Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.2.2017

Čtěte více

• Raiffeisenbank: Okénko trhu 22.3.2017
  Bývalý předseda ČSSD a eurokomisař V. Špidla ve včerejším rozhovoru pro info.cz prohlásil, že progresivní zdanění je důležitým nástrojem jak udržet společnost koherentní. Od té doby, co ČSSD přišla s nápadem progresivních daní, se v médiích strhla celkem intenzivní debata. Komentáře by se daly rozdělit do dvou skupin. Jedna skupina chápe progresi v dani z příjmu jako gesto solidarity movitějších s těmi méně movitými, druhá skupina jako způsob jak „trestat ty úspěšnější“.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 22.5.2017
  Tento týden bude sice chudší na relevantní data, ale bohatý na události. Dnes se sejdou ministři financí eurozóny, aby projednali situaci kolem zadlužení Řecka. Řecko potřebuje od věřitelů další finanční prostředky, zhruba 8 miliard eur, na zaplacení části svých závazků.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 22.6.2017
  Dnes v Bruselu začal dvoudenní summit Evropské unie. Mimo jiné se dnes večer bude diskutovat na téma Brexit a této diskuze se zúčastní i premiérka Velké Británie T. May. Jednání o Brexitu začalo tento týden a na dokončení celého procesu zbývá 16 měsíců. Na summitu se budou dále projednávat sankce vůči Rusku, které by měly být prodlouženy o další rok. Také se očekává, že bude potvrzeno plnění Pařížské klimatické dohody. Zítra se účastníci summitu budou zabývat ekonomickým vývojem a stabilitou. Jednání se zúčastní guvernér ECB M. Draghi.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 22.8.2017
  Dnes zveřejněný ZEW index budoucích očekávání ekonomického růstu v srpnu poklesl o 7,5 b. na 10 b. a je tak nejnižší od října 2016. Medián odhadů trhu naznačoval pokles pouze o 2,5 b. ZEW index současné situace vzrostl o 0,3 b. na 86,7 b, ačkoli se očekával pokles o 1,2 b. K negativnímu budoucímu očekávání přispělo současné posilování eura, které ohrožuje německý export a prohlubující se problémy německých automobilek. V eurozóně ZEW index budoucích očekávání v srpnu poklesl o 6,3 b. na 29,3 b.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 22.9.2017
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla ponechat sazbu proticyklické kapitálové rezervy ve výši 1,0 %. Tento nástroj v rámci makroobezřetnostní politiky slouží k regulaci nadměrného růstu úvěrů, který přispívá k akumulaci systémových rizik a zvyšuje potenciál pro prudké výkyvy ekonomické aktivity. V současné době tento nástroj využívají v Evropě pouze ve Švédsku (2 %), Norsku (1,5 %) a Velké Británii (0,5 %) a na Slovensku (0,5 %). ČNB zavedením proticyklické kapitálové rezervy reagovala primárně na rychlý růst hypotečních úvěrů a cen nemovitostí.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.10.2017
  Výsledek víkendových voleb do poslanecké sněmovny doposud neměl žádný velký vliv na hodnotu koruny a EUR/CZK je v současnosti na 25,64 korunách. Potvrzuje se tak dlouhodobá odolnost koruny vůči politickému dění. Nicméně pokud vyjednávání o příští vládě potrvají příliš dlouho, zvyšuje se riziko rozpočtového provizoria na příští rok. V tom případě by byly omezeny státní investice včetně čerpání evropských dotací a výdaje státu by se musely řídit předchozím rozpočtem.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.11.2017
  Ministerstvo Financí ČR dnes na aukci prodalo pokladniční poukázky (T-bills) v hodnotě 20,965 miliard korun. Tyto krátkodobé dluhopisy mají splatnost 133 dnů, budou se tedy vyplácet na začátku dubna příštího roku. Investoři poptávali poukázky v celkové hodnotě 44,255 miliard korun, takže jejich poptávka více než dvakrát přesáhla nabídku MFČR. Výnosy jsou stále v mírně negativním teritoriu na -0,3 %. Kurz koruny vůči euru reagoval posílením těsně pod 25,44 korun, což je rekordně nejnižší hladina od první poloviny roku 2013.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.1.2018
  Německý ZEW index očekávání v lednu vzrostl o 3,0 b. na 20,4 b. a ZEW index hodnocení současné situace vzrostl o 5,9 b. na 95,2 b., čímž výrazně překvapily trh. Němečtí investoři jsou tak na začátku roku velice optimističtí, což dokresluje hodnota akciového indexu DAX, který dnes ráno vyskočil na nové historické maximum. Index poukazuje na velmi pozitivní výhled na první polovinu tohoto roku. Stav současného ekonomického prostředí podle dotázaných investorů je jak v eurozóně, tak v USA znatelně lepší než ke konci roku 2017. V případě indexu hodnocení současné situace se jedná o nové historické maximum. Také ZEW index očekávání pro eurozónu vzrostl a to o 2,8 b. na 31,8 b.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 2.3.2017
  Podle dnes zveřejněných dat Eurostatu dosáhla v únoru spotřebitelská inflace v eurozóně 2 % r/r. Ještě v lednu bylo tempo růstu spotřebitelských cen v eruozóně 1,8 % r/r. Jádrová inflace zůstala v únoru nezměněná na 0,9 % r/r. Rychlejší tempo růstu spotřebitelských cen není žádné překvapení a je v souladu s růstem cen v jednotlivých zemích eurozóny. Například podle včera zveřejněné statistiky vzrostla spotřebitelská inflace v Německu v únoru o 2,2 % r/r a překonala tak poprvé od roku 2012 úroveň 2 %. Důvodem k vyššímu růstu spotřebitelských cen v eurozóně jsou především vyšší ceny energie a nízká srovnávací základna z loňského roku.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 2.3.2018
  Po víkendu trhy čekají následky politických událostí v Itálii a Německu. Nedělní parlamentní volby v Itálii nemají doposud jasného favorita. S velkou pravděpodobností žádná z velkých stran nezíská většinu hlasů a skládání vládní koalice může být problematické a zdlouhavé. Pro trhy nejpřijatelnější Demokratická strana bývalého premiéra M. Renziho, která je v současnosti ve vládě, pravděpodobně ztratí ve srovnání s předchozími volbami. Naopak posílí pravicová koalice strany bývalého premiéra S. Berlusconiho a separatistické Ligy Severu. Absolutním vítězem však může být Hnutí pěti hvězd, které ale odmítá vytvářet povolební koalice. Pro trhy tak bude důležité, jakou sílu získají strany Hnutí pěti hvězd a Liga Severu, které se nejvíce hlásí k vystupování z eurozóny. Paradoxně se však toto téma z předvolební kampaně vytratilo a debata byla primárně o předhánění v plánech expanzivní fiskální politiky. Přitom třetí největší ekonomiku eurozóny dlouhodobě tíží vysoká míra zadlužení, která dosahuje 133 % HDP. Tamní bankovní sektor je postižen 300 mld. eur úvěrů v selhání a podle nedávno zveřejněné statistiky Eurostatu rostla Itálie v závěru minulého roku nejpomaleji ze zemí eurozóny. K tomu se přidává druhá nejvyšší míra nezaměstnanosti (11,1 %) a třetina mladých lidí bez práce. Potencionální další navyšování státních výdajů a absence reformního úsilí společně se začátkem utahování měnové politiky ECB může vyústit v podobný scénář, který si zažilo Řecko před několika lety s tím rozdílem, že se jedná o řádově větší ekonomiku s dopadem na celou eurozónu potažmo Evropskou unii.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.3.2017
  Nelze si nevšimnout, že s blížícím se koncem března zintenzivňuje komunikace ČNB s veřejností. V březnu vyprší platnost tzv. tvrdého závazku, kterým ČNB garantuje, že korunu pod „sedmadvacítku“ nepustí. Od dubna tak nastává období, kdy opuštění kurzového závazku může přijít kdykoliv. Březnové zasedání bankovní rady by tak mohlo být poslední, kdy ČNB potvrdí kurzový závazek. Zároveň nečekáme, že by ČNB příští týden na zasedání změnila výši úrokových sazeb nebo nějak viditelně pozměnila prohlášení, jelikož v porovnání s únorem nebude mít k dispozici novou makroprognózu. Za poslední týden jsme si mohli přečíst rozhovory nejen s guvernérem Rusnokem, ale s viceguvernérem Hamplem či zprostředkovaně prezentaci člena bankovní rady V. Bendy. Benda víceméně kvitoval Rusnokova slova, že jakmile nastane „exit“, tak bude jasně oznámen. Dále dodal, že ani objemy intervencí, ani vývoj bilance ČNB nemají vliv na načasování exitu. K devizovým rezervám a bilanci se vyjádřil také viceguvernér Hampl, který řekl, že ČNB nemá stanovený limit pro velikost své bilance. Tudíž ČNB má úplně volné ruce v bránění kurzového závazku.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.5.2017
  Dnešní pozornost trhu patří především německé ekonomice. Finální údaj potvrdil, že největší ekonomika eurozóny rostla v prvním čtvrtletí tempem 0,6 % č/č, což odpovídá meziročnímu růstu 1,7 %. Růst byl podpořen růstem ve stavebnictví a investicemi. Na růstu HDP se projevil také růst čistého exportu. Spotřeba domácností rostla tempem 0,3 % č/č, což je o desetinu více než v předchozím čtvrtletí.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.6.2017
  Včera vyšel index nákupních manažerů z výroby pro eurozónu za červen, který předčil očekávání trhu o 0,5 b. a vyšplhal se na 57,3 b. Jedná se tak o nejvyšší hodnotu od dubna 2011. Kombinovaný PMI klesl z květnových 56,8 b. na 55,7 a skončil 0,9 b. pod očekáváním trhu.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 23.8.2017
  Dnes byl zveřejněn index nákupních manažerů ve výrobě (PMI) v Německu za měsíc srpen. Překvapivě vzrostl o 1,3 b na 59,4 b. a vrací se tak k historicky nejvyšším hodnotám. Medián odhadů trhu znamenal naopak pokles o 0,5 b. Celkový PMI index vzrostl o 1 b. na 55,7 b., ačkoli trh očekával setrvání na hodnotě z předchozího měsíce.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 24.10.2017
  Spotřebitelská důvěra v ČR v říjnu klesla o 0,5 b. na 6,3 b. Stále se tak drží nad deseti měsíčním průměrem 5,7 b. Z šetření vyplynulo, že se mírně zvýšily obavy z růstu nezaměstnanosti a naopak se snížily obavy z růstu cen. Zato důvěra podnikatelů vzrostla o 0,4 b. na 16,9 b. a je tak na letošním maximu. Nejvýraznější zlepšení nálady nastalo v průmyslu díky zlepšení ekonomické situace. Co ale naopak průmyslníky trápí je dlouhodobý nedostatek zaměstnanců. Poprvé od ledna 2008 je nedostatek pracovních sil vnímán jako hlavní bariéra růstu produkce, ačkoliv procento respondentů uvádějíc tuto příčinu klesl o 3,3 p.b. na 28,5 %. Druhou nejvýznamnější bariérou růstu produkce je nedostatečná poptávka (27,8 %). Další významnou novinkou, na kterou průzkum poukazuje, je nedostatek materiálu, jelikož procento respondentů zmiňujících tuto bariéru růstu produkce se téměř zdvojnásobilo na 16,8 %. Potvrzuje tak data ze zářijového PMI ve výrobě, ve kterém zpracovatelský průmysl poukazoval na akutní nedostatek materiálu a jeho významné zvýšení ceny.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 24.11.2017
  Spotřebitelská důvěra v listopadu vzrostla o 1,5 b. na 7,8 b. a dosáhla tak nejvyšší hodnoty v historii měření. Z průzkumu vyplynulo, že lidé mají menší obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a chtějí více spořit. Klesly také obavy z růstu cen. Za tento rok se průměrná hodnota spotřebitelské důvěry vyhoupla na 5,9 b. Pakliže v posledním letošním měsíci nepřijde výrazný pokles, důvěra bude ve čtvrtém čtvrtletí nejvyšší v tomto roce. Česká spotřebitelská důvěra do velké míry kopíruje vývoj v eurozóně, ve které jsou spotřebitelé nejoptimističtější za posledních 17 let.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 24.1.2017
  Podle údajů Českého statistického úřadu v lednu celková důvěra v domácí ekonomiku meziměsíčně mírně vzrostla na hodnotu 14,7 b. Hodnoty za poslední tři měsíce tak patří k nejvyšším od roku 2008. Indikátor důvěry podnikatelů klesl o 0,2 b. na 16,5 b. Dotazovaní z průmyslového sektoru očekávají, že v následujících třech měsících výrobní činnost poroste vyšším tempem a měla by růst i zaměstnanost. Zvýšil se však počet podniků, které znepokojuje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Rovněž ve stavebnictví by podle dotazovaných mělo během příštích třech měsíců dojít k růstu tempa produkce, zaměstnanost by se však měla snížit. Indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 1,2 b. na 7,5 b. a je tak na své nejvyšší úrovni v historii. Spotřebitelé se však více obávají výraznějšího růstu cen. Oproti lednu 2016 celková důvěra vzrostla.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 24.1.2018
  Podle konjukturálního průzkumu ČSÚ se ekonomická důvěra spotřebitelů v lednu zvýšila o 2,3 b. na 9,8 bodů, což je nové historické maximum. Výsledek šetření zdůrazňuje, že pro období příštích dvanácti měsíců mají spotřebitelé o něco nižší obavy ze zhoršení ekonomické situace. Spokojenost spotřebitelů s vlastní finanční situací zůstala beze změny, ale je patrný vyšší úmysl spořit. Rekordní spotřebitelská důvěra spolu s průměrným růstem mezd pod 7 % (podle našeho odhadu) se letos promítnou do pokračujícího růstu domácí spotřeby, která tak nadále zůstane hlavním tahounem naší ekonomiky. Nicméně podnikatelská důvěra v lednu mírně pokleslo o 0,7 b. na 16,4 bodů. Stojí za tím mírný pokles důvěry průmyslových výrobců, zejména kvůli nižšímu hodnocení zahraniční poptávky a obavám z nedostatku zaměstnanců. Souhrnná ekonomická důvěra (spotřebitelů a podnikatelů) zůstala v lednu beze změny na 15,1 bodech.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 24.2.2017
  Podle údajů Českého statistického úřadu celková důvěra v domácí ekonomiku v únoru meziměsíčně mírně klesla na hodnotu 13,3 b a je tak o 1,4 bodu nižší než v lednu. Indikátor důvěry podnikatelů v únoru klesl o 1,3 b. na 15,2 b. a indikátor důvěry spotřebitelů zaznamenal pokles o 1,7 bodu na 5,8 bodu. Podnikatelé v průmyslové výrobě hodnotili současnou ekonomickou situaci oproti lednu stejně, zhoršily se však očekávání. V příštích třech měsících průmysloví výrobci předpokládají nižší tempo růstu své činnosti. Ve stavebnictví se celková důvěra meziměsíčně zvýšila, stavební podnikatelé hodnotí současnou situaci oproti lednu lépe a jsou optimističtější i v hodnocení nadcházejícího období. Naopak čeští spotřebitelé vidí ekonomickou situaci v příštích měsících pesimističtěji. Jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v příštích dvanácti měsících se oproti lednu prohloubily. Meziročně je celková důvěra podnikatelů i spotřebitelů vyšší a jenom důvěra v odvětví stavebnictví je nižší než v únoru 2016.
• Raiffeisenbank: Okénko trhu 24.3.2017
  Dnešní den je ve znamení předstihových indikátorů. Podle Českého statistického úřadu klesla v březnu celková důvěra v ekonomiku na 11,7 bodů z únorových 13,3 bodů. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil z 15,2 bodů na 13,1 bodů. V průmyslu klesla důvěra již čtvrtý měsíc v řadě a to především kvůli pesimističtějšímu očekávání podnikatelů. Ti očekávají, že se v příštích měsících sníží jak tempo růstu výroby, tak i zaměstnanosti. Ve stavebnictví pak podnikatelé indikují nižší poptávku a i jejich očekávání do příštích měsíců se snížila. Naopak složka důvěry domácností vzrostla o 0,5 bodů na 6,3 bodů. Spotřebitelé snížili své obavy z vlastní finanční situace i ze zvýšení nezaměstnanosti. Také v meziročním srovnání důvěra spotřebitelů vzrostla a důvěra podnikatelů klesla.