Míra nezaměstnanosti zůstává nízko, koruna vůči euru se i proto blíží k nejsilnější úrovni od roku 2011

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti v Hongkongu výrazně vyšší, než se očekávalo 📌HK.cash posiluje
  Futures na Hang Seng (HK.cash) mírně posílily po zveřejnění slabších než očekávaných údajů o nezaměstnanosti v Hongkongu, která dosáhla úrovně 3,7 % oproti očekávaným 3,5 % a předchozím 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti v lednu stoupla, kvůli zimnímu období
  Míra nezaměstnanosti v lednu podle našeho předpokladu stoupla z prosincové úrovně 2,9 procenta na hodnotu 3,1 procenta. Růst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je každoročním, „železným pravidlem“ českého trhu práce. Nelze z něj tedy usuzovat na zhoršování situace na trhu práce. K jistému zhoršování letos dojde, ale to se projeví spíše stagnací celoroční míry nezaměstnanosti či jejím mírným nárůstem oproti loňsku, a to ale spíše na základě vývoje zejména ve druhé polovině letošního roku. Naopak dosavadní poměrně vlídný průběh zimy, která je zatím převážně nevídaně teplá, nahrává situaci na trhu práce. Výše popsaný růst míry nezaměstnanosti má totiž sezónní ráz. Souvisí se zimním přerušováním pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví či zemědělství, a také s ukončováním úvazků ke konci kalendářního roku. Čím teplejší zima bude, tím slabší bude sezónní výpadek pracovních míst a tím dříve dojde k obnově zaměstnanosti v období mimo zimu. Česko i v lednu tak jako tak zůstalo zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.
• Míra nezaměstnanosti v Maďarsku se snížila
  Míra nezaměstnanosti v květnu rostla o 4,3 % meziměsíčně oproti 4,4 % v dubnu. Trhy očekávaly růst o 4,4 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na rovná tři procenta. Koronavirus a burzovní propady se výrazněji projeví až ve druhé polovině letošního roku
  Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na úroveň rovných tří procent. K ochlazování stále přehřátého trhu dochází zatím jen velmi pozvolně. Propuštění zaměstnanci si v době stále enormně vysokého počtu volných pracovních míst rychle nacházejí nové pracovní místo, takže dynamika nezaměstnanosti se navzdory ochabnutí průmyslu vyvíjí podobně jako v minulých letech, letech konjukntury.
• Míra nezaměstnanosti v USA klesla na 5 a půlleté minimum, NFP šokoval trhy; analýza EUR/USD
  Evropský výrobní sektor (eurozóna) zažívá akceleraci, dnes to ukázal index nákupních manažerů (PMI), který posíli...
• Míra nezaměstnanosti v USA v prosionci vzrostla
  Tempo růstu nových pracovních míst mimo zemědělský sektor v prosinci v USA lehce zpomalilo, když se vytvořilo o 6...
• Míra nezaměstnanosti vyskočila nejvýše od roku 2017, vynecháme-li specifické období vrcholu covidové pandemie. Průmysl snižuje stavy kvůli drahým energiím a slabší poptávce
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu poskočila na 4,3 procenta, z prosincové úrovně 4,1 procenta. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší od přelomu let 2020 a 2021, kdy činila rovněž 4,3 procenta, ovšem byla z podstatné důsledkem probíhající covidové pandemie. Letos je tedy míra nezaměstnanosti nejvyšší od roku 2017, pokud vynecháme právě její vrchol ve specifickém pandemickém období.
• Míra nezaměstnanosti v zimě tradičně roste, Česko má ale i tak 250 tisíc volných pracovních míst vhodných pro cizince, kteří by zmírnili inflaci. Těch se ale nedostává, a krize na Ukrajině to může ještě zhoršit
  V lednu tradičně rostla míra nezaměstnanosti. Z prosincové úrovně 3,5 procenta stoupla na 3,6 procenta. Důvodem není zhoršování situace na trhu práce, ale každoročně se opakující ukončování sezónních prací v exteriéru. Také ke konci ledna končí četné úvazky na dobu určitou.
• Míra nezaměstnanosti vzrosla
  Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla o 3,5 % oproti 3,4 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 3,6 %.
• Míra nezaměstnanosti vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla na 4 % oproti 3,7 % v prosinci. Trhy očekávaly růst na 3,9 %.
• Míra pesimismu ve výrobě roste, firmy v prosinci propouštěly
  Index nákupních manažerů pro výrobní sektor v prosinci mírně rostl, v souladu s tím, co jsme očekávali my i trh. Proti listopadu došlo ke zvýšení z 41,7 na 42,6 bodu a po třech měsících se podařilo zastavit sérii poklesů. Celkově ale index zůstává dále hluboko pod hranicí 50 bodů, což značí výrazné zhoršování zdraví českého zpracovatelského průmyslu.
• Míra přijetí kryptoměn ženami narůstá
  Od roku 2010, kdy se tato třída aktiv poprvé objevila, dominovali odvětví investic do kryptoměn muži, situace se ale začíná měnit. Podle nedávného průzkumu izraelské investiční společnosti eToro narůstá obliba kryptoměn u žen.
• Míra restrikce Fedu výrazně zesílí
  Stejně tak jako začátek nového školního roku přivede žáky do školních lavic, tak začátek září dostane zpátky ke strojům obchodníky na finančních trzích a volatilita jde vzhůru. Návrat z dovolených “ke strojům” však může být tento rok okořeněný něčím dalším - s novým školním rokem spouští Fed další vlnu restrikce, když akceleruje měsíční redukci své bilance až na 95 mld. dolarů.
• Míra úspor domácností i zisků firem zůstává vysoká
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika stagnovala místo původně avizovaného růstu o 0,1 %. V meziročním vyjádření pak klesla o 0,6 %, zatímco podle předchozích dvou odhadů to bylo o 0,4 %. Ekonomika tak stále zaostává za svou předpandemickou úrovní, a to o více než jedno procento.
• Míra úspor domácností na rekordní úrovni
  Česká ekonomika podle třetího zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,6 % a její meziroční pokles činil 4,8 %. Ve srovnání s druhým odhadem je tak v meziročním srovnání o desetinku hlubší. Revize ve struktuře byly pouze drobné. Směrem nahoru byly revidovány vládní výdaje, dolu pak investice a zásoby. Za celý loňský rok domácí ekonomika poklesla o 5,6 %.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl kosmetickou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy na 3,6 %. Drobné změny nastaly ve struktuře. Hlavním zdrojem růstu zůstal čistý export, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Fixní investice přispěly pouze nepatrně (+0,2 pb). Kladný byl i příspěvek změny stavu zásob (+0,3 pb), když ještě dle druhého odhadu byl záporný. Spotřeba domácností se mezičtvrtletně snížila o 1,7 % a HDP zredukovala růst o 0,8 pb.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl drobnou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy 3,6 %. Z předchozího čtení již víme, že hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu ekonomiky byl čistý vývoz, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Mírně rostly i fixní investice (0,5 % q/q). Příspěvek změny stavu zásob byl naopak mírně záporný. Zklamáním byla spotřeba domácností, která se mezičtvrtletně snížila o 1,8 %.
• Míra úspor v Česku opět vzrostla, co to znamená?
  Česká míra úspor ke konci roku opět překvapivě vzrostla a dosáhla 19,4 %. To je z historického pohledu velmi vysoké číslo - dlouhodobě Češi před rokem 2019 spořili zhruba 12 % ze svých příjmů. Pak přišla pandemie COVID 19 a napříč vyspělým světem šla míra úspor prudce vzhůru - stát garantoval domácnostem příjmy, které však častokrát nebyly kryté prací a nebylo je také kde utrácet (velká část segmentu služeb byla mimo hru).
• Míra zadlužení veřejného sektoru je nejnižší od propuknutí krize
  „Míra zadlužení sektoru vládních institucí je nejnižší od propuknutí krize. Dosahuje úrovně 32,0 procenta hrubého domácího produktu. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra zisku a investic nefinančních podniků klesá
  Třetí odhad statistického úřadu potvrdil předchozí údaj, podle kterého český hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. K mírné opravě došlo u mezičtvrtletní dynamiky, když byl předchozí pokles o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl tedy -3,4 %. Nižší hospodářský výkon je dán především klesající investiční aktivitou a zahraniční poptávkou, naopak rostoucí výdaje vládních institucí přispívaly pozitivně a bránily ještě hlubšímu poklesu.