Meziroční polské tržby stouply

Čtěte více

• Meziroční dynamika cen průmyslových výrobců na lokálním dně
  Českou měnu včera opět oslabila nervozita na trzích spojená s blížícím se referendem o brexitu. Koruna vůči euru oslabila o další desetinu procenta, a kurz tak prolomil hranici 27,08 CZK/EUR. Domácí měna se tím pádem dostala na nejslabší úroveň v letošním roce. Ostatní regionální měny zažily smíšené obchodování. Forint mírně oslabil o 0,1 % a zlotý naopak čtvrt procenta přidal.
• Meziroční dynamika nominálních mezd zvolnila
  Meziroční dynamika mezd v české ekonomice zvolnila ve třetím kvartále ze 7,5 % na 7,1 %. Reálná mzda však díky rychlejšímu odeznívání inflace naopak zvolnila svůj pokles z -2,8 % na -0,8 %. Včerejší čísla jsou přibližně v souladu s poslední prognózou ČNB (+7,0 %), a to i při pohledu do struktury. Rychle rostou mzdy (jak předpokládala centrální banka) v tržních odvětvích v čele se zpracovatelským průmyslem (+8,2 %) a vybranými službami - IT (+9 %) a pohostinství a hoteliérství (+8,8 %). Naopak zaostávají některé netržní služby v čele se školstvím (+3,3 %) a odvětví obchodu a stavebnictví. Pro centrální banku však nakonec budou v tuto chvíli důležitější mzdová vyjednávání směrem k roku 2024.
• Meziroční dynamika nominálních mezd zvolnila na 7,1 %
  Meziroční dynamika mezd v české ekonomice zvolnila ve třetím kvartále ze +7,5 % na +7,1 %. Reálná mzda však díky rychlejšímu odeznívání inflace naopak zvolnila svůj pokles z -2,8 % na -0,8 %. Dnešní čísla jsou přibližně v souladu s poslední prognózou ČNB (+7,0 %) a to i při pohledu do struktury. Rychleji rostou mzdy (tak jak předpokládala centrální banka) v tržních odvětvích v čele se zpracovatelským průmyslem (+8,2 %) a vybranými službami - IT (+9 %) a pohostinství a hoteliérství (+8,8 %). Naopak zaostávají některé netržní služby v čele se školstvím (+3,3 %) a odvětví obchodu a stavebnictví.
• Meziroční inflace dále klesá, v červnu dosáhne jednociferných čísel
  Tuzemské spotřebitelské ceny v květnu vzrostly meziročně o 11,1 %, meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,3 %. Náš odhad spolu s odhadem trhu byl mírně nižší s meziroční dynamikou těsně pod 11 %, nejedná se však o významnější odchylku, která by měla potenciál více rozhýbat trh.
• Meziroční inflace na 8,8 %, ale pozor na meziměsíční přírůstky
  Meziroční inflace klesla z červnových 9,7 % na 8,8 % v červenci, což je v souladu s tržním očekáváním. Meziroční inflace tak od začátku roku bez přestávky dále klesá. Hlavními důvody dalšího poklesu inflace jsou vysoká srovnávací základna a nižší ceny pohonných hmot, které byly během minulého léta na svých historických maximech, zatímco letos jsou o téměř 24 % levnější.
• Meziroční inflace podle odhadů v květnu klesla na 2,6 procenta
  Meziroční inflace v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 3,2 procenta, odhadují analytici oslovení ČTK. Za meziročním snížením inflace je především vysoká srovnávací základna z loňského května, uvedli ekonomové. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve středu 10. června.
• Meziroční inflace podle odhadů v únoru stoupla
  Meziroční inflace zřejmě v únoru dále stoupla z lednových 3,6 procenta a přiblížila se ke čtyřem procentům. Vyplývá to z odhadů většiny analytiků oslovených ČTK. Důvodem růstu je zdražování energií nebo zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku platné od letošního roku. Český statistický úřad zveřejní údaje o inflaci v úterý 10. března.
• Meziroční inflace po více než roce zpomalila a je možné, že již dosáhla svého vrcholu
  Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala čtvrtý měsíc v řadě.
• Meziroční inflace v listopadu podle odhadů zřejmě stoupla nad šest procent
  Meziroční inflace v listopadu stoupla zřejmě na více než šest procent z říjnových 5,8 procenta. Analytici oslovení ČTK očekávají v listopadu inflaci v průměru 6,2 procenta. Zdražení očekávají ekonomové v téměř všech oddílech spotřebního koše. Nejistý je ale v listopadu podle nich vliv růstu cen energií, který může být mimo jiné tlumen listopadovým a prosincovým odpuštěním daně z přidané hodnoty u energií. Český statistický úřad zveřejní údaje o inflaci v pátek 10. prosince.
• Meziroční inflace zpomalila
  Index spotřebitelských cen v dubnu meziměsíčně klesl o 0,2 % a meziročně vzrostl o 12,7 %. Trhy očekávaly růst o 0,4 % meziměsíčně a o 13,3 % meziročně.
• Meziroční propad cen v průmyslu
  Ceny průmyslových výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 2,5 %, tedy méně, než očekávala naše prognóza, naopak více než predikoval trh. V meziročním srovnání byly nižší o 1,8 % a jedná se o první pokles od listopadu 2020. V případě cen zemědělských výrobců byl zaznamenán meziměsíční nárůst o 0,7 %, ale v meziročním srovnání pokračoval trend trvající již 9 měsíců, kdy ceny padaly, tentokrát o téměř 20 %.
• Meziroční růst cen v průmyslu zrychlil na 9,9 %
  Poprvé po dlouhých devíti měsících dnes nebyli analytici zaskočeni výraznějším vzestupem cen průmyslových výrobců a naplnila se jejich očekávání. V naprostém souladu s tržním konsensem se ceny producentů v průmyslu zvedly během září oproti srpnu o 0,7 %. To ovšem neznamená, že by tlaky na vzestup cen polevovaly, i když meziměsíční dynamika byla nejslabší od února. Ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry se totiž zvedly pouze o 0,4 % a po říjnových událostech ohledně konce vybraných dodavatelů a vzestupu cen energií na světových trzích je zřejmé, že čísla v dalších měsících budou v tomto segmentu výrazně vyšší.
• Meziroční růst spotřebitelských cen nadále zvolňuje
  Česká inflace v březnu klesla na 15,0 % y/y z únorových 16,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen nepatrně nad naší prognózou (14,8 % y/y). Stejně tak i ČNB očekávala 14,8 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen nadále zvolňuje
  Česká inflace v březnu klesla na 15,0 % y/y z únorových 16,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen nepatrně nad naší prognózou (14,8 % y/y). Stejně tak i ČNB očekávala 14,8 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen přibrzdí pod 3 %
  Údaje o průmyslové výrobě a maloobchodních tržbách za září ukáží slušný růst, který ještě nebude reflektovat blížící se epidemickou pohromu. Od České národní banky čekáme v listopadu vyčkávání a ponechání měnové politiky bez změny. Spotřebitelské ceny za říjen přibrzdil pokles cen energií a meziroční inflace tak pravděpodobně poprvé od dubna klesla pod 3 %.
• Meziroční růst tuzemské ekonomiky stále nad 2 %
  Růst české ekonomiky na začátku letošního roku zpomalil, když tempo mezičtvrtletního HDP zvolnilo z 0,7 % na 0,2 %. Meziroční růst dosáhl 2,1 %, což vzhledem k vývoji v eurozóně a zejména v Německu není špatný výsledek. Vážným rizikem je ale válka na Blízkém východě, která podle nás bude hlavním důvodem, proč letošní růst bude začínat jedničkou.
• Meziroční spotřebitelská inflace v zemích eurozóny roste
  Ve čtvrtek a v pátek oznámily březnovou míru spotřebitelské inflace Německo, Francie a Itálie. Klíčový závěr je, že spotřebitelská inflace během března v těchto zemích eurozóny rostla.
• Meziroční stagnace cen v průmyslu
  Ceny v průmyslu meziměsíčně poklesly o jednu desetinu procenta, zatímco naše i tržní prognóza predikovala mírný nárůst za březen. V meziročním srovnání ceny v tomto sektoru stagnovaly, a to navzdory vyskytujícím se problémům v námořní dopravě přes Rudé moře.
• Mezi USA a Čínou se bouří, dolar roste. NASDAQ na historickém maximu.
  Druhý červencový týden se nesl ve znaku růstu. A přestože obavy z obchodního konfliktu mezi USA a Čínou z očích investorů jen tak nevymizí, očekávané zisky ve Spojených státech a posilující dolar nahrávají do karet americké ekonomice.
• Mezi USA a eurozónou vzniká „ropná“ asymetrie, eurodolar by mohl změnit své chování
  Relativně umírněný růst cen ropy (například z 30 dolarů za barel na 60 – 70 dolarů za barel) se stal pro americkou ekonomiku pozitivním faktorem. Příčinou je rostoucí význam energetického sektoru v USA. Pro eurozónu a Japonsko je podobný růst cen ropy naopak stále negativní. Těmto zemím také prospívá, pokud ceny ropy klesají. V takovém případě se totiž zvyšují disponibilní příjmy domácností a to se následně projevuje na jejich poptávce.