Daň z cukru, kterou zvažuje česká vláda, konzumaci cukru či kalorií nesnižuje. Zjistili to vědci rozborem takřka stovky odborných studií na toto téma

Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.

Nová studie (odkaz na ni je níže, stejně jako klíčový závěr a obstrakt) shrnuje poznatky takřka stovky jiných studií na téma daně z cukru a sladkých nápojů, pokrývá přes 50 zemí. Uzavírá, že neexistují žádné opravdu přesvědčivé důkazy, že daň ze slazených nápojů jakkoli významněji snižuje množství cukru či kalorií, které lidé konzumují.

Ve výsledku jde tedy hlavně jen o další zdroj peněz politikům, které pak oni a jejich úředníci přerozdělují a získávají další kus moci nad našimi životy.

Až zase budeme politiky či úředníky kritizovat, jak mrhají našimi penězi, vzpomeňme, že tímto to začíná – a žádné další peníze jim neposkytujme. A už vůbec ne pod takovouto pochybnou, vědecky nepodloženou záminkou.

https://www.annualreviews.org/content/journals/10.1146/annurev-resource-111522-111325

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank

Čtěte více

• Daňovník Dávid a bankár Goliáš
  Závery z prvého dňa summitu priniesli pre trh, ktorý veľa n...
• Daňový balíček usnadní návrat do normálu. Výraznější veřejné zadlužování je vždy varovné
  Veřejná debata, jež se velmi živě rozproudila po sněmovním schválení daňového balíčku, je začasté především smutnou přehlídkou široce rozšířené nevíry ve schopnost jednotlivého občana vzít svůj osud pevněji do rukou. A díky snížení daní ze mzdy rozhodovat po svém o větším objemu peněz. Zřejmě jde ještě od důsledek socialistického kolektivismu, jehož pozůstatky ulpěly hluboce v duši a mysli mnohých z nás.
• Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU
  Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.
• Daňový bonus v roce 2025
  Pro čerpání ročního daňového bonusu bude nutné mít v příštím roce vyšší příjmy ze zaměstnání a podnikání, důvodem je zvýšení minimální mzdy. Jaká pravidla platí pro čerpání daňového bonusu v roce 2025?
• "Daňový ráj" Boj o kyperské klienty
  Dolar včera a brzy dneska ráno ztrácel na síle, když institut pro řízení dodávek, ISM, oznámil, že její index pro náro...
• Daňový výhled na rok 2026: stabilní sazby, nové příležitosti i vyšší nároky na firmy
  Rok 2026 přináší do českého daňového systému několik zásadních změn. Zatímco sazba daně z příjmů právnických osob zůstává stabilní a ruší se limit pro osvobození příjmů z prodeje podílů a cenných papírů, firmy i zaměstnavatelé se budou muset připravit na vyšší administrativní zátěž a přísnější dohled finanční správy. Přehled klíčových změn účinných od roku 2026, včetně těch připravovaných nebo veřejně diskutovaných, přináší firmám i jednotlivcům jasnou představu o tom, co je čeká a jak se na to připravit.
• Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí
  Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí, oznámila v novoročním projevu premiérka Mette Frederiksenová. Připustila ale zároveň, že řešení k dosažení tohoto cíle její vláda teprve musí připravit. Dánsko má v úmyslu do roku 2030 snížit celkový objem uhlíkových emisí o 70 procent ve srovnání s rokem 1990, uvedla BBC.
• Dánsko ohlásilo velké investice v Arktidě do vojenské přítomnosti
  Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Ritzau oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
• Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2
  Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.
• Dánsko v roce 2050 přestane těžit ropu v Severním moři
  Dánsko nebude rozšiřovat těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři a nejpozději v roce 2050 zastaví získávání těchto surovin úplně. Příslušný zákon schválil ve čtvrtek večer místní parlament, informovala dnes agentura DPA.
• Daň z dividend vzrastie v US trojnásobne
  Optimizmus z nových stimulov zo strany Fedu vymazali správy, že rokovania o riešení hroziaceho fi&...
• Daň z finančních transakcí je podlá, neférová a kontraproduktivní
  Podlá, neférová a naprosto kontraproduktivní. To jsou slova, která mi přicházejí na mysl, když přemýšlím o dalším geniálním plánu eurozóny. O dani z finančních transakcí (DFT).
• Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
  Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.
• Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
  Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
• Daň z nemovitosti poškodí hlavně důchodce a mladé rodiny bez vlastního bytu. Jde o další porušený slib vlády, již několikátý
  Tento týden vyprší termín pro řádné uhrazení daně z nemovitosti, která letos řadu domácností nepříjemně zaskočila. I když se v průměru zvedá o osmdesát procent, v důsledku loni schváleného konsolidačního balíčku, řada domácností se musí smířit třeba i s jejím vícenásobným nárůstem. Najdou se třeba tací, jež loni platili zhruba tisícovku ročně, ale letos už na dani odvedou přibližně čtyři tisíce.
• Daň z nemovitých věcí, kterou je třeba plně či zčásti uhradit do konce května, přináší řadu novinek. Jak mají poplatníci postupovat, když je jim výměr daně nejasný nebo k němu mají výhrady?
  Milióny majitelů nemovitostí, fyzické i právnické osoby, dostávají v tomto měsíci informace pro placení daně z nemovitých věcí včetně výměru daně na zdaňovací období roku 2024. Na nejvýznamnější změny, ke kterým v dani z nemovitostí došlo, a na způsoby, jak uplatnit případné výhrady k výměru daně, upozorňuje Petr Koubovský, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner a vedoucí Sekce majetkových daní Komory daňových poradců ČR.
• Daň z ocele a hliníka: Trump rozširuje výnimku pre EÚ o 30 dní
  Americký prezident 8. marca vyhlásil dane vo výške 25 % z dovozu ocele a 10 % z hliníka, ktoré sú americkými obchodnými partnermi spochybňované. Washington sa rozhodol vyhnúť sa eskalácii obchodného sporu.
• Daň z pokroku: Jak výdaje na umělou inteligenci a recese tlačí na technologické giganty
  Tržní hodnota velkých technologických společností v srpnu klesla v důsledku rostoucích nákladů na infrastrukturu umělé inteligence a obav z recese. Tyto faktory způsobily, že akcie společností byly v rámci korekce trhu obzvláště zranitelné.
• Daří se dluhopisům a evropským akcím. Americké indexy po datech i výsledcích zůstávají na maximech
  Data z Číny překonala očekávání a postarala se tak o pozitivní vstup hlavních trhů do nového týdne. Krátce poté v Evropě následoval pokles akcií, ale situace se odpoledne znovu zlepšila a hlavní indexy se nacházejí zhruba do půl procenta v plusu.
• Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
  Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?