Putin se dnes setká s Trumpovým zmocněncem, potvrdil Kreml

Čtěte více

• Putinova eskalace zasáhla trhy ještě před Fedem
  Abychom se při vyčkávání na večerní Fed nenudili, spustil ruský prezident Putin částečnou mobilizaci a vystrašil trhy další eskalací konfliktu na Ukrajině. Tato možnost byla diskutována už dlouho dopředu. Bude tedy volně pokračovat debata, jak velkou hrozbu pro Ukrajinu představuje potenciální lidská vlna špatně vyzbrojených a vycvičených záložáků i jaká je mobilizace hrozba pro samotný ruský režim. Ani jedno z toho není radno podceňovat. Finanční trhy samozřejmě takové zprávy netěší, ale úplně se z toho také nehroutí.
• Putinova inflace zasáhla českou ekonomiku
  „Putinova inflace je sociálně necitlivá, protože vede ke zdražování nezbytných energetických a zemědělských komodit. Náklady na život v České republice prudce stoupají a lidem se snižuje kupní síla úspor. Současný vývoj v ekonomice bohužel bude doprovázen snižováním životní úrovně lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Putinova mobilizace Čechům pohonné hmoty nezdraží. Zatím
  V Česku paliva v uplynulém týdnu opět zlevnila, cena nafty se dostala pod 44 korun za litr. Za týden nafta na litru zlevnila o 73 haléřů, ve středu za ni řidiči platili v průměru 43,97 koruny za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 38,35 Kč, před týdnem byl o 74 haléřů dražší. Benzín je nejlevnější od letošního 26. února, tedy od třetího dne po invazi Ruska na Ukrajinu. Cena benzínu je už je jen o necelou korunu na litr vyšší než v poslední den před invazí.
• Putinovi válečná ekonomika „padá na hlavu“. Hrozí protiofenziva nově vyzbrojené Ukrajiny, přitom Rusko čelí rostoucí inflaci a lidem i firmám musí zvedat daně
  V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
• Putin povolil prodej ruské dcery firmy J&T Banka majiteli banky Realist
  Ruský prezident Vladimir Putin schválil dohodu o koupi ruské dceřiné společnosti české firmy J&T Banka. Aktiva banky získal holding Bjurokrat, jehož majitelem je ruská banka Realist, informoval list Kommersant.
• Putin požaduje platbu za plyn v rubľoch – sentiment sa zhoršuje
  Rusko bude dodávať plyn v súlade s predchádzajúcimi dohodami a cenami. Sentiment sa po zverejnení tejto správy zhoršil. Dolár jednoznačne rastie a zotavuje sa aj ropa.
• Putin prý bere 250 tisíc korun měsíčně. Jen na jachtu Šeherezáda, kterou má vlastnit, by tak vydělával 5270 let
  Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 Kč) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboř rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.
• Putin: Rusko bude pokračovat v dodávkách plynu na světové trhy
  Rusko bude pokračovat v nepřetržitých dodávkách zemního plynu na světové trhy. V dopise pro energetickou konferenci v katarském městě Dauhá to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se západní země chystají zavést proti Rusku sankce kvůli situaci na východě Ukrajiny, informovala dnes agentura Reuters.
• Putin: Rusko může po schválení plynovodu Nord Stream 2 okamžitě zvýšit dodávky
  Rusko je připraveno bezprostředně po schválení provozu nového plynovodu Nord Stream 2 zvýšit dodávky plynu do Evropy, a to zhruba o deset procent. Podle listu Financial Times to řekl ruský prezident Vladimir Putin.
• Putin sází na evropskou nerozhodnost. Energie prudce zdražují a rubl sílí
  Dnešek přináší obrat akcií negativním směrem. Týká se to hlavně Evropy, zatímco Amerika se celkem drží a třeba Nasdaq jen balancuje kolem nulové změny. Celkově tedy zhoršení sentimentu není až tak výrazné. Eurodolar dál balancuje kolem 1,1000 a na dluhopisových výnosech dochází k mírnému poklesu. Velký posun sledujeme na energiích, když ropa přidává kolem 5 procent a evropský plyn je výš o 16 pct. Během dne však rostl až o 35 pct.
• Putin straší investory
  Dobrá nálada na finančních trzích z počátku roku nevydržela dlouho. Investoři se bojí a riziková averze roste. Sešlo se hned několik faktorů, které trhy negativně ovlivňují. Kromě chystaného utahování měnové politiky v USA jde především o potenciální invazi Rusů na Ukrajinu. Jak moc zaplatíme za rusko - ukrajinský konflikt?
• Putin tlačí na Ruskou centrální banku k optimističtějšímu pohledu na ekonomiku
  Vláda Vladimira Putina tlačí na centrální banku kvůli tomu, aby se vyjádřila více optimisticky o výhledu ekonomiky a naznačila, že je připravena uvolnit měnovou politiku v době, kdy válce na Ukrajině stále pokračuje.
• Putin upevňuje svůj vliv v ropné mocnosti Lybii. EU si přitom slibovala, že lybijská ropa pomůže nahradit zakázané ruské dodávky
  Rusko upevňuje svůj vliv v Lybii. Plánuje znovuotevřít svoji ambasádu v její metropoli, Tripolisu. Ruský prezident Vladimir Putin skrze takzvanou Wagnerovu žoldáckou skupinu svého spojence Jevgenije Prigožina tudíž rozšiřuje nadvládu nad podstatnou částí severoafrické země a jejími ropnými poli, jeho vliv navíc přesahuje i do Súdánu a Mali.
• Putinův projev otřásl burzami, hlavní náraz ale teprve přijde. I tak ropa letí vzhůru k úrovni 100 dolarů za barel a rubl je vůči koruně právě teď nejslabší v historii
  Ruské akcie i rubl se dnes v reakci na zásadní vystupňování konfliktu na Ukrajině mohutně propadly. Krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který uznal dvě povstalecké republiky na východě Ukrajiny, citelně zvyšuje riziko v celé oblasti. To stahuje dolů jak ruská, tak ukrajinská aktiva. Ve Spojených státech se dnes z důvodu prázdnin na burzách neobchoduje.
• Putinův režim letos na ropě a plynu zkasíruje vysokých bezmála 3000 miliard korun, o 500 miliard více než loni, a to navzdory sankcím. Vděčí za to i teroristům z Hamásu
  Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.
• Putinův útok ztrojnásobil objem obchodů na ukrajinské kryptoburze
  Podle údajů CoinGecko se objem obchodů na ukrajinské kryptoburze od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, více než ztrojnásobil.
• Putin vstoupil na východ Ukrajiny
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v únoru znovu vylepšila, když kompozitní index PMI vyskočil na 55,8 bodu - nejsilnější úroveň za posledních pět měsíců. Pod povrchem však už zdaleka tak veselo není. Vylepšení táhl sektor služeb, zatímco nálada v průmyslu spadla na dvouměsíční minima. Navíc podle únorového průzkumu dál rostou inflační tlaky. Pomalu se vrací do normálu vztahy se subdodavateli.
• Putin vypíná plyn Němcům, což vážně ohrožuje dodávky plynu také Česku. Kancléř Scholz čelí kritické situaci
  Německá vláda je podle dnešních slov kancléře Olafa Scholze připravena zachránit Uniper. Tento plynárenský kolos ze země našich západních sousedů se zmítá ve vážných finančních problémech poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin v polovině června odstřihl od zhruba 60 procent nasmlouvaných dodávek plynu. Jeho akcie se dnes propadají o skoro dvanáct procent, za poslední měsíc jsou dole o takřka 41 procent.
• Putin začal fandit bitcoinu a to jej může zničit
  Do bitcoinu jsem se zamiloval z ideologických důvodů. Obchází totiž jak banky a jejich poplatky, tak i vlády a jejich intervence. Digitální měny byly příslibem návratu k tomu, čím peníze kdysi bývaly. Nevadil mi ani růst ceny bitcoinu, protože obchodovat jsem s ním začal už před dvěma lety. Stoupající cenu jsem naopak bral jako důkaz toho, že já i moji libertariánští kolegové máme pravdu a historie nám nakonec bude důkazem. Když jsem ale zjistil, že ruský prezident Vladimir Putin se začal o digitální měny také zajímat, propadl jsem panice, píše na stránkách Politico investor a podnikatel Vijai Maheshwarim.
• Putin zatím více plynu do EU neposílá, navzdory příslibu. Plyn zdražuje a s ním i pohonné hmoty v ČR, hrozí další krachy typu toho Bohemia Energy
  Velkoobchodní cena zemního plynu v EU se dnes poprvé od 28. října vrátila nad úroveň 81 eur za megawatthodinu, poskočila až o takřka deset procent. Koncem předminulého týdne se přitom dostala už i pod úroveň 65 eur za megawatthodinu. Stalo se tak po příslibu ruského prezidenta Vladimira Putina, že Gazprom, plynárenský monopol většinově ovládaný Kremlem, navýší své krátkodobé dodávky do EU. Mělo se tak stát právě k dnešnímu dni, tj. k 8. listopadu. Jenže zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko mělo své dodávky navýšit.