Čím hůře, tím lépe. Pokud dnes v Americe „padne“ cifra nižší než 75 000, „nakopne“ na to nejen tamní akcie, ale i zlato, českou korunu – a zlevní to benzín či naftu v ČR

Dnes nastává zase jeden z těch pozoruhodných, neintuitivních dní, kdy v zásadě platí, že čím hůře, tím lépe. Ve 14:30 středoevropského času v USA zveřejní srpnová data z tamního trhu práce. Čím pesimističtější obrázek čísla poskytnou, tím ovšem lépe pro akcie, nejen americké. A vlastně třeba i pro zlato. A pro českou korunu. A pro českou inflaci i ceny pohonných hmot či třeba elektroniky v ČR.

Protože o čím horší čísla půjde, tím pravděpodobnější bude nejen snížení základní úrokové sazby americké centrální banky nyní v září – které má trh již za prakticky „ložené“ –, ale také pokračování jejich redukce také v nadcházejících měsících. Akciové trhy by pochopitelně vyhlídku citelné redukce – či její potvrzení – přivítaly. Dolar by ale naopak oslabil.

Investoři se dnes v půl třetí odpoledne při čtení čísel z trhu práce v USA ze všeho nejvíce zaměří na jedno číslo. 75 000. S ním se nyní v konsensu počítá (viz distribuce odhadů analytiků dle Bloombergu níže). Navíc představitelé americké centrální banky se nedávno nechali slyšet, že cifra 75 000 nových pracovních míst je zlomový údaj. Je to totiž podle nich minimální nutné měsíční tempo rozšiřování trhu práce v USA, které zaručuje udržení stabilizované míry nezaměstnanosti.

Pokud tedy americká ekonomika v srpnu vytvořila více než 75 000 pracovních míst, bude to pro akciové trhy špatná zpráva. Znejistí stran možná i zářijové redukce základní úrokové sazby, hlavně ovšem stran tempa jejího snižování v nadcházejících měsících.

Jestliže se ovšem naopak dnes dozvíme, že americká ekonomika nevytvořila ani těch 75 000 pracovních míst, akcie spíše porostou. Čím nižší skutečný údaj v porovnání s cifrou 75 000 bude, tím pro akcie tedy v zásadě lépe. Pochopitelně, lze si teoreticky představit scénář, kdy by čísla byla tak drtivě špatná, tak katastroficky nízká, že by natolik stouply obavy z recese v USA, že by právě tato vyhlídka měla na akcie nakonec rovněž neblahý dopad. To je však vskutku spíše teoretická úvaha.

Znamenala by také, že americká centrální banka se snižováním sazeb trestuhodně zaspala. To, zda zaspala – a případně jak moc – ale spíše než dnešní čísla prozradí cifry, kterou vyjdou příští týden. Ty totiž budou představovat revizi údajů z trhu práce v USA za období od dubna 2024 do března letošního roku. Banka Wells Fargo odhaduje, že revize příštího týdne může z amerického trhu práce „sebrat“ 475 000 až 790 000 pracovních míst, která stávající statistika má – mylně – za vytvořená. O rok dříve, tedy za dvanáct měsíců končících březnem 2024, znamenala podobná revize ubrání 589 000 pracovních míst.

Naplní-li se odhad Wells Fargo, znamená to, že americká ekonomika vytvářela v období od dubna 2024 do března 2025 nikoli průměrně 149 000 pracovních míst měsíčně, jak nyní statistiky uvádějí, ale jen 83 000 až 110 000. To by byla pro akciové trhy další dobrá zpráva. Opět: čím horší čísla z trhu, tím v zásadě lépe. Znamenala by totiž, že americký trh práce je v horším stavu, než se obecně míní, už delší dobu. Otevřela by potenciální dveře k zářijovému snížení úrokové sazby centrální banky USA ne pouze o 0,25 procentního bodu, ale hned o 0,5.

Na to by mělo pozitivně reagovat zlato nebo stříbro, kterým v krátkodobém výhledu svědčí pokles úrokových sazeb, protože jejich největší nevýhodou – která se tedy s poklesem úrokových sazeb stírá – je to, že žádný úrok nenesou. Dlouhodobě pak zlatu i stříbru svědčí obava předlužení ekonomik typu USA, Británie, Francie nebo Japonska, případě i houstnoucí geopolitické napětí. Zlato i stříbro tedy nyní pohání jak krátkodobě naděje v nižší sazby, tak dlouhodobé obavy. Proto je zlato na svém historickém dolarovém rekordu a stříbro se k tomu svému rychle blíží (viz graf níže).

Vraťme se ale k dnešku. Pokud dnes „padne“ cifra nad 75 000, lze očekávat nejen pokles akcií, ale také růst výnosů amerických vládních dluhopisů. Tento růst by byl zřejmě razantnější, než jaký bude jejich pokles v případě, že skutečný oznámený údaj za cifrou 75 000 zaostane, pokud tedy nezaostane opravdu výrazně.

Podstatná číst investorů je totiž přesvědčena, že zásadní zhoršení situace na trhu práce zatím vůbec není tak jisté. Některé z nedávných nepříznivých náznaků a dílčích údajů mají za anomálii. O tom ostatně svědčí výsledky nového šetření mezi klienty největší americké banky JP Morgan, resp. její divize JP Morgan Treasury. V týdnu do 2. září narostly jejich spekulace na pokles cen amerických vládních dluhopisů nejvýše od letošního února. Jde o jedno z nejrazantnějších přeskupení sázek ve prospěch poklesu cen dluhopisů – a tedy růstu jejich výnosů – za posledních pět let.

Jestliže ovšem zhoršení situace na trhu práce je něčím více než jen anomálií, spekulanti na pokles odejdou s prázdnou. A dolar výrazněji oslabí. Kvůli vyhlídce nižších úrokových sazeb v USA. V krajním případě by se mohl vůči české koruně propadnout na své minimum od dubna 2018, tedy za období poslední více než sedm let, někam pod úroveň 20,70 koruny za dolar.

Takto slábnoucí dolar by byl v Česku protiinflačním činitelem. Vytvářel by totiž tlak na další zlevnění korunové ceny kdečeho, od dovážené ropy či pohonných hmot po třeba elektroniky. Zvýšila by se tak o něco pravděpodobnost, že Česká národní banka sama přistoupí ke snižování své základní úrokové sazby již poměrně brzy, ještě letos.

Lukáš Kovanda
Trinity Bank