Nezaměstnanost dále mírně poklesla

Čtěte více

• Nezaměstnanost, ČR, leden 2024
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v lednu vzrostla z 3,7 % na 4,0 % a mírně tak překonala očekávání trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, listopad 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v listopadu beze změny na v říjnu dosažených 3,5 %, v souladu s očekáváním trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, prosinec 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice loni v prosinci vzrostla z 3,5 % na 3,7 %, v souladu s očekáváním trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, říjen 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v říjnu klesla ze zářijových 3,6 % na 3,5 %, což bylo z pohledu trhu mírné překvapení, neboť se čekala spíše stabilita na úrovni 3,6 %.
• Nezaměstnanost, ČR, srpen 2025
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v srpnu vzrostla na 4,5 %, zatímco finanční trh očekával stabilitu na úrovni 4,4 %.
• Nezaměstnanost, ČR, únor 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru meziměsíčně beze změny, na úrovni 3,9 %, v souladu s očekáváním trhu.
• Nezaměstnanost ČR 05/2023 – 3,5 %
  „Česká nezaměstnanost je neuvěřitelný fenomén. Kdo chce pracovat, tak zaměstnání má a ani tolik nezáleží na jeho kvalifikaci. Česká nezaměstnanost je držák, který přečká nejeden negativní vliv. I když z počtu lidí bez práce můžeme mít na první pohled radost, tak na druhý pohled už je vliv nezaměstnanosti negativní. Pokud máte tak dlouho nedostatek zaměstnanců, vytváří to na trhu práce významný vliv na navyšování mezd a to přispívá k inflaci. Trh práce tak mírně přispívá i k tomu, že je u nás stále inflace vysoká. Mírné zvýšení nezaměstnanosti a pročištění trhu by Česku do jisté míry prospělo. Některé podniky totiž už od pandemie uměle držíme nad vodou.“
• Nezaměstnanost ČR 08/2022 – 3,4 %
  „V Česku je stále hodně volných pracovních míst a nezaměstnanost není zasažena ani vysokými cenami vstupních surovin, ani snižujícím se tempem vývoje hospodářství. Vysvětlit to lze tím, že náš trh práce byl už dlouhou dobu velmi přehřátý. Jinými slovy kdo chtěl pracovat, mohl, a kdo nechtěl, tak tvořil onu přirozenou míru nezaměstnanosti okolo tří procent. Obávám se ale, že ani nezaměstnanost není nedotknutelná. Spolu se zimními měsíci může přijít i ochlazení na trhu práce. První sklárny už propouštějí a omezují produkci. Následovat budou další odvětví silně závislá na energiích.“
• Nezaměstnanost ČR 10/2022 – 3,5 %
  „Je až k neuvěření, jak je český pracovní trh stabilní a nenáchylný k otřesům zvenčí. Česká nezaměstnanost je stále jednou z nejnižších v Evropě a zatím ji tolik neovlivňují zvýšené ceny vstupních surovin pro zaměstnavatele. Nyní ale vstupujeme do náročné éry, kdy bude těžké udržet si všechny zaměstnance. Odhaduji, že řada firem začne propouštět na přelomu roku. V konečném důsledku by se počet lidí bez práce mohl příští rok vyšplhat přes 5 procent, což ale pro ekonomiku ani rozpočet není vůbec fatalní. Naopak to vytvoří zdravou konkurenci v boji o pracovní místo.“
• Nezaměstnanost dále mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob v květnu poklesl v souladu s naším očekáváním o další desetinu na 3,2 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 235 468. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny, tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno přes 57 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v květnu zbývalo 337 331.
• Nezaměstnanost dál klesá
  Česká registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v plíživém snižování, když v září poklesla o desetinu procentního bodu na hodnotu 3,5 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba šest tisíc, když dosáhl 262 142. Méně bylo ovšem evidováno i volných pracovních míst, kterých meziměsíčně ubylo 5 203 a k dispozici jich tak bylo 357 911. Ve srovnání se zářím loňského roku pak aktuálně hledá práci o 15 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 41 tisíc větší nabídky pozic. Aktuálně tak připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,7 uchazeče.
• Nezaměstnanost dál klesla na 3,7 %
  Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v poklesu, snížila se již čtvrtý měsíc v řadě a v souladu s naším odhadem dosáhla v květnu 3,7 %, po květnových 3,9 %. Je tak ještě více vzdálena od maxima 4,3 %, kterého dosáhla letos v únoru. Uchazečů o zaměstnání Úřad práce eviduje 273 302 oproti 285 822 v květnu. Počet volných pracovních míst vzrostl meziměsíčně o 9 000, výrazněji než květnu, kdy nárůst činil 3 197. Stále tak platí, že nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a strukturou uchazečů přetrvává. Komplikace v hledání nových zaměstnanců hlásí dle průzkumu mezi nákupními manažery (PMI) například průmyslové firmy. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 0,8 uchazeče, tedy stejně jako v květnu. Situace je odlišná mezi absolventy, kde na jedno volné pracovní místo připadá 0,1 uchazeče.
• Nezaměstnanost dál roste, obchodní bilance v plusu
  Podíl nezaměstnaných opět vzrostl, tentokrát ze 4,3 % na 4,4 %. To je pro trh překvapením, jelikož nikdo v rámci analytické obce neočekával jeho nárůst. Panoval jasný konsensus o stagnaci na lednové úrovni. Obchodní bilance dosáhla v lednu tohoto roku přebytku rovných 20 mld. Kč. To je výsledek, který je téměř v souladu s naší predikcí, zatímco trh očekával mírně nižší kladné saldo (15 mld. Kč).
• Nezaměstnanost dle očekávání mírně vzrostla
  Podíl nezaměstnaných se zvýšil z listopadových 3,5 % na 3,7 % v prosinci v souladu s tržní prognózou. Za tímto nárůstem stojí především sezónní vlivy, kdy během zimních měsíců se redukují některé sezónní práce.
• Nezaměstnanost dle očekávání vzrostla
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se zvýšil z červencových 3,5 % na 3,6 % v srpnu. Tento nárůst byl predikován napříč trhem a měl by být posledním do příchodu zimních měsíců.
• Nezaměstnanost eurozóny neroste
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v srpnu podle očekávání trhů na úrovni 6,6 %.
• Nezaměstnanost eurozóny podle očekávání trhů
  Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla podle očekávání trhů na 6,3 % meziměsíčně oproti revidovaným 6,2 % v listopadu.
• Nezaměstnanost jde nahoru jen velmi pomalu
  Podíl nezaměstnaných dosáhl v červenci 3,80 % a byl tak pouze o desetinu vyšší než v červnu. Měsíční nárůst nezaměstnanosti byl tentokrát zaznamenán v 66 okresech, v 11 okresech nezaměstnanost poklesla. Počet volných pracovních míst činil v červenci 334 283, což je ve srovnání s únorovými 351 tisíci stále vysoké číslo. Na jedno volné pracovní místo tak v červenci připadalo 0,8 uchazeče. Podíl nezaměstnaných byl zveřejněn již i k 3. srpnu, kdy jeho úroveň stoupla o další desetinu na 3,9 %. Z dosavadních šetření vyplývá, že statistika je vždy nejvyšší na začátku měsíce a poté má tendenci klesat. Podobný vývoj tak očekáváme i v srpnu. V následujících měsících se nezaměstnanost bude podle naší prognózy dále postupně zvyšovat. Na nízkých úrovních jí zatím drží mimo jiné i vládní program Antivirus. Ten by měl sice v srpnu skončit, s velkou pravděpodobností bude ale dále prodloužen. Svého vrcholu tak podle nás nezaměstnanost dosáhne až začátkem příštího roku, a to na úrovni mezi 5 a 6 %.
• Nezaměstnanost je nízká, ale česká ekonomika strádá. Proč potřebujeme cizince a flexibilní pracovní podmínky?
  Nezaměstnanost v České republice několik měsíců v řadě klesala. V rámci EU máme tak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná. Situace, kdy HDP padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem.
• Nezaměstnanost je v Česku nadále nízká
  „Nezaměstnanost se v Česku už několik měsíců drží na podobných hodnotách. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů od ÚP. V říjnu nezaměstnanost činila 3,8 % a oproti předchozímu měsíci poklesla o 0,1 procentního bodu. Zatímco v červnu činila 3,6 %, v červenci a srpnu se zvýšila na 3,8 %, v září pak dokonce na 3,9 %. V meziročním srovnání byl v říjnu podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, konkrétně o 28 363 uchazečů. Očekávám, že nezaměstnanost v nadcházejících měsících mírně vzroste. Zatím se do ní totiž ještě zcela nepropsal efekt ukončení sezónních prací. V listopadu by tak počet živnostníků a pracovníků z oblasti zemědělství či stavebnictví nahlášených na ÚP mohl stoupnout,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.