Česko by mělo vstoupit do eurozóny teprve tehdy, až její členové budou plnit její základní pravidla rozpočtové kázně, protože jinak euru hrozí závažná dluhová krize. Ostatně Německo své vzdání se marky podmínilo přesně tím samým

Čtěte více

• ČESKO A COVID-19 aneb na jaký scénář jste připraveni?
  Níže naleznete speciální analýzu dopadu šíření nového koronaviru COVID-19 na českou ekonomiku. Doufáme, že nový formát naší analýzy Vám nabídne informace přehledně a stručně. Budeme rádi za zpětnou vazbu k novému formátu analýzy.
• Česko a další populistické země zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství
  Země s populistickou vládou, včetně Česka, zvládly pandemii covid-19 podstatně hůře než země, v nichž populisté v roce 2020 u moci nebyli. To je klíčový závěr studie renomovaného Kielského institutu světového hospodářství.
• Česko a Evropa rostou, Amerika (zdánlivě) klesá
  Předběžné odhady HDP za první čtvrtletí přinesly smíšené výsledky. Zatímco americká ekonomika vykázala první pokles od roku 2022, Evropa dále roste. V případě Spojených států je nicméně potřeba brát v potaz neobvyklý efekt předzásobení. Z pohledu trhů se navíc na obou stranách Atlantiku jedná o stará čísla, ve kterých se ještě nepromítly negativní dopady Trumpova protekcionismu. Začněme pohledem do USA, kde ekonomika poklesla o 0,3 % (meziročně anualizovaně).
• Česko bez imigrantů vymírá, byť počet jeho obyvatel se blíží 11 milionům. Český průmysl ale spíše než pracovníky třeba z Mongolska potřebuje roboty a modernizaci, Mongolové vyšší přidanou hodnotu nezajistí
  Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
• Česko bude během tří lety ekonomicky výkonnější než Japonsko, prognózuje Mezinárodní měnový fond
  Už v roce 2024 by Česká republika měla být ekonomicky výkonnější než Japonsko. Vyplývá to z nejnovější, dubnové prognózy Mezinárodního měnového fondu. MMF počítá s tím, že za tři roky bude Česko vykazovat hrubý domácí produkt přepočtený ne jednoho obyvatele v paritě kupní síly měny celkem bezmála 44 389 dolarů. Japonsko v té době bude vykazovat hodnotu téhož ukazatele čítající jen necelých 43 912 dolarů (viz graf níže).
• Česko bude mít na odstřižení od ruské ropy více času, až do června 2024. Zatím na odstřižení není připraveno
  Evropská komise navrhuje kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do konce roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Dnes o tom informuje agentura Bloomberg. Delší lhůtu si nakonec podle téže agentury vyboxuje také Česko, čas bude mít do června 2024. Je to nutnost, alespoň ekonomicky.
• Česko bude muset na elektřinu či plyn chudším přispívat trvaleji. Zátěž to bude hlavně pro střední třídu, hrozí nástup politických extrémistů
  Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
• Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem
  Summit NATO ve Vilniusu má zásadní dopad i na české veřejné finance. Alianční spojenci se totiž zavázali vynakládat na armádu každoročně částku odpovídající minimálně dvěma procentům hrubého domácího produktu.
• Česko bude ze zemí střední a východní Evropy vůbec nejvíce ekonomicky zasaženo v případě výpadku dodávek ruského plynu, varuje Bank of America
  Českou republiku případný výpadek nebo trvalejší citelné snížení dodávek ruského plynu do EU zasáhne ze zemí regionu střední a východní Evropy vůbec nejtíživěji, varuje přední americká banka Bank of America. Klíčové závěry její příslušné analýzy dnes zveřejnila agentura Bloomberg.
• Česko by mělo předsednictví EU využít zejména k nakročení zpět k energetické racionalitě, tedy ke zlevnění energií bez zadlužování
  Česko by mělo své předsednictví EU, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
• Česko by mohlo zvládnout kýžené „měkké přistání“, říkají nejnovější čísla k důvěře v ekonomiku. Zkrocení inflace bez vyvolání růstu míry nezaměstnanosti je přitom vzácný jev
  Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
• Česko by zastavení dodávek ruského plynu významně poznamenalo. Řešením by mohlo být masivní rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů
  V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by bylo společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejzasaženějších zemí v rámci EU. ČR by takto přišla téměř o čtvrtinu (24 %) z celkové spotřeby energie, přičemž evropský průměr je 9 %. Přestože se tato varianta zatím nejeví jako zcela pravděpodobná, země Evropské unie by už nyní měly aktivně začít připravovat plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu a další období.
• Česko coby šestý světový tygr? Kdeže, jde o klamání veřejnosti, které pramení buď z politicky motivované manipulace, nebo z neznalosti
  Česko je prý šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. To teď slýcháme často. Ale dosti vlhkých snů, jaká je tvrdá realita?
• Česko čeká letos růst HDP o 2 %. Inflace bude o půl procenta vyšší než loni
  Region střední a východní Evropy očekává letos, i přes americké celní války, růst HDP o 2,3 % a v roce 2026 o 2,9 %. Dle analýzy společnosti Allianz Trade poroste HDP v Česku tento rok o 2 % a v tom následujícím o 2,8 %. V Česku však neporoste více jen HDP, ale i inflace – letos vzroste o 0,5 % více než loni, a to o 2,8 %, přičemž v příštím roce analýza předpokládá růst o 2,5 %. Ze sledovaných zemí inflace nejvíce poroste v Maďarsku.
• Česko dnes není o nic méně závislé na ruském plynu než před pěti nebo deseti lety. Kdo hovoří o dramatickém snížení závislosti na Rusku po invazi na Ukrajinu, vypráví pohádku – ostatně i nyní v prosinci má Česko přes 95 % plynu z ruského směru
  Často dnes slýcháme, že Česko se po ruské invazi na Ukrajinu dokázalo rychle zbavit závislosti na ruském plynu. U nepoučené veřejnosti tak vzniká dojem, že vlastně až do roku 2022 jsme byli plně závislí na ruském plynu a pak se od ně dokázali střelhbitě odpojit – z temnot se zlomově dostali na světlo. To je však jen taková pohádka. Data a fakta poskytují docela jiný obrázek.
• Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější
  Pohonné hmoty v Česku zrychlují tempo svého zdražování. Benzín v minulém týdnu poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr, nafta k tomu nemá daleko.
• Česko dramaticky navyšuje odběr ruského plynu, ukazují data Net4Gas. Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska; ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu
  Přes 90 procent plynu se nyní do Česka dostává z „ruského směru“. Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn.
• Česko chce platit miliardy za zrušení něčeho, co tu funguje po desetiletí bezproblémově
  Česko chce být v řadě věcí jako Dánsko nebo Švédsko. Ale když už v něčem jako tyto země je, konkrétně v bezproblémovém používání rodných čísel v úředním styku, tak si vážně pohrává s myšlenkou přestat být jako Dánsko či Švédsko – a ještě za to zaplatit miliardy.
• Česko i letos válčícímu Rusku stále platí vysoké desítky miliard korun za ropu, naftu, ocel, plyn a další položky
  Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
• Česko i Polsko úspěšně prodaly svoje dluhopisy
  Česká koruna končila první jarní seanci s největšími ztrátami v regionu, když oproti úternímu závěru oslabila vůči euru...