Země EU váhají, zda podpořit dodatečná cla na elektromobily vyráběné v Číně

Čtěte více

• Zemědělci letos čekají propad sklizně pšenice
  První odhad letošní sklizně není povzbudivý. Sklizeň většiny základních zemědělských plodin ČR by letos měla být slabší než loni. Nutno však říci, že prvotní odhady sklizní bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Propad sklizně by měl být patrný zejména u pšenice, což se může odrazit v růstu ceny pekárenských výrobků.
• Zemědělci loni vyrobili nejvíce masa od roku 2012, samotné výkupy mléka pak loni predčily jeho roční produkci za celé období od roku 2002. Tuzemské zemědělství v celkovém pohledu není nesoběstačné
  V loňském roce v ČR stoupla produkce masa o necelé jedno procenta na takřka 455 tisíc tun. Jedná se tak o největší množství vyrobeného masa od roku 2012. Od tuzemských producentů bylo přímo nakoupeno zhruba 3,1 miliardy litrů mléka. Samotný přímý nákup mléka tak předčil výrobu mléka za kterýkoli rok z celého období let 2002 a až 2019. Produkce mléka se v tomto období pohybovala v pásmu od 2,6 do necelých 3,1 miliardy litrů.
• Zemědělci mají dobrý rok, sklizeň obilí může být nejvyšší za skoro 20 let. Pečivo ale nezlevní
  Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ. První odhad sklizně, pracující s čísly známými do poloviny června, byl pozitivní, avšak druhý odhad je ještě optimističtější.
• Zemědělci tvrdí, že ke zvýšení úrody kakaa je třeba více dešťů
  Zemědělci z Pobřeží slonoviny uvedli, že minulý týden pršelo ve většině regionů, kde se nachází hojná pěstitelská oblast kakaa, podprůměrně a k zajištění silné úrody pro únor a březen je zapotřebí mnohem více srážek.
• Zemědělci vyhlíží nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let. Hrozí tlak na růst cen pečiva
  Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 6 955 tisíc tun základních obilovin. To by byl nejhorší výsledek od roku 2012. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Takže propad pod sedm milionů by byl skutečně citelný a nebývalý. Představoval by tlak na růst cen mouky a pekárenských výrobků v posledních měsících letoška a v první polovině roku příštího.
• Zemědělské komodity bez větších pohybů před zprávou USDA WASDE 📌 PŠENICE ztrácí 0,7 %
  Trhy s obilím zůstávají pod tlakem, ceny se pohybují poblíž minim a naděje se nyní upínají ke zprávě USDA WASDE za červenec, která bude zveřejněna dnes v 18:00 (SELČ).
• Zemědělský svaz: Zisk v zemědělství loni klesl o 800 milionů na 9,1 miliardy Kč
  Zisk v českém zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu loni snížil přibližně o 800 milionů na 9,1 miliardy korun. Další pokles očekává svaz v tomto roce, kvůli dopadům vysoké inflace a zvyšování vstupních nákladů. Ceny placené zemědělcům se zvyšují pomaleji, řekl předseda svazu Martin Pýcha na dnešním jednání ve Větrném Jeníkově. V roce 2020 byl podle svazu zisk v zemědělství 9,9 miliardy korun.
• Země EU od roku 2008 poskytly Palestině zhruba desetinásobně větší objem peněz, než z evropských fondů dostalo Česko
  Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami
• Země EU podpořily dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024
  Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že je to nejlepší způsob, jak předejít riziku nedostatku plynu v době, kdy bude nejvíce potřeba.
• Země eurozóny pod hrozbou ekonomického zpomalení kvůli vysoké inflaci
  Evropská měna si razí cestu k dalším týdenním maximům a drží se na úrovni 1,1160, což potvrzuje pozitivní náladu kupců rizikových aktiv po včerejším jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. A přestože mnozí investoři brali prohlášení s rezervou, uvolnění geopolitického napětí přispěje k dalšímu posílení páru EUR/USD.
• Země G7 dnes schválí další sankci proti Rusku: zastropování cen jeho ropy vyvážené tankery. Pohonné hmoty v ČR tak mohou zdražit až na 88 Kč/l, plyne z prognózy největší americké banky
  Ministři financí zemí skupiny G7 podle informací agentury Bloomberg dnes podpoří zavedení další sankce proti Rusku. Spočívala by v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři. Přitom tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.
• Země G7 dojednaly minimální podnikovou daň, cílí i na technologické obry. Globální dohoda však může být obtížná, země jako Irsko přijdou o velké peníze
  Ministři zemí skupiny G7 se na svém dvoudenním londýnském jednání, jež skončilo včera, přelomově dohodli na principu boje proti daňovým rájům a současně na principu boje za geograficky vyváženější zdanění velkých technologických firem, jako je Amazon nebo Google.
• Země G7 dojednávají mezinárodní podnikovou daň, Česko může získat miliardy
  Ministři zemí skupiny G7 se na svém londýnském jednání, jež dnes pokračuje druhým dnem, blíží k přelomové dohodě. Již včera se rámcově dohodli, že podpoří zavedení minimální podnikové daně ve výší minimálně patnácti procent. Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.
• Země G7 se dohodly na 15% dani pro mezinárodní firmy. ECB očekává, že HDP stoupne o 4,6 %
  Kvůli zvyšující se inflaci se ruská centrální banka rozhodla již potřetí v tomto roce zvýšit hlavní úrokovou sazbu. Tentokrát centrální banka zvýšila sazbu o 50 bazických na 5,5 %. V doprovodném prohlášení banka oznámila, že nejspíše budou následovat další “hiky“ v příštích zasedáních.
• Země G7 se zavázaly ukončit dovoz ropy z Ruska
  Členové skupiny G7 se o víkendu na virtuálním mítinku zavázali omezit své nákupy ruské ropy. Podle zprávy agentury AFP se k ukončení nákupů ruské ropy zavázaly USA, Francie, Kanada, Německo, Itálie, Japonsko a Velká Británie, neupřesnily ale, jak a kdy tak učiní. Někteří členové skupiny G7, například Velká Británie, USA a Kanada, už zákaz dovozu ruské ropy zavedli. Jde ale o velmi malé dovozce ruské ropy, takže tyto zákazy měly na příjmy Ruska z uhlovodíkového průmyslu, který se G7 snaží sankcemi přiškrtit, jen malý dopad. Naprosto odlišný je případ Japonska. Dosvědčuje to prohlášení ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Koichiho Hagiudy z minulého týdne, že pro Japonsko bude omezení dovozu ruské ropy těžké. Japonský premiér Fumio Kišida po víkendovém zasedání G7 prohlásil, že země dovoz ruské ropy zakáže. Dodal, že pro zemi, která je silně závislá na dovozu energie, je takové rozhodnutí velmi obtížné. Nejdůležitější je ale soulad s G7. Ceny ropy se stále drží nad úrovní 100 USD:
• Země G7 zakáží dovoz zlata z Ruska, co to udělá s jeho cenou?
  Rusko je druhým největším těžařem zlata na celém světě. Zároveň patří také mezi 5 světových zemí s největšími zlatými rezervami. Zákazem dovozu zlata, který mu země G7 udělily, nebude Rusko moci prodat desítky až stovky tun, které mají ve svých státních rezervách. Zlato přitom tvoří až 20 % jejich celkových rezerv. Za rok 2021 získalo Rusko prodejem zlata 15 mld. dolarů, které jim teď budou ve státním rozpočtu chybět. Zároveň bude toto zlato chybět na západních trzích, kde ho hojně nakupovaly centrální banky a instituce různých zemí. Rusko může nyní hledat kupce zlata v Číně nebo Indii, jako to udělalo s ropou.
• Země OECD mají tolik uhlí, že by jim vystačilo na 200 let
  Společnost British Petroleum včera zveřejnila svůj energetický statistical review na rok 2015. Je to zajímavé čtení plné zajímavých grafů a tabulek, takže doporučujeme všem, kteří by rádi získali větší přehled o tom, jak momentálně vypadá energetická situace ve světě. Kompletní report najdete pod tímto odkazem. Nás ale zaujala hlavně sekce, která se věnuje v poslední době tolik zatracované komoditě, jakou je uhlí. Uhlí si prošlo od finanční krize dramatickým pádem cen a celý uhelný sektor je dnes v hluboké krizi.
• Země po celém světě dál skupují zlato
  Podle Polské národní banky vzrostly zlaté rezervy této země minulý měsíc na 7,828 milionů trojských uncí (243,5 metrických tun). V dubnu centrální banka nakoupila 14,8 tun zlata, což představuje největší nárůst od června 2019, kdy polské rezervy vzrostly o 94,9 tun.
• Země po celém světě pokračují ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Začátkem srpna Světová rada pro zlato oznámila, že poptávka centrálních bank po zlatě dosáhla v první polovině roku 387 tun. Navzdory mírnému zpomalení tempa nákupů zlata v tomto období centrální banky svůj postup nezměnily. Vidí v drahém kovu hodnotu a nadále jej přidávají do svých měnových rezerv.
• Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech
  Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil dnes jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.