Minimálne úrokové sadzby ohrozujú životné poisťovne

O nízkych úrokových sadzbách sa hovorí predovšetkým v pozitívnom duchu. Lacnejšie refinancovanie dlhu uvoľňuje štátu, podnikovej sfére aj domácnostiam viac peňazí na spotrebu a investície. Navyše stimuluje aj tvorbu nového dlhu, čo by malo byť pre ekonomiku pozitívne (pokiaľ nového dlhu nie je veľa). Ako hlavné negatívum sa spomínajú nižšie výnosy pre sporiteľov, tí ale podľa mnohých pri nízkej inflácii reálne zo svojich úspor veľa nestrácajú. Navyše sporiteľom nikto nekáže držať svoje úspory v dlhopisoch a môžu si ich prehodiť do akcií, ktorým uvoľnená politika prospieva. Ja osobne som toho názoru, že kým sa v ekonomike tvorí menej dlhu (mimo finančného sektora, medzibankový dlh s reálnou ekonomikou veľa spoločného nemá) ako je rast nominálneho HDP (teda kapacita obsluhovať dlh), tak to nie je problém. Vo väčšine popredných ekonomík v posledných rokoch aj napriek nízkym sadzbám celkový dlh k HDP stagnuje , takže bezprostredné riziko pre globálnu ekonomiku z tohto pohľadu nevidím. Samozrejme, celkový dlh je na vysokých úrovniach a týmpádom sa zužuje vankúš na odolnosť voči prípadným šokom. Takže podstatne lepšie by podľa mňa pre stabilitu bolo, keby celkový dlh k HDP klesal. Takže, je to win-win? Nie pre každého. Zo strany sporiteľov súhlasím o téze s nízkou infláciou, problém je ale pokiaľ si sporia na nehnuteľnosť, pretože ich ceny majú tendenciu rásť podstatne rýchlejšie ako spotrebiteľské ceny, do ktorých sa ceny nehnuteľností nezapočítavajú. Takisto je potrebné povedať, že extrémne uvoľnená politika nafukuje ceny viacerých aktív na finančných trhoch, čo má potenciál spôsobiť v budúcnosti zhoršenie nálady investorov pri prípadnej korekcii. Ale o inom som chcel. Je tu určitý segment trhu, ktorému môžu nízke sadzby spôsobiť problémy. Sú to predovšetkým životné poisťovne, ktoré generujú prostriedky pre poistené plnenia predovšetkým skrz investície do bezpečných dlhopisov. Ostatne, majú to regulatórne nariadené. Ich výnosy sú dnes, predovšetkým v Eurozóne (a v okolitých krajinách s minimálnymi sadzbami ako CH, SW a CZ) na extrémne nízkych hodnotách. A čím dlhšie tu budeme mať obdobie minimálnych úrokových sadzieb, tak tým väčší prúser môže nastať. A to z toho dôvodu, že poisťovne budú nahrádzať čím ďalej tým väčší objem splatných relatívne vysoko úročených dlhopisov novými s minimálnymi sadzbami. A to môže ohroziť ich schopnosť poistného plnenia. Ešte väčšie riziko vidím v tom, že sa v snahe získať väčší výnos budú snažiť nakupovať rizikovejšie aktíva (samozrejme v rámci regulatórnych mantinelov), ktoré môžu v prípade negatívneho poslať hodnotu ich portfólií nadol. V posledných týždňoch pred tým varovalo OECD aj MMF. Najlepšiu analýzu však k tomu urobila koncom roka 2014 nemecká Bundesbanka  Podľa nej by sa v prípade negatívneho scenára do roku 2023 mohlo dostať do problémov 12 z 85 nemeckých poisťovní, v prípade extrémne negatívneho scenára dokonca až 32. Nasledujúci obrázok zo spomínanej analýzy ukazuje potrebný výnos z portfólií pre udržanie solventnosti každej poisťovne v sektore a predpokladaný vývoj výnosov pri rôznych scenároch: Ako vidíme z grafu, hlavným problémom nie je ani tak rok 2015, ale to, čo bude po tom. Teda za akých podmienok budú refinancovať poisťovne splatné dlhopisy. V súčasnosti sa očakáva, že ECB začne zvyšovať úrokové sadzby v rokoch 2017/2018. Pôjde ale o to, o koľko ich zvýši a ako sa budú vyvíjať prirážky. Pokiaľ vzrastú očakávania inflácie a ekonomického rastu, tak je reálne, že sa poisťovne dostanú nad pomyselnú bezpečnú čiaru. Pokiaľ nie (alebo pokiaľ bude ECB zvyšovať sadzby neskôr), tak sa spomínané problémy môžu zhmotniť. Nechcem tu robiť nejakú paniku. Podľa môjho názoru sú dopady na poistný sektor kontrolovateľné (predsalen by sa nejednalo o finančnú krízu s vysokými úrovňami platbyneschopnosti po celej ekonomike), ale priznám sa, že do tohto segmentu až tak nevidím, takže sa môžem mýliť. Myslím si to z toho dôvodu, že jednak si môžu poisťovne zvýšiť kapitálové vankúše, v prípade problémov môže dôjsť ku kúpe portfólia silnejšími poisťovňami, v najhoršom prípade zasiahne štát, alebo sa retroaktívne zmenia poistné podmienky. Navyše z Japonska, kde sú výnosy minimálne už dlhodobo, som správy o výraznejších problémoch životných poisťovní nezaznamenal (ale zaznamenal som to, na čo som upozorňoval vyššie, že sa japonské poisťovne vrhajú na vyššie úročené americké dlhopisy, ktoré so sebou nesú minimálne menové riziko). Každopádne je podľa mňa celkom reálne to, že pokiaľ ostane úročenie nízke, tak vzrastie tlak na zmenu produktov ponúkaných životnými poisťovňami. A to smerom k menej výhodným pre klientom. Keď sa z úst predstaviteľov Bundesbanky a iných centrálnych bánk ozývajú slová o riziku nízkych sadzieb pre stabilitu finančného systému, tak majú na mysli práve poisťovne, prípadne aj dôchodkové fondy s garantovanými výnosmi. A budú to práve centrálni bankári z krajín, ktoré majú veľký sektor životných poisťovní, ktorí budú tlačiť na vyššie sadzby ECB.

Čtěte více

• Mimořádná situace na instrumentu OIL.WTI
  Od začátku týdne jsme svědky mimořádné situace na ropě. Týká se hlavně ropy WTI, ale vzhledem k propojení trhů je zasažen také Brent. Propady na ropných trzích zvyšují napětí také na dalších trzích. Detailně jsme náročnou situaci popsali ve včerejším článku.
• Mimořádné daně také v Americe. Akcie v zámoří drží dole i techy
  V Evropě se během pondělka upevňuje růst hlavních akciových trhů, ačkoli třeba DAX zůstává u celkem skromných +0,3 pct. Amerika se však k růstu nepřidává, ačkoli se snažila. Stále svítí na S&P 500 asi půlprocentní ztráta.
• Mimořádné moratorium neznamená, že Smartwings jsou „pryč z hrobníkovy lopaty“
  Letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group dnes podaly návrh na vyhlášení mimořádného moratoria. Za běžné situace moratorium umožňuje podniku v tíživé finanční situaci „koupit si čas“ prostřednictvím odložení splatnosti svých dluhů. S tímto moratoriem ovšem za běžné situace musí souhlasit nadpoloviční většina věřitelů daného podniku.
• Mimořádné vyplacení dividendy 9. ledna 2023
  Společnost Volkswagen nedávno informovala o vyplacení zvláštní dividendy ve výši 19,06 eura (464,07 Kč) na akcii z výnosů z kotace společnosti Porsche AG. O návrhu se bude hlasovat na mimořádné valné hromadě 16. prosince a mimořádná dividenda bude splatná 9. ledna 2023.
• Mimořádný rollover na OIL.WTI
  Bezprecedentní propady na trhu ropy WTI vedou k mimořádnému rolloveru instrumentů OIL.WTI, OIL.WTI+, OIL.WTI., OIL.WTI.. na následující kontrakt (červenec 2020). Tento rollover proběhne ihned následující den po půnoci (22. 4. 2020). Rozdíl ceny kontraktu je cca +8.78 USD.
• Mimořádný týden pro krypto
  Hlavní kryptoaktiva, jako je bitcoin a ethereum, se v uplynulém týdnu výrazně propadla v důsledku velkých potíží na trhu.
• Mince CRO má velký růstový potenciál
  Mince CRO vznikla v roce 2016, na trh vstoupila na začátku roku 2019, ale pozornost začala přitahovat až po několika letech. Jedná se o základní minci burzy Crypto.com, což je kryptoměnová platforma určená k podpoře obchodování se všemi kryptoměnami a všemi službami souvisejícími s kryptoměnami.
• „Mind the gap“ – výhled na první čtvrtletí podle Saxo Bank
  Jak nalézt příležitosti v novém cyklu úrokových sazeb i při stoupajících cenách kapitálu Saxo Bank, která se specializ...
• Minerální vata nebo polystyren (EPS)? Kombinovat izolanty se nevyplatí
  Komerční článek: Lze ušetřit při zateplování bytových domů nákupem levnějšího polystyrenu? Řada investorů zvažuje, zda zvolit nehořlavou minerální izolaci, nebo levnější, ale hořlavý polystyren (EPS). Pokud se rozhodnou pro polystyren, musí kvůli protipožární bezpečnosti na dům aplikovat tzv. protipožární pásy z nehořlavé minerální izolace. Vyplatí se taková úspora?
• Mini-korekciu na NZDUSD môžu ukončiť technické baréry (TA, D1)
  Novozélandský dolár sa včera dostal pod tlak po znížení úrokových sadzieb v Austrálii. Vzhľadom na to, že to však nebo...
• Minimální daň a příznivé vyšší sazby. Akcie začínají týden nerozhodně
  Začátek týdne přinesl slabší data o čínském vývozu a dovozu, jakožto také o německých průmyslových objednávkách. Meziroční změny jsou ve všech případech velké až obrovské, ale to nelze s ohledem na srovnávací základnu přeceňovat. Na druhou stranu jde o statistiky, ke kterým investoři obvykle přihlížejí spíše okrajově, takže velký dopad nelze čekat.
• Minimální mzda rozděluje Evropskou unii
  „Minimální mzda v naší zemi je nižší než v Polsku, Litvě a Řecku. Česká republika však patří do skupiny zemí Evropské unie, kde minimální mzda rychle narůstá,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Minimální mzda vzrostla na 22 400 korun. Česko míří do vyšší mzdové ligy, OECD však varuje před slabou produktivitou
  Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější, než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.
• Minimální změny na Wall Street na závěr týdne
  Díky vydařenému pátečnímu obchodování s akciemi energetického sektoru, který přidal 2,1 % (Chevron +2,02 %, Exxon Mobil +2,10 %) a současnému vydařenému dni na obchodování s ropou (WTI +2,7 %, Brent +2,3 %) byl nejsilnějším indexem průmyslový Dow Jones Industrial Average, který se posunul výše o 0,3 %. Technologický Nasdaq Composite se v průběhu seance pohyboval kolem čtvrtečního závěru a nakonec odepsal 0,02 %, což je 14.031 b. AMD narostla o 3,53 %, kdežto Nvidia umazala 1,71 %, a to znamenalo vítězství AMD, která v minulém týdnu narostla o 7,04 %. Akcie dalšího výrobce čipů Broadcom odepsaly 5,46 %. Akcie automobilky Tesla se propadly o více jak 5 % poté, co výrobce elektrických vozidel snížil ceny automobilů Model S a Model X v Číně.
• Minimum ceny XRP by mohlo být překročeno
  Krypto aktiva dnes zažila další kolo poklesu uprostřed negativních statistik o inflaci ve Spojených státech, která je nevhodně svázána s kotacemi kryptotrhu.
• Ministerstvo dalo výpověď právníkům, kteří vyšetřovali Trumpa, píší média
  Americké ministerstvo spravedlnosti dalo výpověď několika svým zaměstnancům, kteří v minulých letech pracovali na vyšetřování současného prezidenta Donalda Trumpa. Dnes o tom informovaly zahraniční agentury a americká média. Jednalo se o zhruba desítku lidí, kteří byli součástí týmu zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, jenž stíhal Trumpa ve dvou kauzách. Samotný Smith rezignoval několik dní před návratem Trumpa do Bílého domu.
• Ministerstvo financí ČR se zatím koronaviru nebojí. Ve své nejnovější prognóze letošního růstu české ekonomiky vychází ze stejného předpokladu růstu Číny jako před propuknutím nákazy
  Ministerstvo financí ve své prognóze růstu české ekonomiky v letošním roce nadále počítá s dvouprocentní expanzí, tak jako v listopadu. Úřad tedy evidentně zatím nepočítá s výraznějším zpomalením čínské ekonomiky v důsledku šíření koronavirové nákazy.
• Ministerstvo financí chce koupit dámské vložky do rezerv. Stát by však měl mít nyní, když musí více šetřit, jiné priority
  Ministerstvo financí se snaží pokračovat ve svém boji s takzvanou menstruační chudobou. Dnes navrhne vládě, aby stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zařadil mezi komodity, které jsou udržovány ve skladech pro případ živelních, válečných či jiných katastrof a krizí, také dámské menstruační potřeby.
• Ministerstvo financí chce spropitné jako oficiální, přitom nezdaněný příjem zaměstnanců. Jde v Trumpových šlépějích, ovšem spropitné se daňově zvýhodňuje stále zřetelněji nejen v USA, ale i v jiných zemích
  Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
• Ministerstvo financí i ČNB euro odmítají. ECB navýšila nákup aktiv o 500 mld. eur do března 2022
  Ministerstvo financí i Česká národní banka se opět shodly na tom, že zatím pro Českou republiku není vhodné přijímat euro. Toto vyplynulo z pravidelné analýzy, která vyhodnocuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a úrovně sladěnosti místní ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Vstupu do eurozóny není ani nakloněná současná vláda dle svého programového prohlášení.