Cibulky, nebo jedničky a nuly. Lidská chamtivost si nevybírá

Když mohly být před 400 lety znakem prestiže unikátně vypěstované tulipány do okrasné zahrádky, proč by v dnešní technologické době nemohl dokazovat, že jste IN, abstraktně vyhlížející řetězec z jedniček a nul?

Je to jako v životě. Když jeden umírá, přichází na svět místo něj někdo nový. Možná se tak stalo i v roce 2008. V době, kdy se hroutil symbol hypotéční krize - americká banka Lehman Brothers, rochnil se v plenkách nový kandidát na spekulativní bublinu - kryptoměna bitcoin.

Pro ty, kteří snad ještě tento výraz neslyšeli, jde o virtuální platidlo postavené na elektronické šifrovací technologii, tzv. blockchainu. „Mince“ lze za pomoci výkonných počítačů „těžit“, jejich celkové množství je však do budoucna předem dáno. Vzhledem ke zvyšující se složitosti řetězce transakcí je „výroba“ čím dál časově, technologicky a energeticky náročnější (podle analýzy Power Compare odhadovaný roční odběr elektřiny pro výrobu bitcoinů přesahuje celkovou spotřebu některých zemí, jako je například Slovensko).

(Zdroj: thenextweb.com/hardfork/2017/11/23/bitcoin-mining-electricity-africa)

Pizza za miliardu korun

Jak již bylo zmíněno v úvodu, vznik bitcoinu se datuje do roku 2008, kdy byla zaregistrována doména bitcoin.org. V listopadu 2008 vydal Satoshi Nakamoto dokument o fungování stejnojmenné technologie: „Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System“. V lednu 2009 vznikla bitcoinová síť a Nakamoto vytěžil první soubor mincí. Ve víru finanční krize se ale o tento abstraktní vynález zajímal kromě několika nadšených ajťáků málokdo. Finančníci měli v té době naprosto jiné starosti. K první slavné bitcoinové transakci v reálném světě došlo v roce 2010, kdy si Laszlo Hanyecz na Floridě koupil 2 pizzy za 10 000 bitcoinů. Svých chutí zřejmě litoval velmi záhy. Hodnota měny rostla čtyřciferným tempem a v následujícím roce již cena jedné mince dosáhla parity s americkým dolarem. Aktuálně se pohybuje dokonce v okolí 10 000 USD.

Bitcoin do každé rodiny

Po ajťácích si díky raketovému růstu ceny všimli bitcoinu profesionálové z investiční branže. Na tradingový terminál Bloomberg se zkratka BTC dostala v roce 2013. Širší veřejnost se do kryptohorečky plně zapojila až v posledním roce. V říjnu na nenasytitelnou poptávku zareagovala burzovní společnost CME Group plány na bitcoinové futures. V listopadu se objevily zprávy o prvním evropském podílovém fondu zaměřeném na bitcoiny pařížského správce aktiv Tobam. Padají predikce, zda cena bitcoinu vystřelí do roka na 15, nebo 25 tisíc USD, a příběhy o pohádkovém zbohatnutí na kryptoměnách sdílejí na sociálních sítích slavné celebrity i neznámé tanečnice z nočního klubu.

Drobná paralela by tu byla

„Na jaře 1594 se podařilo vypěstovat první exemplář, ovšem zpočátku o ně nebyl valný zájem. To se změnilo na začátku 17. století, kdy docházelo ke křížení jednotlivých barevných forem. Brzy poté získali jejich pěstitelé vážnost. Jelikož se rychle zvyšovala poptávka a vzácné komodity bylo jen omezené množství, začala růst její cena. Na začátku vycházela u jednoho kusu na 1 gulden, ovšem již krátce poté vyletěla na 1 000 i více guldenů. Brzy se s nimi začalo obchodovat i na burzách. Docházelo k uzavírání kontraktů na nákup určitého množství za stanovenou cenu po uplynutí 3, 6 či 9 měsíců. Během několika měsíců se tak mohl vstupní kapitál zvýšit až 50krát…“
Mnozí snadno uhodnou, že jde o úryvek z ekonomických učebnic o první zdokumentované spekulativní bublině - s tulipánovými cibulkami.

Jak dlouho bude ještě bitcoinová hvězda zářit a jak padne?

Tulipánová horečka dosáhla vrcholu v letech 1636-1637. Od vypěstování první rostliny tedy trvala několik desítek let. Po zapojení širší veřejnosti ale nabraly věci vcelku rychlý spád. Na vrcholu bubliny byli lidé kvůli nákupu tulipánových cibulí ochotni prodat svůj dům, statek nebo podnik. V roce 1637 se údajně objevil i případ výměny pivovaru v Utrechtu (v ceně zhruba 30 tisíc guldenů) za 3 kusy cibulí. Následně však nabídka převýšila poptávku (na burze se náhle nenašel nikdo, kdo by za cibulku nabídl více). Trh zasáhla panika a ceny začaly prudce klesat. Mnozí kvůli své nerozvážnosti a chamtivosti „prodělali kalhoty“.

(Zdroj: www.foundingfuel.com/article/tulip-mania-versus-bitcoin-ideology)

Oba objekty zájmu – cibulky i bitcoin – spojují dva základní znaky: Exponenciální růst poptávky a limity na produkci. Takovýto nesoulad podle zákonů trhu znamená jediné - růst ceny. Délka trendu ale závisí na tom, na jak racionálních základech poptávka po „vzácné komoditě“ stojí.

Alternativy k alternativě

Na úspěch bitcoinu se dnes snaží navázat i řada „alternativních kryptoměn“ (nutno dodat, že už samotný bitcoin se tváří být alternativou ke zlatu i tradičním penězům krytým centrální bankou). Na způsob primárních úpisů akcií, tzv. IPO (Initial Public Offering), vznikl termín ICO (Initial Coin Offering). Pomocí ICO si lze opatřit virtuální mince nových alternativních kryptoměn. Už samotné ICO působí jako stroj na peníze - jeho úspěch se dostavuje téměř okamžitě pohádkovým zhodnocením počáteční investice po uvedení nových mincí na trh. Vývoj kolem ICO tak zase připomíná jinou kapitolu dějin, a sice technologickou bublinu z přelomu milénia, kde byl zárukou pro úspěch IPO firmy dovětek v názvu „.com“.

Připomínám, že v případě emisí akcií kupující získává podíl na reálném podnikání, v případě emisí dluhopisů je držitel věřitelem. Na tom je postaven svět investic, ve kterém se pohybujeme a z nějž tvoříme podílové fondy. Pokud však kupující zafinancuje firmu a drží její mince, jeho „spekulace“ je v právnickém a regulatorním vakuu a může dopadnout jakkoliv. 

Bitcoin jako prostředek směny?

S touhou po rychlém zisku jde ruku v ruce zaslepenost a přehlížení zjevné iracionality celé mánie. Jak už dokázal kolaps brettonwoodského systému, zlato ani žádná jiná komodita, jejíž množství je omezené, nemůže dobře posloužit fungující ekonomice jako platidlo. Měnu by se vzhledem k jejímu očekávanému růstu ceny nevyplatilo využívat ke směně, ale pouze ke spekulaci na růst, což by vyvolávalo deflační prostředí. Zlato může být platební alternativou jen v dobách nejtěžších krizí, kdy zastoupí nefunkční měnu, která ztratila důvěru kvůli válce, hyperinflaci nebo bankrotu země. Zlato má však pro tyto krajní případy proti bitcoinu jednu nespornou výhodu – je hmotné a k držbě jeho fyzické formy není zapotřebí přístup k internetu. Dalšími přednostmi je jeho tradice a struktura poptávky po něm, která se neomezuje pouze na spekulaci, protože má drahý kov i průmyslové využití. 

Příliš velký na to, aby zůstal nehlídán

Také lze stěží očekávat, že by kryptoměny začaly po vzoru zlata ve velkém nakupovat do svých rezerv centrální banky. Ty se naopak zamýšlejí nad regulací kvůli jejich snadnému zneužití pro praní špinavých peněz. Některé země již zakázaly obchodování s bitcoinem i emise mincí (ICO). Nezpochybnitelná není ani nedotknutelnost kryptoměn. Již v minulosti jsme viděli, jak dramatické výkyvy v cenách vyvolaly zprávy o krádežích z virtuálních peněženek, hackerských útocích nebo sporech jejich zakladatelů.

Prožíváme pozoruhodné období. Mánie kryptoměn si v budoucnu bezpochyby zajistí místo v učebnicích. Historie nás naučila mnohému, v časech bublin se vždy ozývají hlasy, že nyní je to přece jiné. Za mě tedy děkuji, nechci. Raději se zařadím do zástupu „dinosaurů na Wall Street čekajících na pád bitcoinového meteoru“ a budu se dál držet osvědčených firem, které generují skutečnou hodnotu.


Michaela Toperczerová

Pozice: Finanční analytik ČSOB Asset management
Autorka v současné době působí jako finanční analytik v týmu strategické a analytické podpory pro fondy KBC a ČSOB. Na starosti má především komunikaci investiční strategie, ekonomické komentáře a analytickou podporu produktů. V minulosti působila ve finanční skupině České spořitelny v oblasti investičního zpravodajství. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze (obory Mezinárodní obchod a Peněžní ekonomie a bankovnictví).
Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management?