Stavebnictví klesá, postrádá pracovníky, byty proto zdraží. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno

Čtěte více

• Stavebnictví čelí koronaviru lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v březnu jen mírně. V očištěném vyjádření stavební produkce klesla meziročně o 2,3 procenta, což je údaj plně srovnatelný, nebo dokonce převyšující slabšími měsíce loňského roku.
• Stavebnictví čelí koronaviru mnohem lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v dubnu jen poměrně mírně. Stavební produkce klesla meziročně o 4,6 procenta, což je sice dvojnásobný propad oproti březnu, avšak v porovnání s více než třetinovým zhroucením průmyslu jde o výsledek vlastně ještě celkem příznivý.
• Stavebnictví dále chřadne, obce a kraje přitom „sedí“ na svém loňském přebytku přes 72 miliard korun
  Stavební výroba se letos v lednu poměrně výrazně propadla, o 5,9 procenta. Navázala tak na loňský celoroční propad, jenž nastal po předchozích dvou letech růstu.
• Stavebnictví dostalo další tvrdou ránu. Průmysl se postupně zotavuje
  „Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví hlásí změnu trendu. Dostává se do útlumu
  „Zatímco náklady na výstavbu nových nemovitostí dál prudce narůstají kvůli zvyšujícím se cenám stavebních prací a materiálů, ceny nemovitostí na realitním trhu začínají stagnovat či dokonce mírně klesat. To vede k útlumu ve stavebnictví, který nastává po roce a čtvrt vykazovaného růstu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví i nadále ve výrazném útlumu
  Stavební produkce v prosinci klesla meziročně o 12,4 % a její pokles se tak znovu prohloubil z předchozích 8,4 %. Po sezonním očištění se stavební produkce snížila meziměsíčně o 2 %. Ve srovnání se zbytkem ekonomiky tak prosincové rozvolnění protiepidemických opatření stavebnictví nikterak nepomohlo. Výrazný útlum je i nadále patrný v oblasti pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 16,5 %. Pozemnímu stavitelství neprospívá především výrazná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje, neboť řada stavebních projektů vyžaduje delší dobu na realizaci. Firmy v tuto chvíli neinvestují, což se také odráží v nižší poptávce po stavebních pracích. Ty zřejmě nepoptávají ani domácnosti, když návštěvy stavebních firem v jejich obydlích komplikuje pokračující důraz na sociální distancování. Stavební firmy navíc stále trápí nedostatek pracovních sil, když chybí dělníci ze zahraničí. Dílčí oživení v posledním měsíci loňského roku zažilo naopak inženýrské stavitelství, které po předchozím poklesu o 1,3 % meziročně stagnovalo. To s největší pravděpodobností souviselo s vyššími vládními investicemi.
• Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky
  Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání autoprůmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
• Stavebnictví je v těžkém útlumu. Škodí mu vysoké úrokové sazba i neochota státu, krajů a obcí více investovat
  Stavebnictví v červnu snížilo svůj výkon, jak meziměsíčně, tak meziročně. Meziroční vyšší než desetinový propad signalizuje, že stavební výroba v Česku prochází závažným útlumem. Ten se projeví budoucí nižší nabídkou nových nemovitostí na trhu, což v oblasti rezidenční výstavby povede k dodatečnému tlaku na růst cen bydlení.
• Stavebnictví je v útlumu, klesá, což do budoucna může zdražit byty
  Stavební výroba v Česku se nadále nachází v útlumu, v dubnu meziročně klesla o 0,3 procenta, a to zejména v oblasti pozemního stavitelství. V něm je z vyšší míry než ve stavitelství inženýrském zaangažován soukromý sektor, který slabší stavební produkcí reaguje na mimořádnou inflaci uplynulých let a s ní související poměrně vysoké úrokové sazby, z nichž pramení investiční nejistota a horší dostupnost financování jak samotné výstavby, tak vlastního pořizování nemovitostí. Navíc, úrokové sazby letos klesají pozvolněji, než se čekalo, což útlum tuzemského stavebnictví prodlouží.
• Stavebnictví klesá, i když mírněji, zoufale postrádá pracovníky. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno
  Výkon tuzemského stavebnictví v březnu překonal očekávání analytiků, podobně jako výkon průmyslu. Stavební produkce byla sice meziročně nižší, ale celkem zanedbatelně, o zhruba tři procenta. V případě stavebnictví přitom nelze příliš hovořit o zkreslujícím statistickém efektu ponížené základny meziročního srovnání, jelikož ve stavebnictví se kvůli značné setrvačnosti celého odvětví pandemická krize loni projevila se znatelným zpožděním za dalšími odvětvími, včetně průmyslu. Letos v březnu ovšem stavební produkci nahrálo také zlepšení povětrnostních podmínek, jež se dostavilo, „jak to má být“, s koncem zimy a nástupem jara.
• Stavebnictví konečně obnovilo svůj růst
  Poslední červnové výsledky stavebnictví zcela jasně prokazují, že se toto odvětví alespoň v jedné části dostává do formy. Výroba se nyní zvýšila o 8,5 % a je to znovu zásluhou zejména pozemního stavitelství, které opět zažívá růst. Je to zejména díky novému boomu tuzemského realitního trhu. Oproti tomu se oblast inženýrského stavitelství i nadále stále nachází v útlumu. I přesto, že se v celé naší zemi prováděly rozsáhlé opravy komunikací, výkon inženýrského stavebnictví neustále meziročně klesá. Nyní je to o 2,2 %, ale od začátku roku se jeho produkce snížila dokonce o 7,3 %. Markantně chyběly velké projekty a aktivita směřovala ve velké míře stále pouze do oprav.
• Stavebnictví letos bude stagnovat, drtí jej vysoké úroky a neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Srpnový výsledek tuzemského stavebnictví je povzbudivý, otázkou však je, zda se nejedná o přechodný výkyv – ovlivněný například načasováním dovolených v sektoru stavebnictví nebo developmentu. V porovnání s červencem byl srpnový výkon stavební produkce o dvě procenta vyšší. Za vzestupem stoji nárůst výkonu pozemního stavitelství, protože to inženýrské meziměsíčně pokleslo. Meziročně tak stavebnictví v srpnu klesalo jen nepatrně, o 0,2 procenta. Jde o znatelné zmírnění červencového meziročního poklesu, který činil 2,1 procenta. Za celý letošek by mělo stavebnictví stagnovat.
• Stavebnictví loni silně rostlo, počet stavebních povolení ale čtvrtý rok klesal
  Stavební produkce v ČR meziměsíčně vzrostla v prosinci o 1,7 % poté, co v listopadu stagnovala. Za celý rok 2025 pak byla po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní vyšší o 9,3 %, zatímco v předchozích dvou letech klesala (v roce 2024 o 1,4 % a v roce 2023 o 2,4 %). K oživení přispělo jak inženýrské stavitelství (+10,5 % v roce 2025), tak to pozemní (+8,6 % v roce 2025). Pomohly pravděpodobně jednak vyšší vládní investice do infrastruktury, a pak také nižší úrokové sazby, které přispěly k oživení na realitním trhu.
• Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení. Developery svíraly vysoké úrokové sazby, stát zase upřednostnil ozdravování veřejných financí
  České stavebnictví loni po dvou letech růstu pokleslo, a to o 2,9 procenta. Jedná se o nejslabší výkon tuzemské stavební výroby od covidového roku 2020. Zároveň jde o třetí nejhorší výsledek uplynulých deseti let. Kromě loňska a zmíněného roku 2020 se stavebnictví v uplynulé dekádě propadlo už jen roku 2016. Poprvé právě od roku 2016 se loni propadlo současně jak pozemní, tak inženýrské stavitelství.
• Stavebnictví míří do útlumu
  „Tím, že z hypotečního trhu míří na realitní trh méně peněz, klesá poptávka po nákupu nemovitostí. To se zatím projevuje snížením počtu uskutečňovaných transakcí. V případě, že tato situace bude přetrvávat delší dobu, může docházet k poklesům cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví nadále drtí vysoké úroky, drahé hypotéky a investiční nejistota. Padající výstavba bytů v budoucnu umocní zdražování bydlení
  Stavební produkce v březnu opět zklamala, i když meziměsíční pokles byl výrazně nižší než v únoru. Ani teplá zima, jež ekonomice jako celku jinak výrazně pomohla, tak stavebnictví nenavádí na dráhu příznivějšího vývoje. Špatně se vyvíjí ale hlavně pozemní stavitelství, které v březnu meziměsíčně kleslo o 1,8 procenta.
• Stavebnictví na počátku roku v útlumu, za celý rok ale poroste
  Stavební produkce v průběhu prvního měsíce letošního roku poklesla o 1,2 % meziměsíčně. V případě pozemního stavitelství snížení činilo 0,4 % m/m, u inženýrského stavitelství byla zaznamenán pokles o výraznějších 2,6 %. Z pohledu meziroční dynamiky tak zmíněné meziměsíční poklesy znamenaly, že růst zpomalil, u celkové produkce z prosincových 10,8 % na lednových 8,2 %, u pozemního stavitelství z 9,4 % na 8,7 %, u inženýrského stavitelství pak z 13,7 % na 6,9 %.
• Stavebnictví naráží na nedostatek kapacit – bytů se letos začalo stavět nejvíce od roku 2009
  Stavební produkce se v říjnu po zářijovém vzepětí vrátila k meziročnímu propadu. Částečně kvůli poměrně vysoké srovnávací základně října loňského roku.
• Stavebnictví na vzestupu, rezidenční výstavba ale vázne
  Stavební produkce druhý měsíc v řadě rostla rychlým tempem. V červnu se meziměsíčně zvýšila o 2,6 %, zatímco v květnu vzrostla o 2,1 %. Meziročně byla po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní vyšší o výrazných 14 %.
• Stavebnictví nyní táhne hlavně rezidenční výstavba
  Tuzemská stavební produkce v červnu meziměsíčně stagnovala poté, co v předchozích dvou měsících klesala. Během dubna a května se snížila o shodných 1,1 % m/m. Přestože výkon stavebnictví v posledních třech měsících příliš silný nebyl, za celé druhé čtvrtletí tento sektor vykázal mezičtvrtletní nárůst o 1,5 %. Šlo však hlavně o doběh silných výsledků dosažených během února a března. V důsledku zhoršení výkonnosti v průběhu druhého čtvrtletí zároveň v červnu došlo k významnému zpomalení meziročního růstu celkové stavební produkce z 4,4 % na 2,0 % (po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní).