Putinův útok ztrojnásobil objem obchodů na ukrajinské kryptoburze

Čtěte více

• Putin prý bere 250 tisíc korun měsíčně. Jen na jachtu Šeherezáda, kterou má vlastnit, by tak vydělával 5270 let
  Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 Kč) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboř rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.
• Putin: Rusko bude pokračovat v dodávkách plynu na světové trhy
  Rusko bude pokračovat v nepřetržitých dodávkách zemního plynu na světové trhy. V dopise pro energetickou konferenci v katarském městě Dauhá to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se západní země chystají zavést proti Rusku sankce kvůli situaci na východě Ukrajiny, informovala dnes agentura Reuters.
• Putin: Rusko může po schválení plynovodu Nord Stream 2 okamžitě zvýšit dodávky
  Rusko je připraveno bezprostředně po schválení provozu nového plynovodu Nord Stream 2 zvýšit dodávky plynu do Evropy, a to zhruba o deset procent. Podle listu Financial Times to řekl ruský prezident Vladimir Putin.
• Putin sází na evropskou nerozhodnost. Energie prudce zdražují a rubl sílí
  Dnešek přináší obrat akcií negativním směrem. Týká se to hlavně Evropy, zatímco Amerika se celkem drží a třeba Nasdaq jen balancuje kolem nulové změny. Celkově tedy zhoršení sentimentu není až tak výrazné. Eurodolar dál balancuje kolem 1,1000 a na dluhopisových výnosech dochází k mírnému poklesu. Velký posun sledujeme na energiích, když ropa přidává kolem 5 procent a evropský plyn je výš o 16 pct. Během dne však rostl až o 35 pct.
• Putin se dnes setká s Trumpovým zmocněncem, potvrdil Kreml
  Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Budou spolu jednat o urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Schůzka potrvá tak dlouho, jak bude Putin považovat za nutné, řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS a setkání označil za dobrou příležitost, jak předat ruské stanovisko Trumpovi.
• Putin straší investory
  Dobrá nálada na finančních trzích z počátku roku nevydržela dlouho. Investoři se bojí a riziková averze roste. Sešlo se hned několik faktorů, které trhy negativně ovlivňují. Kromě chystaného utahování měnové politiky v USA jde především o potenciální invazi Rusů na Ukrajinu. Jak moc zaplatíme za rusko - ukrajinský konflikt?
• Putin tlačí na Ruskou centrální banku k optimističtějšímu pohledu na ekonomiku
  Vláda Vladimira Putina tlačí na centrální banku kvůli tomu, aby se vyjádřila více optimisticky o výhledu ekonomiky a naznačila, že je připravena uvolnit měnovou politiku v době, kdy válce na Ukrajině stále pokračuje.
• Putin upevňuje svůj vliv v ropné mocnosti Lybii. EU si přitom slibovala, že lybijská ropa pomůže nahradit zakázané ruské dodávky
  Rusko upevňuje svůj vliv v Lybii. Plánuje znovuotevřít svoji ambasádu v její metropoli, Tripolisu. Ruský prezident Vladimir Putin skrze takzvanou Wagnerovu žoldáckou skupinu svého spojence Jevgenije Prigožina tudíž rozšiřuje nadvládu nad podstatnou částí severoafrické země a jejími ropnými poli, jeho vliv navíc přesahuje i do Súdánu a Mali.
• Putinův projev otřásl burzami, hlavní náraz ale teprve přijde. I tak ropa letí vzhůru k úrovni 100 dolarů za barel a rubl je vůči koruně právě teď nejslabší v historii
  Ruské akcie i rubl se dnes v reakci na zásadní vystupňování konfliktu na Ukrajině mohutně propadly. Krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který uznal dvě povstalecké republiky na východě Ukrajiny, citelně zvyšuje riziko v celé oblasti. To stahuje dolů jak ruská, tak ukrajinská aktiva. Ve Spojených státech se dnes z důvodu prázdnin na burzách neobchoduje.
• Putinův režim letos na ropě a plynu zkasíruje vysokých bezmála 3000 miliard korun, o 500 miliard více než loni, a to navzdory sankcím. Vděčí za to i teroristům z Hamásu
  Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.
• Putin vstoupil na východ Ukrajiny
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v únoru znovu vylepšila, když kompozitní index PMI vyskočil na 55,8 bodu - nejsilnější úroveň za posledních pět měsíců. Pod povrchem však už zdaleka tak veselo není. Vylepšení táhl sektor služeb, zatímco nálada v průmyslu spadla na dvouměsíční minima. Navíc podle únorového průzkumu dál rostou inflační tlaky. Pomalu se vrací do normálu vztahy se subdodavateli.
• Putin vypíná plyn Němcům, což vážně ohrožuje dodávky plynu také Česku. Kancléř Scholz čelí kritické situaci
  Německá vláda je podle dnešních slov kancléře Olafa Scholze připravena zachránit Uniper. Tento plynárenský kolos ze země našich západních sousedů se zmítá ve vážných finančních problémech poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin v polovině června odstřihl od zhruba 60 procent nasmlouvaných dodávek plynu. Jeho akcie se dnes propadají o skoro dvanáct procent, za poslední měsíc jsou dole o takřka 41 procent.
• Putin začal fandit bitcoinu a to jej může zničit
  Do bitcoinu jsem se zamiloval z ideologických důvodů. Obchází totiž jak banky a jejich poplatky, tak i vlády a jejich intervence. Digitální měny byly příslibem návratu k tomu, čím peníze kdysi bývaly. Nevadil mi ani růst ceny bitcoinu, protože obchodovat jsem s ním začal už před dvěma lety. Stoupající cenu jsem naopak bral jako důkaz toho, že já i moji libertariánští kolegové máme pravdu a historie nám nakonec bude důkazem. Když jsem ale zjistil, že ruský prezident Vladimir Putin se začal o digitální měny také zajímat, propadl jsem panice, píše na stránkách Politico investor a podnikatel Vijai Maheshwarim.
• Putin zatím více plynu do EU neposílá, navzdory příslibu. Plyn zdražuje a s ním i pohonné hmoty v ČR, hrozí další krachy typu toho Bohemia Energy
  Velkoobchodní cena zemního plynu v EU se dnes poprvé od 28. října vrátila nad úroveň 81 eur za megawatthodinu, poskočila až o takřka deset procent. Koncem předminulého týdne se přitom dostala už i pod úroveň 65 eur za megawatthodinu. Stalo se tak po příslibu ruského prezidenta Vladimira Putina, že Gazprom, plynárenský monopol většinově ovládaný Kremlem, navýší své krátkodobé dodávky do EU. Mělo se tak stát právě k dnešnímu dni, tj. k 8. listopadu. Jenže zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko mělo své dodávky navýšit.
• Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy. Maďarsko i Slovensko musí nouzově čerpat z rezerv; prosí o pomoc Chorvatsko, jehož ropovodem dosud opovrhovaly
  Slovensko, stejně jako Maďarsko dnes učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
• Putin získava moc nad ropným trhom
  Po viac než 50 rokov platilo, že minister energetiky v Saudskej Arábii mohol hýbať trh s ropou svojimi vyhláseniami, hlavne čo sa týka budúcich plánov OPECu. To dokázalo vygenerovať milióny až miliardy dolárov pre ľudí s insider informáciami. Vyzerá to však tak, že jeho vplyv začal rýchlo klesať a nahradil ho ďalší veľmi mocný muž na planéte – Vladimír Putin. A to Rusko ani nepatrí do združenia krajín OPEC.
• Putin zítra vypne plyn Finsku. Přihláška do NATO odpojení uspíšila, Finsko ale zejména odmítá platit rubly, na rozdíl od italských či německých podniků
  Po Polsku a Bulharsku je Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Už zítra, Finský státní plynárenský podnik Gasum v týdnu varoval, že k zastavení ruských dodávek může brzy dojít. Odpojení od ruského plynu může být součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO. Helsinki přihlášku podaly tento týden. Rusko již dříve varovalo, že takový krok představuje „hrubou chybu, jež bude mít dalekosáhlé konsekvence“.
• PVH roste o více než 18 % díky optimistickému finančnímu výhledu
  Akcie společnosti PVH (PVH.US) v úterý vzrostly o více než 18 % poté, co mateřská společnost značek Calvin Klein a Tommy Hilfiger zveřejnila lepší než očekávané čtvrtletní výsledky, přičemž tržby překonaly očekávání trhu.
• PwC: Prodej elektromobilů v Evropě poprvé překonal Čínu
  V západní Evropě se v 1. čtvrtletí poprvé prodalo více elektromobilů než v dosud vedoucí Číně. Na sedmi hlavních evropských trzích vzrostl prodej o 65 procent na 104.000 elektrických vozů, v Číně prodej kvůli snížení státní podpory a koronaviru klesl o 58 procent na 77.000 aut. V Česku se prodej elektromobilů zvýšil téměř pětinásobně. Vyplývá to z nové studie PwC E-Mobility Sales Review.
• PX dnes klesl, hlavní zásluhu měla Este Bank (RBAG.CZ)
  Hlavní akciové indexy dnes bojují o zisky. Trhy čekají na zprávy, které by je mohly posunout výše. Mírný růst výnosů z dluhopisů však ukazuje na vzestup rizikové averze. Hlavním tématem na trzích zůstává inflace. Ve čtvrtek budou zveřejněna inflační data z USA, která by mohla trhy přesvědčit k výraznějšímu pohybu. Burza cenných papírů Praha dnes ukázala poklidnou seanci. Vývoj se v průběhu dne mírně zhoršoval a index PX (CZKCASH) končil seanci na denních minimech. Ztratil 0,19 % a závěr ho zastihl na 1 177,99 bodech. Z blue chips zaznamenaly nejvyšší ztrátu Erste Bank (RBAG.CZ;-1,2 % na 869,20 Kč) a O2 (TELEC.CZ;-0,84 % na 295,50 Kč). Obě akcie však v posledních seancích výrazně rostly. Obstojný zisk naopak předvedla Komerční banka (KOMB.CZ;+0,38 % na 792 Kč). Osmi set korunová úroveň však stále zůstává nepokořena. Česká koruna dnes měla tendenci k poklesu. V 17. hodin se pár EURCZK obchodoval na úrovni 25,43 a USDCZK na 20,86.