Koruna v roce 2014 - silnější k euru, slabší proti dolaru

Pro korunu byla po celý letošní rok klíčová měnová politika. Česká národní banka totiž už koncem roku 2012 začala hovořit o možnosti devizových intervencích a dlouhou dobu slovně tlačila českou měnu do defenzivy. Oslabování koruny průběžně pokračovalo zhruba do pololetí, poté se kurz ustálil lehce pod úrovní 26,00. 

2013 - Zásah centrální banky

Prakticky po celý rok se řešila otázka, jestli, a případně kdy, centrální banka vstoupí na trh. Riziko takového kroku se odvíjelo od kondice domácí ekonomiky. Postupně se začala zlepšovat data z reálného sektoru, technicky ekonomika vykročila z recese v druhém kvartále. Inflace se ovšem zvedat nezačala. S přispěním levnějších energií, konkurence v telekomunikacích a tlaku na marže v obchodě meziroční růst spotřebitelských cen klesl až pod jedno procento a snížil se i výhled. Právě cenový vývoj a strach z deflace nakonec v bankovní radě převážily a začátkem listopadu ČNB začala s novým režimem, ve kterém cíluje kurz koruny na či nad 27,00. 


 
Pro centrální banku nebyl problém tržní kurz na cíl dostat prakticky okamžitě, překvapivě však oslabování poté neustalo. Koruna ve zbytku roku proti euru slábne zhruba o desetník za týden. Důvodem může být masivní příliv měny z ČNB, který trh nějaký čas vstřebává. Dalším faktorem může být snaha dovozců o předzásobení, která s sebou nese zvýšenou poptávku po euru. Za celý rok koruna k euru oslabila o 9 procent.

2014 - Návrat k cíli

Vzhledem k tomu nás nakonec nečeká rok či rok a půl stagnace. Koruna fundamentálně nemá důvod k dalšímu oslabování vůči euru a po odeznění zmíněných faktorů by se měla vracet. Zahraniční obchod je pro domácí ekonomiku značně přebytkový a slabší měna by mu měla dál pomoci. Z této strany by se tedy koruně mělo dostávat podpory. Záležet však bude, jaká část ze zisků exportérů zůstane v ekonomice a jaká odplyne zahraničním vlastníkům ve formě dividend.

Pro korunu i ekonomiku bude důležité, kolik peněz v ekonomice zůstane ve formě mezd, (re)investic a plateb domácím dodavatelům. Jinak řečeno jde o to, jak impuls ze strany zahraničního obchodu dokáže vytáhnout vzhůru domácí poptávku. Tlak na posilování koruny bude záležet na narovnávání běžného účtu i síle oživení ekonomiky.

Oživení by mělo po zaváhání v letošním třetím kvartále nabrat na obrátkách a prognóza HDP pro příští rok je lepší než v případě eurozóny. Pokud navíc zafunguje efekt intervencí do té míry, jak doufá ČNB, může české hospodářství růst asi dvakrát rychleji než eurozóna. Vzestup cen by však měl být pouze mírně rychlejší než v eurozóně. Od koruny tak během roku 2014 čekáme postupný návrat směrem k cíli 27,00.

V souvislosti s cílováním kurzu vyvstávají dvě zásadní otázky. První je možnost posunu cíle, druhá pak způsob opuštění režimu a návrat k plnému floatingu.

O posunu cíle směrem nahoru se spekulovalo především po překvapivém poklesu ekonomiky ve třetím kvartále. Ten je však pravděpodobně mimořádnou záležitostí a neměl by signalizovat zastavení oživení. Navíc, koruna oslabila výrazně nad cíl a návrat zřejmě bude na několik měsíců. Efekt slabší měny na ekonomiku se tím zvýrazní a pravděpodobnost, že bude třeba posouvat cíl, klesá. Současný výhled pro inflaci a růst neimplikuje potřebu dál změkčovat měnové podmínky.

2015 - Konec řízeného režimu

Zvláště ke konci příštího roku se zřejmě bude řešit ukončení režimu cílování kurzu. ČNB uvádí, že tento režim je záležitost minimálně na rok. Pokud by se inflace i ekonomika nezlepšovala dostatečně rychle, režim by pravděpodobně byl prodloužen. V opačném případě by banka mohla začít s opouštěním režimu už v prvním pololetí 2015.

Právě silnější oživení by ale znamenalo riziko skokového posílení. S blížícím se návratem k plně plovoucímu kurzu mohou sílit spekulativní pozice na pokles eura proti koruně. Zároveň půjde o motivaci pro vývozce zajistit se a ještě tak využít "dotaci" plynoucí z uměle zvýšeného kurzu. Centrální banka skokové posílení koruny kvůli zpětným dopadům na inflaci i růst ale nebude chtít připustit. Při příznivém vývoji ekonomiky tak možná už v průběhu roku začne upozorňovat na to, že ani po opuštění cíle 27,00 nenechá korunu výrazně posílit, aby tak neohrozila oživení.

Ve výsledku tedy vychází buď prodloužení režimu cílování kurzu, nebo jeho pomalé opouštění v průběhu roku 2015. Posílení koruny bude záležet na načasování tohoto kroku, předpokládáme však, že zisky budou omezené zhruba hranicí 26,00. V dalších letech by pozvolná nominální konvergence k eurozóně měla koruně dodávat sílu už celkem nevýrazně. Česká měna by však mohla ještě dohánět ztráty způsobené „obdobím intervencí“ a posilovat.

Dolar - Potenciál k růstu

Kurz koruny proti dolaru byl letos rovněž ovlivněn intervencí ČNB, díky předchozímu poklesu však celková změna není tak výrazná, koruna k dolaru ztrácí za letošek 4,5 procenta. Promítlo se sem slábnutí dolaru proti referenční měně koruny - euru.

Zatímco začátek roku byl příznivý pro dolar, následně už vytrvale posilovalo euro. Tomu příliš neuškodily problémy na Kypru a v Itálii, pomalejší průběh hospodářského oživení ani dvojí snížení sazeb ze strany ECB. Na druhou stranu dolaru nepomohly lepšící se zprávy z ekonomiky.

Klíčová pro kurz byla americká měnová politika, především pokračující kvantitativní uvolňování ze strany Fedu. O jeho omezení se začalo už prvním pololetí hovořit, ale nakonec Fed učinil první krok až v prosinci. Dalším faktorem je potom vnější nerovnováha, kde převážilo zlepšení běžného účtu v eurozóně, který zvýrazňuje svůj přebytek.

Při pohledu do příštího roku se výhody eura do značné míry vytrácejí. Fed by měl pokračovat v omezování QE a ke konci roku 2014 s ním skončit. Sazby zůstanou nízko ještě i poté, ale nízko budou také sazby ECB. Ta navíc může ještě přikročit k dalšímu uvolnění politiky, pokud se ekonomice nebude chtít stagnaci proměnit ve znatelnější růst. Co se týče běžných účtů, přebytek eurozóny by se měl zlepšovat už jen mírně, když růst domácí poptávky potáhne dovoz. USA by dál měly pokračovat v omezování deficitů a díky novým energetickým zdrojům zde vidíme spíše riziko lepších výsledků. Vedle toho může působit i relativně rychlejší narovnávání rozpočtových nerovnováh v zámoří.

Příští rok tak čekáme posílení od dolaru, který by se měl proti euru vrátit pod 1,30 a má prostor i k dalším ziskům. Americká měna by měla posilovat i ke koruně, kde ke konci roku vidíme kurz kolem 22,0. V dalších letech by kurz mohl zůstat zhruba stabilní při podobném tempu apreciace obou měn vůči euru.