Proč věřím v obrovský potenciál k růstu ve 21. století

Peter Garnry, hlavní akciový analytik Saxo Bank.

Ekonomiku ve 21. století nastartuje k růstu celá řada nejnovějších technologií. Finanční krize a následné ekonomické problémy pak budou v historickém měřítku vypadat jenom jako drobné klopýtnutí.

Od chvíle, co na americkém realitním trhu praskla bublina a růst vyspělých ekonomik začal zpomalovat, zaplavily internet medvědí komentáře a negativistické blogy. Stejnou rétoriku pak zaujala i většina předních médií. Současný pesimismus by však nakonec mohly překonat nové technologické objevy. Ve svém článku vám tak chci představit několik oblastí, které budou pro 21. století znamenat zásadní obrat. Zaměřím se však i na krátkodobější témata, která by mohla pomoct světové ekonomice nahoru.

Fotovoltaika (a obecně decentralizované energetické zdroje) a také termonukleární fúze sníží výskyt konfliktů

Náklady na výrobu solární energie se v příštím desetiletí přiblíží nákladům spojeným s uhlím, a z fotovoltaiky se tak stane čistý a také konkurenceschopný zdroj energie. To bude mít hluboký dopad na ekonomiku, případné konflikty i životní prostředí. Solární energetika, včetně decentralizovaných palivových článků, pravděpodobně sníží náklady na přenos energie. Tím pádem by měla klesnout i cena pro domácnosti a firmy, což by mělo podpořit růst ekonomiky a ušetřené peníze by se daly utrácet jinde. V průběhu staletí se kvůli surovinám vedlo mnoho bojů. V moderní historii přitom šlo zejména o energetické zdroje, například ropu. S nástupem fotovoltaiky a dalších decentralizovaných zdrojů energie podobné konflikty pravděpodobně ztratí na síle. Dosud neprobádané území, ale s velkým potenciálem, pak představuje termojaderná fúze. Vědci totiž stále věří v tom, že se jim podaří vyrobit funkční komerční fúzní elektrárnu. Pokud na tomto poli uspějí, bude to znamenat obrovský zvrat pro celý svět. A energetická otázka by se právě fúzí vyřešila jednou provždy. Současně by se pak otevřely dveře také dalším inovacím.

Biotechnologie nám změní život

Biotechnologie 21. století přinesou lidem zásadní změny. Díky biotechnologickému průmyslu, pokroku na poli neurologie, mikrobiologie, kmenových buněk a podobně se lidé dožijí věku, o kterém se jim dříve ani nesnilo. V příštím století zřejmě půjde vyléčit většina forem rakoviny a dalších smrtelných nemocí, včetně těch chronických. Navíc samotné biotechnologie pravděpodobně změní náš názor na medicínu. Průlomy na tomto poli pak pomohou vyrovnat rozdíly v demografii lidské populace.

Syntetická biologie způsobí revoluci v zemědělství

Světová populace stále roste a aby bylo dost jídla pro všechny, musí věda 21. století přijít se svým řešením. Zde se nabízí syntetická biologie, díky které bude zemědělství schopné vyprodukovat výnosnější plodiny, ale i zvířata. Možná se nakonec podaří vyrobit syntetický fosfor (fosfáty) a draslík (potaš). Ovšem podle Jeremyho Granthama, zakladatele investiční firmy GMO, je to nemožné a naopak by to mohlo v budoucnosti přinést více škody než užitku. Jenže ani v roce 1930 nikdo z nás nepomyslel na to, že 39 let na to se bude po měsíčním povrchu procházet astronaut vyslaný Spojenými státy. Také syntetická biologie možná bude jednou schopná vypěstovat svítící rostlinky, které pak půjdou použít jako zdroje světla. Stávající energetické zdroje by se tak využívaly méně.

Roboti jako klíč k vyšší produktivitě

Růst příjmů přímo souvisí s růstem produktivity, a tudíž jde o jeden z hlavních pilířů vývoje ekonomiky. Roboti s umělou inteligencí (artificial intelligence – AI) ve 21. století proniknou do všech oblastí našich životů, které nakonec změní tak, že si to dnes vůbec nedokážeme představit. Roboti nám budou uklízet naše domovy, budovat stavby, vyrábět zboží za ještě nižší náklady než nyní, ujmou se zdravotní péče a nebo povedou vojenské operace. Zaujmou tak postupně role po naší neustále stárnoucí populaci. A zároveň vyspělému světu pomohou udržet některé výrobní podniky na domácí půdě.

Všechny formy peněz se rychlým tempem mění

Poslední knížka Aarona Browna s názvem Red-Blooded Risk je trefným úvodníkem do historie Wall Street a obecně světa peněz. Dozvíme se v ní, jaké na sebe mohou peníze brát nejrůznější podoby – například fyzickou (zlato), papírovou, podobu derivátů apod. – ale také jaké mají jednotlivé formy peněz místo v ekonomice. Když jsem si tuto knížku přečetl a ohlédl se zpátky na předpovědi a komentáře kolem měnových politik od chvíle, co Fed zahájil svou kontroverzní politiku “levných peněz?, zjistil jsem, že jen hrstka lidí skutečně chápe komplikovanost peněz a jejich ekonomickou roli. V budoucnu budou nabírat na síle deriváty, které se následně rozšíří do všech rizikových koutů na Wall Street i tzv. Main Street, tedy do každé průměrné firmy nebo domácnosti (vysvětlení najdete právě v Brownově knize). Tržní ekonomika nakonec bude z tohoto trendu těžit. Hlavní funkcí peněz už není ani tak uchování nějaké hodnoty jako v minulosti (ideálně kryté zlatem), protože nastoupila digitální éra. Naopak, výhodou je to, že papírové peníze jsou jednodušší k běžnému užití. Jednoho dne se však hotovost z ekonomiky vytratí.

Mezinárodní obchod nikdy nebyl větší a ještě dále poroste

Lidé mezi sebou nikdy předtím neobchodovali tolik, co dnes. Mezinárodní obchod tak každým rokem roste. Revoluce v dopravě, a to od počátku průmyslové revoluce, spolu s rozmachem informačních technologií přinesly transparentnější a hlavně celosvětově propojenou ekonomiku. Velké země už mezi sebou ani nemají potřebu tolik válčit. Náklady na války jsou moc vysoké a navíc brzdí obchod. A ve 21. století bude mezinárodní obchod růst ještě razantněji. Stále více kontinentů (především pak Jižní Amerika a Afrika) se totiž touží zapojit do světové obchodní sítě.

S výplatami to není zas až tak špatné

Před pár týdny jsem psal o tom, jak mzdy ve Spojených státech podle jistého grafu v poměru k HDP rapidně klesají. Závěr plynoucí z tohoto grafu je ovšem vyvozen mylně. Když totiž do statistik zahrneme i státem vyplácené dávky (například na zdravotní péči), nelze statisticky doložit, že mzdy jsou skutečně kráceny. Přečtěte si moji předchozí analýzu a dozvíte se více.

Společná měna euro přežije

Ekonomika eurozóny přežila svou krizi a nyní dochází k zavádění mnoha reforem, které stabilizují a upevní pozici eura i celého evropského prostoru. Výsledkem je zlepšení mnoha ekonomických ukazatelů, které začínají signalizovat oživení. Vývozní statistiky Španělska a Itálie jsou na svých historických maximech a náklady na pracovní sílu padají ve všech problémových zemích, což pomůže zvýšit konkurenceschopnost. Lidská paměť je krátká a Evropané už zapomněli na velkou volatilitu národních měn jednotlivých států ještě z dob před zavedením měny společné. To pak vedlo k mnoha devalvacím (měnovým válkám) a bránilo zavádění strukturálních reforem. Pokud k něčemu, tak euro tlačí jižní státy k reformám, ze kterých budou dlouhodobě profitovat. Podle mne tedy euro přežije a počet zemí, které jím začnou platit, se během následujících deseti let nejspíše zvýší.

Nízké úrokové sazby neženou banky k záhubě

Nízké úrokové sazby jsou v této bezprecedentní době často používány jako důvod, proč se současné banky řítí do záhuby. A ony přitom neumírají. Čisté úrokové marže evropských bank jako jsou Deutsche Bank nebo Danske Bank dosahují 0,84 procenta, respektive 1,14 procenta. Tedy jsou na stejných úrovních, jako před deseti či dvanácti lety. Ve skutečnosti dosáhla úroková marže svých minim už v roce 2007. K tomu ji ale nedohnaly nízké úrokové sazby, nýbrž velká konkurence v bankovním sektoru a vrcholící poptávka po úvěrech. Pokud by nulové či dokonce záporné úroky byly pro banky problém, tak proč všechny banky u nás v Dánsku, včetně té naší, ještě nejsou zavřené? Jen připomínám, že Dánská centrální banka má úrokové sazby záporné.

Nikdy nepodceňujte sílu pokroku

Mnoho pesimistů, kteří nevěří v ekonomiku a budoucnost, podceňují sílu pokroku. Americká ekonomika mezi lety 1970 a 1982 prožila čtyři recese. Pokud byste tehdy někomu řekli, že do třiceti let bude ve svých rukou mít na stisknutí jednoho tlačítka všechny informace o celém světě, zřejmě by se vám vysmál. Dnes je to ale díky internetu, Googlu a chytrým telefonům možné. Pokrok je jako lavina. Jen stěží ji poznáte na samém počátku, s vyšší rychlostí jsou ale její dopady obrovské. Všechny další vědecké objevy přetvoří naši ekonomiku a zvýší naše životní standardy tak, že si to teď jen těžko můžeme představit. Díky informačním technologiím to budou změny vskutku obrovské. Ať už vše dojde do bodu technologické singularity nebo ne. (Poznámka: Technologická singularita je označení zlomového bodu technologického výzkumu; je spojována s neustále se zrychlujícím tempem rozvoje moderních technologií, a konkrétně v kybernetice a informatice s exponenciálním nárůstem dostupného výpočetního výkonu, který je definován tzv. Moorovým zákonem.)

Inženýry akciové trhy nezajímají, a to je dobře

Jak je možné, že ačkoliv se v ekonomice děje tolik “zla? a politici jsou tak úzkoprsí, zatím nejsme všichni ztraceni? Protože ty opravdové vědce a inženýry nezajímají finanční trhy, natož politika centrálních bank. Pro ty z nás, kteří pracujeme na finančních trzích, platí podobné tendence ke zkreslování pravdy a ke zveličování špatných zpráv. Sedíme přece v centru dění na všech světových trzích, které jsou propojeny, a všichni ostatní přece dostávají ty stejné informace. Žádný z inženýrů se tak o globální ekonomiku nezajímá. Jeho drží jen myšlenka, že už zítra vymyslí další zlepšení, jak třeba optimalizovat spotřebu leteckých motorů, jak posunout dál koncept automobilů, které nemusí člověk řídit, a které by pomohly vyřešit problém zacpaných silnic a dopravních tahů. A naštěstí pro nás pro všechny mám jednu dobrou zprávu: jejich nápady nám pomohou tento svět zachránit.