Ministerstvo dalo výpověď právníkům, kteří vyšetřovali Trumpa, píší média

Čtěte více

• „Mind the gap“ – výhled na první čtvrtletí podle Saxo Bank
  Jak nalézt příležitosti v novém cyklu úrokových sazeb i při stoupajících cenách kapitálu Saxo Bank, která se specializ...
• Minerální vata nebo polystyren (EPS)? Kombinovat izolanty se nevyplatí
  Komerční článek: Lze ušetřit při zateplování bytových domů nákupem levnějšího polystyrenu? Řada investorů zvažuje, zda zvolit nehořlavou minerální izolaci, nebo levnější, ale hořlavý polystyren (EPS). Pokud se rozhodnou pro polystyren, musí kvůli protipožární bezpečnosti na dům aplikovat tzv. protipožární pásy z nehořlavé minerální izolace. Vyplatí se taková úspora?
• Mini-korekciu na NZDUSD môžu ukončiť technické baréry (TA, D1)
  Novozélandský dolár sa včera dostal pod tlak po znížení úrokových sadzieb v Austrálii. Vzhľadom na to, že to však nebo...
• Minimálne úrokové sadzby ohrozujú životné poisťovne
  O nízkych úrokových sadzbách sa hovorí predovšetkým v pozitívnom duchu. Lacnejšie refinancovanie dlhu uvoľňuje štátu, ...
• Minimální daň a příznivé vyšší sazby. Akcie začínají týden nerozhodně
  Začátek týdne přinesl slabší data o čínském vývozu a dovozu, jakožto také o německých průmyslových objednávkách. Meziroční změny jsou ve všech případech velké až obrovské, ale to nelze s ohledem na srovnávací základnu přeceňovat. Na druhou stranu jde o statistiky, ke kterým investoři obvykle přihlížejí spíše okrajově, takže velký dopad nelze čekat.
• Minimální mzda rozděluje Evropskou unii
  „Minimální mzda v naší zemi je nižší než v Polsku, Litvě a Řecku. Česká republika však patří do skupiny zemí Evropské unie, kde minimální mzda rychle narůstá,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Minimální mzda výrazně vzroste, jaké budou dopady do české ekonomiky?
  Minimální mzda a její růst se propisuje do nemalé části ekonomiky, a proto její dynamiku bedlivě sledujeme nejen my, ale i centrální bankéři. Co tedy čekat dál? V příštím roce se zvýší z 22 400 na 24 900 korun, tedy o 11,2 %. Odpovídat by tak měla 44,6 % očekávané průměrné mzdy, přičemž do roku 2029 chce vláda tento podíl zvýšit na 47 %. Nejde o „politické“ rozhodnutí této vlády (jak by se mohlo zdát), ale primárně o reakci na evropskou směrnici.
• Minimální mzda vzrostla na 22 400 korun. Česko míří do vyšší mzdové ligy, OECD však varuje před slabou produktivitou
  Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější, než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.
• Minimální změny na Wall Street na závěr týdne
  Díky vydařenému pátečnímu obchodování s akciemi energetického sektoru, který přidal 2,1 % (Chevron +2,02 %, Exxon Mobil +2,10 %) a současnému vydařenému dni na obchodování s ropou (WTI +2,7 %, Brent +2,3 %) byl nejsilnějším indexem průmyslový Dow Jones Industrial Average, který se posunul výše o 0,3 %. Technologický Nasdaq Composite se v průběhu seance pohyboval kolem čtvrtečního závěru a nakonec odepsal 0,02 %, což je 14.031 b. AMD narostla o 3,53 %, kdežto Nvidia umazala 1,71 %, a to znamenalo vítězství AMD, která v minulém týdnu narostla o 7,04 %. Akcie dalšího výrobce čipů Broadcom odepsaly 5,46 %. Akcie automobilky Tesla se propadly o více jak 5 % poté, co výrobce elektrických vozidel snížil ceny automobilů Model S a Model X v Číně.
• Minimum ceny XRP by mohlo být překročeno
  Krypto aktiva dnes zažila další kolo poklesu uprostřed negativních statistik o inflaci ve Spojených státech, která je nevhodně svázána s kotacemi kryptotrhu.
• Ministerstvo financí ČR se zatím koronaviru nebojí. Ve své nejnovější prognóze letošního růstu české ekonomiky vychází ze stejného předpokladu růstu Číny jako před propuknutím nákazy
  Ministerstvo financí ve své prognóze růstu české ekonomiky v letošním roce nadále počítá s dvouprocentní expanzí, tak jako v listopadu. Úřad tedy evidentně zatím nepočítá s výraznějším zpomalením čínské ekonomiky v důsledku šíření koronavirové nákazy.
• Ministerstvo financí chce koupit dámské vložky do rezerv. Stát by však měl mít nyní, když musí více šetřit, jiné priority
  Ministerstvo financí se snaží pokračovat ve svém boji s takzvanou menstruační chudobou. Dnes navrhne vládě, aby stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zařadil mezi komodity, které jsou udržovány ve skladech pro případ živelních, válečných či jiných katastrof a krizí, také dámské menstruační potřeby.
• Ministerstvo financí chce spropitné jako oficiální, přitom nezdaněný příjem zaměstnanců. Jde v Trumpových šlépějích, ovšem spropitné se daňově zvýhodňuje stále zřetelněji nejen v USA, ale i v jiných zemích
  Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
• Ministerstvo financí i ČNB euro odmítají. ECB navýšila nákup aktiv o 500 mld. eur do března 2022
  Ministerstvo financí i Česká národní banka se opět shodly na tom, že zatím pro Českou republiku není vhodné přijímat euro. Toto vyplynulo z pravidelné analýzy, která vyhodnocuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a úrovně sladěnosti místní ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Vstupu do eurozóny není ani nakloněná současná vláda dle svého programového prohlášení.
• Ministerstvo financí je ve své prognóze růstu ČR v roce 2020 znatelně opatrnější než Česká národní banka. Nechce politikům dodávat kuráž, ČNB naopak vhání optimismus
  Hned tři klíčové instituce dnes aktualizovaly svoji prognózu růst české ekonomiky v letošním a příštím roce. Jedná se o ministerstvo financí, Evropskou komisi a Českou národní banku.
• Ministerstvo financí loni hospodařilo se zbytečným schodkem, zároveň ale opozici zbytečně nahrává na smeč. Opoziční kritika „vysátí“ privatizačního účtu nemá opodstatnění, stejně jako schodek
  Ministerstvo financí loni hospodařilo se zbytečným schodkem, zárroveň však opozici zbytečně nahrává na smeč. Opoziční kritika údajného Ministerstvo financí dnes podle všeho oznámí schodek ve výši zhruba třiceti miliard korun. Půjde tak o lepší výsledek, než jaký během roku 2019 očekávala minimálně část trhu. Zároveň půjde o nejhorší výsledek hospodaření státní kasy od roku 2015, pro který se vzhledem k solidnímu výkonu tuzemské ekonomiky v loňském roce a nejnižší míře nezaměstnanosti v EU i v OECD i nepříliš slavné investiční činnosti vlády jen těžko hledá ekonomické opodstatnění.
• Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně
  Pololetní zpráva ministerstva financí o řízení státního dluhu ČR potvrzuje, že tuzemské veřejné finance se potenciálně mohou poměrně snadno vrátit na dráhu udržitelného vývoje. Vlivem pandemie tak nedošlo k rozvratu veřejných financí. Současně je ale třeba přijít co možná nejdříve s věrohodným plánem konsolidace veřejných financí pro příštích deseti letech. Tento plán zatím nepředstavila ani stávající vláda, a ani žádná z politických stran a uskupení zatím ve svém předvolebním programu, pokud byl již zveřejněn, nenabízí uspokojivé řešení.
• Ministerstvo financí navrhne 60% zdanění mimořádných zisků, ČEZ roste
  Evropské indexy uzavřely dnešní seanci smíšeně. Index pražské burzy PX (CZKCASH) získal 0,13 % a seanci uzavřel na 1 177,72 bodech. Index švýcarského trhu (SUI20) dnes získal jen 0,01 %. Německý index DAX (DE30) naopak uzavřel seanci s 0,37% ztrátou na 12 470 bodech.
• Ministerstvo financí nechce riskovat zhoršení podmínek na finančních trzích
  Ministerstvo financí v dnešní aukci získalo prodejem státních dluhopisů dalších 16,9 mld. Kč. To je sice zhruba o deset miliard méně ve srovnání s předchozí aukcí, ale i dnes ministerstvo požadovalo více, než byl původní plán. Největší zájem byl o devítiletý dluhopis s průměrným výnosem 1,9 %, zatímco delší splatnost devatenácti let opakovaně nedosáhla cíleného zájmu. Aktuální podmínky na finančních trzích totiž nepřejí právě cenným papírům s delší splatností, které ztrácejí nejrychleji na ceně. Celkově ale poptávka trhu výrazně předčila nabídku, což je pravděpodobně i důvod, proč Ministerstvo financí urychluje svou emisi státních dluhopisů. V současnosti finanční trhy zhruba očekávají, že by výsledný deficit státního rozpočtu mohl být nižší, než s čím počítá schválená legislativa. Poslední vývoj pandemie a prohlášení ze strany Ministerstva financí však naznačují, že si situace vyžádá další výdaje a v krajním případě by se mohl plánovaný deficit ještě navýšit. To by znamenalo i vyšší emisi státních dluhopisů a jejich další ztráty na ceně. Pro vládu je tak výhodnější zajistit si finanční prostředky již nyní a neriskovat zhoršení podmínek na finančních trzích v průběhu roku.
• Ministerstvo financí obstálo na trhu i s dluhopisy s delší splatností
  Dnešní aukce Ministerstva financí testovala poptávku investorů po státních dluhopisech s delší splatností a opět se střetla s vysokým zájmem. Celkově se tak prodaly dluhopisy v objemu 28,5 mld. CZK. Největší poptávka však byla po nejkratším dluhopisu se splatností šest let, zatímco o třináctiletý dluhopis byl nejmenší zájem.