Rozbřesk: Povánoční pohádka o tom, proč silvestrovský forward již není, co býval

Čtěte více

• Rozbřesk: Po setkání v Jackson Hole trhy stále počítají s 2 růsty amerických sazeb do konce roku
  Setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole nenechalo nikoho na pochybách, sazby v USA půjdou brzy opět vzhůru. Šéf Fedu Jerome Powell mluvil o tom, že americká ekonomika je v dobré kondici a je na místě, aby “pokračoval postupný proces normalizace měnové politiky”. Po jeho slovech trhy počítají prakticky stoprocentně s růstem sazeb v září a nadále zhruba z 60 % s dalším zvýšením v prosinci. Vedle Jeroma Powella byli na opatrně jestřábí notu naladěni i další členové Fedu - Esther George, Robert Kaplan, Raphael Bostic nebo Loretta Mester…, ta upozornila, že nelze brát příliš vážně zploštělou výnosovou křivku, která byla tradičně brána jako indikátor blížící se recese. Podle Mesterové se její vypovídací schopnost změnila.
• Rozbřesk: Poslední čísla z eurozóny ubírají z optimismu
  Poslední čísla z eurozóny jakoby úplně nezapadala do našeho optimistického výhledu pro tento rok. Zvlášť únorový výsledek průmyslu po slabém lednu přinesl překvapivě další pokles produkce - již třetí v řadě, a meziroční dynamika průmyslu tak postupně klesla z okolí 5 % pod 3 %. Není sice důvod bít na poplach, naše odhady pro první kvartál ale asi budeme muset přepsat lehce dolů a není vyloučené, že za celý rok tak růst nakonec nepřekoná 2,5 %.
• Rozbřesk: Poslední letošní emise státních dluhopisů
  Dnes vstupuje Ministerstvo financí ČR s nabídkou nových státních dluhopisů na tuzemský kapitálový trh. Tentokrát půjde o bondy splatné za jedenáct a patnáct let v maximálním objemu pět miliard korun. Poté až do konce roku by podle dřívějších informací MF neměly na trh zamířit žádné další střednědobé nebo dlouhé státní bondy, pouze krátkodobé státní pokladní poukázky v objemu do deseti miliard korun, a to ještě v závislosti „na očekávaném výsledku hospodaření státního rozpočtu v roce 2018“.
• Rozbřesk: Postřehy z přenosu CNN z ohně Chrámu Matky Boží v Paříži
  Televizní kanál CNN si našinec zapne málokdy. Například když naváděné bomby likvidují bunkry Saddáma Husajna, nebo když letadlo řízené islámskými teroristy vletí do mrakodrapu na Manhattanu. Anebo jako včera večer, když hořela nejznámější francouzská katedrála.
• Rozbřesk – Potvrdí ČNB plánovaný konec intervencí v příštím roce?
  Dnes bude naposledy v tomto roce zasedat Česká národní banka. Žádnou revoluci nečekáme a počítáme s tím, že Česká národní banka ponechá v platnosti jak (tvrdý) závazek intervenovat alespoň do konce prvního kvartálu 2017, tak (měkké) vodítko indikující pravděpodobný konec intervencí okolo poloviny roku 2017. Domácí faktory ovlivňující inflaci mohou ČNB podle našeho názoru dělat radost, a tak se pozornost zaměří především na hodnocení vnějších rizik a na to, jak načasováním intervenčního exitu zamíchá delší politika “tisku peněz? v eurozóně.
• Rozbřesk: Potvrdí koruna politickou nezávislost a bude ignorovat hlasování o důvěře i prezidentské volby?
  Máme za sebou první obchodní týden nového roku, který podpořil převažující dojem z globální ekonomiky z konce roku minulého - tedy, že globální ekonomika šlape a zřejmě nás čeká další velmi silný kvartál. Na tomto pocitu přitom nic nezměnily ani v pátek zveřejněná americká data (ISM ve službách a payrolls), která byla o něco slabší, než se očekávalo.
• Rozbřesk: Potvrdí PMI výbornou kondici eurozóny?
  Sice ještě zdaleka nejsou k dispozici výsledky celého roku 2017 a evropské finanční trhy čeká první várka dat nového roku. Dnes to budou indexy nákupních manažerů (PMI) za Německo, Francii a eurozónu, už zítra bedlivě sledované Ifo. Tato „měkká“ data ukážou, v jaké kondici ekonomika eurozóny vstoupila do roku 2018 z pohledu firem. Zvlášť zajímavé přitom budou výsledky nových zakázek, včetně těch exportních, která mohou něco napovědět o tom, zda firmy v eurozóně trápí silné euro alespoň tak, jako třeba ECB. Očekávání jsou přitom nastavena poměrně hodně vysoko. Trhy totiž čekají podobné výsledky jako v prosinci, kdy PMI překonal hranici 60, což neznamená nic jiného než silnou expanzi v dalších měsících. Na maximech byl PMI v Rakousku, Německu a Irsku, slušné však byly i výsledky za Francii, Španělsko a Itálii, byť v těchto případech nešlo o žádné historické rekordy. Přesto se podobně jako ve službách PMI nacházel vysoko nad hranicí 50, která zjednodušeně dělí růst od propadu.
• Rozbřesk: Potvrdí se Lagardeové stabilnější vyhlídky eurozóny?
  Christine Lagardeová by měla v nové roli tento týden dostat kompletní předvánoční obrázek ekonomiky eurozóny. Potvrdí se, že Německo a s ním i eurozóna jsou z nejhoršího venku? V uplynulém týdnu listopadové podnikatelské nálady PMI potvrdily určitou stabilizaci ekonomiky eurozóny s blížícím se koncem roku. V klíčové německé ekonomice podruhé v řadě vzrostla podnikatelská nálada v průmyslu. I když velice mírně z extrémně nízkých úrovní a současně se dál zhoršoval sentiment v sektoru služeb - i tak je čísla třeba vnímat spíše pozitivně. Mírní strach z toho, že stabilizace průmyslu ke konci třetího kvartálu byla jen důsledkem předzásobení se v rámci příprav na chaotický brexit. Zdá se, že ne úplně.
• Rozbřesk: Potvrdí se lepší kondice německé ekonomiky?
  První zasedání jedné z nejvýznamnějších centrálních bank na světě je za námi a další je na řadě už tento týden. Ale popořadě. V minulém týdnu trhy zaznamenaly spokojenost, s jakou hodnotí současnou situaci ECB, která současně oznámila velkou revizi své měnové politiky. Její výsledky se dozvíme sice nejdříve až v listopadu, nicméně budou nepochybně zajímavé už proto, že ECB chce svoji politiku vyhodnocovat hodně ze široka, včetně environmentálního pohledu. A než se centrální banka dopracuje k výsledkům této velké inventury, nebude nejspíše chtít nic měnit. Ať už půjde o sazby nebo rozsah kvantitativního uvolňování. Ekonomický vývoj eurozóny jde totiž správným směrem, ale stále ne dost rychle, a tak se na podpůrné politice dál nic měnit nemusí. Nakonec ani v pátek zveřejněné předběžné lednové indexy nákupních manažerů nenaznačují výrazné oživení ekonomické aktivity v eurozóně, byť některé pozitivní signály v jednotlivých subindexech PMI můžeme vidět – zejména v případě Německa. Zda jde skutečně o nový a především přesvědčivý trend, může napovědět už dnešní Ifo, od kterého se očekává další mírné zlepšení, a to jak v případě hodnocení současnosti, tak i očekávání německých firem pro další měsíce.
• Rozbřesk: Potvrdí šéf Fedu Powell navýšení sazeb o 25 bps na příštím zasedání?
  Dva dny po zveřejnění lehce smíšených dat z amerického trhu práce a dva dny před odhalením prosincové inflace bude mít šéf Fedu šanci promluvit k trhům a eventuálně korigovat jejich očekávání ohledně dalších kroků americké centrální banky.
• Rozbřesk: Powellův Fed: počítejte s dalším grilováním ekonomiky
  Americká centrální banka sice v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů, ale jinak zasedání Fedu přineslo řadu lehce překvapivých rozhodnutí. Tím nejzajímavějším bylo asi to, že američtí centrálními bankéři sice dále zlepšili výhled pro ekonomiku, avšak to se neodrazilo v jimi prognózovaném růstu úrokových sazeb pro tento rok. Fed totiž i po dnešku stále pro rok 2018 počítá “jen” s trojím zvýšením úroků o 25 bazických bodů. A právě tato informace byla hlavním důvodem, proč úrokové sazby příliš nevzrostly a dolar byl ze zasedání FOMC vyloženě zklamán.
• Rozbřesk: Powell zacementoval očekávání na červencovou redukci úroků Fedu
  Vypadá to, že alespoň nějaký čas by mohl Powellův Fed dělat prezidentu Trumpovi radost. Včerejší vystoupení šéfa americké centrální banky v americkém Kongresu totiž vyznělo jako srozumitelný signál toho, že se oficiální úrokové sazby budou snižovat již na konci tohoto měsíce. Fed tak bude fakticky negovat na poslední zvýšení úrokových sazeb, provedené v prosinci minulého roku, které prezident Trump označoval za zásadní chybu.
• Rozbřesk: Pozornost se obrací k ČNB. Eurodolar testoval 1,20
  Zrychlující šíření pandemie napříč Evropou a neschopnost Spojených států dohodnout se na pokračování koronavirové pomoci ekonomice asi budou hýbat trhy na počátku nového týdne. Nová čísla včetně statistiky z amerického trhu práce (payrolls) nakonec mohou být odcloněna na vedlejší kolej…, a to i kdyby v červenci ukázaly na další silný přírůstek pracovních sil (blížících se 1,5 milionu).
• Rozbřesk: Praha patří k nejrychleji zdražujícím místům na světě
  Nejdražším městem na světě je podle čerstvě sestaveného žebříčku týdeníku The Economist Singapur, následovaný Paříží a Curychem. Nejlevněji je naopak v Damašku a Caracasu. To má samozřejmě své důvody a Damašek kvůli tomu rozhodně nebude populárnějším místem k životu. Jinak tomu může být u relativně drahých měst, která v poslední době viditelněji zlevnila - z první desítky například kvůli slabšímu dolaru vypadla všechna americká města včetně New Yorku. A pozornost si zaslouží také města, která naopak v posledních 12 měsících nejvíce zdražila. Do této skupiny patří i Praha, která poskočila dopředu o třináct příček a je osmdesátým druhým nejdražším místem na světě - cenová úroveň podle The Economist dosahuje 67 % úrovně New Yorku a Praha je tak dražší než Moskva nebo Petrohrad.
• Rozbřesk: Praha patří k nejrychleji zdražujícím se místům na světě
  Nejdražším městem na světě je podle čerstvě sestaveného žebříčku týdeníku The Economist Singapur, následovaný Paříží a Curychem. Nejlevněji je naopak v Damašku a Caracasu. To má samozřejmě své důvody a Damašek kvůli tomu rozhodně nebude populárnějším místem k životu. Jinak tomu může být u relativně drahých měst, která v poslední době viditelněji zlevnila - z první desítky například kvůli slabšímu dolaru vypadla všechna americká města včetně New Yorku. A pozornost si zaslouží také města, která naopak v posledních 12 měsících nejvíce zdražila. Do této skupiny patří i Praha, která poskočila dopředu o třináct příček a je osmdesátým druhým nejdražším místem na světě - cenová úroveň podle The Economist dosahuje 67 % úrovně New Yorku a Praha je tak dražší než Moskva nebo Petrohrad.
• Rozbřesk: Pravděpodobnost březnového růstu sazeb Fedu stoupá
  Americká čísla včera jenom podtrhla to, co již v úterý naznačila šéfka Fedu Janet Yellenová - dalšího růstu sazeb v USA se můžeme dočkat již v březnu. Pravděpodobnost březnového růstu sazeb vzrostla v posledních dnech zhruba na dvojnásobek (z 23 % na 44 %). To se líbilo logicky americkému dolaru, zatím ale zdá se na výraznější zisky nemá dost síly a otočil se na úrovni 1,0500 EUR/USD. To se může změnit, pokud sázky na růst sazeb v USA ještě půjdou nahoru a na druhé straně Atlantiku současně vzroste napětí před volbami v Nizozemí a ve Francii.
• Rozbřesk: Pravděpodobnost divokého brexitu vzrostla, Apple ukazuje na slabou Čínu
  Pravděpodobnost divokého brexitu včera opět o něco vzrostla. Britská dolní sněmovna včera nakonec zamítla návrh, který by v případě krachu jednání premiérce Mayové zadal za úkol vyjednat odklad vystoupení Británie z EU. Mayová se tak bude muset vrátit zpátky do Bruselu k jednacímu stolu. A to nehledě na jasné ne, které řekli hlavní evropští státníci na adresu možných změn v dohodnuté smlouvě. Pokud Mayová v Bruselu neuspěje (nevyjedná nic nebo jen drobné symbolické ústupky), bude možná chuť britských poslanců odložit brexit vyšší. Včera ovšem pravděpodobnost odkladu klesla a libra se tak opět dostala pod tlak.
• Rozbřesk: Prezident Zeman úspěšně zaintervenoval na forwardovém trhu s korunou
  Kdo umí, ten umí. Prezident Miloš Zeman znovu ukázal, že je to on, kdo na rozdíl od centrálních bankéřů z ČNB umí slovně intervenovat na trhu s korunou. Se spotovým kurzem EUR/CZK se českému prezidentovi samozřejmě pohnout nepodařilo, nicméně dopad jeho slov o tom, že exit ČNB z intervencí proběhne možná dříve, než se nadějeme, byl zřetelně viditelný na forwardovém trhu.
• Rozbřesk: Pro Bank of England je tvrdý brexit neřešitelnou úlohou
  Bank of England varovala, že tvrdý brexit bez dohody může nastartovat v Británii podobně velké problémy jako velká finanční krize po pádu Lehman Brothers. Je zde ovšem jeden zásadní rozdíl. Nikdo neví, zda by brexit v takovém případě srazil primárně dolů britskou poptávku (investiční a spotřební výdaje - podobně jako v případě velké finanční krize) anebo nabídku (výpadky v nadnárodních produkčních řetězcích by snížily schopnost britské ekonomiky produkovat zboží a služby). Zdá se, že na tom vlastně nesejde. Ale to je omyl. Proti různým šokům nemůže centrální banka ani vláda nasadit stejnou medicínu.
• Rozbřesk: Problém na obzoru - trhy ECB nevěří
  ECB se narůstající mračna nad globální ekonomikou vůbec nelíbí a po vzoru Fedu se pokusila minulý týden otočit měnově politickým kormidlem a zamířit zpátky do holubičích vod. Při pohledu na eurodolar je však jasné, že se jí manévr příliš nepovedl. Trhy jednoduše ECB nevěří, že se odhodlá k dalšímu snížení sazeb a i další rozjezd QE je podle nich spíše hudbou vzdálenější budoucnosti (pravděpodobně po jmenování nového šéfa ECB v říjnu). To Fed pravděpodobně zareaguje svižněji, a to okamžitě dostupnými konvenčními zbraněmi - úrokovými sazbami. Nově předpokládáme, že Fed může v tomto roce preventivně dvakrát snížit sazby. I trhy proto postupně tlačí na silnější euro, což se ECB vůbec nelíbí...