Daňový výhled na rok 2026: stabilní sazby, nové příležitosti i vyšší nároky na firmy

Čtěte více

• Daňové novinky pro rok 2026
  V roce 2026 zaplatí většina OSVČ více na povinném pojistném, hlouběji do kapsy sáhnou při platbě zdravotního pojištění i OBZP a sociální pojištění se prodraží i lidem s vysokými příjmy. Meziročně se však zvyšuje limit pro neplacení povinného pojistného u dohody o provedení práce a finančně si polepší zaměstnanci pracující za minimální mzdu a díky valorizaci i penzisté. Podívejme se na vybrané daňové změny pro příští rok.
• Daňové přiznání na poslední chvíli? Přehled pravidel pro investory do crowdfundingu
  Investování prostřednictvím realitního crowdfundingu, tedy do úvěrů zajištěných nemovitostmi, je skvělou příležitostí, jak nechat své peníze pracovat. Kromě zisků však přináší i povinnosti spojené se zdaněním dosažených výnosů. Tento článek vás provede základními pravidly, na co si dát pozor a kdy je vhodné vyhledat pomoc daňového poradce.
• Daňové přiznání za rok 2023. Co se oproti roku 2022 změnilo?
  Změny v daňovém přiznání za uplynulý rok se týkají především limitů a hodnot daňových úlev. Zvyšuje se například limit příjmů, při kterém už platí povinnost podat daňové přiznání, a to z 15 000 na 50 000 Kč. Zvyšuje se rovněž limit pro zaměstnance s jinými zdanitelnými příjmy z 6 000 na 20 000 Kč. Zvýšilo se rovněž školkovné o 1 100 Kč a limit pro daňový základ, od kterého již příjmy podléhají vyšší sazbě daně.
• Daňové přiznání 2026: Co musí řešit vlastníci zemědělské půdy?
  Začátek roku je vhodnou příležitostí připravit se na daňové povinnosti, které s vlastnictvím půdy přicházejí. Vlastníte zemědělskou půdu, prodali jste pozemek, nebo pobíráte pachtovné? Pak je tento článek právě pro vás. Vysvětlíme, kdy a jak přiznat příjmy, co zdanit a na co si dát pozor. Srozumitelně, bez zbytečné složitosti.
• Daňové zvýhodnění státních dluhopisů zatím vyšší poptávku nepřineslo
  Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo 12,2 mld. Kč, zatímco investoři poptávali více než dvojnásobek této částky. Podle očekávání největší zájem byl o dluhopis se splatností tři roky, který je co do délky vzácností v nabídce Ministerstva financí. Zároveň tento dluhopis byl první, na který se vztahují nová daňová pravidla platná od začátku letošního roku. Z tohoto hlediska je výhodnější ve srovnání s dříve emitovanými dluhopisy. Nová legislativa však jasně neurčuje, na které subjekty se daňové osvobození vztahuje, což může být i důvod, že dopad na cenu dnes emitovaného dluhopisu byl minimální. Tříletý výnos se tak bezpečně udržel pod hranicí 1 %, zatímco delší splatnosti 10 a 15 let se dnes prodaly s výnosem 1,47 % a 1,64 %.
• Daňovník Dávid a bankár Goliáš
  Závery z prvého dňa summitu priniesli pre trh, ktorý veľa n...
• Daňový balíček usnadní návrat do normálu. Výraznější veřejné zadlužování je vždy varovné
  Veřejná debata, jež se velmi živě rozproudila po sněmovním schválení daňového balíčku, je začasté především smutnou přehlídkou široce rozšířené nevíry ve schopnost jednotlivého občana vzít svůj osud pevněji do rukou. A díky snížení daní ze mzdy rozhodovat po svém o větším objemu peněz. Zřejmě jde ještě od důsledek socialistického kolektivismu, jehož pozůstatky ulpěly hluboce v duši a mysli mnohých z nás.
• Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU
  Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.
• Daňový bonus v roce 2025
  Pro čerpání ročního daňového bonusu bude nutné mít v příštím roce vyšší příjmy ze zaměstnání a podnikání, důvodem je zvýšení minimální mzdy. Jaká pravidla platí pro čerpání daňového bonusu v roce 2025?
• "Daňový ráj" Boj o kyperské klienty
  Dolar včera a brzy dneska ráno ztrácel na síle, když institut pro řízení dodávek, ISM, oznámil, že její index pro náro...
• Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí
  Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí, oznámila v novoročním projevu premiérka Mette Frederiksenová. Připustila ale zároveň, že řešení k dosažení tohoto cíle její vláda teprve musí připravit. Dánsko má v úmyslu do roku 2030 snížit celkový objem uhlíkových emisí o 70 procent ve srovnání s rokem 1990, uvedla BBC.
• Dánsko ohlásilo velké investice v Arktidě do vojenské přítomnosti
  Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Ritzau oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
• Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2
  Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.
• Dánsko v roce 2050 přestane těžit ropu v Severním moři
  Dánsko nebude rozšiřovat těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři a nejpozději v roce 2050 zastaví získávání těchto surovin úplně. Příslušný zákon schválil ve čtvrtek večer místní parlament, informovala dnes agentura DPA.
• Dánský analytik společnosti eToro Martin Juul-Olsen: Bitcoin
  Je čtyřletý cyklus bitcoinu stále zachován, nebo se něco zásadně změnilo?
• Dánský energetický gigant sází na Evropu 🌍
  Dánská energetická společnost Orsted A/S potvrdila svůj celoroční výhled hospodaření a zároveň ukázala, že její strategie se stále výrazněji vrací k evropskému jádru podnikání. Firma se po náročném období soustředí především na rozvoj a výstavbu offshore větrných parků blíže domácímu trhu, kde tato technologie hraje důležitou roli v energetické bezpečnosti i klimatické transformaci. Tento návrat ke klíčové specializaci má investorům ukázat, že Orsted chce po ztrátách a zrušených projektech znovu stavět na oblasti, ve které má dlouhodobě silné zkušenosti.
• Daň z cukru, kterou zvažuje česká vláda, konzumaci cukru či kalorií nesnižuje. Zjistili to vědci rozborem takřka stovky odborných studií na toto téma
  Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.
• Daň z dividend vzrastie v US trojnásobne
  Optimizmus z nových stimulov zo strany Fedu vymazali správy, že rokovania o riešení hroziaceho fi&...
• Daň z finančních transakcí je podlá, neférová a kontraproduktivní
  Podlá, neférová a naprosto kontraproduktivní. To jsou slova, která mi přicházejí na mysl, když přemýšlím o dalším geniálním plánu eurozóny. O dani z finančních transakcí (DFT).
• Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
  Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.