Mzdy lehce nad očekáváním, zvyšují pravděpodobnost prosincové pauzy v ČNB

Čtěte více

• Mzdový růst byl v prvním čtvrtletí silný, za prognózou ČNB ale nepatrně zaostal
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 % po 6,9 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 7,2 %). Z mezičtvrtletního pohledu podle našeho odhadu mzdy v Q1 25 vzrostly o 2,2 %, což byla nejvyšší dynamika od prvního čtvrtletí loňského roku (sezónně očištěno).
• Mzdový růst pokračuje v pozvolném oslabování
  Růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí v souladu s očekáváním trhu dál mírně zpomalil a nachází se pod prognózou ČNB. V dalších čtvrtletích s ohledem na ochlazení ekonomiky čekáme další postupné zpomalování mzdového růstu.
• Mzdový růst pokračuje v pozvolném oslabování
  Růst mezd byl na konci minulého roku nižší, než se původně odhadovalo a v prvním čtvrtletí dál zpomalil. Recese ekonomiky s sebou přinese růst nezaměstnanosti v důsledku snahy firem ušetřit na mzdách. Průměrná reálná mzda se letos zvýší spíše nepatrně. Spotřeba domácností bude oslabená. ČNB pravděpodobně sníží úrokové sazby na technickou nulu.
• Mzdový růst se letos oddělil od vývoje produktivity práce, kupní síla mezd tak prudce padá
  Meziroční růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat v letošním třetím čtvrtletí zrychlil. Ve třetím čtvrtletí činil 6,1 % y/y po 4,4 % y/y ve druhém čtvrtletí. Zrychlení meziroční dynamiky bylo způsobeno zejména nižší srovnávací základnou loňského třetího čtvrtletí, které bylo ve znamení odeznění mimořádných odměn v sektoru zdravotnictví a sociální péče souvisejících s pandemií.
• Mzdový růst tlačí na marže a sráží akcie dolů
  Americké akcie včera celkově příliš velkých změn nedoznaly. Index S&P 500 se oproti pondělnímu zavíracímu kurzu posunul jen o čtyři setiny procenta níže. V rámci sektorů vyčnívaly na jedné straně utility, které si připsaly 1,3 %, na straně druhé byli největšími propadlíky maloobchodníci, jejichž akcie klesly o 1,4 %. Zde svoji roli sehrálo rozhodnutí managementu společnosti Amazon o zvýšení minimálních mezd, na což akcie reagovaly poklesem o 1,7 %. Navíc se dá očekávat, že k podobnému kroku se uchýlí i jeho rivalové. Průmyslový index Dow Jones (+0,5 %) se však blýskl svým novým historickým rekordem, ke kterému mu pomohly především společnosti Boeing nebo Caterpillar.
• Mzdový růst v ČR pokračuje ve zpomalování
  Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku činila 36 144 Kč. Meziročně se jedná o nárůst o 6,7 %, což po očištění o inflaci činilo 3,6 %. Výsledek byl dvě desetinky nad naším odhadem i mediánovým očekáváním trhu. Prognóza ČNB počítala s růstem 7,2 % nominálně a 4,2 % reálně. Oproti třetímu čtvrtletí, kdy nominální mzdy rostly v průměru 7,0 % y/y a 4,1 % reálně se tedy jedná o pokračování pozvolného zpomalování mzdového růstu.
• Mzdový růst výrazně nabral na síle, tempo snižování sazeb může zpomalit
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 % po růstu o 7,1 % zaznamenaném ve čtvrtletí předtím. Výrazné zrychlení pak nastalo u mezičtvrtletní mzdové dynamiky, která podle našeho odhadu dosáhla (po sezónním očištění) 2,6 % po 1,7 % v Q4 23. Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v Q1 činil (bez vlivu sezónnosti) 0,3 % q/q, kupní síla průměrné mzdy podle našeho odhadu v Q1 24 vzrostla o 2,3 % q/q (po 0,9 % q/q v Q4 23). Reálná mzda se tak zvyšuje již čtyři čtvrtletí v řadě a v letošním prvním čtvrtletí do kladných hodnot překmitla i její meziroční dynamika (+ 4,8 % y/y). Postupné obnovování koupěschopnosti tuzemských zaměstnanců je pozitivním signálem pro spotřebu domácností. Právě útlum spotřebitelské poptávky byl přitom z pohledu výdajové struktury HDP primárním důvodem přibližné stagnace tuzemské ekonomiky z předchozích dvou let.
• Mzdový růst výrazně překonal tržní odhady i předpoklad ČNB
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 % po 6,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 6,7 %). Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 5,3 %.
• Mzdový růst zrychluje, kupní síla průměrné mzdy je ale nejnižší za téměř šest let
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 % po růstu o 6,6 % zaznamenaném v loňském čtvrtém čtvrtletí. Zrychlila i mezičtvrtletní mzdová dynamika, která podle nás dosáhla 2,9 % q/q (po sezónním očištění) po 2,0 % o čtvrtletí dříve. Napětí na trhu práce v kombinaci se stále solidní finanční situací firem přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře na meziroční dynamiku nadále působilo navýšení tabulek pro část pracovníků veřejné správy od loňského září a nově také nárůst platů zaměstnanců bezpečnostních složek od začátku letošního roku.
• Mzdy dotlačí centrální banku k dalšímu zvýšení sazeb
  Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí vyskočila v nominálním vyjádření o výrazných 7,6 %. Odráží to mimořádně dobrou kondici domácí ekonomiky i nedostatek pracovní síly na trhu práce. Průměrná mzda dosáhla 29 346 korun. Poptávka po méně kvalifikované pracovní síle tlačí nahoru i mzdy hůře placených zaměstnanců, pomáhá i navýšení minimální mzdy. To je patrné na vývoji mediánové mzdy, která ve druhém čtvrtletí stoupla o dokonce o 8,2 %. Svůj podíl na růstu mezd v ekonomice má i veřejný sektor.
• Mzdy lehce zpomalují = dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Při pohledu do průmyslu sice nadále vidíme přetrvávající rozdíly ve mzdové dynamice mezi prosperujícím automotivem (+11,6 %) a energeticky náročnými sektory jako výroba nekovových minerálních výrobků (+4,6 %).
• Mzdy lehce zpomalují dynamiku - dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Měsíční čísla z průmyslu a stavebnictví tak tentokrát nevyslala úplně správný signál, protože oba klíčové segmenty české ekonomiky zaznamenaly zvolnění mzdové dynamiky - v průmyslu jen kosmeticky z 9,8 % na 9,2 %, zatímco ve stavebnictví výrazněji z 9,0 % na 6,8 %. Útlum stavební výroby a lehké ochlazení na “stavebním trhu práce” tak možná začíná být vidět i ve volnější dynamice mezd.
• Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka devět procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly
  Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
• Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka 10 procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly
  Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
• Mzdy nadále pod tíhou inflace
  Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla meziročně zhruba o procentní bod vyšší, než se očekávalo, konkrétně o 7,9 %, což s inflací v průměru přesahující 15 % odpovídá meziročnímu poklesu reálných mezd o 6,7 %. Za celý rok 2022 vzrostly nominální mzdy o 6,5 %, zatímco naše prognóza počítala s růstem blíže k 7 %. Celoroční číslo je naopak v souladu s prognózou ČNB.
• Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí
  Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.
• Mzdy podle očekávání zrychlují svoji dynamiku
  Nominální mzdy podle očekávání ke konci roku 2022 zrychlily svoji dynamiku a průměrně meziročně rostly o 7,9 % - průměrná mzda tak na konci uplynulého roku dosáhla 43 412 Kč. I tak však mzdy v průměru dál výrazně zaostávaly za inflací a reálná mzda byla meziročně nižší o 6,7 %. Právě padající reálné mzdy jsou hlavní příčinou probíhající spotřebitelské recese - spotřeba domácností padala na konci roku 2022 již pátý kvartál v řadě a dostala se reálně skoro 8 % pod před-pandemické úrovně roku 2019.
• Mzdy překvapily rychlejším růstem
  Mzdy v prvním kvartále skončily výrazně nad naším očekáváním. Rostly meziročně o 7 % (o 4,8 % reálně), náš odhad byl přitom na 6,1 % a odhad ČNB na 6,4 %. Meziroční reálný růst mezd vidíme v Česku po více než dvou letech kontinuálního propadu. Rychleji rostly mzdy v byznysu, kde byla tentokrát jejich dynamika relativně rovnoměrná. V klíčovém průmyslu rostly mzdy o 8 %.
• Mzdy připravily koruně pozitivní vstup do nového týdne
  Na italské frontě panuje klid, rizikové prémie na tamních dluhopisech se dál smrskávají a rovněž akcie postupují vzhůru. Ani obchodní spory Spojených států s EU nebo Čínou náladu na trzích v úvodu týdne nijak nekalí. Evropské obchodování se tak rozjíždí celkově pozitivně.
• Mzdy reálně klesají, nezaměstnanost roste pomalu
  Průměrná mzda se mezičtvrtletně snížila o 3,1 %, ale meziročně se stále udržela ve slabém růstu. Kvůli vyšší inflaci nicméně průměrná reálná mzda klesala. V nejbližším období zůstane růst průměrné mzdy utlumen. Hlavním tahounem růstu průměrných výdělků bude veřejný sektor. Data o HDP a mzdách jsou mírně lepší než v prognóze ČNB a ta ponechá nastavení měnové politiky v blízkém období beze změny.