Nezaměstnanost jde nahoru jen velmi pomalu

Čtěte více

• Nezaměstnanost ČR 10/2022 – 3,5 %
  „Je až k neuvěření, jak je český pracovní trh stabilní a nenáchylný k otřesům zvenčí. Česká nezaměstnanost je stále jednou z nejnižších v Evropě a zatím ji tolik neovlivňují zvýšené ceny vstupních surovin pro zaměstnavatele. Nyní ale vstupujeme do náročné éry, kdy bude těžké udržet si všechny zaměstnance. Odhaduji, že řada firem začne propouštět na přelomu roku. V konečném důsledku by se počet lidí bez práce mohl příští rok vyšplhat přes 5 procent, což ale pro ekonomiku ani rozpočet není vůbec fatalní. Naopak to vytvoří zdravou konkurenci v boji o pracovní místo.“
• Nezaměstnanost dále mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob v červnu poklesl o další desetinu na 3,1 %. Po sezónním očištění nezaměstnanost stagnovala na 3,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 231 tisíc z květnových 235 tisíc. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno necelých 60 tisíc.
• Nezaměstnanost dále mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob v květnu poklesl v souladu s naším očekáváním o další desetinu na 3,2 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 235 468. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny, tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno přes 57 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v květnu zbývalo 337 331.
• Nezaměstnanost dál klesá
  Česká registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v plíživém snižování, když v září poklesla o desetinu procentního bodu na hodnotu 3,5 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba šest tisíc, když dosáhl 262 142. Méně bylo ovšem evidováno i volných pracovních míst, kterých meziměsíčně ubylo 5 203 a k dispozici jich tak bylo 357 911. Ve srovnání se zářím loňského roku pak aktuálně hledá práci o 15 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 41 tisíc větší nabídky pozic. Aktuálně tak připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,7 uchazeče.
• Nezaměstnanost dál klesla na 3,7 %
  Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v poklesu, snížila se již čtvrtý měsíc v řadě a v souladu s naším odhadem dosáhla v květnu 3,7 %, po květnových 3,9 %. Je tak ještě více vzdálena od maxima 4,3 %, kterého dosáhla letos v únoru. Uchazečů o zaměstnání Úřad práce eviduje 273 302 oproti 285 822 v květnu. Počet volných pracovních míst vzrostl meziměsíčně o 9 000, výrazněji než květnu, kdy nárůst činil 3 197. Stále tak platí, že nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a strukturou uchazečů přetrvává. Komplikace v hledání nových zaměstnanců hlásí dle průzkumu mezi nákupními manažery (PMI) například průmyslové firmy. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 0,8 uchazeče, tedy stejně jako v květnu. Situace je odlišná mezi absolventy, kde na jedno volné pracovní místo připadá 0,1 uchazeče.
• Nezaměstnanost dál roste, obchodní bilance v plusu
  Podíl nezaměstnaných opět vzrostl, tentokrát ze 4,3 % na 4,4 %. To je pro trh překvapením, jelikož nikdo v rámci analytické obce neočekával jeho nárůst. Panoval jasný konsensus o stagnaci na lednové úrovni. Obchodní bilance dosáhla v lednu tohoto roku přebytku rovných 20 mld. Kč. To je výsledek, který je téměř v souladu s naší predikcí, zatímco trh očekával mírně nižší kladné saldo (15 mld. Kč).
• Nezaměstnanost dle očekávání mírně vzrostla
  Podíl nezaměstnaných se zvýšil z listopadových 3,5 % na 3,7 % v prosinci v souladu s tržní prognózou. Za tímto nárůstem stojí především sezónní vlivy, kdy během zimních měsíců se redukují některé sezónní práce.
• Nezaměstnanost dle očekávání vzrostla
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se zvýšil z červencových 3,5 % na 3,6 % v srpnu. Tento nárůst byl predikován napříč trhem a měl by být posledním do příchodu zimních měsíců.
• Nezaměstnanost eurozóny neroste
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v srpnu podle očekávání trhů na úrovni 6,6 %.
• Nezaměstnanost eurozóny podle očekávání trhů
  Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla podle očekávání trhů na 6,3 % meziměsíčně oproti revidovaným 6,2 % v listopadu.
• Nezaměstnanost je nízká, ale česká ekonomika strádá. Proč potřebujeme cizince a flexibilní pracovní podmínky?
  Nezaměstnanost v České republice několik měsíců v řadě klesala. V rámci EU máme tak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná. Situace, kdy HDP padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem.
• Nezaměstnanost je v Česku nadále nízká
  „Nezaměstnanost se v Česku už několik měsíců drží na podobných hodnotách. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů od ÚP. V říjnu nezaměstnanost činila 3,8 % a oproti předchozímu měsíci poklesla o 0,1 procentního bodu. Zatímco v červnu činila 3,6 %, v červenci a srpnu se zvýšila na 3,8 %, v září pak dokonce na 3,9 %. V meziročním srovnání byl v říjnu podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, konkrétně o 28 363 uchazečů. Očekávám, že nezaměstnanost v nadcházejících měsících mírně vzroste. Zatím se do ní totiž ještě zcela nepropsal efekt ukončení sezónních prací. V listopadu by tak počet živnostníků a pracovníků z oblasti zemědělství či stavebnictví nahlášených na ÚP mohl stoupnout,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Nezaměstnanost již tři měsíce v řadě na úrovni 2,7 %
  Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 65 let v září zaznamenala hodnotu 2,7 % potřetí v řadě. Celkový počet nezaměstnaných činil 201 907, tj. o 2 882 méně než v předchozím měsíci. V letních měsících zaznamenala nezaměstnanost mírný sezónní nárůst spojený s příchodem nových absolventů na trh práce. S tím, jak se noví žadatelé o práci postupně budou zapojovat do pracovního procesu, může nezaměstnanost ještě dále klesat.
• Nezaměstnanost klesá. Zaměstnavatelé ale hledají lidi bez vzdělání
  Úřad práce ČR dnes zveřejnil podíl nezaměstnaných osob v ČR. Nezaměstnanost poklesla z březnových 3,7 % na dubnových 3,6 %. Před rokem ale nezaměstnanost činila jen 3,3 %. Meziměsíčně se tedy situace zlepšila, zatímco z meziročního hlediska je horší.
• Nezaměstnanost klesla
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla na 3,3 % oproti 3,4 % v březnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % oproti 3,7 % v březnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v květnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % meziměsíčně oproti 3,7 % v dubnu.
• Nezaměstnanost klesla podle očekávání
  Míra nezaměstnanosti v červnu klesla podle očekávání trhů na 3,4 % oproti 3,5 % v květnu.
• Nezaměstnanost mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob se v březnu meziměsíčně snížil o jednu desetinu procentního bodu a dosáhl tak 4,2 %, což bylo v souladu s naším předpokladem. Oproti únoru se situace na trhu práce zlepšila, když počet uchazečů o zaměstnání klesl o téměř 5 tisíc, zatímco volných pracovních míst přibylo více než 8 tisíc. Rostoucí trend počtu volných pracovních míst, pozorovatelný nepřetržitě již od října loňského roku, se tak nejen nezastavil, nýbrž naopak zesílil. Ve srovnání s březnem loňského roku je ovšem naopak zřetelné zhoršení, když meziročně přibylo více než 80 tisíc nezaměstnaných, a naopak ubyly více než 3 tisíce volných pracovních míst. Samotná míra nezaměstnanosti pak meziročně narostla o 1,2 procentního bodu. V celém Česku aktuálně na jedno volné pracovní místo připadá 0,9 uchazeče.
• Nezaměstnanost mírně poklesla
  V první dvou měsících letošního roku se nezaměstnanost držela na úrovni rovných 4 %. Březen přinesl nepatrné snížení na 3,9 %, kdy hlavní roli hrály sezónní vlivy. Ty by i v dalších měsících měly zapříčinit pokles nezaměstnanosti směrem k 3,5 %. Na celkové nezaměstnanosti se zatím příliš neprojevuje ani mírné propouštění v oblasti průmyslu vyplývající z reportu nákupních manažerů. Situace na českém trhu práce se tak příliš nemění. Firmy se i přes slabou poptávku neuchylují ve vyšší míře k propouštění, protože při obnovené poptávce by jim tito vyhození lidé mohli chybět.