USA: Produktivita práce/jednotkové pracovní náklady stále slabé, vystoupení Yellenové bez impulsů?

14.30 SEČ - USA: Produktivita práce mimo zemědělství (Q1 2015, q/q, anualizovaně, %)
Očekávání:  -1,8
Předchozí:    -2,2

14.30 SEČ - USA: Jednotkové pracovní náklady mimo zemědělství (Q1 2015, q/q, anualizovaně, %)
Očekávání:  4,4
Předchozí:   4,1

Informace posledních kvartálů potvrzují tendenci posledních let, kdy produktivita práce zpomalila růst na malou úroveň. Diferenciál rychlejšího růstu ekonomiky před zaměstnaností se totiž zúžil. Přes tento vývoj ale jednotkové pracovní náklady rostou mírně kvůli nízkému růstu mezd. Přestože se zdá, že karty jsou před zveřejněním jasně rozdané, trhy budou výsledky, delší dobu ležící v šuplíku, sledovat s velkou pozorností.

Expanze trhu práce v posledních letech může vyvolávat převis poptávky po pracovní síle nad nabídkou a tím i růst mzdových tlaků a inflačního nebezpečí resp. rychlejší růst úr. sazeb, což by byla zásadní změna dosavadních projekcí očekávání ek. vývoje a monetární politiky. Index zaměstnaneckých nákladů za první čtvrtletí minulý týden např. potvrdil zrychlení růstu mezd i reálných mezd, což vedlo hlavně ke kolapsu ceny zlata, ale také např. k vzestupu dolaru k jenu.

15.15 SEČ - Vystoupení šéfky Fedu Yellenové na téma Finance a společnost na konferenci Finance a společnost v Institutu nového ekonomického myšlení ve Washingtonu D.C.

Vzhledem k tématu lze předpokládat, že vystoupení se bude týkat, pokud vůbec, klíčových témat jako ek. vývoj a monetární politika pouze okrajově.

Fed k poslednímu dubnovému rozhodnutí monetární politiky dle očekávání reflektoval ek. oslabení. Zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky plánů zvyšování úr. sazeb. Pokud ano, tak příliš ne, viz. náznak dočasnosti ek. slabosti a připomenutí dlouhodobě solidního fundamentu hospodářství. Komentáře tak v konečném důsledku stále potvrzují jestřábí Fed. Chybějící výhled na příští červnové zasedání monetární politiky lze číst dvojím způsobem: jde o záměr nezveřejňovat výhled či o vzkaz, že úr. sazba může být zvýšena již v červnu?

Vedle momentální ek. slabosti je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním úroků taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Na druhou stranu stále platí, že Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed dlouhodobě hodlá úr. sazby zvyšovat zejména kvůli dlouhodobým nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i dlouhodobě příznivý vývoj resp. solidní růst ekonomiky a zejména akcelerace expanze trhu práce. Zápis k březnovému rozhodnutí monetární politiky pak navíc ukázal, že Fed udržuje příznivý výhled ek. aktivity přes zmíněné momentální nepřesvědčivé ek. zprávy, které Fed zdůvodňuje dočasnými efekty a tím i tendenci ke zvyšování úr. sazeb možná dříve, než čeká trh (tj. dříve než na konci roku).

Právě ve prospěch tohoto scénáře vyznělo nečekaně jednoznačně optimistické vystoupení šéfky Fedu Yellenové, jinak stále považované za hrdličku v rámci FOMC, v San Franciscu necelé dva týdny po zmíněném zasedání. Yellenová hodnotila posilování trhu práce jako rapidní a  vyjádřila očekávání pravděpodobného pokračování posilování trhu práce, spotřeby domácností přes určité zklamání posledních dat ukazatele a HDP dokonce nad potenciál ekonomiky v příštích kvartálech a stabilizaci dosud nízké inflace. Také proto se podle ní Fed domnívá, že zvýšení úr. sazby, byť postupné, tak pravděpodobně během roku a v příštích letech bude vhodné.

Ještě více než v minulosti tak platí, že další vývoj úr. sazeb tak rozhodnou aktuální ek. data. Oslabení růstu ekonomiky a inflace z přelomu roku, na druhou stranu odkládání zvyšování úr. sazeb brání fakt, že momentální slabost ek. aktivity by nicméně měla být dočasná vzhledem k odstávkám fungování v přístavech na západním pobřeží a s tím, jak se časem projeví vyšší výdaje firem a domácností kvůli poklesu cen ropy, trvajícímu optimismus firem, který se projevuje zvyšováním zaměstnanosti. Zvyšování úr. sazeb by pak mohlo přijít dříve i než čeká trh zvláště po zprávě nečekaného zrychlení dosud nízkého růstu mezd stále (viz. Index zaměstnaneckých nákladů), která s trhy řádně zamávala.

Fed dle většiny členů FOMC zamýšlí zvýšení hlavní úr. sazby letos, na konci roku by dle Fedu sazba měla být ve výši 0-1,75 %. Při pravděpodobnějším scénáři normalizace inflace k 2,0 % a udržení solidního růstu ekonomiky a trhu práce lze předpokládat zahájení zvyšování úr. sazeb nejdříve od června, případně ve druhém pololetí.

Dopad na finanční trhy: Slabý růst produktivity práce, mezd a jednotkových pracovních nákladů je spíše nepříznivý pro akcie, dolar a lepší pro zlato a dluhopisy. Případně rychlejší růst mezd by ovšem vedl k posílení dolaru a propadu zlata a dluhopisů. Komentáře Yellenové by tentokrát nemusely mít větší dopad na trhy. Tendence k vyšším úr. sazbám je příznivá pro dolar, nepříznivá pro zlato a dluhopisy. Čím pomalejší cesta k vyšším úrokům, tím lépe pro akciový trh.

Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.