Turecký prezident se chová jako ekonomický analfabet

Čtěte více

• Turecko se opět střelilo do nohy a nevypadá to, že by mu docházela munice
  Turecko na sebe opět strhává světovou pozornost. Příčinou tohoto zájmu je invaze tureckých vojenských jednotek do sousední Sýrie. Snahou tureckého prezidenta Erdogana bylo vytlačit kurdské jednotky dále od svých hranic hlouběji do syrského vnitrozemí. Tento krok se ovšem setkal s výraznou kritikou zahraničí, které nevnímá kurdské milice jako teroristy, ale jako jednu z hlavních sil odpovědných za pád nechvalně proslulého Islámského státu.
• Turecko stáhlo z vod u Kypru průzkumnou loď Yavuz
  Turecká loď Yavuz dnes opustila vody jihozápadně od Kypru, kde prováděla průzkum surovinových ložisek. Původně měla na místě být podle Ankary do 12. října, ale dnes dorazila do tureckého Taşucu v provincii Mersin. Přesun lodě může pomoci zmírnit napětí panující ve východní části Středozemního moře kvůli sporům o právo na průzkum, uvedla agentura Reuters.
• Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena. Erdogan ji jmenoval, aby skoncovala s jeho "erdoganomikou", která fatálně ničí liru
  Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena, Hafize Gaye Erkan. Trhy sází na to, že má za úkol skoncovat s "erdoganomikou". Zřejmě už i samotného Erdogana se totiž podařilo přesvědčit, že cestou pekelnou je jeho boj s pádivou inflací prostřednictvím nastavování nizkoučkých úroků, jen zčásti kompenzovaného velmi drahými intervencemi na posílení liry. Zbavil se tak dosavadního šéfa centrální banky, jenž mu na cestě do pekel šel velmi loajálně na ruku.
• 💥 Turecko v krizi, lira pod palbou!
  Měnové krize nejsou pro Turecko ničím neobvyklým. Poslední epizoda se odehrála v roce 2018 a byla důsledkem neadekvátní měnové politiky a napětí mezi USA a Tureckem. V průběhu roku 2019 se situace stabilizovala. V minulých měsících jsme však svědky dramatického zhoršení. Problémem pro tureckou měnu se stala pandemie a úprk investorů do bezpečných přístavů. Centrální banka rychle "pálí" devizové rezervy, což je z velké části důsledkem její neochoty zvyšovat sazby. Turecko se navíc angažuje v množství geopolitických konfliktů. Hádky s USA začaly kvůli nákupu raketovému obrannému systému S-400 z Ruska. Země je navíc ve sporu s Řeckem, angažuje se v Sýrii a v konfliktu o Náhorní Karabach, který vypukl mezi Arménií a Ázerbájdžánem. A pokud by to někomu ještě přišlo málo, tak prezident Erdogan stojí v čele kritiků francouzského prezidenta ohledně jeho výroků o muslimech a dokonce vyzval k bojkotu francouzského zboží.
• Turecko znervózňuje investory
  Minulý týden v pátek se finanční trhy dostaly opět do červených čísel. Mohly za to především obavy z pokračujícího pádu turecké liry, která během tří měsíců poklesla o více než 15 procent své hodnoty. Kurz USD/TRY se vyšplhal až k 6 lirám za dolar. V polovině července to přitom bylo ještě 4,60 liry za dolar.
• Turecko způsobuje výprodeje na akciových trzích
  Americké akcie v pátek odepsaly 0,7 %, když nejvíce trpícími sektory byli těžaři a zpracovatelé komodit (-1,4 %), finanční domy (-1,2 %) a realitní developeři (-1,0 %). Jediným odvětvím, které se udrželo v plusu, byly energetické společnosti, jejichž akcie přidaly 0,3 %. Důvodem výprodejů jsou obavy z ekonomického stavu Turecka. To se promítá do výrazného oslabování tamní liry, které může vést dle některých předzvěstí až k menší bankovní krizi v Evropě. Důvodem jsou především emitované státní dluhopisy, z nichž velká část je denominována v americkém dolaru, jejichž splácení slábnoucí lira prodražuje.
• Turecko zvýšilo úrokové sadzby. Líre to nepomohlo a jej pokles sa zrýchlil
  Turecko dnes nečakane zvýšilo úrokové sadzby. Jednodňovú z 8,25% na 8,5% a týždňovú zo 7,5% na 8%. A to aj napriek tomu, že turecký prezident Erdogan neustále opakuje, že chce nižšie úrokové sadzby. Prečo teda ide centrálna banka proti prezidentovi?
• Turecku hrozí od EU přísnější sankce za průzkum ve Středomoří
  Turecku hrozí přísnější sankce ze strany Evropské unie kvůli průzkumu zásob ropy a zemního plynu, který vede ve východním Středomoří. Podle Francie a Řecka nevyslyšela Ankara varování, aby se vyvarovala provokací, které v říjnu vyslaly členské země EU, píší dnes světové tiskové agentury. Přesný rozsah návrhu nových sankcí Paříž ani Atény zatím nepředstavily. Evropský parlament dnes navíc vyzval k uvalení sankcí na Turecko v souvislosti jeho aktivitami v severokyperském městě Varoša.
• Turecký index spotřebitelských cen o něco nižší, než se očekávalo. USDTRY málo změněn
  Turecký index spotřebitelských cen za březen dosáhl 68,5 % vs. 69,1 % oček. a 67,07 % dříve. CPI M/M dosáhl 3,16 % vs. 3,5 % oček. a 4,53 % předtím.
• Turecký prevrat a finančný trh
  Pokus o prevrat v Turecku prišiel počas piatkovej noci. Časová chronológia udalostí pokusu o prevrat v Turecku poukazuje, že ten bol z hľadiska finančných trhov uskutočnený len niekoľko hodín pred zatvorením piatkového obchodovania na finančnom trhu.
• Turecký prezident vyhlásil bojkot elektroniky z USA
  Turecko je připraveno bojkotovat elektroniku ze Spojených států, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, zejména proto, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona. Spojené státy zavedly sankce vůči tureckým ministrům vnitra a spravedlnosti a zdvojnásobily cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka.
• Turismus na akciovém trhu opět trpí kvůli zpoždění vakcín
  Akcie v odvětví cestovního ruchu utrpěly další porážku na akciovém trhu poté, co společnost Johnson & Johnson dočasně pozastavila pokusy s vakcínou proti koronavirům a Eli Lilly zastavila pokusy s experimentální léčbou protilátkami proti Covid-19.
• Turistický ruch v ČR trpí, jen Číňanů a Korejců ubylo v prvním čtvrtletí meziročně zhruba sto tisíc. A bude mnohem hůře
  Turistický ruch v České republice se v letošním prvním čtvrtletí „vrátil o pět let nazpět“. V hromadných ubytovacích zařízeních se totiž od ledna do března ubytovalo 3,1 milionu lidí, což je ve nejméně od prvního čtvrtletí roku 2015. Situaci přitom ještě částečně zachránil turismus obyvatel ČR, kterých se letos v prvním čtvrtletí ubytovalo 1,62 milionu. Cizinců se totiž ubytovalo jen 1,48 milionu, což je nejméně dokonce od prvního čtvrtletí 2014. Největší úbytek hostů tak v meziročním sledování zaznamenaly ty regiony České republiky, které jsou zvláště vyhledávané právě zahraničními návštěvníky, jako je Jihočeský kraj a zejména Český Krumlov, jižní Morava a Praha.
• Turistika se v EU loni téměř zotavila z dopadů pandemie, mezi státy jsou rozdíly
  Odvětví turistiky se loni v Evropské unii téměř zotavilo z dopadů pandemie covidu-19. Počet přenocování v turistických zařízeních dosáhl 96 procent stavu před pandemií, uvedl ve své dnešní zprávě statistický úřad Eurostat. Mezi členskými státy jsou ale velké rozdíly. Česká republika byla zhruba na 89 procentech stavu z roku 2019, ale například Slovensko pouze na 72 procentech.
• Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu
  Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %.
• Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.
• Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala
  Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.
• Tuzemská inflace dosahuje 18 %, ČEZ opět výrazně ztratil
  Evropa dnes pokračovala ve výprodejích. Nejztrátovějšími indexy starého kontinentu byly britský FTSE 100 (UK100), který odepsal 1,06 % a index pražské burzy PX (CZKCASH), který přišel o 1,65 % a seanci uzavřel na 1 133,93 bodech. Německý blue chip index DAX (DE30) se propadl o 0,43 % a obchodování zakončil na 12 220 bodech.
• Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU
  Inflace v Česku je sedmá nejnižší v Evropské unii. Nejnovější harmonizovaná čísla Eurostatu potvrzují únorový pokles meziroční míry inflace na 2,2 %, zatímco v EU došlo v průměru ke zvolnění na 2,8 %. Mezi členskými státy nadále existují výrazné rozdíly – nejvyšší inflaci reportovalo s náskokem Rumunsko (7,1 %), na opačném konci se nachází Lotyšsko a Dánsko (0,6 %). U našich sousedů na Slovensku inflace v únoru poklesla ze 4,4 % na 3,8 %. Celková inflace napříč sedmadvacítkou sice plošně klesá, jádrové cenové tlaky, především ve službách zůstávají ale nadále zvýšené.
• Tuzemská inflace opětovně zvolnila
  Po překvapivě vyšší dubnové inflaci došlo v květnu k jejímu zvolnění z 2,9 % na 2,6 %. V meziročním srovnání tak inflace zaostala za očekáváním trhu (2,8 %), oproti našemu odhadu byla nižší o desetinu procentního bodu. ČNB ve své jarní prognóze očekávala růst spotřebitelských cen o 2,5 %.