Stavebnictví hlásí změnu trendu. Dostává se do útlumu

Čtěte více

• Stavební boom končí. Nových projektů bude ubývat
  „Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která výrazně trpí, když ekonomiku zasáhne recese. Lze proto očekávat, že se v letošním roce budou dokončovat již započaté projekty, ale výrazně se sníží počet nově zahajovaných staveb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavební boom v závěru roku
  Zatímco průmysl si v závěru roku nuceně vybíral oddechový čas, stavebnictví se konečně rozjelo. Za poslední měsíc se jeho výkony zvýšily o 1,8 %, meziročně byly vyšší dokonce o 8,5 %. Ve snaze zahájit do konce roku co nejvíce bytů se rozjela i bytová výstavba. Prosincové výsledky stavebnictví vypadají s ohledem na situaci v odvětví velmi příznivě. Zatímco o zakázky – byť se některé musí renegociovat – není zatím žádná nouze, problémem odvětví zůstává nedostatek pracovníků a prudký růst cen stavebních materiálů.
• Stavebníci v listopadu příliš důvodů k radosti neměli
  Zatímco říjen potěšil nečekaně silným meziměsíčním vzestupem, listopad byl ve znamení návratu k nevýrazným výsledkům. Celková stavební produkce v reálném vyjádření klesla během listopadu o 0,3 % m/m, oproti listopadu 2021 byla nižší o 0,8 %. Ještě v říjnu byl přitom zaznamenán meziroční vzestup (o 1,0 %).
• Stavebníci v únoru mrzli
  Únorová stavební produkce nepotěšila. Oproti lednu zaznamenala v reálném vyjádření výrazný propad o 3,7 % (po sezónním očištění i po očištění o rozdílný počet pracovních dnů), zatímco vzhledem k loňskému únoru byla nižší o 4,3 %. Významnou roli v obou těchto statistikách hrály vysoké srovnávací základny. V letošním lednu i loňském únoru totiž panovaly na rozdíl od letošního února z pohledu stavebníků celkem příznivé klimatické podmínky. V průběhu letošního února stavební práce zamrzly.
• Stavebnictví bude letos tlumit propad průmyslu, propadne se zhruba jen čtvrtinově v porovnání s ním. Zahraniční obchod v květnu pozitivně překvapil, skončil v plusu, na oslavy je ale ještě velmi brzy
  Zahraniční obchod ČR se zbožím dopadl v květnu lépe, než analytici očekávali. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů záporné saldo květnové bilance zahraničního obchodu, čítající minus 8,4 miliardy korun. Ve skutečnosti zahraniční obchod vykázal přebytek, byť poměrně nízký, čítající 1,3 miliardy.
• Stavebnictví čeká letos další propad. Staví se méně bytů, což v budoucnu zvýší cenu bydlení
  Tuzemské stavebnictví zvládlo loňský obtížný rok solidně. Jak pozemní, tak inženýrské stavitelství přidalo shodně 1,9 procenta. Letos je však třeba počítat s horším výsledkem. Stavebnictví by se totiž mělo reálně propadnout, byť mírně, o 0,3 procenta. Důvodem je nejistota na straně developerů, plynoucí ze zhoršení kupní síly obyvatelstva v oblasti realit. Toto zhoršení je dáno poklesem životní úrovně domácnosti, který je důsledkem energetické drahoty a rapidní obecné inflace, a výrazným zdražením financování nemovitostí, například v podobě hypoték.
• Stavebnictví čelí koronaviru lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v březnu jen mírně. V očištěném vyjádření stavební produkce klesla meziročně o 2,3 procenta, což je údaj plně srovnatelný, nebo dokonce převyšující slabšími měsíce loňského roku.
• Stavebnictví čelí koronaviru mnohem lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v dubnu jen poměrně mírně. Stavební produkce klesla meziročně o 4,6 procenta, což je sice dvojnásobný propad oproti březnu, avšak v porovnání s více než třetinovým zhroucením průmyslu jde o výsledek vlastně ještě celkem příznivý.
• Stavebnictví dále chřadne, obce a kraje přitom „sedí“ na svém loňském přebytku přes 72 miliard korun
  Stavební výroba se letos v lednu poměrně výrazně propadla, o 5,9 procenta. Navázala tak na loňský celoroční propad, jenž nastal po předchozích dvou letech růstu.
• Stavebnictví dostalo další tvrdou ránu. Průmysl se postupně zotavuje
  „Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví i nadále ve výrazném útlumu
  Stavební produkce v prosinci klesla meziročně o 12,4 % a její pokles se tak znovu prohloubil z předchozích 8,4 %. Po sezonním očištění se stavební produkce snížila meziměsíčně o 2 %. Ve srovnání se zbytkem ekonomiky tak prosincové rozvolnění protiepidemických opatření stavebnictví nikterak nepomohlo. Výrazný útlum je i nadále patrný v oblasti pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 16,5 %. Pozemnímu stavitelství neprospívá především výrazná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje, neboť řada stavebních projektů vyžaduje delší dobu na realizaci. Firmy v tuto chvíli neinvestují, což se také odráží v nižší poptávce po stavebních pracích. Ty zřejmě nepoptávají ani domácnosti, když návštěvy stavebních firem v jejich obydlích komplikuje pokračující důraz na sociální distancování. Stavební firmy navíc stále trápí nedostatek pracovních sil, když chybí dělníci ze zahraničí. Dílčí oživení v posledním měsíci loňského roku zažilo naopak inženýrské stavitelství, které po předchozím poklesu o 1,3 % meziročně stagnovalo. To s největší pravděpodobností souviselo s vyššími vládními investicemi.
• Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky
  Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání autoprůmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
• Stavebnictví je v těžkém útlumu. Škodí mu vysoké úrokové sazba i neochota státu, krajů a obcí více investovat
  Stavebnictví v červnu snížilo svůj výkon, jak meziměsíčně, tak meziročně. Meziroční vyšší než desetinový propad signalizuje, že stavební výroba v Česku prochází závažným útlumem. Ten se projeví budoucí nižší nabídkou nových nemovitostí na trhu, což v oblasti rezidenční výstavby povede k dodatečnému tlaku na růst cen bydlení.
• Stavebnictví je v útlumu, klesá, což do budoucna může zdražit byty
  Stavební výroba v Česku se nadále nachází v útlumu, v dubnu meziročně klesla o 0,3 procenta, a to zejména v oblasti pozemního stavitelství. V něm je z vyšší míry než ve stavitelství inženýrském zaangažován soukromý sektor, který slabší stavební produkcí reaguje na mimořádnou inflaci uplynulých let a s ní související poměrně vysoké úrokové sazby, z nichž pramení investiční nejistota a horší dostupnost financování jak samotné výstavby, tak vlastního pořizování nemovitostí. Navíc, úrokové sazby letos klesají pozvolněji, než se čekalo, což útlum tuzemského stavebnictví prodlouží.
• Stavebnictví klesá, i když mírněji, zoufale postrádá pracovníky. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno
  Výkon tuzemského stavebnictví v březnu překonal očekávání analytiků, podobně jako výkon průmyslu. Stavební produkce byla sice meziročně nižší, ale celkem zanedbatelně, o zhruba tři procenta. V případě stavebnictví přitom nelze příliš hovořit o zkreslujícím statistickém efektu ponížené základny meziročního srovnání, jelikož ve stavebnictví se kvůli značné setrvačnosti celého odvětví pandemická krize loni projevila se znatelným zpožděním za dalšími odvětvími, včetně průmyslu. Letos v březnu ovšem stavební produkci nahrálo také zlepšení povětrnostních podmínek, jež se dostavilo, „jak to má být“, s koncem zimy a nástupem jara.
• Stavebnictví klesá, postrádá pracovníky, byty proto zdraží. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno
  Stavební produkce ČR byla sice v dubnu nadále meziročně nižší, stejně jako v předchozích třinácti měsících v řadě, ale dubnový pokles byl ještě celkem mírný, o necelá čtyři procenta. V případě stavebnictví přitom nelze příliš hovořit o zkreslujícím statistickém efektu ponížené základny meziročního srovnání, jelikož ve stavebnictví se kvůli značné setrvačnosti celého odvětví pandemická krize loni projevila se znatelným zpožděním za dalšími odvětvími, včetně průmyslu. Naopak v dubnu stavební produkci příliš nenahrávalo počasí, které bylo poměrně chladné, s relativně častými srážkami.
• Stavebnictví konečně obnovilo svůj růst
  Poslední červnové výsledky stavebnictví zcela jasně prokazují, že se toto odvětví alespoň v jedné části dostává do formy. Výroba se nyní zvýšila o 8,5 % a je to znovu zásluhou zejména pozemního stavitelství, které opět zažívá růst. Je to zejména díky novému boomu tuzemského realitního trhu. Oproti tomu se oblast inženýrského stavitelství i nadále stále nachází v útlumu. I přesto, že se v celé naší zemi prováděly rozsáhlé opravy komunikací, výkon inženýrského stavebnictví neustále meziročně klesá. Nyní je to o 2,2 %, ale od začátku roku se jeho produkce snížila dokonce o 7,3 %. Markantně chyběly velké projekty a aktivita směřovala ve velké míře stále pouze do oprav.
• Stavebnictví letos bude stagnovat, drtí jej vysoké úroky a neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Srpnový výsledek tuzemského stavebnictví je povzbudivý, otázkou však je, zda se nejedná o přechodný výkyv – ovlivněný například načasováním dovolených v sektoru stavebnictví nebo developmentu. V porovnání s červencem byl srpnový výkon stavební produkce o dvě procenta vyšší. Za vzestupem stoji nárůst výkonu pozemního stavitelství, protože to inženýrské meziměsíčně pokleslo. Meziročně tak stavebnictví v srpnu klesalo jen nepatrně, o 0,2 procenta. Jde o znatelné zmírnění červencového meziročního poklesu, který činil 2,1 procenta. Za celý letošek by mělo stavebnictví stagnovat.
• Stavebnictví loni silně rostlo, počet stavebních povolení ale čtvrtý rok klesal
  Stavební produkce v ČR meziměsíčně vzrostla v prosinci o 1,7 % poté, co v listopadu stagnovala. Za celý rok 2025 pak byla po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní vyšší o 9,3 %, zatímco v předchozích dvou letech klesala (v roce 2024 o 1,4 % a v roce 2023 o 2,4 %). K oživení přispělo jak inženýrské stavitelství (+10,5 % v roce 2025), tak to pozemní (+8,6 % v roce 2025). Pomohly pravděpodobně jednak vyšší vládní investice do infrastruktury, a pak také nižší úrokové sazby, které přispěly k oživení na realitním trhu.
• Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení. Developery svíraly vysoké úrokové sazby, stát zase upřednostnil ozdravování veřejných financí
  České stavebnictví loni po dvou letech růstu pokleslo, a to o 2,9 procenta. Jedná se o nejslabší výkon tuzemské stavební výroby od covidového roku 2020. Zároveň jde o třetí nejhorší výsledek uplynulých deseti let. Kromě loňska a zmíněného roku 2020 se stavebnictví v uplynulé dekádě propadlo už jen roku 2016. Poprvé právě od roku 2016 se loni propadlo současně jak pozemní, tak inženýrské stavitelství.