Tomšík (ČNB): Negativní sazby možné, ne optimální. Jsem pro intervence. Hampl: Sentiment je za ekonomikou nejvíce v novodobé historii ČR

Úrokové sazby lze snížit až do záporných hodnot, ale zkušenosti z jiných zemí ukázaly, že to není optimální řešení. Nikdy ale neříkám nikdy, uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v rozhovoru pro Ekonom. Z přímých intevencí a kurzu má Tomšík velký respekt, nicméně i jemu se v situaci, kdy není kam dále snižovat sazby, jeví jako neúčinnější nástroj. „Jsem připraven je použít,“ uvedl Tomšík.

Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla je ke zlepšení ekonomiky potřeba překonat „největší rozdíl mezi fundamentem a sentimentem v novodobé historii Česka“, jak uvedl v rozhovoru pro Trendy 2013.

Negativní sazby možné, intervence účinnější

„Jsme malá otevřená ekonomika, ve které má smysl za účelem splnění inflačního cíle sledovat vývoj tzv. indexu měnových podmínek (tj. vývoj úrokových sazeb a měnového kurzu). Ve chvíli, kdy již nebudeme dále snižovat sazby, je otázka naprosto na místě. Ale já osobně mám z kurzu velký respekt, neboť objem devizových intervencí a z nich plynoucí aktuální výše kurzu jsou tokové veličiny. Když intervence spustíme a pak přerušíme či zastavíme, tak je vysoká pravděpodobnost, že se výše kurzu (toková veličina) vrátí zpět,“ uvedl Tomšík k otázce devizových intervencí a připomněl, že i ony mají vedlejší účinky. „Je jednoduché s intervencemi začít, ale je nutné mít na paměti všechny důsledky s tím spojené. Nicméně já jsem v zájmu naplnění inflačního cíle a stabilizace inflačních očekávání nikdy nevyloučil použití jakéhokoliv prostředku a tudíž jsem připraven podpořit i devizové intervence. Tím však zároveň říkám, že jsem ani nikdy nevyloučil použití dalších nástrojů měnové politiky, jako např. možnosti ovlivnění delšího konce výnosové křivky,“ uvedl Tomšík. ČNB vždy doposud prováděla operace pouze na krátkém konci výnosové křivky. „V této chvíli se však i mně zdají případné devizové intervence jako nejúčinnější nástroj a jsem připraven je použít v případě potřeby,“ uvedl Tomšík.

Také členka bankovní rady Eva Zamrazilová uvedla, že by podpořila intervence na české koruně. Dlouhodobá údprkyně takového kroku by dle svých dnešních slov rozhodnutí učinila, bude-li si jista, že kladný efekt slabší koruny pro české exportéry převáží nad negativním efektem na domácí poptávku skrze vyšší dovozní ceny, cituje její slova Reuters.

Analytici Societe Generale dnes vyslovili názor, že ČNB pravděpodobně nebude spěchat s devizovou intervencí na aktuálních úrovních kurzu české koruny. "Na trh nejspíš vstoupí, když koruna posílí pod 25 CZK/EUR, možná až ke 24,50 CZK/EUR," uvedli v dnešní zprávě.

Sentiment nejdále od ekonomiky v novodobé historii ČR

Pro snížení sazeb na posledním měnovém jednání hlasoval také viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který v rámci bankovní rady patří k jestřábům. „Reálná ekonomika ukazovala, že potřebovala další změkčování měnových podmínek. Představa, že by jí pomohl růst úroků, je mimo reálné uvažování,“ uvedl Hampl pro Trendy 2013. Na otázku o možném vyvolání obav, že ČNB čeká negativní vývoj ekonomiky, Hampl uvedl: „Naším cílem je cenová stabilita a byl by nesmysl, kdybychom své nástroje nepoužívali jen z obavy, že je část veřejnosti nepochopí.

Česká ekonomika má podle Hampla velmi zdravé základy. „Často na to zapomínáme a dostatečně si to neříkáme. Ve srovnání s většinou zemí na všechny světové strany má mnoho dobrých charakteristik: makroekonomickou stabilitu, cenovou stabilitu, nepředluženost domácností a podniků a relativně řiditelné veřejné finance, byť ty do budoucna zůstanou hlavním bolehlavem této ekonomiky. K tomu připočtěte fungující bankovní sektor. Dohromady všechny tyto fundamenty znamenají, že naše ekonomika je v zásadě zdravá. Kolik vyspělých zemí by dnes bylo šťastných, kdyby bylo v takové kondici,“ uvedl Mojmír Hampl směrem ke vnímanému rozdílu mezi skutečným stavem ekonomiky a náladou ve společnosti.

Podle Hampla se správné úsilí o ozdravení veřejných financí víc, a možná až nečekaně hodně, rozlilo i do dalších sektorů ekonomiky, včetně těch, které v zásadě žádný problém s předlužením nemají. "Když se podíváte na chování domácností a podniků, tak vidíte téměř neuvěřitelnou věc – i v časech, kdy části populace klesají reálné příjmy, vytvářejí nové úspory," upozornil Hampl.

Bankovní unie: Salámová metoda, chybějící záruky

Vladimír Tomšík formuloval body, které jsou z pohledu ČNB zásadní k tématu bankovní unie v Evropě. ČN dle něj požaduje zajištění, aby nedošlo k narušení stability a zdraví jednotlivých bank a tím i finanční stability ČR díky navrhovanému principu nadřazení a uplatnění skupinového zájmu nad zájmem národním či zájmem jednotlivých dceřiných institucí. „To bohužel návrh bankovní unie dnes jasně obsahuje,“ uvedl viceguvernér. Dalšími zásadními otázkami dle Tomšíka je, že „pravomoce a nástroje národního orgánu dohledu v oblasti předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů bankovní unie přesunuty na úroveň dohledu mateřských bank (home dohledu) či až na evropskou úroveň (Evropský orgán pro bankovnictví)“ a dokonce, že bankovní unie počítala se zapojením národního systému pojištění vkladů do řešení problémů v jiných státech“, což by dle Tomšíka znamenalo předstupeň fiskální unie. Na druhé straně dle Tomšíka bankovní unie počítá s oslabením národního vlivu při tvorbě pravidel vnitřního trhu pro finanční sektor a navrhuje nerovné zacházení na jednotném trhu EU skrze trvalou veřejnou podporu pro instituce v bankovní unii prostřednictvím možnosti čerpání prostředků z fondu ESM, uvedl pro Ekonom. Navrhované řešení dle Tomšíka podporuje morální hazard a oslabuje zodpovědnost národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost.

Mojmír Hampl, který svůj názor na mýty v debatě kolem bankovní unie publikoval v názorech HN, mimo jiné upozorňuje, že málokdo dnes ví, že díky neformální „severní liberální koalici“ se ČR spolu s Británií, Polskem či Švédskem podařilo upravit lépe například hlasování v Evropské bankovní agentuře tak, aby nedocházelo k totálnímu válcování nečlenů bankovní unie při tvorbě bankovních pravidel pro celý společný trh EU. „Dnes přijatý návrh, aby se v této instituci hlasovalo odděleně dvojí většinou členů a nečlenů, je původně český,“ napsal Hampl.

Hampl dále mimo jiné uvedl, že není příznivcem gest, na druhou stranu si ale na hrozby vetem a podobné kroky dle něj zadělali především autoři návrhů bankovní unie. „Opět postupují evropsky salámovou metodou a nepředstavují všechny pilíře bankovní unie najednou,“ poznamenal Hampl. Na začátku je podle něj rozhodnutí, komu svěřit dohled, které vyžaduje jednomyslnost, a teprve pak přichází na řadu peníze, tedy kdo komu za co bude ručit a taky platit. „Tam už ale paradoxně obvykle neexistuje požadavek jednomyslnosti a země a jejich finanční sektor mohou být donuceny podílet se na nákladech, dokonce i tehdy, když nebudou členy bankovní unie,“ upozornil.

Řecko: Co tak nalézat udržitelná řešení...

Další tranše pomoci Řecku, která bude s nejvyšší pravděpodobností uvolněna v prosinci, podle viceguvernéra ČNB Hampla krátkodobě možná uklidní situaci, ale v Evropě podle něj máme problém zejména ve ztrátě konkurenceschopnosti a v předlužení více zemí. „Rád bych věřil tomu, že máme nalézat dlouhodobě udržitelná řešení. Dokud si veřejný sektor nepřizná, že musí radikální část peněz půjčených Řecku odepsat, zemi se nepomůže. Na to nemusíte odnikud vystupovat, nemusíte měnit měnu, ale musíte si přiznat, že jste udělal chybu a utrpíte ztrátu,“ uvedl Hampl pro Trendy 2013.

Podle viceguvernéra Tomšíka ČNB nemá žádnou oficiální pozici k ekonomické situaci v Řecku. „Můj osobní názor k této věci je ten, že konkrétně pro řeckou ekonomiku by bylo ekonomicky efektivnější uskutečnit vnější devalvaci než se vydat cestou devalvace vnitřní, která bude velmi nákladná (nominální i reálný pokles důchodů, vysoká míra nezaměstnanosti, atd.),“ uvedl Tomšík s tím, že vnější devalvace by znamenala opuštění eura. „Existují prokazatelná empirická fakta, že dnešní eurozóna je velmi vzdálená od tzv. optimální měnové zóny, tzv. teoretického konceptu, který je ekonomům známý již 50 let,“ podotkl viceguvernér pro Ekonom.

(Zdroj: ČNB, Ekonom, Trendy 2013, Reuters)