Nižší úrokové sazby v USA? Ne tak rychle, říkají trhy

Čtěte více

• Nižší inflační data nakopla technologické tituly
  Při rostoucích sázkách na definitivní konec utahování měnových podmínek reagují nejcitlivěji technologické tituly. Právě tento sektor vedl i včerejší rally a mezi největšími hvězdami byli již notoricky známí letošní tahouni, jakou jsou akcie Nvidia, Meta nebo AMD. Včerejší makrodata byla tedy pro trhy rozhodně vítanou podporou, ale dnes už se pozornost začne přesouvat na korporátní výsledky, když výsledkovou sezonu za minulý kvartál odstartují Delta Air a PepsiCo. V pátek se k nim pak přidají i některé velké banky v čele s JPMorgan.
• Nižší míra těžby diamantů potlačí jejich cenu nahoru
  Diamantové šperky miluje každá žena. Pro muže jsou diamanty zase efektivním způsobem investice. Zdá se, že v nejbližší blízkosti jejich cena půjde nahoru, jelikož objem těžby byl v roce 2018 nižší, než v předchozích letech.
• Nižší nabídka CZGB v druhé polovině roku
  Vláda navrhuje další zvýšení deficitu státního rozpočtu na 500 mld. CZK. Hlavním důvodem je zvýšení výdajů na podporu ekonomiky v době krize. Podle nás však vláda bude mít i nadále problém tyto výdaje realizovat, což povede k deficitu 400 mld. CZK. To implikuje i nižší dodatečnou emisi CZGB, kterou navíc snižuje využití státních finančních aktiv a čerpání eurových úvěrových programů. Do konce roku tak podle nás zbývá ministerstvu vydat pouze 56,7 mld. CZK, což podle nás nebude problém umístit na trh.
• Nižší očekávaná inflace v EU v příštích 12 měsících - průzkum ECB!
  Dnes v 10:00 SEČ byly zveřejněny výsledky spotřebitelského průzkumu ECB za červen. Očekávání inflace na příštích 12 měsíců se snížila na 3,4 % a očekávání inflace na tři roky dopředu se rovněž snížila na 2,3 %. Nejistota ohledně inflačních očekávání na příštích 12 měsíců zůstala nezměněna. Vnímání a očekávání inflace byly konzistentní napříč příjmovými skupinami, přičemž mladší respondenti měli nižší vnímání a očekávání než starší.
• Nižší PMI ve službách z Evropy! EURUSD klesá na úroveň 1,075 📉
  Máme nejnižší hodnotu od roku 2020. HCOB v komentáři píše, že eurozóna se v první polovině roku nedostala do recese, ale druhá polovina roku přichází s velkým otazníkem. Sektor služeb, který byl po mnoho měsíců stabilizační silou ekonomiky, se nyní jeví jako silná brzda a průmyslový sektor bude pravděpodobně dále klesat. HCOB předpokládá pro třetí čtvrtletí v EMU změnu HDP o -0,1 %.
• Nižší PMI z eurozóny stále indikuje expanzi
  Finální odhady PMI z eurozóny zůstanou pravděpodobně nezměněny, i přes březnový pokles však nadále indikují solidní ekonomický růst. Tovární objednávky z Německa trh zklamaly, když meziměsíčně pouze mírně vzrostly. V regionu nás dnes čeká statistika maďarských maloobchodních tržeb, které si své dobré tempo růstu udrží.
• Nižší poptávka po vlastním bytě donutila 38 procent developerů předělat projekty
  Kvůli nižšímu zájmu o vlastní byt v loňském roce muselo zhruba 38 procent developerů přehodnotit některé své projekty a místo bytů na prodej nabízet nájemní bydlení. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představil provozní ředitel společnosti CEEC Research Petr Ondrášek. Přibližně 21 procent developerů podle něj plánuje své nemovitosti v nadcházejících měsících zdražit v průměru o pět procent, 62 procent jich chce udržet stávající ceny a 17 procent ceny sníží.
• Nižší přebytek zahraničního obchodu na začátku roku
  Zahraniční obchod skončil v prvním měsíci nového roku s kladným saldem ve výši 3,7 mld. Kč, což je výrazně nižší přebytek, než který očekávala naše i tržní prognóza.
• Nižší spready u českého brokera
  Obchodování s HighSky Brokers, a.s., se stává od nyní výhodnější. Tento český obchodník...
• Nižší úrokové sazby povzbudí české stavebnictví
  „Snižování úrokových sazeb Českou národní bankou povede k vyššímu zájmu lidí o hypoteční úvěry. Díky tomu bude proudit více peněz z hypotečního na realitní trh, což povede k růstu cen nemovitostí. Na základě tohoto vývoje lze očekávat, že se postupně začne oživovat stavební produkce, kterou však zatěžuje přílišné množství regulací,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nižší výnosy pomohly zlatu až na 1 240 USD, S&P500 mezitím zůstává na dosah silné resistence
  Akciové trhy dnes na pondělní růst nenavazují a po včerejší seanci část svých zisků odevzdávají. Korekce není vysoká a pohybuje se v rozmezí pár desetin procenta, leccos však napovídá o tom, jak velká je ve skutečnosti důvěra trhu v to, že se obchodní válku mezi USA a Čínou podaří do budoucna vyřešit bez dalších výraznějších komplikací.
• Nižší zásoby, riziko hurikánu a sankce proti Íránu tlačí ceny ropy nahoru
  Ceny ropy pokračují v růstu v důsledku poklesu amerických zásob. Trh také cítí riziko hurikánu přibližujícího se k východnímu pobřeží Spojených států, který může narušit klíčovou infrastrukturu. Výsledkem momentální situace na trzích s ropou bude pravděpodobně i růst cen pohonných hmot.
• Nobelova cena pre EÚ ako cena útechy
  Pri pohľade na obchodovanie v závere minulého týždňa sa žiada povedať, že akcie už boli unavené z neustáleho rastu a k...
• Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou, obecně pak potvrzuje trend začleňování a zrovnoprávňování dosud znevýhodněných členů společnosti
  Nobelovu cenu za ekonomii má pod dnešku 84 lidí, stále živých či již zemřelých. Počet žen mezi nimi se po dnešku rozrůstá z jedné na dvě. V příštích letech jich zřejmě bude dále přibývat.
• Nobelovka za ekonomii pro Bernankeho
  Helicopter Ben alias bývalý šéf Fedu a architekt nekonvenčního režimu měnové politiky, kdy centrální banka manipuluje se svojí bilancí, Ben Bernanke, dostává letošní Nobelovu cenu za ekonomii. Bernanke ocenění obdržel spolu s Douglasem Diamondem a Philipem Dybvigem za “výzkum bank a finančních krizí”. Není pochyb o tom, že Bernanke je vynikajícím teoretickým ekonomem a globální ekonomika měla během finanční krize v roce 2008 velké štěstí, že právě on seděl na místě šéfa Fedu.
• Nobelovu cenu za ekonomii dostává Claudia Goldinová. Doložila, že postavení žen na trhu práce se historicky zlepšovalo přirozeně, „tržně“, bez zásahu státu
  Nobelovu cenu za ekonomii letos získává Američanka Claudia Goldinová, jako třetí žena v historii udílení ceny od roku 1969. Goldinová působí na Harvardově univerzitě.
• Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Milgrom a Wilson
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových aukčních formátů. Objasnili, jak aukce fungují a proč se kupující chovají právě tak, jak se chovají. Využili ale také svých teoretických objevů, aby vymysleli nové formáty aukcí a služeb a přišli s dalšími formáty, ze kterých mají prospěch jak prodejci, tak i kupující a daňoví poplatníci po celém světě. Oznámila to dnes Královská akademie věd ve Stockholmu.
• Nobelovu cenu za ekonomii získává i muž, na nějž nedají dopustit odboráři a stoupenci imigrace
  Letošní Nobelova cena za ekonomii je nezvykle rozdělena na tři nestejné části. Polovina ceny míří Davidu Cardovi za výzkum v oblasti trhu práce. O zbylou polovinu se pak rovným dílem dělí Joshua Angrist a Guido Imbens za metodologické obohacení analýzy příčinných vztahů.
• Nobelovu cenu za ekonomii získávají muž, který Čechy zasvěcoval do tajů kapitalismu, a také bývalý hlavní ekonom Světové banky a kritik Pikettyho
  Nobelovu cenu za ekonomii letos stejně jako předloni získávají dva makroekonomové. William Nordhaus a Paul Romer jsou známá jména nejen v oblasti makroekonomie. Jejich dílo má totiž z důvodu svého zaměření vlastně celospolečenský záběr, tudíž mnohdy i přesah do jiných vědních disciplín. Oba dále zdokonalují stěžejní ekonomickou teorii hospodářského růstu. Nordhaus obohacuje tuto teorii zahrnutím klimatické změny, Romer ji pro změnu obohacuje zahrnutím důsledků změny technologické.
• Nobelovu cenu za ekonomii získává poprvé i někdejší šéf americké centrální banky. Za výzkum bankovních krizí a též toho, proč je dobré mít fond pojištění vkladů
  Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky, a také Douglas Diamond a Philip Dybvig. Všichni tři ve svých akademických pracích demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers. Bernanke se poté stal z titulu své funkce ústřední postavou v procesu záchrany dalších bank a finančních institucí. Pomohl tak zabránit tomu, aby tehdejší krize přerostla do podoby Velké hospodářské 30. let, již v roli akademika studoval zevrubněji než prakticky jakákoli jiný ekonom své generace. Bernanke je historicky prvním šéfem americké centrální baanky, který získává Nobelovu cenu.