Rozbřesk: Německý průmysl naznačuje konec recese

Čtěte více

• Rozbřesk: Německo šlape - slabého eura ale i koruny netřeba
  Lokomotivě evropského hospodářského růstu - Německu - se i v tomto roce zjevně daří. Potvrzují to nejen tvrdá data, ale čerstvě i hlavní měkký konjunkturální ukazatel v podobě německého indexu podnikatelského nálady Ifo.
• Rozbřesk: Německo uniká recesi a koruna při prezidentské volbě klidná u 24,00 k euru
  Čísla z německé ekonomiky přinesla příjemné překvapení. Podle německého statistického úřadu ekonomika za celý rok 2022...
• Rozbřesk: Německo uniká recesi a koruna při prezidentské volbě klidná u 24,00 k euru
  Čísla z německé ekonomiky přinesla příjemné překvapení. Podle německého statistického úřadu ekonomika za celý rok 2022...
• Rozbřesk: Německo uniká recesi a koruna při prezidentské volbě klidná u 24,00 k euru
  Čísla z německé ekonomiky přinesla příjemné překvapení. Podle německého statistického úřadu ekonomika za celý rok 2022 vzrostla o 1,9 % a to znamená, že na konci roku (ve čtvrtém kvartále) stagnovala a zatím nesklouzla do recese. A vzhledem k teplejšímu počasí, plným zásobníkům a nižším cenám zemního plynu je pravděpodobné, že do ní nespadne ani z počátku roku 2023.
• Rozbřesk: Německo versus Slovensko - čí poptávka pomáhá Česku nejvíce
  Investoři na trzích věří, že vlády dělají pro restart ekonomiky velké věci. A mají částečně pravdu. Deficity veřejných financí v největších evropských ekonomikách, podobně jako v Česku, se mohou letos pohybovat okolo 10 % HDP. Problém je, že za velkou částí deficitů bude stát čistě propad daňových příjmů nebo opatření udržující dočasně “nezaměstnané zaměstnance” v práci - chytřejší dávky v nezaměstnanosti.
• Rozbřesk: Německo vyhlíží konec průmyslové recese
  Listopadový výsledek německého průmyslu ukázal, že konec roku byl ve znamení hledání dna průmyslové recese. Po mizerném říjnovém propadu přinesl listopad uklidnění a návrat k úrovním výroby z konce třetího kvartálu. Možná se tedy začíná blýskat na lepší časy, což ostatně velice opatrně naznačují také poslední průzkumy mezi německými podnikateli (indexy Ifo a PMI).
• Rozbřesk: Německo zrychluje vakcinaci, další plus pro euro
  Tempo očkování bude v nejbližších měsících a kvartálech stále jedním z ústředních motorů ekonomického vývoje. Evropa na začátku roku 2021 zjevně v očkování zaostávala za Spojenými státy, což se projevilo i v horším průběhu druhé a třetí vlny pandemie. Z ekonomického pohledu to znamenalo v případě eurozóny pád do druhé pandemické recese - něco, čemu se USA i díky rychlejšímu očkování úspěšně vyhnuly.
• Rozbřesk: Německý HDP stagnuje. Takže teď indexy aktivity
  Německý HDP podle očekávání skončil hůř, než statistici původně očekávali. Na konci roku stagnoval. Je to především důsledek hlubokého propadu průmyslu ke konci roku 2019. Jeho pád byl nejrychlejší za posledních deset let, a to ještě před tím než se na scénu dostal koronavirus. Slabý výkon Německa ve čtvrtém kvartále ovšem do jisté míry souvisí s vyprcháváním jednorázových pozitivních impulsů z podzimu 2019, kdy se řada britských firem předzásobovala kvůli strachu z divokého brexitu a pomáhala tak dočasně průmyslu ke stabilizaci. To ostatně potvrzují i komentáře německých statistiků, které ukazují na negativní příspěvek zahraničního obchodu.
• Rozbřesk: Německý i český říjnový průmysl nastavily laťku výš, než jsme čekal, konec roku nemusí být tak špatný
  Říjnový výkon průmyslu v Česku i v Německu v zásadě přinesl pozitivní překvapení. Nejvíce zasažená odvětví v čele s výrobci automobilů již nezaznamenala další propad produkce, ale naopak lehké oživení. Nehledě na horší podnikatelské nálady se v říjnu výroba v sektoru automotive v Česku zvýšila o 5,5 % a v Německu dokonce o více než 12 %. I když sezónně očištěné statistiky vypadají o něco hůře, jsou první tvrdá čísla z průmyslu za čtvrtý kvartál dobrou zprávou. Listopadová výroba automobilek pravděpodobně bude již o něco lepší a negativní dopad průmyslu na celou ekonomiku ke konci roku nebude tak dramatický, jak jsme se původně báli.
• Rozbřesk: Německý průmysl dál padá kvůli výpadkům subdodávek
  Průmysl jako by začal podle posledních čísel klopýtat. Za únor došlo k poklesu výroby o 2 %, a to zejména kvůli poklesu výroby v hlavních odvětvích v čele s automobilkami. Tam meziročně výroba poklesla o 8 %, když na ně pravděpodobně dolehl dočasný nedostatek vstupů.
• Rozbřesk: Němečtí ekonomové kritizují ECB
  Německý ekonomický výbor ve své zprávě pro Parlament varuje před přehříváním německé ekonomiky. Růst je prý delší dobu příliš vysoký a v kombinaci s nízkými úroky vede k nezdravému přehřívání a růstu cen nemovitostí. To může časem způsobit problémy, proto němečtí ekonomové hlasitěji kritizují ECB. Je situace tak vážná?
• Rozbřesk: Nemovitosti podle ČNB nadhodnoceny o 40 %, pokles jen v případě hlubších problémů
  Ceny nemovitostí na začátku roku nehledě na růst úrokových sazeb dál rychle stoupaly - meziroční dynamika cen starších bytů v Praze i mimo Prahu zrychlila na 30 %. Zdá se tedy, že propad hypotečního trhu zatím neměl na ceny výraznější negativní dopad a dostupnost bydlení (příjmová) zůstává v Česku jedna z úplně nejhorších v Evropě - podle posledních dat OECD je poměr cen českých nemovitostí k příjmům domácností skoro 4 směrodatné odchylky nad dlouhodobým průměrem (v EU je to v průměru lehce přes 2,5).
• Rozbřesk: Neoptimistické signály z německé ekonomiky
  Ačkoliv si německá ekonomika nevedla v prvních třech měsících roku – alespoň podle předběžných údajů – vůbec zle, nálada firem zůstává i nadále blízko bodu mrazu. Ukazuje to jak ostře sledovaný index Ifo, tak indexy nákupních manažerů, shodou okolností zveřejněné včera. Začněme u Ifa, které i tentokrát dopadlo hůře než před měsícem. Nikoliv však v důsledku chmurnějšího očekávání německých podniků, ale kvůli méně příznivému hodnocení aktuální situace. Zvlášť vidět je to především u obchodu a průmyslu, kde došlo k pozitivnímu obratu především v chemickém průmyslu. Optimismus jednoznačně opanoval stavebnictví, zažívající silný boom.
• Rozbřesk: Nepokoje v Íránu připomínají geopolitická rizika roku 2018
  Rok 2018 ještě pořádně ani nezačal a na scéně už máme první připomínku toho, že letošní rok nebude radno podceňovat geopolitická rizika. Poprvé od tzv. arabského jara totiž nepokoje zachvátily Írán, kde demonstranti vyjadřují svou nespokojenost s politickým establishmentem v čele s prezidentem Rúháním. Bezprostředním důvodem protestů je neuspokojivá ekonomická situace v zemi (např. nezaměstnanost mladých dosahuje závratných 29 %), stále častěji však zaznívá kritika režimu jako takového.
• Rozbřesk: Nepřekvapivé zpomalení české ekonomiky
  I když první odhad HDP za 1. čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním, dá se říct, že se české ekonomice vedlo dobře i v úvodu letošního roku. Mezičtvrtletní růst o 0,5 % je s ohledem na postupné vyčerpávání kapacit ještě velmi solidním číslem, a pokud jde o meziroční zvolnění tempa na 4,5 %, tak rozhodně nelze hovořit o nějakém prudkém obratu. Na to bylo předchozích 5,5 % až příliš výjimečných a vlastně i neopakovatelných.
• Rozbřesk: Nepřesvědčivé výsledky PMI v eurozóně, koruna před ČNB sílí
  Už jen den zbývá do posledního letošního zasedání ČNB, kde budou centrální bankéři opět řešit otázku, zda zvýšit či nezvýšit úrokové sazby. A znovu bude na stole nejenom otázka naplňování aktuální prognózy, ale také vyhodnocení dalších nových čísel z domácí a zahraniční ekonomiky, která více méně postrádají důvod k optimismu. Příkladem budiž včera zveřejněný předběžný PMI za eurozónu, Německo a Francii, který sice na první pohled nevypadal nijak zle (v Německu se dokonce symbolicky zvýšil), nicméně zas až taková hitparáda to nebyla.
• Rozbřesk: Nepříjemné dilema ECB - dokáže bojovat proti rozdílné inflaci?
  Christine Lagardeová jako by se tento týden zalekla velkého jestřábího obratu, s kterým trhy začaly počítat po únorovém zasedání ECB. Eventuální možnost růstu eurových sazeb již v tomto roce vedla k výraznému výprodeji dluhopisů na jihu Evropy - italské výnosy vzrostly na deseti letech o 40 bps nad 1,80 % (poprvé od jara 2020). Proto se v tomto týdnu šéfka ECB pokouší napětí tlumit holubičími komentáři (o pozvolném obratu v měnové politice) - zatím neúspěšně.
• Rozbřesk: Nervozita před francouzskými volbami stoupá
  Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by hrozily v případě, že by došlo na krizové scénáře zavánějící vypsáním referenda o setrvání v eurozóně.
• Rozbřesk: (Ne)splnitelný státní rozpočtový plán
  ČR se v polovině roku zařadila mezi nejlépe hospodařící země EU. S přebytkem veřejných rozpočtů odpovídají 1,5 % HDP a šestým nejnižším dluhem v Unii tak opět patří mezi premianty. Jde samozřejmě o výsledky bez dalších podrobností, avšak lze předpokládat, že se na nich podílel jak solidní ekonomický růst podporující výběr daní (tedy především těch příjmových), tak ještě nepříliš silná investiční aktivita veřejného sektoru. Ostatně leccos už napovídá vývoj státního rozpočtu, kde stále zaostává čerpání přidělených peněz na výstavbu dopravní infrastruktury. A právě tyto „úspory“ pak mohou spolu s penězi z EU letos zafungovat jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpočet dopadne výrazně lépe, než naznačoval původně schválený plán. Výsledek státního rozpočtu se bude pravděpodobně blížit nule místo původně schváleného padesátimiliardového deficitu a celé veřejné finance pak mohou znovu vykázat v evropském měřítku nepříliš obvyklé kladné saldo.
• Rozbřesk – Nezaměstnanost a inflace potvrdí blížící se exit, ČNB musí silně intervenovat
  Začíná týden, ve kterém ČNB dostane další důležité dílky do skládačky ukazující na ukončení intervenčního režimu v tomto roce. Dnes by to měl být další dobrý výsledek z trhu práce - míra nezaměstnanosti sice kosmeticky vzroste na 5,2 %, ale i tak půjde za prosinec o nejnižší hodnotu za posledních osm let a číslo velice blízké historickým minimům. Ještě důležitější ale bude výsledek prosincové inflace, která pravděpodobně kvůli vyšším cenám pohonných hmot a potravin vyskočí meziročně do těsné blízkosti cíle ČNB - na 1,9 % (úrovně, kde se naposledy pohybovala před čtyřmi lety). A současně tak výrazně překoná poslední prognózu ČNB, která počítala s návratem inflace k cíli až v polovině roku 2017.