Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB. Těsné rozhodnutí pro stabilitu sazeb?

Čtěte více

• Rozbřesk: Týden ve znamení boje o Brexit a kolaps cen ropy nebere konce
  Theresa Mayová začne tento týden obhajovat rozvod s EU na domácí půdě a nebude mít vůbec lehkou úlohu. Proti dohodě je opozice a kritických je také skoro 90 poslanců vlastní strany. Euforii z brexitu asi také nepřiživí detailní analýza jeho dopadů z pera Bank of England, kterou centrální bankéři mají zveřejnit ve středu. Na druhou stranu zátěžový test “černého” scénáře - brexitu bez dohody - může Therese Mayové ve finále dodat silné argumenty, proč by poslanci měli podpořit jí dohodnutý více než pětisetstránkový rozvodový účet.
• Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu
  Čeká nás týden ve znamení velkých hlasování o brexitu. Ta přichází ve chvíli, kdy obě dvě velké centrální banky (Fed i ECB) předvedly v reakci na poslední várku slabších čísel holubičí veletoč.
• Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu a ECB
  Tento týden pravděpodobně trhy nejvíce rozhýbe opět dění kolem brexitu a posléze ECB. V pondělí má Boris Johnson namířeno do Dublinu a bude vyjednávat o možných změnách v irské pojistce/nových hranicích (irský premiér od schůzky příliš nečeká). Později během dne bude britský parlament hlasovat o předčasných volbách, které s vysokou pravděpodobností zamítne. Boris Johnson tak může víc a víc koketovat s možnostmi, jak odbojný parlament obejít (ústavní soud, neuposlechnutí parlamentu). I když věříme, že nakonec bude rozhodnutí parlamentu respektovat, další zisky libry zatím nepovažujeme za pravděpodobné.
• Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu a mizerného evropského průmyslu
  Čeká nás týden, kdy si politika může s trhy opět pohrát. Na prvním místě budou evropské trhy sledovat především úterní hlasování o brexitu. Soudě podle posledního vývoje se zdá, že šance Theresy Mayové jsou v tomto hlasování mizivé. Pro investory ale bude klíčové, zda ustojí pozici premiérky a zda zesílí opoziční tábor volající po novém referendu.
• Rozbřesk: Týden ve znamení Brexitu, obchodních válek a komentářů z Fedu
  V uplynulém týdnu čísla z USA ukázala, že geopolitická nákaza pomalu začíná být cítit i v největší světové ekonomice. Mizernou náladu v průmyslu tentokrát doprovodila i horší nálada v sektoru služeb a smíšené zprávy z amerického trhu práce. Poklesy akcií ale v souhrnu nebyly tak výrazné, protože současně rostly sázky na snižování amerických sazeb (v říjnu je pravděpodobnost přes 80 %).
• Rozbřesk: Týden ve znamení britských voleb, zasedání Fedu a ECB
  Čeká nás jeden z posledních předvánočních týdnů, který ještě může investory nadzvednout ze židle a rozpohybovat obchody. Na programu je totiž kromě klíčových britských voleb i zasedání Fedu a ECB. To vše ve chvíli, kdy poslední čísla z Německa ukazují, že průmysl v Evropě si ještě ke konci roku 2019 bude muset najít své dno.
• Rozbřesk: Týden ve znamení centrálních bank
  Začíná týden ve znamení Fedu a ČNB. Americká centrální banka by měla ponechat sazby beze změny. Na svém jednání bude pravděpodobně probírat zejména dopady fiskálního stimulu na růst v tomto a v příštím roce. Zasedání je ovšem bez tiskové konference a nové prognózy a doprovodný komentář sám o sobě nemusí doznat velkých změn. Očekáváme nadále ještě dvojité zvýšení sazeb v tomto i v příštím roce na konečných 2,75 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB
  Zkrácený velikonoční týden bude především ve znamení březnového zasedání ČNB. Tentokrát ovšem žádnou revoluci neočekáváme a centrální bankéři pravděpodobně přibrzdí v utahování měnových kohoutů. V posledních týdnech to naznačila řada centrálních bankéřů včetně guvernéra, který explicitně hovořil o tom, že další růst sazeb přijde na pořad dne v druhé polovině roku a možná až na jeho konci. V podobném duchu se podle nás ponesou komentáře i po březnovém zasedání ČNB, které i proto korunu asi nijak zvlášť nepotěší.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB, čekáme další růst sazeb o 50bps
  Čeká nás týden, kdy bude vedle dalšího vývoje ruské invaze na Ukrajině důležité sledovat i nová makroekonomická čísla a události. V Česku půjde zejména o zasedání ČNB, kde tentokrát může být daleko náročnější naleznout shodu. V Evropě bude klíčovým číslem první odhad březnové inflace, ve které by měl být již patrný další výrazný nárůst cen pohonných hmot i dražší potraviny. V USA půjde zase o březnová čísla z amerického trhu práce. Jejich síla pomůže trhům rozhodnout se, zda si Fed může v boji proti inflaci v nejbližších měsících dovolit agresivnější utahování měnové politiky (konsensus na relativně silných 475 tisících).
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB - čekáme první růst sazeb
  Po ECB a Fedu to budou také centrální banky ve střední Evropě, které budou muset zvážit, jak velkým problémem je pro ně inflace. Česko podobně jako značná část eurozóny čelí prudkému post-pandemickému zrychlení výrobních cen. Měď a základní kovy jsou meziročně dražší skoro o sto procent, ropa o více jak osmdesát, rychle zdražují velkoobchodní ceny elektřiny, energeticky náročné chemické produkty a samozřejmě paleta nedostatkových vstupů v čele s polovodiči. Výrobní inflace je nejvyšší za posledních deset let a postupně se přelévá do cen “na pultech”.
• Rozbřesk: Týden ve znamení dalšího skokového zvýšení sazeb v eurozóně
  Na finančních trzích startuje týden, který se opět ponese ve znamení nabitého makro kalendáře. Hlavní událostí bude čtvrteční zasedání ECB, která vzhledem k nepříznivému inflačnímu vývoji musí dále utahovat měnovou politiku. Na rozdíl od předešlých dvou zasedání jsou tentokrát očekávání – pod taktovkou jestřábí většiny v Radě guvernérů – nastavena vcelku jednoznačně na další skokový růst depozitní sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ECB a rozvíjejících se trhů
  Páteční čísla z amerického trhu práce nemohla dopadnout lépe a dala dolaru jasný signál, že se má o co opřít. Mzdy šláply na plyn a rostly v srpnu o 2,9 % - to je nejrychlejší tempo za posledních devět let. O důvod víc, proč věřit ještě dvojitému růstu sazeb Fedu v tomto roce (na ten po pátečních datech trhy sází zhruba ze 70 %). Na druhé straně je to i o důvod navíc, proč by se měly bát rozvíjející se trhy. Právě zdražující dolar obnažuje problémy těch nejzranitelnějších. Navíc vidina vyšších úrokových sazeb v USA dráždí Donalda Trumpa, pro kterého to může být argumentem pro vystupňování svého obchodního válečného úsilí na frontě s Čínou. Donald Trump může v nejbližší době uvalit nová cla na čínské zboží v hodnotě až 200 miliard USD. To straší řadu především asijských trhů navázaných na Čínu, a pokud by čínská vláda v obranném manévru nechala oslabit měnu nad hranici 7 juanů za dolar, dýchalo by se celému rozvíjejícímu světu velice těžko. Tento týden může alespoň částečné uklidnění rozvíjejícímu se světu přinést turecká centrální banka, která by konečně mohla “vzít rozum do hrsti” a nehledě na názor prezidenta Erdogana zvýšit úrokové sazby.
• Rozbřesk: Týden ve znamení Fedu a hlasování o brexitu
  Čeká nás týden, ve kterém by měly hrát prim centrální banky a samozřejmě opět brexit. Vedle ruské a brazilské centrální banky bude v centru pozornosti zejména americký Fed a Bank of England.
• Rozbřesk: Týden ve znamení inflačních čísel
  I když na globálních finančních trzích v posledních týdnech rezonují především obavy z možné recese ve vyspělých ekonomikách, v tomto týdnu se pozornost vrátí zpět k inflačním číslům. Ty přijdou na řadu ve středu jak ve Spojených státech, tak v Česku, přičemž ani v jednom případě zřejmě v minulém měsíci nedošlo ke zmírnění svižného tempa růstu spotřebitelských cen.
• Rozbřesk: Týden ve znamení mistrovství světa, Fedu i ECB…
  Začíná týden, který bude jen přetékat zajímavými událostmi. Kromě startu fotbalového mistrovství světa v Rusku to bude především zasedání Fedu a ECB, které přitáhne lví díl pozornosti. Vyšší americké sazby a signál blížícího se konce QE v eurozóně přitom opět mohou rozkolísat rozvíjející se trhy… a s nimi nakonec i českou korunu.
• Rozbřesk: Týden ve znamení vakcíny a čísel z amerického trhu práce
  V nadcházejícím týdnu budou v centru pozornosti vedle pandemie především čísla z amerického trhu práce a jednání o brexitu. Zatímco v Česku druhá vlna dosáhla svého vrcholu a začneme znovu experimentovat s rozvolňováním, v řadě evropských zemí, a zejména pak v USA, podzimní vlna teprve naplno startuje. Navíc rozvolňování v zemích jako Česko tentokrát přichází daleko dříve, ve chvíli, kdy se ještě vir na značné části území šíří komunitně. Existuje proto značné riziko, že si předvánočním uvolněním zaděláváme na třetí vlnu.
• Rozbřesk: Udrží si koruna optimismus v příštím roce?
  Česká koruna si ke konci roku udržuje až podezřele dobrou náladu. Kombinace optimismu okolo brexitu a obchodních válek s první várkou lepších podnikatelských nálad z Německa hraje celému regionu do karet. Koruna je tak po delší době silnější, než jí předpovídá ČNB, a je pro centrální bankéře trochu netradičně argumentem, proč sazby nezvyšovat. Udrží si však česká měna svoji dobrou náladu i v příštím roce?
• Rozbřesk: Ukazuje Bank of Canada cestu ECB i ČNB?
  Bank of Canada včera poprvé po sedmi letech zvýšila úroky a je první zemí z klubu G7, která se přidala ke Spojeným státům a utahuje měnovou politiku. V posledních týdnech navíc překvapivě nasadil jestřábí tón i šéf ECB Mario Draghi. V důsledku toho se během posledních čtrnácti dnů dostal pod masivní tlak německý bund a více než zdvojnásobil svůj výnos (na deseti letech). Co se vlastně děje a může to mít nějaký dopad i na ČNB?
• Rozbřesk: Únorová inflace lehce nad cílem i prognózou ČNB
  Únorová inflace lehce poklesla (na 2,1% meziročně oproti 2,2% v lednu) - růst cen však nadále zůstává nad prognózou (1,8%) i nad cílem ČNB (2%). Zdá se, že za zvolněním je konečně trochu i polevení jádrových inflačních tlaků - zvolnil růst cen v kategoriích vybavení domácnosti nebo odívání a obuv. Jádrová inflace ovšem do této chvíle zůstávala poblíž historických maxim a nad očekáváním centrální banky.
• Rozbřesk: Úrokové sazby zvolna rostou, v Evropě však stále nedosáhly ani lokálních maxim
  Vládní dluhopisy dostávají v posledních týdnech do těla. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu vzrostl od konce března o více než 20 bazických bodů, což na ceně vyrobí ztrátu přes jeden a půl procenta. Růst výnosů německých vládních dluhopisů nevypadá (prozatím) tak dramaticky, ale cenově ztrácejí plus mínus stejně jako jejich americké protějšky.