Ozvěny trhu: Inflace na Slovensku vrací úder a příští rok zřejmě zrychlí k 5 %

Čtěte více

• Ozvěny trhu: Hotovostní deficit rozpočtu má omezenou vypovídací hodnotu
  Čtenář titulků mohl být v úterý znepokojen zprávami o tom, že státní rozpočet loni skončil se schodkem čítajícím 290,7 mld. Kč a že plánovaný deficit byl tedy překročen o bezmála 50 mld. Kč. Detailnější pohled však napovídá, že faktory, které stály za překvapivě výrazným zhoršením hotovostního salda jsou spíše dočasného charakteru či dokonce může dojít k jejich kompenzaci v prvních měsících letošního roku. Loňský celoroční výsledek tedy sám o sobě není důvodem, proč by se měl deficit z této úrovně letos dále prohloubit. V mezinárodně srovnatelné metodice bude pravděpodobně hospodaření českého státu za loňský rok navíc vyznívat výrazně optimističtěji.
• Ozvěny trhu: Hurikány americký dolar ustál
  Zeleným bankovkám se v posledních týdnech daří. Vůči euru se kurz dolaru dostal z hodnot nad 1,2000 dolaru za euro, které opanoval na přelomu srpna a září, pod 1,1800. Impulzem bylo zasedání amerických centrálních bankéřů, kteří vidí dolarové sazby výše ještě do konce letošního roku. A s růstem sazeb na prosincovém zasedání centrální banky počítá i trh.
• Ozvěny trhu: Index PX skončil loni vysokým zhodnocením na novém rekordu
  Hlavní index pražské burzy PX za minulý rok (2025) předvedl opravdu silný výkon a stylově ho zakončil na svém novém historickém maximu. Rok 2025 byl pro něj druhým nejlepším v historii a nejlepší od roku 2004.
• Ozvěny trhu: Inflace bude zkrocena vyššími sazbami
  Po zveřejnění další série dat v tomto týdnu je jasné, že inflace nadále zůstává tématem mezi investory i laickou veřejností. Oproti stejnému období loňského roku jsme nejvýraznější zdražování zaznamenali v dubnu, kdy byly ceny meziročně vyšší o 3,1 %. Inflace se tak na krátkou dobu dostala nad toleranční pásmo ČNB. Díky vysoké srovnávací základně jsme ale za červen byli již na 2,8 %.
• Ozvěny trhu: Inflace by měla v červnu dosáhnout svého letošního vrcholu
  Už v pátek se dozvíme první odhad inflace za červen. Očekáváme její další nárůst, konkrétně na 2,9 % po květnových 2,4 % a dubnových 1,8 %. Ačkoliv zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen je kvůli vlivu nižší srovnávací základny loňského roku velmi pravděpodobné, jeho rozsah je spojen s větší mírou nejistoty.
• Ozvěny trhu - Inflace je, ne že není
  Meziroční růst spotřebitelských cen činil v říjnu pouhých 0,2 %. Ve světle intervenčního režimu centrální banky to samozřejmě...
• Ozvěny trhu - Inflace koruně prospívá
  Díky intervenčnímu režimu tradičně málo volatilní česká měna si v tomto týdnu vůči euru polepšila o solidního více než půl procenta, když...
• Ozvěny trhu: Inflace letos na cíli, je třeba podpořit růst
  Konec ledna je tradičně obdobím příprav aktualizovaných makroekonomických výhledů, a to hlavně kvůli tomu, že s novou prognózou přijde příští týden i Česká národní banka. Jak tedy podle nás v Komerční bance aktuální situace v české ekonomice vypadá, co můžeme očekávat a jak asi zareagují centrální bankéři?
• Ozvěny trhu: Inflace má našlápnuto ke dvaceti procentům
  Ani v červnu zřejmě nedošlo ke zmírnění výrazného růstu spotřebitelských cen. Meziměsíční inflace podle našeho odhadu setrvala na 1,8 procenta, po sezónním očištění pak dokonce zrychlila z květnových 1,5 procenta na 1,7 procenta v červnu. Zdražování se přitom nadále týkalo všech skupin spotřebního koše.
• Ozvěny trhu: Inflace na dosah 3 % a ČNB tak zřejmě přeruší snižování sazeb
  Tuzemská inflace v listopadu zůstala beze změny na meziročních 2,8 %. Nenaplnila se tak očekávání jejího pokračujícího nárůstu, když analytický konsenzus odhadoval zvýšení inflace na 3 % a samotná centrální banka na 2,9 %. Přesto ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstal zvýšený, a to i vlivem technického efektu nižší srovnávací základny konce loňského roku.
• Ozvěny trhu: Inflace pod cílem není automaticky důvodem pro nižší sazby ČNB
  Od minulého týdne známe ostře sledovaný předběžný odhad lednové inflace. Lednový údaj tradičně bývá z celého roku nejdůležitější, neboť v ekonomice dochází k úpravě velkého množství cen a zároveň je tak do velké míry nastavena hladina, poblíž které se bude meziroční inflace držet po zbytek roku.
• Ozvěny trhu: Inflace se drží poblíž cíle ČNB, navzdory rozdílům ve vývoji jednotlivých složek
  Tuzemská meziroční inflace v dubnu výrazně klesla na 1,8 % poté, co se v prvních třech měsících letošního roku nacházela mírně pod horní hranou tolerančního pásma centrální banky, tedy pod 3 %. Část tohoto poklesu je ovšem dána technickým efektem vyšší srovnávací základny u cen potravin a pohonných hmot, které loni v dubnu silně rostly, zatímco letos naopak klesaly. Tento efekt by měl v průběhu následujících dvou měsíců postupně odeznívat, což by mělo být patrné zejména v červnu, kdy očekáváme nárůst meziroční inflace do blízkosti 2,5 %.
• Ozvěny trhu: Inflace v eurozóně pod dvěma procenty zvyšuje tlak na ECB
  V úterý zveřejněná zářijová inflace v eurozóně potvrdila to, co již naznačovaly dřívější údaje z členských státu – růst spotřebitelských cen v zemích platících eurem se z meziročního pohledu dostal poprvé od června 2021 pod dvouprocentní cíl ECB, když poklesl na 1,8 procenta. Do značné míry to sice bylo spojeno se zlevněním pohonných hmot i jejich vysokou srovnávací základnou, o desetinu procentního bodu, na meziročních 2,7 procenta, však poklesla i klíčová jádrová inflace. Celková i jádrová inflace tak v letošním třetím čtvrtletí celkově zaostaly za zářijovou prognózou ECB.
• Ozvěny trhu: Inflace v květnu klesne, na dvouprocentní cíl se ale nevrátí
  Růst spotřebitelských cen v dubnu zrychlil v meziročním vyjádření z rovných dvou procent v únoru a březnu na 2,9 %. Opětovné vzdálení se od cíle ČNB bylo analytiky i centrální bankou očekáváno. Co ale překvapilo, byla intenzita, s jakou k tomu došlo. Odhady se totiž pro duben pohybovaly kolem 2,5 %.
• Ozvěny trhu: Inflace zastavila korunu
  Česká koruna v posledních dnech posilovala a postupně se dostala na svou nejsilnější úroveň za poslední tři týdny. Důvodů k tomuto pohybu bylo několik. Bezesporu pomohlo vítězství proevropského kandidáta ve francouzských prezidentských volbách, z čehož profitovala všechna rizikovější aktiva včetně středoevropských měn. Z domova tuzemskou měnu podporovala příznivá data z reálné ekonomiky. Březnová bilance zahraničního obchodu skončila s výraznějším než očekávaným přebytkem. A to i přes silnou spotřebu domácností, jak dokumentují maloobchodní tržby. Spotřebitelské dovozy totiž zatěžují importní stranu bilance, zrovna tak jako dovozy dražších surovin pro výrobu. Úspěšný exportní sektor automobilového průmyslu ale převažuje. Výroba automobilů zůstává hlavním tahounem celkové průmyslové produkce. Její březnová dynamika i díky kalendářním efektům dosáhla v letošním březnu dvouciferného růstu.
• Ozvěny trhu: Inflační data pomohou dolaru
  Letošní rok rozhodně nelze z pohledu výkonnosti amerického dolaru označit za úspěšný. Zejména v průběhu druhého a třetího čtvrtletí byla americká měna v podstatě pod permanentním tlakem. Chyběla jí podpora ze strany amerických centrálních bankéřů, kteří si se zvyšováním dolarových úrokových sazeb dávali letos načas.
• Ozvěny trhu: Intervence zatím náladu nesnížily
  Začátek týdne přinesl z domácí ekonomiky první sadu ekonomických indikátorů, konkrétně indexů důvěry, které by alespoň...
• Ozvěny trhu - Investoři čekají na data z trhu práce v USA
  Dnes odpoledne se dočkáme klíčových dat z amerického trhu práce za srpen. Jedná se o statistiky, které jsou finančními trhy bedlivě sledovány každý měsíc. Proč? Jedná se totiž o data, která nám podávají v podstatě téměř aktuální informaci o tom, jak vypadá americký trh práce a potažmo situace v celé ekonomice. Dnes tak budeme mít pouhý druhý pracovní den po skončení srpna téměř kompletní informace o tom, jak se americkému trhu práce daří.
• Ozvěny trhu: Italská politika opět hýbe trhy
  V parlamentních volbách loni v březnu umožnili italští voliči vytvořit kontroverzní koalici levicového Hnutí pěti hvězd a pravicové Ligy severu, dvou odlišných stran, v jejichž programu není jednoduché najít shodu. Přitakávají si akorát v nechuti uskutečnit strukturální reformy, které ale italská ekonomika potřebuje stále naléhavěji. Brzdí ji také nestabilní situace v bankovním sektoru, který nemůže poskytovat dostatek úvěrů. Ty jsou pro nakopnutí ekonomiky důležité. Jejich objem už ale více než dva roky klesá. Třetí největší ekonomice eurozóny navíc nepomáhá ani nejistota plynoucí z geopolitického vývoje či růst nákladů na vládní dluhy. V rámci vládní koalice je těžké něco smysluplného prosadit či obhájit.
• Ozvěny trhu: Italský dluh pod tíhou koaliční smlouvy nejspíš dál poroste
  V souladu s paktem prezentovaném bývalou italskou vládou i pravidly EU by se měl strukturální deficit Itálie v příštích dvou letech snížit na 0,6 % HDP. V současnosti je ale velice nepravděpodobné, že k dodržení těchto podmínek dojde. Formování nové italské vlády je v plném proudu a tvorba koaliční smlouvy dvou populistických stran, které se shodují jen v několika málo bodech, se jeví jako nelehký úkol. V rozporu s paktem o snižování dluhu totiž ne příliš specifická koaliční smlouva povede podle odhadů SG k fiskálním nákladům ve výši 5 % GDP.