Rozbřesk: Plynové dilema: Jak rychle se odstřihnout od Ruska?

Čtěte více

• Rozbřesk: Panika má ke konci daleko, co sledovat v tomto týdnu?
  Těžko si představit v nejbližších dnech konec tržní paniky. Přes víkend narazil záchranný balíček Donalda Trumpa v celkovém objemu 2 biliony dolarů na odpor demokratických senátorů, nové případy rostou exponenciálně jako houby po dešti (dosáhly necelých 340 tisíc), Angela Merkelová je po kontaktu s nakaženým doktorem v karanténě a jako třešinka na dortu vystoupil James Bullard z amerického Fedu s odhadem 50 procentního propadu amerického HDP ve druhém kvartále a nárůstu americké nezaměstnanosti až na 30 %. Těžko si představit horší koktejl zpráv.
• Rozbřesk: Panika na italském trhu dluhopisů. Čím déle vydrží, tím hůře pro...
  Je-li na trhu panika, tak není nic horšího, než rádoby rázná prohlášení politiků či vyloženě utilitární prohlášení šéfů hedgeových fondů. Přesně do takové kategorie patří včerejší komentáře komisaře Evropské komise Oettingera o tom, že “trhy (Italy) naučí”, či varování legendárního spekulanta Sorose, že Evropu čeká ohromná finanční krize. Když k tomu připočteme spekulace o tomu, kdy vlastně předčasné volby v Itálii budou (spekuluje se dokonce o 29. červenci), není se ani co divit, že italský vládní dluh se prakticky ocitl na kolenou.
• Rozbřesk: Panika na ropném trhu: útok na Saúdskou Arábii žene cenu ropy vzhůru
  Globální ropný trh zachvátila panika. Sobotní útok na ropné komplexy Abkajk a Churajs vyřadil z provozu více než polovinu saúdské produkce ropy (5,7 mil. barelů denně), ekvivalent celých pěti procent globální nabídky. To je z historického pohledu zcela bezprecedentní situace, která překonává výpadky spojené s válkou v Zálivu (1991) a islámskou revolucí v Íránu (1979), a má za následek skokový růst cen ropy Brent o aktuálních více než deset procent (při otevření trhu ropa zdražila dokonce o dvacet procent!).
• Rozbřesk: Pár inflačních lekcí ze sedmdesátek
  Absolventi ekonomických oborů si obzvláště v těchto dnech jistě často vzpomenou na příběh z úvodních kurzů makroekonomie, který se při přednáškách používá pro ilustraci tzv. nabídkového šoku - tedy na ropné krize 70. let minulého století. Až o něco později se dozví, že tento jednoduchý pohled na věc má háčky a že ropné embargo sice sehrálo důležitou roli, ale přičítat jemu samotnému stagflaci není úplně fér. V současnosti se tak ona - z pohledu blahobytu nemilá - historická epizoda interpretuje hlavně jako důsledek selhání hospodářských politik.
• Rozbřesk: Pátý týden dovolené by mohl stát firmy desítky miliard korun
  Mezi rusko-českou diplomatickou přestřelku a pandemii COVID 19 se v posledních dnech vklínilo ještě jedno téma - požadavek KSČM na povinných pět týdnů dovolené. Česko je v tuto chvíli v evropském pelotonu z pohledu délky povinné dovolené někde uprostřed, pokud tedy započítáme i státní svátky. Méně povinných dnů volna mají například v Británii nebo v Německu, více naopak v sousedním Slovensku nebo ve Francii. Řada podniků přitom v Česku používá pátý týden dovolené flexibilně jako bonus tam, kde to z jejich pohledu dává smysl - například jako věrnostní odměnu za počet odpracovaných roků.
• Rozbřesk: Pavel Řežábek vystoupil proti intervencím ČNB, co to znamená pro korunu?
  Dow Jones poprvé zlomil hranici 20 tisíc bodů, a to v době kdy Británie opouští Evropskou unii, Spojené státy hrozí novým protekcionismem a před francouzskými prezidentskými volbami vážně padají návrhy na odchod z eura. Je pravda, že z vyspělých ekonomik chodí v posledních dvou měsících převážně dobrá čísla - celkové odhady růstu pro tento rok se ale nijak zásadně nevylepšily a to samé platí i o odhadech zisků. Také je třeba vzít v potaz, že minimálně hospodářská expanze v USA není již vůbec mladá - ekonomika roste sedmým rokem v řadě a je otázka, jak se tento rok vypořádá s rychlejším růstem úrokových sazeb. To vše minimálně při pohledu na tržní optimismus vybízí k opatrnosti.
• Rozbřesk: Pět dva pro stabilitu sazeb, Mayová zkouší prorazit zeď
  Stejně jako v prosinci a v únoru dopadlo podle očekávání zasedání bankovní rady i v březnu. A stejný byl i poměr hlasů při hlasování, když se pět členů vyslovilo pro stabilitu sazeb, zatímco dva bankéři opět preferovali sazby vyšší. Určitou změnu v postoji centrální banky však tentokrát přesto nalézt můžeme. Na rozdíl od února, kdy bankovní rada považovala rizika prognózy jako mírně proinflační, hodnotí rizika stávající prognózy „jako zhruba vyrovnaná“. Za tzv. proinflační riziko ČNB považuje (stejně jako minule) kurz koruny, respektive pomalejší posilování české měny. Toto riziko však nyní vyvažuje výraznější cyklické zpomalení v zahraničí a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Nejistotou zůstal potenciální protekcionismus v mezinárodním obchodě, k němuž přibyl neřízený brexit, který byl ještě minule považován za riziko.
• Rozbřesk: Plameny v ukrajinské elektrárně posílají dolů eurodolar i měny střední Evropy. Plyn či pšenice letí do nebes
  Asi zcela nepřekvapivě jsou středoevropské měny (pomineme-li rubl) jednoznačně největší otloukánkem mezi měnami od počátku ruské invaze na Ukrajinu. V průměru proti euru ztratily zlotý, forint a koruna více než 5%. To sice není žádná katastrofa, avšak to neznamená, že nemůže být hůře. A to je velmi nemilá zpráva v dnešní inflační době. Nabízí se tedy otázka zdali by se středoevropské centrální banky neměly zamyslet nad tím zda má i nadále smysl držet a eventuálně akumulovat devizové rezervy, když venku zuří inflace v kombinaci s válkou a uprchlickou krizi. Situace však není tak univerzálně jednoduchá napříč regionem.
• Rozbřesk: Plán obnovy může do ekonomiky poslat v nejbližších letech až 200 mld. CZK
  Národní plán obnovy je na světě. Česko bude mít v jeho rámci možnost vyčerpat v následujících dvou letech prostředky na projekty až v hodnotě 200 miliard korun. Největší část prostředků jde na klimatické projekty (41 %) a digitální transformaci (23 %). Problém není ani tak v obecných prioritách – ty jsou jednoduše u fondu obnovy dány Bruselem. Minimálně 37 % investic musí směřovat do zelených projektů a dalších minimálně 20 % na digitalizaci. Potíž je opět v tom, že Česku klasicky vše trochu déle trvá.
• Rozbřesk: Plynová krize opět nabírá na obrátkách
  Cena plynu v Evropě opět skokově roste a včera se vyšplhala nad 130 EUR/MWh, což je nejvyšší úroveň od začátku března. Na vině jsou nové nabídkové šoky, se kterými se musí trh vypořádat a které ohrožují probíhající plnění zásobníku před topnou sezónou (k cílovým 80 % k prvnímu listopadu). Dobrou zprávou je, že tempo doplňování zásobníků v posledních týdnech akcelerovalo napříč celou EU a zvlášť dobře si vede Česko.
• Rozbřesk: Plyn prudce zlevňuje a Dědek z ČNB vidí riziko devalvačně-inflační spirály
  Velkoobchodní cena plynu, v současnosti jedna z nejostřeji sledovaných makro-finančních proměnných, se v průběhu včerejšího dne sesunula pod hranici 120 EUR/MWh. V porovnání s předválečným obdobím je evropský plyn stále velmi drahý (přibližně osminásobně), avšak oproti minulým týdnům, kdy se ceny držely nad 200 EUR/MWh, jde bezpochyby o pozitivní vývoj. Společně s plynem zlevňuje také elektřina, v rámci jejíž cenotvorby hraje plyn (resp. para-plynové elektrárny) zásadní roli jakožto marginální zdroj.
• Rozbřesk: PMI a Ifo naznačí kondici největší evropské ekonomiky
  Je za námi další prázdninový týden, o kterém se rozhodně nedá říct, že by byl na události nebo čísla zrovna nejbohatší. V tuzemsku jsme mohli zaznamenat další přebytek běžného účtu platební bilance, který ovšem z pohledu ročního vývoje žádnou změnu trendu nenaznačuje. V kumulovaném vyjádření se drží v blízkosti nuly, a tak časy, kdy kladné saldo vnějších běžných transakcí nepřímo pohánělo korunu k novým ziskům, jsou nyní minulostí. Sic v mírném plusu nicméně nesrovnatelném vzhledem k pozici nerezidentů na českém finančním trhu příliš koruně sílu nedodá. Ta se tak může spoléhat pouze na velkorysý úrokový diferenciál, slušné výkony ekonomiky v době slábnoucí evropské a asijské poptávky a samozřejmě i na nízkou averzi k riziku.
• Rozbřesk: PMI nejspíše potvrdí dobrou kondici ekonomiky většiny zemí eurozóny
  Eurozónu dnes čeká další nadílka měkkých dat v podobě indexů nákupních manažerů v průmyslu a ve službách, které naznačí, jak se asi dařilo ekonomikám v rámci eurozóny v srpnu. Slovo „asi“ je zcela na místě, protože půjde o první odhad, po němž bude jako již tradičně následovat na začátku září zpřesnění.
• Rozbřesk: Po centrálních bankách se pozornost stáčí k náladě v eurozóně…
  Po hektických týdnech, kterým kraloval Fed a ECB s dalším uvolněním měnových šroubů, by mělo přijít zklidnění. Start do tohoto týdne pravděpodobně bude na vlně lehkého pesimismu. Čínská delegace v pátek oznámila zkrácení své návštěvy v USA, což trhy interpretují jako klesající šanci na dohodu v nejbližších měsících (i když se to snažila americká strana později zpochybnit). Nic dobrého také nepřináší dnešní zpráva amerického ministerstva spravedlnosti, která ukazuje na narůstající čínské krádeže na poli duševního vlastnictví a obchodních tajemství.
• Rozbřesk: Počínaje novým školním rokem míra restrikce Fedu výrazně zesílí
  Stejně tak jako začátek nového školního roku přivede žáky do školních lavic, tak začátek září dostane zpátky ke strojům obchodníky na finančních trzích a volatilita jde vzhůru. Návrat z dovolených “ke strojům” však může být tento rok okořeněný něčím dalším - s novým školním rokem spouští Fed další vlnu restrikce, když akceleruje měsíční redukci své bilance až na 95 mld. dolarů.
• Rozbřesk: Podaří se dnes ECB nezklamat?
  Mario Draghi na dnešním zasedání ECB nebude mít vůbec jednoduchou roli. Ve světle startující německé recese a nejistoty spojené s brexitem od něj trhy budou čekat velký balík opatření. To ostatně slíbil na svém vystoupení v Sintře a později jeho závazek potvrdil hlavní ekonom ECB Oli Rehn. Problém může být v tom, že řadě národních centrálních bankéřů má se nazamlouvá restart politiky kvantitativního uvolňování (QE). Proti se se vyjádřili centrální bankéři z Německa, Rakouska, Nizozemí, ale zdrženlivý postoj zaujal i Villeroy z francouzské centrální banky. Hlavní otázka tedy zní, jak velký nakonec bude stimulační balík a bude v něm QE?
• Rozbřesk: Podaří se Fedu nezklamat?
  Červnové zasedání Fedu bude klíčovým momentem tohoto týdne. Trhy v posledních týdnech výrazně zvýšily své sázky na pokles amerických sazeb. Počítají s tím, že Fed do roka a do dne sníží sazby třikrát až čtyřikrát. I když málokdo sází již na červen, investoři očekávají od šéfa Fedu Jerome Powela jednoznačný holubičí vzkaz, horší prognózu a nižší očekávanou trajektorii sazeb (dot plots). V posledním průzkumu totiž centrální bankéři stále sázeli na růst sazeb v roce 2020. Je však otázkou, jak dramatickou změnu kurzu Fed trhům připraví. Pokud Jeremy POwel pouze zopakuje, že je ve světle obchodních válek nutné “bedlivě monitorovat” nově příchozí data, mohou být trhy ve finále zklamané.
• Rozbřesk: Podle Fedu je zpomalení jen přechodnou záležitostí
  Americká centrální banka vidí současné zpomalení pouze jako přechodnou záležitost. To je hlavní vzkaz ze včerejšího zasedání Fedu, které tentokrát přineslo jen málo nového.
• Rozbřesk: Podnikatelé jsou pro příští měsíce o něco optimističtější. Koruna zůstává v zajetí nálad
  Jen několik dnů před zavedením nových restriktivních opatření zveřejnil statistický úřad průzkum nálad mezi podnikateli a spotřebiteli, na kterém je asi nejzajímavější další nárůst inflačních očekávání. Ale popořadě. Důvěra v českou ekonomiku se v době prudce se zhoršující pandemické situace zvýšila, a to především díky příznivějším vyhlídkám průmyslových a stavebních firem. V obou odvětvích jsou navzdory rychle rostoucím cenám patrná příznivější očekávání vývoje poptávky v následujících třech měsících. V průmyslu lze tento obrat přičítat obratu v automobilovém průmyslu, který do října pociťoval důsledky omezení produkce v největším tuzemském producentovi osobních vozů.
• Rozbřesk: Podnikatelé optimismem nehýří, ropa ztrácí a Maďarsko zvedne sazby?
  Nejnovější data z ČR a vlastně i z Německa potvrzují dosavadní trend zhoršování podnikatelských nálad. Český podnikatelský sentiment se zhoršuje již téměř pravidelně od podzimu loňského roku a od dřívějšího a rychlejšího propadu mu bránily jen pozitivní výsledky ve stavebnictví zažívající boom vedoucí i k vyšším cenám v tomto odvětví. Pokud bychom se dívali jen na tuzemský průmysl, byl by patrný ústup optimismu daleko dříve, protože započal ještě před tím, než naše ekonomika začala skutečně výrazně šlapat na brzdu.