Průmysl slibně roste, letos by to mohlo být až o deset procent. Nebýt "čipového hladomoru", zdražování materiálů a dalších potíží mohlo to být ale ještě výrazně lepší

Čtěte více

• Průmysl se v listopadu 2020 vrátil k propadu. Nečekaně ochabuje hlavně poptávka ze zahraničí
  Průmyslová výroba loni v listopadu zaostala za očekáváním. Poprvé od srpna 2020 tempo jejího meziročního růstu zvolnilo. Meziročně přidala pouze 0,4 procenta, zatímco v říjnu 1,3 procenta. Meziměsíční dynamika se po růstu v září i říjnu vrátila poměrně nečekaně k poklesu.
• Průmysl se v únoru lehce zadrhl
  Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).
• Průmysl se zase zadrhává, škodí mu slabé objednávky v Německa, stále vysoké ceny vstupů i to, že „nejsou lidi“
  Průmyslová výroba v dubnu zklamala, zaostala za očekáváními. Meziročně přidala reálně jen 1,2 procenta, meziměsíčně poklesla o 1,9 procenta. Meziroční výkon je slabší než ten březnový i únorový. Důvodem je nyní zejména zadrhávání zahraniční poptávky, které dále oslabuje již tak oslab oslabenou výrobu. Německé tovární zakázky jsou obecně poměrně slabé, což se v dubnu odrazilo i v meziročním poklesu zahraničních objednávek českému průmyslu.
• Průmysl se zotavuje. Stavebnictví hlásí problémy
  „Žijeme v zemi, kde linky metra končí v polích. Přesto je extrémně složité vybudovat dostatek nových bytů, které by zvýšily dostupnost bydlení ve hlavním městě. Jde o fatální selhání veřejné správy, o kterém politici vědí, ale dlouhodobě ho nedokážou řešit,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl si dopřál prázdninovou pauzu
  Průmyslová výroba bez kalendářního očištění spadla v meziročním srovnání během srpna o 4,2 %. To je výrazně horší výsledek, než se kterým počítala naše i tržní predikce. Ani očištěný údaj nenabízí optimističtější obrázek, když produkce průmyslu poklesla o 1,3 %.
• Průmysl silně trápí nedostatek komponent
  Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především ve výrobě automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.
• Průmysl si v červenci připsal další dvě procenta
  Navzdory problémům, s nimiž se musí tuzemské průmyslové podniky potýkat, se výroba tohoto největšího tuzemského odvětví v červenci zvýšila meziměsíčně o 2,1 %. V meziročním srovnání byla vyšší o 7,3 %, částečně „díky“ nižšímu srovnávacímu základu.
• Průmysl si vedl dobře, deficit zahraničního obchodu se zvýšil
  Český průmysl si v březnu nakonec nevedl vůbec špatně. Obavy trhu (-2,6 % r/r) se nakonec nedostavily a průmyslová produkce oproti březnu 2021 víceméně stagnovala (+0,3 % r/r). Zahraniční obchod se naopak dostal do mírně vyššího deficitu (-13,8 mld. Kč) oproti mediánu odhadu (-5,5 mld. Kč). Pracovních dní měl letošní březen stejně jako ten loňský, takže očištění o kalendářní vlivy nehraje roli.
• Průmysl si v září udržel meziroční růst
  „Český průmysl si v září udržel meziroční růst. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Průmyslová produkce v září meziročně reálně vzrostla o 0,8 % a navázala tak na pozitivní obrat ve svém vývoji, ke kterému došlo v srpnu. Tehdy po několika měsících poklesu (v květnu poklesla o 3,2 %, v červnu o 3,4 %, v červenci pak „jen“ o 1,9 %) reálně vzrostla o 1,5 %, i když zde významnou roli sehrálo čerpání celozávodních dovolených největších firem v oblasti automobilového průmyslu. Očekávám nicméně, že se průmyslová produkce v černých číslech dlouho neudrží. Její dlouhodobý vývoj tomu nenasvědčuje a proti mluví i vývoj německé ekonomiky, která má na tu českou velký vliv,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl slábne a v druhé polovině roku ekonomice příliš nepomůže
  Průmysl v dubnu lehce přišlápl brzdový pedál. Meziroční dynamika zvolnila z 2,9 % na 1,2 %. Meziročně zůstává průmysl dál v plusu zejména díky sektoru automotive - i když meziměsíčně šla produkce dolů, meziročně je díky nižší srovnávací základně stále sektor automotive ve výrazném plusu (+30 %). Meziročně se stále v pozitivních vodách nachází i další páteřní část českého průmyslu strojírenství (0,7 %).
• Průmysl srazil americké delší úrokové sazby
  Nečekaný a výrazný propad amerického průmyslu způsobený výpadkem výroby automobilů, srazil americké delší úrokové sazby a pomohl eurodolaru dostat se výše. Dnešní kalendář makro-událostí je téměř prázdný, a tak pozornost bude věnována centrálním bankéřům a pokračující výsledkové sezóně.
• Průmysl stále v šedi
  Výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) za měsíc září podle očekávání přinesl mírnou korekci nečekaného srpnového nárůstu. Index ve zpracovatelském průmyslu poklesl z 46,7 na 46,0 bodů zcela v souladu s mediánem trhu. Naše prognóza předpokládala nepatrně lepší hodnotu (46,2 bodů).
• Průmysl šlape na plyn
  Po únorovém klopýtnutí se průmysl v březnu vrátil v plné síle, když si meziročně připsal závratných 18,2 %. Byť jsme v rámci trhu (tržní odhad činil 12,1 %) patřili mezi největší optimisty, konečný výsledek příjemně překvapil i nás. Na druhou stranu nelze nedodat, že do meziročního srovnání významně promlouvá efekt srovnávací základny, jelikož právě loňský březen byl prvním měsícem pandemických uzavírek, které tehdy průmyslu uštědřily tvrdý zásah. Letos měl březen navíc jeden pracovní den k dobru, nicméně i po očištění o tento efekt došlo k růstu o pěkných 14,9 %. Meziměsíčně si pak objem výroby připsal 3,2 %. Celý první kvartál letošního roku tak již překonal ten loňský, a to o 4,1 %. Na aktuálních datech zaujme raketový růst nových objednávek, kterých v březnu přibylo meziročně 23 %, přičemž ze zahraničí dokonce 30,4 %. V plusu je i hodnota zakázek za celé čtvrtletí (+7,9 %).
• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl táhne silná poptávka
  Průmyslová produkce v ČR v červenci oproti červnu vzrostla o 2,1 %. S ohledem na přetrvávající problém s nedostatkem komponent do výroby to není špatný výsledek. Data očištěná o kalendářní nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů oproti červenci minulého roku ukazují meziroční růst 7,0 %. Neočištěná data pak meziročně rostou o 1,1 %, což bylo mírně nad průměrným očekáváním trhu ve výši 0,7 % i naším odhadem 0,4 %. Na vysokou nejistotu odhadu ale tentokrát ukazoval široký rozptyl odhadů jdoucí od -1,5 % do 5,3 %.
• Průmysl trápí nedostatek komponent
  Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.
• Průmyslu ani stavebnictví se v říjnu nedařilo
  Říjnový výsledek průmyslové produkce sice skončil nad tržním očekáváním, produkce zpracovatelského průmyslu však meziměsíčně výrazně klesla. Její výsledek tak vymazal celé zářijové zlepšení, přičemž i výhled do budoucna zůstává vzhledem ke klesajícímu výstupu automobilového průmyslu nejistý. Příliš se nedařilo ani stavebnictví, jehož produkce meziměsíčně opět klesla. Po úspěšném druhém a třetím čtvrtletí tak ve stavebnictví nastal zlom. Pozitivním výsledkem překvapil pouze zahraniční obchod, ačkoli objem dovozů a vývozů byl v meziměsíčním i meziročním srovnání nižší.
• Průmyslu se konec roku nevydařil
  Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
• Průmyslu se v dubnu dařilo nad očekávání dobře
  Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu vzrostl na 48,9 bodů a pozitivně předčil odhad trhu (48,0) i náš odhad, který byl skutečnému výsledku o něco blíže (48,3 bodů). Výrobní index v dubnu zaznamenal nejpomalejší tempo poklesu zdraví zpracovatelského sektoru od června 2022 a zvýšil se již čtvrtý měsíc v řadě.
• Průmyslu se v listopadu nebývale dařilo
  Průmyslová produkce byla meziměsíčně reálně vyšší o 2,4 % a meziročně vzrostla třetí měsíc v řadě, v listopadu o silných 5,7 % (bez kalendářního očištění pokles o 0,3 %), což je výsledek vysoce přesahující naši i tržní prognózu. Pozitivem je, že výroba se zvyšuje ve většině odvětví a není tažena pouze jedním, typicky automobilovým průmyslem v posledních letech. I ten si ale vede navzdory nelehké situaci na evropském kontinentu velmi slušně a jeho výroba v listopadu vzrostla o necelých 9 %. Dařilo se také odvětvím navázaným na automotive, jako jsou výroba pryžových a plastových výrobků, či elektrických zařízení. Evidentní zlepšení je pozorováno také u kovozpracujícího průmyslu.