Proč v Evropa nemá žádné Googly, Facebooky, ani Alibaby. Protože má problém, jak právě teď, sklidit si i svou vlastní zemědělskou úrodu

Čtěte více

• Proč ubývá mladých řidičů, když jich přitom na venkově žije stále více? Mladých lidí ubylo obecně, nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě
  Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let.
• Proč Ukrajina sankcionuje jen jednu ruskou ropnou společnost, soukromý Lukoil, a ne také státní Rosněfť? Přitom Rosněfť vozí do své německé rafinérie ropu údajně z Kazachstánu, která může být ve skutečnosti ruská
  Houstnoucí střet mezi Maďarskem a Slovenskem na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé ohledně dovozu ruské ropy přes její území je pozoruhodný i z jednoho spíše přehlíženého důvodu. Ukrajina totiž nesankcionuje ruskou ropu jako takovou. Ukrajina sankcionuje pouze ropu jedné ruské společnosti, a to Lukoilu. To je podstatný rozdíl. Neboť ropa jiné ruské společnosti, Rosněfti, přes Ukrajinu ropovodem Družba v klidu teče dále. I když je to ropa ruská stejně jako ta od Lukoilu.
• Proč uprostřed energetické krize nestoupá cena ropy?
  Počet případů covidu-19 v Číně prudce roste a ceny ropy klesají. IEA varuje, že nejhorší energetická krize nás teprve čeká. Ropa WTI klesla o téměř 2 % a obchodovala se okolo 102 USD za barel. Medvědí nálada zjevně pronikla do komodit, protože v Číně vzrostl počet případů koronaviru. Také hrozící americká inflace přiživuje obavy ohledně výhledu poptávky. Pokračující růst dolaru zvýšil tlak, takže ropa byla pro investory méně atraktivní.
• Proč USA poprvé po třiceti letech pomáhají Japonsku stavět jejich měnu na nohy? Ve velkém se zbavují eur, aby nakoupily jeny
  Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
• Proč už je zlato nad hranicí 5 200 USD?
  Cena zlata vystřelila na nové historické maximum, překročila 5 200 USD za trojskou unci a pokračovala v růstu poháněném oslabováním pozice amerického dolaru.
• Proč Vánoce hýbou spotřebitelskými výdaji jako nic jiného, i když jsou spojeny s nezměrným plýtváním?
  Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by dávno neexistovali.
• Proč včera akcie ČEZ spadly nejvýrazněji za více než půldruhého roku? Obává se část trhu, že vláda se zestátněním počká, až se akcie ČEZ propadnou, až o třetinu, jak v konsensu prognózují analytici?
  Akcie ČEZ se včera propadly o 4,3 %, což představuje jejich největší jednodenní pokles od 27. 6. 2024. Za takto výrazným, dá se říci mimořádným propadem nelze hledat jen nepříznivé hodnocení banky Morgan Stanley nebo obecně negativní naladění trhů vůči evropským akciím kvůli hrozbě nového kola obchodní války Evropy s USA.
• Proč Velké ropné společnosti nevadí přísná regulace
  I když sliby Donalda Trumpa o zrušení regulací z období Joe Bidena mohou znít jako dobrá zpráva pro ropný průmysl, největším producentům ropy to nutně neprospívá. Regulace jako poplatek za metan, zavedený v rámci Inflation Reduction Act, ukládají pokuty za nadměrné emise metanu, počínaje částkou 900 USD za tunu v roce 2024 a zvyšující se na 1 500 USD v roce 2026. Zajímavé je, že velké společnosti jako Exxon Mobil a TotalEnergies tyto pravidla podpořily, protože přísnější regulace často zvýhodňují větší firmy, které si mohou dovolit splnit požadavky, což nutí menší společnosti odejít nebo se spojit.
• Proč věnovat pozornost hospodářským výsledkům PDD
  PDD Holdings, mateřská společnost rychle rostoucího online tržiště Temu, zveřejní ve středu před otevřením trhu své hospodářské výsledky. Vzhledem k tomu, že už je největší čínskou firmou obchodovatelnou ve Spojených státech, alespoň pokud jde o tržní hodnotu, stojí to rozhodně za zmínku. Očekává se, že růst PDD překoná Alibabu i JD.com, a to hlavně díky dvěma faktorům plynoucím z jejího obchodního modelu:
• Proč věřím v obrovský potenciál k růstu ve 21. století
  Ekonomiku ve 21. století nastartuje k růstu celá řada nejnovějších technologií. Finanční krize a následné ekonomické problémy pak budou v historickém měřítku vypadat jenom jako drobné klopýtnutí.
• Proč v kontextu špatných NFP z USA akciové trhy rostou, ale dolar oslabuje. Pár USD/JPY by mohl znovu klesat, zlato by mohlo stoupat.
  Páteční údaje vlády o americkém trhu práce narušily vítězné tažení robustní zaměstnanosti, které v americké ekonomice pozorujeme od konce loňského roku. Silné NFP byly předtím jednou z příčin, proč Federální rezervní systém fakticky odmítl začít letos snižovat úrokové sazby.
• Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh
  Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
• Proč vláda se zdůvodněním povodní navýšila možný schodek rozpočtu ve více než čtyřnásobném rozsahu, než by odpovídalo dosud hlášeným povodňovým škodám? Hodlá "spláchnout" své rozpočtové díry za 45 miliard?
  Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?
• Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
  Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
• Proč vlastně teď přijímat euro? „Eurové“ Slovensko má vyšší inflaci a má ji mít citelně vyšší nejméně do roku 2025, navíc trpí dramaticky vyšší nezaměstnaností mladých lidí než Česko
  V okurkové sezóně se v Česku rozjíždí nekolikátá mediální kampaň za přijetí eura. Část veřejnosti v uplynulých měsících totiž získala pocit, že s eurem by byla inflace znatelně nižší.
• Proč Volkswagen ztrácí půdu pod nohama v Číně a USA? 🚘
  Automobilka Volkswagen zaznamenala v 1. čtvrtletí pokles globálních prodejů o 4 % na 2,05 milionu vozů. Hlavní brzdou byly především slabší výsledky v Číně a USA, kde se firma potýká s rostoucím tlakem konkurence i nepříznivým tržním prostředím.
• Proč v tuto chvíli nelze přijetí eura Česku doporučit
  V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v ČR doporučit. Celospolečensky náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy. Z eurozóny se ale musí stát optimální měnová zóna, což je zcela základní předpoklad její správné a udržitelné funkčnosti, a její členové musí plnit závazky rozpočtové kázně, vtělené do nyní modifikované podoby Paktu růstu a stability.
• Proč výnosová křivka stále předpovídá recesi?
  „Výnosová křivka úspěšně předpověděla každou recesi USA od roku 1980 a nyní ukazuje na další,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč Wall Street znovu miluje Intel?
  Ještě před rokem by málokdo vsadil na to, že Intel, někdejší neohrožený král procesorů, který se zdál být uvězněný ve stínu sílící konkurence, zažije takto velkolepý návrat. Dnes je však situace diametrálně odlišná a ještě před zveřejněním kvartálních výsledků na trhu panuje euforie, jakou jsme u tohoto akciového titulu neviděli roky.
• Proč za neukotvenost inflačních očekávání může ČNB
  ČNB v uplynulém týdnu opět oživila debatu na téma - kdo může za vysokou inflaci? Ta zatím odeznívá relativně pomalu, a to zejména v jádrových složkách v čele se službami jako pohostinství, hoteliérství nebo rekreace (jak by ostatně v tomto týdnu měla potvrdit i nová dubnová čísla). Současně se zdá, že inflační očekávání mezi nefinančními podniky nejsou ukotvená a na vysoký růst nominálních zisků z roku 2022 naváže v tomto roce pravděpodobně o poznání rychlejší růst mezd.