Turecký prezident vyhlásil bojkot elektroniky z USA

Čtěte více

• 💥 Turecko v krizi, lira pod palbou!
  Měnové krize nejsou pro Turecko ničím neobvyklým. Poslední epizoda se odehrála v roce 2018 a byla důsledkem neadekvátní měnové politiky a napětí mezi USA a Tureckem. V průběhu roku 2019 se situace stabilizovala. V minulých měsících jsme však svědky dramatického zhoršení. Problémem pro tureckou měnu se stala pandemie a úprk investorů do bezpečných přístavů. Centrální banka rychle "pálí" devizové rezervy, což je z velké části důsledkem její neochoty zvyšovat sazby. Turecko se navíc angažuje v množství geopolitických konfliktů. Hádky s USA začaly kvůli nákupu raketovému obrannému systému S-400 z Ruska. Země je navíc ve sporu s Řeckem, angažuje se v Sýrii a v konfliktu o Náhorní Karabach, který vypukl mezi Arménií a Ázerbájdžánem. A pokud by to někomu ještě přišlo málo, tak prezident Erdogan stojí v čele kritiků francouzského prezidenta ohledně jeho výroků o muslimech a dokonce vyzval k bojkotu francouzského zboží.
• Turecko zahájilo nové antimonopolní vyšetřování Googlu kvůli reklamním a fakturačním praktikám
  Turecký úřad pro hospodářskou soutěž v pátek oznámil, že zahájil formální vyšetřování Alphabetu, Googlu a souvisejících subjektů kvůli jejich reklamním a fakturačním praktikám. Šetření má prověřit, zda fakturační metody Googlu a jeho obchodní praktiky v oblasti online reklamních služeb pro inzerenty a reklamní agentury neporušují turecké soutěžní právo. Tento krok zapadá do širšího vzorce rostoucího regulačního tlaku na reklamní byznys Googlu v Turecku.
• Turecko znervózňuje investory
  Minulý týden v pátek se finanční trhy dostaly opět do červených čísel. Mohly za to především obavy z pokračujícího pádu turecké liry, která během tří měsíců poklesla o více než 15 procent své hodnoty. Kurz USD/TRY se vyšplhal až k 6 lirám za dolar. V polovině července to přitom bylo ještě 4,60 liry za dolar.
• Turecko způsobuje výprodeje na akciových trzích
  Americké akcie v pátek odepsaly 0,7 %, když nejvíce trpícími sektory byli těžaři a zpracovatelé komodit (-1,4 %), finanční domy (-1,2 %) a realitní developeři (-1,0 %). Jediným odvětvím, které se udrželo v plusu, byly energetické společnosti, jejichž akcie přidaly 0,3 %. Důvodem výprodejů jsou obavy z ekonomického stavu Turecka. To se promítá do výrazného oslabování tamní liry, které může vést dle některých předzvěstí až k menší bankovní krizi v Evropě. Důvodem jsou především emitované státní dluhopisy, z nichž velká část je denominována v americkém dolaru, jejichž splácení slábnoucí lira prodražuje.
• Turecko zvažuje využití zlata na obranu liry 🪙
  Turecká centrální banka připravuje širší sadu opatření na obranu domácí měny před volatilitou, kterou zesiluje válka v Íránu. Jednou z možností je i využití části masivních zlatých rezerv, jejichž hodnota dosahuje přibližně 135 miliard dolarů. Podle dostupných informací se diskutuje o transakcích typu zlato za devizy na londýnském trhu, které by mohly pomoci posílit schopnost banky zasahovat na devizovém trhu.
• Turecko zvýšilo úrokové sadzby. Líre to nepomohlo a jej pokles sa zrýchlil
  Turecko dnes nečakane zvýšilo úrokové sadzby. Jednodňovú z 8,25% na 8,5% a týždňovú zo 7,5% na 8%. A to aj napriek tomu, že turecký prezident Erdogan neustále opakuje, že chce nižšie úrokové sadzby. Prečo teda ide centrálna banka proti prezidentovi?
• Turecku hrozí od EU přísnější sankce za průzkum ve Středomoří
  Turecku hrozí přísnější sankce ze strany Evropské unie kvůli průzkumu zásob ropy a zemního plynu, který vede ve východním Středomoří. Podle Francie a Řecka nevyslyšela Ankara varování, aby se vyvarovala provokací, které v říjnu vyslaly členské země EU, píší dnes světové tiskové agentury. Přesný rozsah návrhu nových sankcí Paříž ani Atény zatím nepředstavily. Evropský parlament dnes navíc vyzval k uvalení sankcí na Turecko v souvislosti jeho aktivitami v severokyperském městě Varoša.
• Turecký index spotřebitelských cen o něco nižší, než se očekávalo. USDTRY málo změněn
  Turecký index spotřebitelských cen za březen dosáhl 68,5 % vs. 69,1 % oček. a 67,07 % dříve. CPI M/M dosáhl 3,16 % vs. 3,5 % oček. a 4,53 % předtím.
• Turecký prevrat a finančný trh
  Pokus o prevrat v Turecku prišiel počas piatkovej noci. Časová chronológia udalostí pokusu o prevrat v Turecku poukazuje, že ten bol z hľadiska finančných trhov uskutočnený len niekoľko hodín pred zatvorením piatkového obchodovania na finančnom trhu.
• Turecký prezident se chová jako ekonomický analfabet
  „Turecko má vážné problémy s inflací a oslabováním své měny. To odrazuje zahraniční investory, kterým nedůvěryhodná politika tamní centrální banky ničí plánované projekty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Turismus na akciovém trhu opět trpí kvůli zpoždění vakcín
  Akcie v odvětví cestovního ruchu utrpěly další porážku na akciovém trhu poté, co společnost Johnson & Johnson dočasně pozastavila pokusy s vakcínou proti koronavirům a Eli Lilly zastavila pokusy s experimentální léčbou protilátkami proti Covid-19.
• Turistický ruch v ČR trpí, jen Číňanů a Korejců ubylo v prvním čtvrtletí meziročně zhruba sto tisíc. A bude mnohem hůře
  Turistický ruch v České republice se v letošním prvním čtvrtletí „vrátil o pět let nazpět“. V hromadných ubytovacích zařízeních se totiž od ledna do března ubytovalo 3,1 milionu lidí, což je ve nejméně od prvního čtvrtletí roku 2015. Situaci přitom ještě částečně zachránil turismus obyvatel ČR, kterých se letos v prvním čtvrtletí ubytovalo 1,62 milionu. Cizinců se totiž ubytovalo jen 1,48 milionu, což je nejméně dokonce od prvního čtvrtletí 2014. Největší úbytek hostů tak v meziročním sledování zaznamenaly ty regiony České republiky, které jsou zvláště vyhledávané právě zahraničními návštěvníky, jako je Jihočeský kraj a zejména Český Krumlov, jižní Morava a Praha.
• Turistika se v EU loni téměř zotavila z dopadů pandemie, mezi státy jsou rozdíly
  Odvětví turistiky se loni v Evropské unii téměř zotavilo z dopadů pandemie covidu-19. Počet přenocování v turistických zařízeních dosáhl 96 procent stavu před pandemií, uvedl ve své dnešní zprávě statistický úřad Eurostat. Mezi členskými státy jsou ale velké rozdíly. Česká republika byla zhruba na 89 procentech stavu z roku 2019, ale například Slovensko pouze na 72 procentech.
• Turo: Nová hvězda sdílené ekonomiky s přezdívkou Airbnb pro auta
  Na trhu existuje několik platforem pro používání sdílených automobilů, ovšem nyní se zdá, že se na výsluní dostává nový hráč, který se chystá změnit pravidla hry. Společnost Turo, která vypadá jako běžná aplikace, se možná brzy začne obchodovat na akciové burze, když první pokus načasovaný na začátek loňského roku nevyšel.
• Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu
  Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %.
• Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.
• Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.
• Tuzemská inflace dosahuje 18 %, ČEZ opět výrazně ztratil
  Evropa dnes pokračovala ve výprodejích. Nejztrátovějšími indexy starého kontinentu byly britský FTSE 100 (UK100), který odepsal 1,06 % a index pražské burzy PX (CZKCASH), který přišel o 1,65 % a seanci uzavřel na 1 133,93 bodech. Německý blue chip index DAX (DE30) se propadl o 0,43 % a obchodování zakončil na 12 220 bodech.
• Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU
  Inflace v Česku je sedmá nejnižší v Evropské unii. Nejnovější harmonizovaná čísla Eurostatu potvrzují únorový pokles meziroční míry inflace na 2,2 %, zatímco v EU došlo v průměru ke zvolnění na 2,8 %. Mezi členskými státy nadále existují výrazné rozdíly – nejvyšší inflaci reportovalo s náskokem Rumunsko (7,1 %), na opačném konci se nachází Lotyšsko a Dánsko (0,6 %). U našich sousedů na Slovensku inflace v únoru poklesla ze 4,4 % na 3,8 %. Celková inflace napříč sedmadvacítkou sice plošně klesá, jádrové cenové tlaky, především ve službách zůstávají ale nadále zvýšené.
• Tuzemská inflace je druhá nejnižší v EU
  Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu. V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší v celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot.