Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka devět procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly

Čtěte více

• Mzdový růst v Q3 podle očekávání zpomalil
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 % po 7,6 % o čtvrtletí dříve. Po sezónním očištění to podle našeho odhadu znamená snížení mezičtvrtletní mzdové dynamiky z 2,1 % na 1,2 %, když ke zvýšené srovnávací základně ve druhém čtvrtletí pravděpodobně přispěly mimořádné odměny, které se v Q3 již neopakovaly. Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 7,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 4,5 %.
• Mzdový růst v Q4 25 zesílil a mírně překonal očekávání
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně o 7,4 % po 7,1 % o kvartál dříve. Po sezónním očištění to podle našeho odhadu znamená zvýšení mezičtvrtletní mzdové dynamiky z 1,2 % na 1,9 %, když ke zrychlení částečně mohly přispět též mimořádné odměny. Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 7,8 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,4 % y/y. Po očištění o inflaci koupěschopnost průměrné mzdy vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 5,1 %. Za celý rok 2025 mzdy vzrostly nominálně v průměru o 7,2 % (stejně jako v letech 2023 a 2024) a reálně o 4,6 %.
• Mzdový růst výrazně nabral na síle, tempo snižování sazeb může zpomalit
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 % po růstu o 7,1 % zaznamenaném ve čtvrtletí předtím. Výrazné zrychlení pak nastalo u mezičtvrtletní mzdové dynamiky, která podle našeho odhadu dosáhla (po sezónním očištění) 2,6 % po 1,7 % v Q4 23. Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v Q1 činil (bez vlivu sezónnosti) 0,3 % q/q, kupní síla průměrné mzdy podle našeho odhadu v Q1 24 vzrostla o 2,3 % q/q (po 0,9 % q/q v Q4 23). Reálná mzda se tak zvyšuje již čtyři čtvrtletí v řadě a v letošním prvním čtvrtletí do kladných hodnot překmitla i její meziroční dynamika (+ 4,8 % y/y). Postupné obnovování koupěschopnosti tuzemských zaměstnanců je pozitivním signálem pro spotřebu domácností. Právě útlum spotřebitelské poptávky byl přitom z pohledu výdajové struktury HDP primárním důvodem přibližné stagnace tuzemské ekonomiky z předchozích dvou let.
• Mzdový růst výrazně překonal tržní odhady i předpoklad ČNB
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 % po 6,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 6,7 %). Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 5,3 %.
• Mzdový růst zrychluje, kupní síla průměrné mzdy je ale nejnižší za téměř šest let
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 % po růstu o 6,6 % zaznamenaném v loňském čtvrtém čtvrtletí. Zrychlila i mezičtvrtletní mzdová dynamika, která podle nás dosáhla 2,9 % q/q (po sezónním očištění) po 2,0 % o čtvrtletí dříve. Napětí na trhu práce v kombinaci se stále solidní finanční situací firem přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře na meziroční dynamiku nadále působilo navýšení tabulek pro část pracovníků veřejné správy od loňského září a nově také nárůst platů zaměstnanců bezpečnostních složek od začátku letošního roku.
• Mzdy dotlačí centrální banku k dalšímu zvýšení sazeb
  Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí vyskočila v nominálním vyjádření o výrazných 7,6 %. Odráží to mimořádně dobrou kondici domácí ekonomiky i nedostatek pracovní síly na trhu práce. Průměrná mzda dosáhla 29 346 korun. Poptávka po méně kvalifikované pracovní síle tlačí nahoru i mzdy hůře placených zaměstnanců, pomáhá i navýšení minimální mzdy. To je patrné na vývoji mediánové mzdy, která ve druhém čtvrtletí stoupla o dokonce o 8,2 %. Svůj podíl na růstu mezd v ekonomice má i veřejný sektor.
• Mzdy ke konci roku rostly rychleji zejména díky energetice a službám
  Mzdy ke konci roku zrychlily svoji meziroční dynamiku ze 7,1 % na 7,4 %. Reálná mzda tak rostla o více než 5 % a byla základním „stavebním kamenem“ hospodářského růstu české ekonomiky taženým v uplynulém roce primárně útratami domácností. Mzdy rostou nejrychleji v energetice (přes 15 %), stavebnictví a pak v širokém spektru služeb od real estate po rekreaci a kulturu.
• Mzdy lehce nad očekáváním, zvyšují pravděpodobnost prosincové pauzy v ČNB
  Mzdy v Q3 2024 skončily lehce nad naším očekáváním - nominálně zrychlila jejich dynamika své tempo na 7,0 % (naše očekávání 6,8 %) a reálně na 4,6 % (naše očekávání 4,5 %). Dynamika mezd zrychlila především ve službách, kterým se obecně daří v důsledku rostoucí domácí poptávky - mzdy v pohostinství a hoteliérství zrychlily na 9,2 % a v obchodě na 7,8 %. Současně opět začínají lehce zrychlovat mzdy ve stavebnictví (8,6 %), které i ve “slabších” letech řešilo problémy s chronickým nedostatkem pracovníků.
• Mzdy lehce zpomalují = dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Při pohledu do průmyslu sice nadále vidíme přetrvávající rozdíly ve mzdové dynamice mezi prosperujícím automotivem (+11,6 %) a energeticky náročnými sektory jako výroba nekovových minerálních výrobků (+4,6 %).
• Mzdy lehce zpomalují dynamiku - dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Měsíční čísla z průmyslu a stavebnictví tak tentokrát nevyslala úplně správný signál, protože oba klíčové segmenty české ekonomiky zaznamenaly zvolnění mzdové dynamiky - v průmyslu jen kosmeticky z 9,8 % na 9,2 %, zatímco ve stavebnictví výrazněji z 9,0 % na 6,8 %. Útlum stavební výroby a lehké ochlazení na “stavebním trhu práce” tak možná začíná být vidět i ve volnější dynamice mezd.
• Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka 10 procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly
  Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
• Mzdy nadále pod tíhou inflace
  Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla meziročně zhruba o procentní bod vyšší, než se očekávalo, konkrétně o 7,9 %, což s inflací v průměru přesahující 15 % odpovídá meziročnímu poklesu reálných mezd o 6,7 %. Za celý rok 2022 vzrostly nominální mzdy o 6,5 %, zatímco naše prognóza počítala s růstem blíže k 7 %. Celoroční číslo je naopak v souladu s prognózou ČNB.
• Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí
  Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.
• Mzdy podle očekávání zrychlují svoji dynamiku
  Nominální mzdy podle očekávání ke konci roku 2022 zrychlily svoji dynamiku a průměrně meziročně rostly o 7,9 % - průměrná mzda tak na konci uplynulého roku dosáhla 43 412 Kč. I tak však mzdy v průměru dál výrazně zaostávaly za inflací a reálná mzda byla meziročně nižší o 6,7 %. Právě padající reálné mzdy jsou hlavní příčinou probíhající spotřebitelské recese - spotřeba domácností padala na konci roku 2022 již pátý kvartál v řadě a dostala se reálně skoro 8 % pod před-pandemické úrovně roku 2019.
• Mzdy prudce rostou. Energetici si polepšili o 15,8 procenta
  „Rozdíly v odměňování zaměstnanců napříč Českou republikou se zvětšují. Zatímco Pražané v průměru pobírají 64 980 korun měsíčně, zaměstnanci v Karlovarském kraji mají na výplatních páskách o 20 tisíc korun méně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Mzdy překvapily rychlejším růstem
  Mzdy v prvním kvartále skončily výrazně nad naším očekáváním. Rostly meziročně o 7 % (o 4,8 % reálně), náš odhad byl přitom na 6,1 % a odhad ČNB na 6,4 %. Meziroční reálný růst mezd vidíme v Česku po více než dvou letech kontinuálního propadu. Rychleji rostly mzdy v byznysu, kde byla tentokrát jejich dynamika relativně rovnoměrná. V klíčovém průmyslu rostly mzdy o 8 %.
• Mzdy připravily koruně pozitivní vstup do nového týdne
  Na italské frontě panuje klid, rizikové prémie na tamních dluhopisech se dál smrskávají a rovněž akcie postupují vzhůru. Ani obchodní spory Spojených států s EU nebo Čínou náladu na trzích v úvodu týdne nijak nekalí. Evropské obchodování se tak rozjíždí celkově pozitivně.
• Mzdy reálně klesají, nezaměstnanost roste pomalu
  Průměrná mzda se mezičtvrtletně snížila o 3,1 %, ale meziročně se stále udržela ve slabém růstu. Kvůli vyšší inflaci nicméně průměrná reálná mzda klesala. V nejbližším období zůstane růst průměrné mzdy utlumen. Hlavním tahounem růstu průměrných výdělků bude veřejný sektor. Data o HDP a mzdách jsou mírně lepší než v prognóze ČNB a ta ponechá nastavení měnové politiky v blízkém období beze změny.
• Mzdy rostly méně než inflace. České domácnosti si výrazně pohoršily
  Podle dnes zveřejněných dat vzrostla ve 4. čtvrtletí 2022 průměrná hrubá měsíční nominální mzda na 43 412 Kč. To představuje meziroční růst o 7,9 % což je ovšem ve výsledku málo. Ceny během 4. kvartálu totiž rostly tak výrazně, že si lidé reálně pohoršili o 6,7 %.
• Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.