Rozbřesk: Německo versus Slovensko - čí poptávka pomáhá Česku nejvíce

Čtěte více

• Rozbřesk: Německo čeká pokles HDP. Co na to Česko?
  Trhy budou tento týden nervózně sledovat nové indicie ohledně toho, jak moc slábne dynamika ve světové ekonomice. V centru pozornosti budou čísla z Německa, které pravděpodobně ve středu zahlásí kosmetický pokles HDP ve třetím kvartálu.
• Rozbřesk: Německo hlásí historicky nejvyšší zaměstnanost a napjatý trh práce. Hraje do karet jestřábům v ECB
  Jak výrazně bude muset ECB v tomto toce ještě zpřísnit měnovou politiku, záleží do značné míry na napětí na trhu práce. Pokud by v reakci na vysokou inflaci a další problémy spadla Evropa do hlubší recese vedoucí k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, bylo by pravděpodobně o vysokou inflaci “postaráno” a ECB by si nemusela dělat velké starosti. Poslední čísla z Německa však nic takového nenaznačují. Hospodářství sice podle našeho názoru míří do recese, čísla z trhu práce však stále zůstávají silná.
• Rozbřesk: Německo hlásí silnější oživení než zbytek Evropy, podzimní rizika jsou však vysoká
  Německo je na tom opět o něco lépe než zbytek eurozóny, tedy alespoň podle posledních srpnových podnikatelských nálad. I když se nálada podle indexu PMI v srpnu v celé eurozóně po třech měsících růstu zhoršila, bylo to pravděpodobně zejména kvůli Španělsku, Itálii i Francii, kde vidíme výraznější riziko druhé vlny pandemie. Lepší vývoj v Německu potvrdil i srpnový výsledek indexu německé podnikatelské nálady Ifo – ten podobně jako německé PMI roste čtvrtý měsíc v řadě. Nálada se navíc vylepšila napříč sledovanými odvětvími – nejvíce v průmyslu a službách, ale vzhůru šel i sentiment ve stavebnictví, v maloobchodě a velkoobchodě. Oživení v Německu tak na rozdíl od zbytku eurozóny zatím neztrácí na síle. Na velké oslavy to však zatím rozhodně není.
• Rozbřesk: Německo míří k maastrichtské dluhové hranici. Co koruna před ČNB?
  Konec kvantitativního uvolňování, respektive nákupů dluhopisů do portfolií ECB, se pomalu a jistě blíží ke svému konci a členské země eurozóny se tak budou muset opět plně spoléhat při svém zadlužování na „libovůli“ finančních trhů. ECB se za dobu trvání tohoto posledního programu podařilo nashromáždit dluhopisy za více než 2,1 bilionů eur a stala se tak vlastně největším věřitelem zemí EMU. Vlastní německé bondy za více než 509 mld. eur, francouzské za 414 mld., italské v objemu 360 mld. a tak bychom mohli pokračovat dále. Vzhledem k tomu, že průměrná splatnost těchto papírů dosahuje 7,5 let, tak nebude muset být ECB příliš aktivní ani při udržování svého portfolia.
• Rozbřesk: Německo na hraně recese, růst české ekonomiky nad odhady
  Včera zveřejněné výsledky HDP zemí potvrdily, že kondice ekonomik eurozóny není zrovna nejlepší. Mezikvartální růst zůstal na úrovni 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení až na 1,2 %. Přitom ještě začátek roku se nesl ve znamení více než dvouprocentního růstu. Čtvrtek rovněž odpověděl na otázku, zda je či není Německo v recesi. Pokud si na na pomoc vezmeme definici recese jako situaci, kdy dvě čtvrtletí za sebou padá HDP, tak německá ekonomika jen na hranici recese přešlapuje, nicméně do ní ještě nespadla.
• Rozbřesk: Německo o vlásek uniklo “technické” recesi, Česko roste nejpomaleji za 3 roky
  Česká ekonomika dnes ohlásila nejslabší tempo růstu za poslední tři roky. I tak jde ovšem o na evropské poměry velice slušný výsledek - mezikvartální růst o 0,3 % (který udržel meziroční dynamiku na 2,5 %). Na ekonomiku dopadá stagnující průmysl, který začíná cítit první výraznější dozvuky německé průmyslové recese. Ta se projevuje naplno v odvětvích jako je strojírenství nebo výroba kovů, průmysl naopak poněkud překvapivě udržuje nad vodou dobrý výkon automobilek. Pro celou ekonomiku jsou ale stěžejní zejména dobré výkony sektoru služeb v čele s maloobchodem, který živí více než sedmiprocentní růst mezd.
• Rozbřesk: Německo šlape - slabého eura ale i koruny netřeba
  Lokomotivě evropského hospodářského růstu - Německu - se i v tomto roce zjevně daří. Potvrzují to nejen tvrdá data, ale čerstvě i hlavní měkký konjunkturální ukazatel v podobě německého indexu podnikatelského nálady Ifo.
• Rozbřesk: Německo uniká recesi a koruna při prezidentské volbě klidná u 24,00 k euru
  Čísla z německé ekonomiky přinesla příjemné překvapení. Podle německého statistického úřadu ekonomika za celý rok 2022...
• Rozbřesk: Německo uniká recesi a koruna při prezidentské volbě klidná u 24,00 k euru
  Čísla z německé ekonomiky přinesla příjemné překvapení. Podle německého statistického úřadu ekonomika za celý rok 2022...
• Rozbřesk: Německo uniká recesi a koruna při prezidentské volbě klidná u 24,00 k euru
  Čísla z německé ekonomiky přinesla příjemné překvapení. Podle německého statistického úřadu ekonomika za celý rok 2022 vzrostla o 1,9 % a to znamená, že na konci roku (ve čtvrtém kvartále) stagnovala a zatím nesklouzla do recese. A vzhledem k teplejšímu počasí, plným zásobníkům a nižším cenám zemního plynu je pravděpodobné, že do ní nespadne ani z počátku roku 2023.
• Rozbřesk: Německo vyhlíží konec průmyslové recese
  Listopadový výsledek německého průmyslu ukázal, že konec roku byl ve znamení hledání dna průmyslové recese. Po mizerném říjnovém propadu přinesl listopad uklidnění a návrat k úrovním výroby z konce třetího kvartálu. Možná se tedy začíná blýskat na lepší časy, což ostatně velice opatrně naznačují také poslední průzkumy mezi německými podnikateli (indexy Ifo a PMI).
• Rozbřesk: Německo zrychluje vakcinaci, další plus pro euro
  Tempo očkování bude v nejbližších měsících a kvartálech stále jedním z ústředních motorů ekonomického vývoje. Evropa na začátku roku 2021 zjevně v očkování zaostávala za Spojenými státy, což se projevilo i v horším průběhu druhé a třetí vlny pandemie. Z ekonomického pohledu to znamenalo v případě eurozóny pád do druhé pandemické recese - něco, čemu se USA i díky rychlejšímu očkování úspěšně vyhnuly.
• Rozbřesk: Německý HDP stagnuje. Takže teď indexy aktivity
  Německý HDP podle očekávání skončil hůř, než statistici původně očekávali. Na konci roku stagnoval. Je to především důsledek hlubokého propadu průmyslu ke konci roku 2019. Jeho pád byl nejrychlejší za posledních deset let, a to ještě před tím než se na scénu dostal koronavirus. Slabý výkon Německa ve čtvrtém kvartále ovšem do jisté míry souvisí s vyprcháváním jednorázových pozitivních impulsů z podzimu 2019, kdy se řada britských firem předzásobovala kvůli strachu z divokého brexitu a pomáhala tak dočasně průmyslu ke stabilizaci. To ostatně potvrzují i komentáře německých statistiků, které ukazují na negativní příspěvek zahraničního obchodu.
• Rozbřesk: Německý i český říjnový průmysl nastavily laťku výš, než jsme čekal, konec roku nemusí být tak špatný
  Říjnový výkon průmyslu v Česku i v Německu v zásadě přinesl pozitivní překvapení. Nejvíce zasažená odvětví v čele s výrobci automobilů již nezaznamenala další propad produkce, ale naopak lehké oživení. Nehledě na horší podnikatelské nálady se v říjnu výroba v sektoru automotive v Česku zvýšila o 5,5 % a v Německu dokonce o více než 12 %. I když sezónně očištěné statistiky vypadají o něco hůře, jsou první tvrdá čísla z průmyslu za čtvrtý kvartál dobrou zprávou. Listopadová výroba automobilek pravděpodobně bude již o něco lepší a negativní dopad průmyslu na celou ekonomiku ke konci roku nebude tak dramatický, jak jsme se původně báli.
• Rozbřesk: Německý průmysl dál padá kvůli výpadkům subdodávek
  Průmysl jako by začal podle posledních čísel klopýtat. Za únor došlo k poklesu výroby o 2 %, a to zejména kvůli poklesu výroby v hlavních odvětvích v čele s automobilkami. Tam meziročně výroba poklesla o 8 %, když na ně pravděpodobně dolehl dočasný nedostatek vstupů.
• Rozbřesk: Německý průmysl naznačuje konec recese
  Na konci týdne budou trhy žít německým průmyslem. Únorová čísla ukazují, že se Německo pomalu dostává z průmyslové recese, do které spadlo na konci roku 2018. Napětí okolo Brexitu a slabá Čína zchladily v posledních měsících v globální ekonomice investiční aktivitu a zahraniční obchod. Z velkých světových ekonomik takovou změnu počasí jako vždy nejhůře snáší Německo.
• Rozbřesk: Němečtí ekonomové kritizují ECB
  Německý ekonomický výbor ve své zprávě pro Parlament varuje před přehříváním německé ekonomiky. Růst je prý delší dobu příliš vysoký a v kombinaci s nízkými úroky vede k nezdravému přehřívání a růstu cen nemovitostí. To může časem způsobit problémy, proto němečtí ekonomové hlasitěji kritizují ECB. Je situace tak vážná?
• Rozbřesk: Nemovitosti podle ČNB nadhodnoceny o 40 %, pokles jen v případě hlubších problémů
  Ceny nemovitostí na začátku roku nehledě na růst úrokových sazeb dál rychle stoupaly - meziroční dynamika cen starších bytů v Praze i mimo Prahu zrychlila na 30 %. Zdá se tedy, že propad hypotečního trhu zatím neměl na ceny výraznější negativní dopad a dostupnost bydlení (příjmová) zůstává v Česku jedna z úplně nejhorších v Evropě - podle posledních dat OECD je poměr cen českých nemovitostí k příjmům domácností skoro 4 směrodatné odchylky nad dlouhodobým průměrem (v EU je to v průměru lehce přes 2,5).
• Rozbřesk: Neoptimistické signály z německé ekonomiky
  Ačkoliv si německá ekonomika nevedla v prvních třech měsících roku – alespoň podle předběžných údajů – vůbec zle, nálada firem zůstává i nadále blízko bodu mrazu. Ukazuje to jak ostře sledovaný index Ifo, tak indexy nákupních manažerů, shodou okolností zveřejněné včera. Začněme u Ifa, které i tentokrát dopadlo hůře než před měsícem. Nikoliv však v důsledku chmurnějšího očekávání německých podniků, ale kvůli méně příznivému hodnocení aktuální situace. Zvlášť vidět je to především u obchodu a průmyslu, kde došlo k pozitivnímu obratu především v chemickém průmyslu. Optimismus jednoznačně opanoval stavebnictví, zažívající silný boom.
• Rozbřesk: Nepokoje v Íránu připomínají geopolitická rizika roku 2018
  Rok 2018 ještě pořádně ani nezačal a na scéně už máme první připomínku toho, že letošní rok nebude radno podceňovat geopolitická rizika. Poprvé od tzv. arabského jara totiž nepokoje zachvátily Írán, kde demonstranti vyjadřují svou nespokojenost s politickým establishmentem v čele s prezidentem Rúháním. Bezprostředním důvodem protestů je neuspokojivá ekonomická situace v zemi (např. nezaměstnanost mladých dosahuje závratných 29 %), stále častěji však zaznívá kritika režimu jako takového.