliard korun (v roce 2025 to bylo 41 mld.) a podnikatelům stovky hodin ročně navíc. Digitalizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila české HDP o dalších 44,5 miliardy (v roce 2025 šlo o 42 mld. korun). Pokud by se digitalizoval celý segment tak dokonce 178 mld. korun. Právě na praktickou pomoc s digitalizací, včetně implementace AI, která může částečně vyřešit i administrativní zátěž, nyní cílí nová iniciativa platformy Pro podnikavé, která podnikatelům nabídne 10 000 hodin expertní technologické pomoci zdarma.
• Česká ekonomika zůstává odolná vůči německému a čínskému zpomalení, přesto však svým růstem nadále zaostává za Maďarskem a Polskem
  Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,5 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání s druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí, do níž však nakonec podle předběžného odhadu těsně nezabředla.
• Česká ekonomika zvládla závěr roku překvapivě dobře
  Podle rychlého odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku mezikvartální růst o 0,3 %. V meziročním srovnání HDP pokleslo o 5,0 %, tedy stejně jako ve třetím čtvrtletí 2020. Za celý minulý rok pak česká ekonomika poklesla „jen“ o 5,6 %, přičemž odhady z poloviny roku počítaly s propadem přesahujícím 7 %. Nicméně vzhledem k nejistotám sběru dat během ekonomických uzavírek nelze vyloučit, že zpřesněný odhad přinese revize. Vývoj české ekonomiky v závěru minulého roku se tak připisuje na seznam překvapivě dobrých výsledků, které jsme již pozorovali napříč Evropou minulý týden.
• Česká exportní banka a pojišťovna EGAP bude spadat jen pod ministerstvo financí
  Tak rozhodla vláda a změnu posoudí ČNB. Jde o schválení převodu podílů ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí v České exportní bance a pojišťovně EGAP.
• Česká firma je druhým největším výrobcem bankomatů na kryptoměny
  Česká společnost General Bytes je druhým největším výrobcem kryptoměnových bankomatů na světě s podílem na trhu 30,6 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil server coinfox.info s odvoláním na údaje od Coin ATM Radar. Podle zprávy je nyní na světě více než 4100 bankomatů poskytujících služby pro nákup a prodej bitcoinů a dalších kryptoměn.