Meziroční růst cen v průmyslu zrychlil na 9,9 %

Čtěte více

• Meziroční dynamika nominálních mezd zvolnila na 7,1 %
  Meziroční dynamika mezd v české ekonomice zvolnila ve třetím kvartále ze +7,5 % na +7,1 %. Reálná mzda však díky rychlejšímu odeznívání inflace naopak zvolnila svůj pokles z -2,8 % na -0,8 %. Dnešní čísla jsou přibližně v souladu s poslední prognózou ČNB (+7,0 %) a to i při pohledu do struktury. Rychleji rostou mzdy (tak jak předpokládala centrální banka) v tržních odvětvích v čele se zpracovatelským průmyslem (+8,2 %) a vybranými službami - IT (+9 %) a pohostinství a hoteliérství (+8,8 %). Naopak zaostávají některé netržní služby v čele se školstvím (+3,3 %) a odvětví obchodu a stavebnictví.
• Meziroční inflace dále klesá, v červnu dosáhne jednociferných čísel
  Tuzemské spotřebitelské ceny v květnu vzrostly meziročně o 11,1 %, meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,3 %. Náš odhad spolu s odhadem trhu byl mírně nižší s meziroční dynamikou těsně pod 11 %, nejedná se však o významnější odchylku, která by měla potenciál více rozhýbat trh.
• Meziroční inflace na 8,8 %, ale pozor na meziměsíční přírůstky
  Meziroční inflace klesla z červnových 9,7 % na 8,8 % v červenci, což je v souladu s tržním očekáváním. Meziroční inflace tak od začátku roku bez přestávky dále klesá. Hlavními důvody dalšího poklesu inflace jsou vysoká srovnávací základna a nižší ceny pohonných hmot, které byly během minulého léta na svých historických maximech, zatímco letos jsou o téměř 24 % levnější.
• Meziroční inflace podle odhadů v květnu klesla na 2,6 procenta
  Meziroční inflace v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 3,2 procenta, odhadují analytici oslovení ČTK. Za meziročním snížením inflace je především vysoká srovnávací základna z loňského května, uvedli ekonomové. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve středu 10. června.
• Meziroční inflace podle odhadů v únoru stoupla
  Meziroční inflace zřejmě v únoru dále stoupla z lednových 3,6 procenta a přiblížila se ke čtyřem procentům. Vyplývá to z odhadů většiny analytiků oslovených ČTK. Důvodem růstu je zdražování energií nebo zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku platné od letošního roku. Český statistický úřad zveřejní údaje o inflaci v úterý 10. března.
• Meziroční inflace po více než roce zpomalila a je možné, že již dosáhla svého vrcholu
  Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala čtvrtý měsíc v řadě.
• Meziroční inflace v listopadu podle odhadů zřejmě stoupla nad šest procent
  Meziroční inflace v listopadu stoupla zřejmě na více než šest procent z říjnových 5,8 procenta. Analytici oslovení ČTK očekávají v listopadu inflaci v průměru 6,2 procenta. Zdražení očekávají ekonomové v téměř všech oddílech spotřebního koše. Nejistý je ale v listopadu podle nich vliv růstu cen energií, který může být mimo jiné tlumen listopadovým a prosincovým odpuštěním daně z přidané hodnoty u energií. Český statistický úřad zveřejní údaje o inflaci v pátek 10. prosince.
• Meziroční inflace zpomalila
  Index spotřebitelských cen v dubnu meziměsíčně klesl o 0,2 % a meziročně vzrostl o 12,7 %. Trhy očekávaly růst o 0,4 % meziměsíčně a o 13,3 % meziročně.
• Meziroční polské tržby stouply
  Maloobchodní tržby v lednu vzrostly na 10,6 % meziročně oproti 8 % v prosinci. Trhy očekávaly růst 10,5 % meziročně.
• Meziroční propad cen v průmyslu
  Ceny průmyslových výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 2,5 %, tedy méně, než očekávala naše prognóza, naopak více než predikoval trh. V meziročním srovnání byly nižší o 1,8 % a jedná se o první pokles od listopadu 2020. V případě cen zemědělských výrobců byl zaznamenán meziměsíční nárůst o 0,7 %, ale v meziročním srovnání pokračoval trend trvající již 9 měsíců, kdy ceny padaly, tentokrát o téměř 20 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen nadále zvolňuje
  Česká inflace v březnu klesla na 15,0 % y/y z únorových 16,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen nepatrně nad naší prognózou (14,8 % y/y). Stejně tak i ČNB očekávala 14,8 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen nadále zvolňuje
  Česká inflace v březnu klesla na 15,0 % y/y z únorových 16,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen nepatrně nad naší prognózou (14,8 % y/y). Stejně tak i ČNB očekávala 14,8 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen přibrzdí pod 3 %
  Údaje o průmyslové výrobě a maloobchodních tržbách za září ukáží slušný růst, který ještě nebude reflektovat blížící se epidemickou pohromu. Od České národní banky čekáme v listopadu vyčkávání a ponechání měnové politiky bez změny. Spotřebitelské ceny za říjen přibrzdil pokles cen energií a meziroční inflace tak pravděpodobně poprvé od dubna klesla pod 3 %.
• Meziroční růst tuzemské ekonomiky stále nad 2 %
  Růst české ekonomiky na začátku letošního roku zpomalil, když tempo mezičtvrtletního HDP zvolnilo z 0,7 % na 0,2 %. Meziroční růst dosáhl 2,1 %, což vzhledem k vývoji v eurozóně a zejména v Německu není špatný výsledek. Vážným rizikem je ale válka na Blízkém východě, která podle nás bude hlavním důvodem, proč letošní růst bude začínat jedničkou.
• Meziroční spotřebitelská inflace v zemích eurozóny roste
  Ve čtvrtek a v pátek oznámily březnovou míru spotřebitelské inflace Německo, Francie a Itálie. Klíčový závěr je, že spotřebitelská inflace během března v těchto zemích eurozóny rostla.
• Meziroční stagnace cen v průmyslu
  Ceny v průmyslu meziměsíčně poklesly o jednu desetinu procenta, zatímco naše i tržní prognóza predikovala mírný nárůst za březen. V meziročním srovnání ceny v tomto sektoru stagnovaly, a to navzdory vyskytujícím se problémům v námořní dopravě přes Rudé moře.
• Mezi USA a Čínou se bouří, dolar roste. NASDAQ na historickém maximu.
  Druhý červencový týden se nesl ve znaku růstu. A přestože obavy z obchodního konfliktu mezi USA a Čínou z očích investorů jen tak nevymizí, očekávané zisky ve Spojených státech a posilující dolar nahrávají do karet americké ekonomice.
• Mezi USA a eurozónou vzniká „ropná“ asymetrie, eurodolar by mohl změnit své chování
  Relativně umírněný růst cen ropy (například z 30 dolarů za barel na 60 – 70 dolarů za barel) se stal pro americkou ekonomiku pozitivním faktorem. Příčinou je rostoucí význam energetického sektoru v USA. Pro eurozónu a Japonsko je podobný růst cen ropy naopak stále negativní. Těmto zemím také prospívá, pokud ceny ropy klesají. V takovém případě se totiž zvyšují disponibilní příjmy domácností a to se následně projevuje na jejich poptávce.
• Mezi vedením Volkswagenu a zaměstnanci panuje napětí, příčinou je Tesla
  Mezi vedením největší evropské automobilky Volkswagen a závodní radou firmy panuje napětí. Firma se jednak nadále potýká s výrobními problémy kvůli nedostatku čipů, jednak šéf podniku Herbert Diess připouští, že konkurence ze strany americké automobilky Tesla může být pro Volkswagen problém. Obavy se ale dnes před několika tisíci zaměstnanců snažil rozptýlit, uvedla agentura Reuters.
• Mezi Washingtonem a Pekingem se otepluje, Trump chce být znovuzvolen. Radost by z toho měla mít i Babišova vláda, snáze bude příští rok plnit rozpočet
  Americké akcie včera vystoupaly na svůj historický rekord, evropské pokořily čtyřleté maximum. Na optimistickou vlnu dnes navazuje asijské obchodování. Trhy povzbuzuje kuloárová zpráva Financial Times, že americká administrativa diskutuje odstranění cel na čínské zboží, která zavedla v září. Tato cla zatěžují například dovážené oděvy či některé druhy elektroniky.