Míra přijetí kryptoměn ženami narůstá

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti v USA klesla na 5 a půlleté minimum, NFP šokoval trhy; analýza EUR/USD
  Evropský výrobní sektor (eurozóna) zažívá akceleraci, dnes to ukázal index nákupních manažerů (PMI), který posíli...
• Míra nezaměstnanosti v USA v prosionci vzrostla
  Tempo růstu nových pracovních míst mimo zemědělský sektor v prosinci v USA lehce zpomalilo, když se vytvořilo o 6...
• Míra nezaměstnanosti vyskočila nejvýše od roku 2017, vynecháme-li specifické období vrcholu covidové pandemie. Průmysl snižuje stavy kvůli drahým energiím a slabší poptávce
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu poskočila na 4,3 procenta, z prosincové úrovně 4,1 procenta. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší od přelomu let 2020 a 2021, kdy činila rovněž 4,3 procenta, ovšem byla z podstatné důsledkem probíhající covidové pandemie. Letos je tedy míra nezaměstnanosti nejvyšší od roku 2017, pokud vynecháme právě její vrchol ve specifickém pandemickém období.
• Míra nezaměstnanosti v zimě tradičně roste, Česko má ale i tak 250 tisíc volných pracovních míst vhodných pro cizince, kteří by zmírnili inflaci. Těch se ale nedostává, a krize na Ukrajině to může ještě zhoršit
  V lednu tradičně rostla míra nezaměstnanosti. Z prosincové úrovně 3,5 procenta stoupla na 3,6 procenta. Důvodem není zhoršování situace na trhu práce, ale každoročně se opakující ukončování sezónních prací v exteriéru. Také ke konci ledna končí četné úvazky na dobu určitou.
• Míra nezaměstnanosti vzrosla
  Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla o 3,5 % oproti 3,4 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 3,6 %.
• Míra nezaměstnanosti vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla na 4 % oproti 3,7 % v prosinci. Trhy očekávaly růst na 3,9 %.
• Míra nezaměstnanosti zaskočila analytiky, když poprvé po devíti letech překročila hranici pěti procent. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím
  Míra nezaměstnanosti v Česku nečekaně a nepříjemně narůstá, na devítileté maximum. V lednu dosáhla úrovně 5,13 procenta, která je nejvyšší od ledna 2017 (viz graf Bloombergu níže). Navíc je pravděpodobné, že nyní v únoru naroste na 5,2 procenta, než se začne snižovat na červnovou úroveň rovných pěti procent. Je tedy pravděpodobné, že se letos už pod úroveň pěti procent nevrátí.
• Míra nezaměstnanosti zůstává nízko, koruna vůči euru se i proto blíží k nejsilnější úrovni od roku 2011
  Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.
• Miran z Fedu signalizuje další dvě snížení sazeb v letošním roce a pokračující dezinflační proces 🗽
  Jmenovaný Donaldem Trumpem, člen Fedu Stephen Miran signalizuje potřebu dalšího snižování sazeb, čímž otevírá cestu pro minimálně dvě snížení sazeb ještě letos. Současně ministr financí USA Bessnet naznačil možnost delšího příměří v obchodních clech vůči Číně. Zde je přehled hlavních vyjádření Stephena Mirana:
• Míra pesimismu ve výrobě roste, firmy v prosinci propouštěly
  Index nákupních manažerů pro výrobní sektor v prosinci mírně rostl, v souladu s tím, co jsme očekávali my i trh. Proti listopadu došlo ke zvýšení z 41,7 na 42,6 bodu a po třech měsících se podařilo zastavit sérii poklesů. Celkově ale index zůstává dále hluboko pod hranicí 50 bodů, což značí výrazné zhoršování zdraví českého zpracovatelského průmyslu.
• Míra restrikce Fedu výrazně zesílí
  Stejně tak jako začátek nového školního roku přivede žáky do školních lavic, tak začátek září dostane zpátky ke strojům obchodníky na finančních trzích a volatilita jde vzhůru. Návrat z dovolených “ke strojům” však může být tento rok okořeněný něčím dalším - s novým školním rokem spouští Fed další vlnu restrikce, když akceleruje měsíční redukci své bilance až na 95 mld. dolarů.
• Míra úspor domácností i zisků firem zůstává vysoká
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika stagnovala místo původně avizovaného růstu o 0,1 %. V meziročním vyjádření pak klesla o 0,6 %, zatímco podle předchozích dvou odhadů to bylo o 0,4 %. Ekonomika tak stále zaostává za svou předpandemickou úrovní, a to o více než jedno procento.
• Míra úspor domácností na rekordní úrovni
  Česká ekonomika podle třetího zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,6 % a její meziroční pokles činil 4,8 %. Ve srovnání s druhým odhadem je tak v meziročním srovnání o desetinku hlubší. Revize ve struktuře byly pouze drobné. Směrem nahoru byly revidovány vládní výdaje, dolu pak investice a zásoby. Za celý loňský rok domácí ekonomika poklesla o 5,6 %.
• Míra úspor domácnosti stále výrazně nad průměrem
  Třetí, zpřesněný odhad výkonu domácí ekonomiky za druhé čtvrtletí žádnou revizi nepřinesl. Dynamika HDP dosáhla v mezikvartálním srovnání 0,5 %, v tom meziročním pak 2,6 %. Třetí odhad nicméně nabídl pohled na sektorové účty. Ty ukázaly, že míra úspor domácností zůstává stále výrazně nad svým dlouhodobým průměrem i nad úrovněmi kde se pohybovala před pandemií (zhruba 11 %). Ve druhém čtvrtletí se nacházela na 18,4 %, přičemž ve srovnání s předchozím čtvrtletím byla o 0,6 pb vyšší. Domácnosti tak stále drží naakumulované nadměrné úspory, což se pak odráží v pouze pozvolném oživení spotřeby domácností. Ta tak stále zůstává o více než jedno procento za svou předpandemickou úrovní.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika rostla během třetího čtvrtletí loňského roku tepem 0,8 % mezičtvrtletně, což znamenalo meziroční vzestup o 2,8 %. Výsledek tak odpovídal předchozímu odhadu. Za silným mezikvartálním růstem stál hlavně vývoz, a to zejména ve službách.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl kosmetickou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy na 3,6 %. Drobné změny nastaly ve struktuře. Hlavním zdrojem růstu zůstal čistý export, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Fixní investice přispěly pouze nepatrně (+0,2 pb). Kladný byl i příspěvek změny stavu zásob (+0,3 pb), když ještě dle druhého odhadu byl záporný. Spotřeba domácností se mezičtvrtletně snížila o 1,7 % a HDP zredukovala růst o 0,8 pb.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl drobnou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy 3,6 %. Z předchozího čtení již víme, že hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu ekonomiky byl čistý vývoz, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Mírně rostly i fixní investice (0,5 % q/q). Příspěvek změny stavu zásob byl naopak mírně záporný. Zklamáním byla spotřeba domácností, která se mezičtvrtletně snížila o 1,8 %.
• Míra úspor v Česku opět vzrostla, co to znamená?
  Česká míra úspor ke konci roku opět překvapivě vzrostla a dosáhla 19,4 %. To je z historického pohledu velmi vysoké číslo - dlouhodobě Češi před rokem 2019 spořili zhruba 12 % ze svých příjmů. Pak přišla pandemie COVID 19 a napříč vyspělým světem šla míra úspor prudce vzhůru - stát garantoval domácnostem příjmy, které však častokrát nebyly kryté prací a nebylo je také kde utrácet (velká část segmentu služeb byla mimo hru).
• Míra zadlužení veřejného sektoru je nejnižší od propuknutí krize
  „Míra zadlužení sektoru vládních institucí je nejnižší od propuknutí krize. Dosahuje úrovně 32,0 procenta hrubého domácího produktu. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra zisku a investic nefinančních podniků klesá
  Třetí odhad statistického úřadu potvrdil předchozí údaj, podle kterého český hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. K mírné opravě došlo u mezičtvrtletní dynamiky, když byl předchozí pokles o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl tedy -3,4 %. Nižší hospodářský výkon je dán především klesající investiční aktivitou a zahraniční poptávkou, naopak rostoucí výdaje vládních institucí přispívaly pozitivně a bránily ještě hlubšímu poklesu.