Míra nezaměstnanosti v zimě tradičně roste, Česko má ale i tak 250 tisíc volných pracovních míst vhodných pro cizince, kteří by zmírnili inflaci. Těch se ale nedostává, a krize na Ukrajině to může ještě zhoršit

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti v ČR roste
  Míra nezaměstnanosti v dubnu v ČR podle dnešní tiskové konference ministryně Maláčové vzrostla na 3,4 % z předchozí úrovně 3,0 %. Na stránkách ministerstva bohužel tyto údaje opět chybí a nezbývá než věřit údajům z médií. Údaj byl jen desetinku pod naším očekáváním. Průměrné odhady trhu v tuto chvíli nejsou známé, ale s ohledem na předchozí vyjadřování ministryně Maláčové, která podobné číslo s předstihem avizovala, nemohlo jít o překvapení.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v příštích měsících zřejmě dosáhne úrovně deseti i více procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR vykáže za měsíc březen dle našeho předpokladu úroveň 3,8 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od ledna 2018, kdy však ovšem vrcholila zimní sezóna, takže míra nezaměstnanosti byla právě z důvodu běžné sezónnosti vyšší než ve zbytku roku. Poměrně razantní nárůst letošní březnové míry nezaměstnanosti, z únorové úrovně rovných tří procent, je i tak jen „slabým odvarem“ toho, co přinesou další měsíce. Během dubna lze čekat opravdový „náraz“ koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne. Míra nezaměstnanosti stoupne úrovni k šesti až sedmi procent, v dalších měsících roku se pak přiblíží k desetiprocentní hranici, v horším případě ji překoná. Míra nezaměstnanosti tak bude vyšší než v nejhorší etapě světové finanční krize z doby před deseti lety. Záleží ovšem také na tom, jak razantní budou vládní opatření na podporu ekonomiky, jako jsou výhodné půjčky či kurzarbeit, a samozřejmě na tom, jak dlouho nakonec potrvá nouzový stav a další omezující opatření pro boj s koronavirem, a to jak v ČR, tak v zahraničí, zejména v zemích našich významných přímých a nepřímých obchodních partnerů. V tuto chvíli se ale předpoklad opětovného rozjetí převážné části nyní „vypnuté“ ekonomiky ještě před koncem letošního prvního pololetí jako až příliš optimistický, což nahrává tomu, že se v rámci tuzemského trhu práce naplní výše uvedené prognózované údaje.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v září klesla na rekordní minimum od roku 1993. Ve světě nám konkuruje pouze Japonsko a Island
  Míra nezaměstnanosti dle metodiky Českého statistického úřadu (vychází z výběrových šetření, nikoli ze statistik úřadů práce) se v září propadla na svoji nejnižší úroveň minimálně od roku 1993. Vykázala totiž úroveň 2,2 procenta, čímž klesla pod letošní rekordní minimum 2,3 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně na 11,9 procentech, britská výroba na 8měsíčním minimu a analýza EUR/GBP
  Španělská výroba si v březnu nepatrně polepšila a počtvrté v řadě se udržela v expanzivní zóně (nad...
• Míra nezaměstnanosti v lednu stoupla, kvůli zimnímu období
  Míra nezaměstnanosti v lednu podle našeho předpokladu stoupla z prosincové úrovně 2,9 procenta na hodnotu 3,1 procenta. Růst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je každoročním, „železným pravidlem“ českého trhu práce. Nelze z něj tedy usuzovat na zhoršování situace na trhu práce. K jistému zhoršování letos dojde, ale to se projeví spíše stagnací celoroční míry nezaměstnanosti či jejím mírným nárůstem oproti loňsku, a to ale spíše na základě vývoje zejména ve druhé polovině letošního roku. Naopak dosavadní poměrně vlídný průběh zimy, která je zatím převážně nevídaně teplá, nahrává situaci na trhu práce. Výše popsaný růst míry nezaměstnanosti má totiž sezónní ráz. Souvisí se zimním přerušováním pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví či zemědělství, a také s ukončováním úvazků ke konci kalendářního roku. Čím teplejší zima bude, tím slabší bude sezónní výpadek pracovních míst a tím dříve dojde k obnově zaměstnanosti v období mimo zimu. Česko i v lednu tak jako tak zůstalo zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.
• Míra nezaměstnanosti v Maďarsku se snížila
  Míra nezaměstnanosti v květnu rostla o 4,3 % meziměsíčně oproti 4,4 % v dubnu. Trhy očekávaly růst o 4,4 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na rovná tři procenta. Koronavirus a burzovní propady se výrazněji projeví až ve druhé polovině letošního roku
  Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na úroveň rovných tří procent. K ochlazování stále přehřátého trhu dochází zatím jen velmi pozvolně. Propuštění zaměstnanci si v době stále enormně vysokého počtu volných pracovních míst rychle nacházejí nové pracovní místo, takže dynamika nezaměstnanosti se navzdory ochabnutí průmyslu vyvíjí podobně jako v minulých letech, letech konjukntury.
• Míra nezaměstnanosti v USA klesla na 5 a půlleté minimum, NFP šokoval trhy; analýza EUR/USD
  Evropský výrobní sektor (eurozóna) zažívá akceleraci, dnes to ukázal index nákupních manažerů (PMI), který posíli...
• Míra nezaměstnanosti v USA v prosionci vzrostla
  Tempo růstu nových pracovních míst mimo zemědělský sektor v prosinci v USA lehce zpomalilo, když se vytvořilo o 6...
• Míra nezaměstnanosti vyskočila nejvýše od roku 2017, vynecháme-li specifické období vrcholu covidové pandemie. Průmysl snižuje stavy kvůli drahým energiím a slabší poptávce
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu poskočila na 4,3 procenta, z prosincové úrovně 4,1 procenta. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší od přelomu let 2020 a 2021, kdy činila rovněž 4,3 procenta, ovšem byla z podstatné důsledkem probíhající covidové pandemie. Letos je tedy míra nezaměstnanosti nejvyšší od roku 2017, pokud vynecháme právě její vrchol ve specifickém pandemickém období.
• Míra nezaměstnanosti vzrosla
  Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla o 3,5 % oproti 3,4 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 3,6 %.
• Míra nezaměstnanosti vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla na 4 % oproti 3,7 % v prosinci. Trhy očekávaly růst na 3,9 %.
• Míra nezaměstnanosti zůstává nízko, koruna vůči euru se i proto blíží k nejsilnější úrovni od roku 2011
  Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.
• Míra pesimismu ve výrobě roste, firmy v prosinci propouštěly
  Index nákupních manažerů pro výrobní sektor v prosinci mírně rostl, v souladu s tím, co jsme očekávali my i trh. Proti listopadu došlo ke zvýšení z 41,7 na 42,6 bodu a po třech měsících se podařilo zastavit sérii poklesů. Celkově ale index zůstává dále hluboko pod hranicí 50 bodů, což značí výrazné zhoršování zdraví českého zpracovatelského průmyslu.
• Míra přijetí kryptoměn ženami narůstá
  Od roku 2010, kdy se tato třída aktiv poprvé objevila, dominovali odvětví investic do kryptoměn muži, situace se ale začíná měnit. Podle nedávného průzkumu izraelské investiční společnosti eToro narůstá obliba kryptoměn u žen.
• Míra restrikce Fedu výrazně zesílí
  Stejně tak jako začátek nového školního roku přivede žáky do školních lavic, tak začátek září dostane zpátky ke strojům obchodníky na finančních trzích a volatilita jde vzhůru. Návrat z dovolených “ke strojům” však může být tento rok okořeněný něčím dalším - s novým školním rokem spouští Fed další vlnu restrikce, když akceleruje měsíční redukci své bilance až na 95 mld. dolarů.
• Míra úspor domácností i zisků firem zůstává vysoká
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika stagnovala místo původně avizovaného růstu o 0,1 %. V meziročním vyjádření pak klesla o 0,6 %, zatímco podle předchozích dvou odhadů to bylo o 0,4 %. Ekonomika tak stále zaostává za svou předpandemickou úrovní, a to o více než jedno procento.
• Míra úspor domácností na rekordní úrovni
  Česká ekonomika podle třetího zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,6 % a její meziroční pokles činil 4,8 %. Ve srovnání s druhým odhadem je tak v meziročním srovnání o desetinku hlubší. Revize ve struktuře byly pouze drobné. Směrem nahoru byly revidovány vládní výdaje, dolu pak investice a zásoby. Za celý loňský rok domácí ekonomika poklesla o 5,6 %.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl kosmetickou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy na 3,6 %. Drobné změny nastaly ve struktuře. Hlavním zdrojem růstu zůstal čistý export, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Fixní investice přispěly pouze nepatrně (+0,2 pb). Kladný byl i příspěvek změny stavu zásob (+0,3 pb), když ještě dle druhého odhadu byl záporný. Spotřeba domácností se mezičtvrtletně snížila o 1,7 % a HDP zredukovala růst o 0,8 pb.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl drobnou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy 3,6 %. Z předchozího čtení již víme, že hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu ekonomiky byl čistý vývoz, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Mírně rostly i fixní investice (0,5 % q/q). Příspěvek změny stavu zásob byl naopak mírně záporný. Zklamáním byla spotřeba domácností, která se mezičtvrtletně snížila o 1,8 %.