Lesy ČR a Budvar odvedou do rozpočtu 4,36 miliardy Kč, více, než se plánovalo

Čtěte více

• Lepší nálada v evropském průmyslu
  Březnové výsledky podnikatelských nálad v eurozóně přinesly lehké zlepšení. Souhrnný index nákupních manažerů PMI vzrostl z 50,2 bodů na 50,4 bodů, což signalizuje přibližnou stagnaci růstu v prvním čtvrtletí. Vývoj ve dvou hlavních sektorech je však rozdílný – aktivita ve službách ztrácí dynamiku (50,4), zatímco zpracovatelský průmysl sice zůstává v pásmu recese (48,7), ale podmínky jsou nejlepší za poslední dva roky. Začněme pohledem na služby, které po velkou část minulého roku setrvávaly pohodlně v růstovém pásmu a ekonomiku eurozóny držely nad vodou.
• Lepší podmínky pro čtvrtého operátora
  Česká republika hledá nového mobilního operátora pro 5G sítě, od kterých si stát slibuje, že na trh vstoupí už čtvrtá velká telekomunikační společnost. Český telekomunikační úřad nabízí výhodnější podmínky. Zájem projevily společnosti, které úřadu poslaly připomínky k plánované dražbě.
• Lepší příležitosti pro reformu důchodů jsme už promarnili
  Reforma třetího pilíře českého penzijního systému je až třetím nejlepším řešením důchodové otázky. Lepší příležitosti jsme totiž v minulosti promarnili.
• Lepší rozpočtové saldo díky provizoriu
  V prvních třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu. Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU. Režim rozpočtového provizoria skončil 21. března, a proto až další měsíce ukážou skutečnou kondici státního rozpočtu. Vláda letos počítá se schodkem 310 mld.
• Lepší rozpočtové saldo díky provizoriu. Íránský šok ale zvyšuje riziko, že schodek překročí plánovaných 310 mld. Kč
  V prvních třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu. Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU.
• Lepší rozpočtový schodek v listopadu, ale za cenu nižších investic
  Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.
• Lepší výběr daní a nižší růst výdajů zpomalují prohlubování deficitu státního rozpočtu
  Stát hospodařil za prvních osm měsíců letošního roku s deficitem 298,1 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 1,8 % a výdaje o 7,3 %. Meziměsíční prohloubení deficitu dosáhlo pouze 18,7 mld. Kč, zatímco průměrné tempo za první polovinu roku bylo kolem 55 mld. Kč měsíčně. Na lepším vývojem oproti plánovanému státnímu rozpočtu se shodně podílejí vyšší příjmy i nižší výdaje.
• Lepší vývoj státního rozpočtu nás vede k optimističtější naší prognózy
  Státní rozpočet hospodařil v prvních devíti měsících tohoto roku s deficitem 252,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 231,7 mld. Kč. Z pohledu zářijových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Tempo jeho prohlubování je však méně než poloviční ve srovnání s jarními měsíci spojené s akutními náklady vlády.
• Les Echos: Francouzská ekonomika vstupuje do recese, nezaměstnanost půjde nad 10 % a země přijde o AAA
  Francouzská ekonomika vstoupí podle nejnovějších dat statistického úřadu Insee d...
• Lesk a bída dluhopisů. Na co si dát pozor a jaké jsou investiční alternativy?
  Investice do dluhopisů jsou často považovány za bezpečnou volbu, avšak realita je mnohem složitější. Dluhopisy nabízejí předem stanovený výnos, ale rizika spojená s jejich držením jsou často přehlížena. Historicky nízké úrokové sazby mezi lety 2018–2020 vedly k masivní emisi firemních dluhopisů, jejichž splatnost přichází právě nyní. Mnoho emitentů však nebylo připraveno na výrazné ekonomické změny, včetně rostoucí inflace a stagnujícího růstu HDP.
• Lesy ČR jsou za rok 2019 ve ztrátě 790 milionů korun kvůli kůrovcové kalamitě
  Státní podnik Lesy České republiky – LČR se loni podle auditovaných výsledků propadl do ztráty 790 milionů korun oproti zisku 70 milionů korun v roce 2018.
• Lesy ČR loni zvedly zisk o 12 % na 5,3 miliardy Kč, státu z něj odvedou 3,3 miliardy
  Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil čistý zisk o 12 procent na 5,3 miliardy korun ze 4,74 miliardy korun v roce 2024. Šlo o nejvyšší zisk za posledních deset let. Státu z něj podnik odvede 3,3 miliardy korun. Zbytek zisku půjde do podnikových fondů. Meziroční zvýšení zisku bylo dáno rozpuštěním už nepotřebných rezerv. Tržby Lesy ČR loni zvýšily o 7,5 procenta na 15,8 miliardy korun. ČTK to řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Lesy ČR mají v roce 2025 odvést státu sedm mld. Kč, budou muset použít rezervy
  Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. ČTK to dnes řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Sedmimiliardový odvod je zahrnutý v příjmech státního rozpočtu na rok 2025, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
• Letadla Boeing 737 MAX jsou už bezpečná, říká evropský regulátor, vzlétnou do konce roku. Česká letiště ale teď mají jiné, existenční starosti, aerolinky jim škrtají lety
  Dosud problémová letadla Boeing 737 MAX, která jsou celosvětově uzemněna od loňského března, už jsou dostatečně bezpečná. To je nový závěr evropské agentury pro bezpečnost v letectví EASA.
• Letadla Boeing 737 MAX mohou v USA opět létat. Akcie firmy prudce stoupají
  Akcie výrobce Boeing mají našlápnuto, aby dnešní řádné obchodování zahájily na nejvyšší cenové úrovni za takřka půlroku, konkrétně za celé období od 9. června. Ve Spojených státech se dnes teprve začne s akciemi řádně obchodovat, ale před zahájením tohoto řádného obchodování nyní akcie Boeingu zdražují zhruba sedm procent v porovnání se včerejší uzavírací hodnotou. Jejich cena se blíží až k úrovni 225 dolarům za kus, zatímco včera uzavřely mírně na hodnotou 210 dolarů.
• Let americké ekonomiky zatím pokračuje bez mezipřistání
  Výroční konference ECB poutala i včera pozornost trhů, přičemž to byl paradoxně šéf americké centrální banky J. Powell, který vzbudil největší rozruch. Ten totiž v jedné z odpovědí uvedl, že nechce odepisovat scénář, že by Fed zvýšil úrokové sazby na následujících dvou zasedání po sobě (tzn. v červenci na 5,50 %, v září na 5,75 %).
• Letecká přeprava osob v Evropě klesne o 60 procent, odhadla IATA
  Počet letecky přepravených pasažérů v Evropě letos klesne o 60 procent, odhadlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Ohroženo je kvůli tomu zhruba sedm milionů pracovních míst v odvětví letecké dopravy a turistického ruchu. Aktuální výhled IATA zdůvodnila přetrvávajícími omezeními cestování a obavami z druhé vlny pandemie nemoci covid-19.
• Letecké společnosti Delta Airlines a Fastenal zahajují výsledkovou sezónu na Wall Street 🗽
  Výsledkovou sezónu na Wall Street zahájily zprávy letecké společnosti Delta Airlines (DAL.US) a společnosti Fastenal (FAST.US), která působí v oblasti logistiky, výroby a dodavatelského řetězce. Fastenal v předobchodní fázi ztrácí 3 % navzdory silnému reportu, Delta se obchoduje o 2,5 % výše navzdory slabému reportu díky vyššímu "letnímu" výhledu.
• Letecké společnosti padají do propasti
  „Některé státy zakázaly cesty do zahraničí, jiné svým občanům důrazně doporučují, aby nikam necestovali. Výsledkem je obrovský propad v poptávce po nákupu letenek. Letecké společnosti mají ohromné ztráty, některé pravděpodobně zbankrotují,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letecké společnosti spočetly ztráty způsobené koronavirem
  „Kvůli koronaviru se výrazně snížila poptávka lidí po létání do Asie. Nižší zájem není pouze o pevninskou Čínu, lidé přestávají létat i do Hongkongu, Singapuru a Japonska. Odhadované škody leteckých společností pravděpodobně převýší 160 miliard korun,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.