Češi si myslí, že země bankrotuje, ratingová agentura Standard & Poor’s ale říká, že veřejné finance jsou v solidním stavu. Kdo má pravdu?

Čtěte více

• Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
  Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.
• ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
  Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
• Češi se v dobách krize naučili krotit výdaje a hodlají v tom pokračovat. Na spoření ale moc nezbývá
  Češi podle průzkumu Provident Financial chtějí i nadále držet běžné životní výdaje na uzdě. Stejně jako v uplynulých dvou letech nejčastěji plánují šetřit na nákupech potravin i oblečení. Úspory se dotknou třeba i návštěv restaurací a hospod, které plánuje omezit 69 % lidí. Zatímco k osekávání výdajů přistupuje stále větší počet lidí, v oblasti spoření značná část ještě pokulhává. Průzkum odhalil, že čtvrtina respondentů si ze svého příjmu nic neodkládá. Téměř polovina spořících pak odkládá méně než čtvrtinu příjmu.
• Češi se v dohledné době mohou dočkat osmi nových daní, což je mimořádné. Způsobily by další zdražování
  Češi se v dohledné době, v letech 2026 až 2028, mohou dočkat osmi nových daní. Byť, pravda, často v zakuklené podobě. Taková daňová „nálož“ ovšem způsobí výrazné zdražování. Nicméně dané daně se buď už přímo zavádějí, nebo jsou jako návrhy na stole k jednání.
• Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Hatí tak prý celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských energií a popírají svá slova, že závislost na Rusku je nulová, dozvídá se dnes celý svět
  Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg (viz níže). Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
• Češi se v rostoucí míře obávají zdražování, propad nálady v průmyslu se stabilizoval
  Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno.
• Češi se zlatým dolem v Arménii směřují na londýnskou burzu
  Irská důlní a těžební společnost IMC Exploration Group (IMC), která je jako jeden z více než 2000 akciových titulů kotovaná na Londýnské burze cenných papírů (LSE, London Stock Exchange), včera oznámila významnou transakci s českou společností Mineral Ventures Invest (MVI) patřící do holdingu Zlato a.s. Na základě této transakce se MVI stane majoritním akcionářem společnosti IMC a bude tak přítomna na jedné z nejstarších a největších burz ve světě, kde je kotován například tuzemský ČEZ, Komerční banka, O2 nebo Avast.
• Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
  Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.
• Češi si letos za samosběr jahod připlatí, měli by si s ním pospíšit. Úroda jahod totiž může klesnout až o třetinu
  S koncem května začíná i letošní sezóna samosběrů jahod, která ale bude slabší než v předchozích letech. Jarní mrazy společně se suchem poškodily část úrody a pěstitelé očekávají nižší sklizeň i menší plody. Podle odhadů může být letošní úroda oproti loňsku až o třetinu nižší. Omezenější nabídka se zároveň promítne do cen, které letos na řadě míst vzrostou až o deset procent. Farmáři navíc upozorňují, že letošní samosběry mohou skončit dříve než obvykle.
• Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž nic neřeší
  Daň z mimořádných zisků, kterou zvažuje vláda, problém veřejných financí neřeší. Ten tkví v jejich trvalé schodkovosti. A mimořádné zisky jsou z definice dočasné, ne trvalé. Jinak by to byly zisky řádné. Vláda se tak nezodpovědně snaží skutečné ozdravení veřejných financí odsunout.
• Češi si nechávají ujet vlak levných nemovitostí, zbylý čas se počítá na jednotky týdnů
  Poslední čísla o realitním trhu, která vydala skupina European Housing Services, hlásí stagnaci pražského trhu a propady v cenách středočeského i jihomoravského. Jakkoli mohou dávat naději, že dostupné ceny bydlení je možné vyčekat, opak je pravdou. Nejedná se o nic jiného než poslední pokles před pořádným nadechnutím, které už počítáme na jednotky týdnů. A s ním i konec nadějí na výhodný nákup. Tedy pokud se zájemci k situaci nepostaví chytře. A letos poprvé stojí možnosti trhu tak trochu i díky nám na jejich straně.
• Češi si oblíbili bezkontaktní platby i blockchain. Zástupci centrálních bank však zůstávají k popularitě digitálních aktiv obezřetní
  V České republice signifikantně stoupá od roku 1992 počet digitálních plateb. Absolutní vrchol přitom představoval rok 2017, kdy se objem bezkontaktních plateb vyšplhal až k bezmála 2,5 bilionům korun za den. Roste však také kryptoměnový trh v Česku – do konce roku 2028 se odhaduje růst jeho hodnoty na 137,3 milionů dolarů.
• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.
• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.
• Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let. Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent
  Proti polskému zlotému je koruna dnes nejsilnější v historii, i tak čeká Čechy ekonomicky jeden z nejobtížnějších roků novodobé historie. Jejich kupní síla bude klesat nebývalým tempem.
• Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek
  Koruna včera obchodování uzavřela na své nejsilnější úrovni vůči euru od konce října 2008. Uzavírací kurs činí podle Bloombergu 23,98 koruny za euro. Podle expertů je málo pravděpodobné, že by koruna vydržela pod hladinou 24,00 za euro delší dobu. Za měsíc touto dobou se podle analytické předpovědi, jak ji zveřejňuje agentura Bloomberg, bude euro nejpravděpodobněji prodávat za 24,20. Ke konci března to má být dokonce 24,55.
• Češi si v investicích vysloužili ostruhy, dění na Blízkém východě sledují s respektem, nikoli s panikou
  Čtyři z deseti Čechů pociťují obavy o své finance kvůli aktuálnímu dění na Blízkém východě. Třetina dokonce očekává, že v důsledku současného vývoje na finančních trzích může hodnota jejich úspor klesnout o více než desetinu. Přestože konflikt na Blízkém východě vyvolává u investorů ostražitost, ve srovnání s počátkem války na Ukrajině je současná míra obav výrazně nižší. Tuzemští investoři zůstávají klidní, vyhýbají se unáhleným reakcím a soustředí se spíše na dlouhodobou hodnotu svých portfolií.
• Češi si v rekordní míře „zlevňují“ hypotéku. Přecházení ke konkurenci připravuje banky o miliardy, klientům se vyplatí nenechat si nic líbit
  V historicky nevídané míře si Češi v těchto dnech takzvaně „zlevňují“ hypotéku. Činí tak přechodem ke konkurenci, od banky k bance. Objem refinancovaných hypoték totiž raketově narůstá, jak zachycuje graf České národní banky níže. Podle nejnovějších údajů – únorových – překonal poprvé v historii měření měsíční objem hypotečního refinancování sumu sedmi miliard korun. Konkrétně dosáhl 7,4 miliardy korun. Ještě loni v únoru to přitom byly jen necelé tři miliardy.
• Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
  Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners.
• Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
  Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků.